Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.00 hodin)
Poslankyně Helena Langšádlová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, milí kolegové. Já si v této souvislosti dovolím ohlédnout se do minulosti a dát kontext tím, co prožíváme i v těchto dnech. Především mi dovolte poděkovat vládě, že tento návrh zákona předkládá a chtěla bych říci, že strana TOP 09 ho podporuje. Je to tak, že my přece neseme zodpovědnost za prostředí, ve kterém žijeme. Neseme odpovědnost za tuto planetu, za to, v jakých podmínkách budeme žít a příběh ozonové díry, odpusťte mi tento velmi zjednodušující pohled, je pozitivním příběhem a my tady dneska projednáváme jenom jednu z takových etap na té dlouhé cestě, kterou lidstvo vlastně prožívá, protože problém, který spočívá právě v ubývajícím stratosférickém ozonu, je vlastně dobrým příkladem, jak se dokázaly už v roce 1986 v rámci Montrealského protokolu všechny země světa dohodnout na tom, že to je problém, že nás to ohrožuje, že to ohrožuje lidi i přírodu a že společně to musíme změnit. A to si myslím, že by nám mělo být opravdu velikou inspirací, protože ve chvíli, kdy vědci v sedmdesátých letech, a byl to především Joe Ferman z univerzity v Cambridge, dokonce pak v roce 1985 otevřel oči a ukázal vlastně účinky řady chemických látek, které vytvořily masivní ozonovou díru nad Antarktidou a kvůli ní na povrch země začalo pronikat obrovské množství škodlivého ultrafialového záření ze Slunce, které má potenciálně velmi závažné dopady na takřka všechny environmentální cykly na planetě. Ano, už jsou to desítky let, co všechny země světa se dohodly, že je to závažný problém a že musíme zastavit narušování ozonové vrstvy. A my tady dneska vlastně projednáváme po těch desítkách let jenom jeden z dalších kroků, jak zastavit poškozování ozonové vrstvy.
Je velmi zajímavé, že velmi čelem se k tomuto problému postavila, málo se to ví, Margaret Thatcherová. Tato konzervativní politička, mnohými kolegy vzývaná, jasně řekla, že environmentální výzva, které čelí celý svět, vyžaduje odpovídající reakci celého světa. Ano, je to konzervativní politika chovat se odpovědně k životnímu prostředí a ke přírodě. Já bych tady mohla číst mnoho informací o tom, jak probíhaly ty desítky let boje proti hrozbě. Víme, že jsme asi v polovině, že se začala scelovat ozonová vrstva, ale kdyby tomu tak nebylo, tak dneska má na svědomí asi 2 miliony obětí, protože víte, že ten stav vedl ke zvýšenému výskytu melanomu, výskytu očních chorob a tak dále. Je to úspěšný boj, protože tím, že se země spojily, tím, že začaly spolupracovat, tím, že cíleně cílenou politikou začaly snižovat produkci těchto plynů, tak se začala zacelovat ozonová vrstva, a to je vlastně velký úspěch. Já bych k tomu chtěla říci, že v rámci této politiky však dokázaly ty nejbohatší země světa, a k těm my patříme bezpochyby v Evropě, pomáhal těm slabším a že toho úspěchu se dosáhlo jenom koordinovanou spoluprací a milí kolegové, já bych Vás chtěla moc vyzvat a poprosit, abychom s podobným přístupem přistupovali i ke změně klimatu, o kterém jsme se tady v posledních dnech bavili.
Já vím, že to není tak jednoduché. Jinak tyto látky, které nám poškozují ozonovou vrstvu, jsou také velkým faktorem co se týče změny klimatu a přispívají k oteplování. Je tam tahle souvislost, ale vím, že transformace ekonomiky, posilování naší nezávislosti na fosilních palivech a mnoho dalších faktorů není tak jednoduché. Jsem si toho vědoma, ale současně, milí kolegové, bych byla moc ráda, abychom se i k tomuto problému postavili čelem, protože i toto, a možná ještě více než poškozování ozonové vrstvy, ovlivní a bude ovlivňovat životy našich dětí a dalších generací, protože my nemůžeme a nemáme zavírat oči před tím, co se odehrává nejenom nad tím, že je nám tady horko, ale že jsou části světa, kde lidé už nebudou moci žít, že jsou části světa, kde není voda, nakonec i v mnoha oblastech České republiky. My se nemůžeme koukat na to, že se nejenom zvyšuje teplota, mění proudy oceánu, že nám budou roztávat ledovce v Asii, ze kterých bere vodu miliarda lidí. My nemůžeme zavírat oči, to je realita dnešních dnů a moc prosím, abychom toto vzali vážně jak v oblasti mitigace klimatické změny, tak z hlediska adaptace na ty změněné podmínky. Jsou to věci, za které neseme zodpovědnost a nemůžeme před nimi zavírat oči, a tak, prosím, hledejme opravdu aktivní cesty, jak umožnit, aby i další generace tady žily v přijatelných podmínkách. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, další vystoupí pan poslanec Kučera, připraví se pan poslanec Bendl.
Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo, pane předsedající, a chtěl bych poděkovat mé kolegyni Heleně Langšádlové, že tady přesně a jasně vysvětlila postoj TOP 09 k tomuto zákonu, zejména z toho pohledu ochrany klimatu a vůbec životního prostředí. Myslím si, že tyto dopady tady byly vysvětleny jednoznačně a já se s nimi taky jednoznačně ztotožňuji. Já bych chtěl tady ještě poukázat samozřejmě na druhý rozměr této novely, a to je dopad na ten hospodářský sektor, protože, troufnu si říct jako místopředseda hospodářského výboru, mám de facto takovou povinnost. Samozřejmě to, že v té novele jde zejména o fluorované skleníkové plyny, které se právě používají v těch klimatizacích, tepelných čerpadlech, chladících zařízeních, v průmyslovém chlazení a tak dále a že mají právě dopady na ty povinnosti, které právě výrobci a provozovatelé těchto zařízení dostanou do vínku právě přijetím této novely, Tam se například rozšiřují povinnosti provozovatelů zařízení, zpřísňují se pravidla pro úniky F-plynu, rozšiřuje se systém certifikace techniků, zavádí nové informační povinnosti, systém kontrol a tak dále. Při projednávání této novely, a je dobře, že tato novela byla řádně projednána právě v tom mezirezortním připomínkovém řízení, se jednotlivé svazy a další organizace vyjadřovaly v těch připomínkách. Některé byly vypořádány, některé ne, já bych možná zmínil připomínky Svazu průmyslu a dopravy České republiky, které nemá odmítavé stanovisko k této novele, nicméně požaduje některá zpřesnění u řady ustanovení, navrhuje přesněji vymezit skutkové podstaty přestupku a tak dále. Myslím si, že to je právě věc, která v té pozdější debatě mezi prvním a druhým čtením bude potřebná. Logicky se vyjadřuje, samozřejmě, i chladírenský a klimatizační sektor. Ten zmiňuje zejména vysoké náklady na přechod na nová chladiva, nedostatek vyškolených servisních techniků, zdražení servisních zásahů, riziko nedostatku některých náhradních látek, nejistotu při rychlém zavádění evropských zákazů a tak dále. Samozřejmě administrativní zátěž, to už je takový evergreen, u každé nové novely je obrovská obava, aby to nepřineslo navýšení administrativní zátěže. Pokaždé se ujišťujeme, že tomu tak nebude a pokaždé tomu tak je, takže já doufám, že hospodářský výbor v tom je poměrně dost důsledný. Ten bude dbát, aby ty povinnosti nevzešly ze Sněmovny, ale tady to bude skutečně na ministerstvu a na panu ministrovi, aby dohlédl na to, aby ministerští neměli příliš kreativní přístup právě k této novele. A tím to nemyslím nijak zle, ale víme z vlastní zkušenosti, že tomu tak prostě je, že se vždycky najde nějaký odbor či ministerský úředník, který rád si přidá něco svého vlastního do nějaké novely, respektive do nějakého nařízení, do nějaké směrnice či do nějaké jiné podzákonné normy a pak z toho vypadávají věci, že poslanci jsou skutečně opravdu velmi výrazně překvapeni, co vlastně tato novela požaduje po těch jednotlivých účastnících a že takhle to vlastně vůbec nechtěli. A na to je třeba jednoznačně tady dbát taky. Samozřejmě otázka je taky sankcí, zda jsou přiměřené či nepřiměřené. ***
