Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.30 hodin)
(pokračuje Marek Novák)
Tím pádem budou občané vědět, že je spuštěna kampaň na označování nevhodných, nelegálních, ale hlavně nezákonných příspěvků.
A další návrh pod číslem 1525 je vlastně obdoba toho RRS systému, systému včasného varování. Je to legislativně jiné řešení, jinak je to totéž. Je to legislativně jiná varianta, která nám byla doporučena. Tudíž potom ty návrhy budou rozděleny variantně a my se přikloníme k variantě, která je ve sněmovním tisku 1525, který vlastně vyloženě řeší přímo, jakým způsobem ten úřad informuje o spuštění mechanismu RRS.
To jsou všechny pozměňovací návrhy. (Poznámky z pléna.)
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Poprosím klid v sále.
Poslanec Marek Novák: Možná se bavíme o nějakých výborových, ale já se potom když tak ještě přihlásím, pokud jsem na něco zapomněl. Hlavně jsem chtěl poděkovat všem kolegům, kteří se zapojili do diskuse. Chci moc poděkovat zaměstnancům Českého telekomunikačního úřadu, ale také zaměstnancům Ministerstva průmyslu a obchodu a taktéž Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti, kteří skutečně velmi pomohli při řešení jednotlivých našich požadavků, anebo třeba taky vyvrácení námitek, abychom je zbytečně neuváděli do nějakých zákonných norem a neplevelili to. Moc děkuju za pozornost a těším se na třetí čtení.
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, pane poslanče. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Bartošek.
Načtu omluvu – paní poslankyně Válková od 15 hodin do 16.30 ze zdravotních důvodů. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní místopředsedkyně. Já zde chci říct směrem k panu ministrovi, že jsem rád, že tento návrh zákona zde je. Já jsem myslel, že s ním budou větší problémy, že to budete víc oddalovat. Takže já doufám, že dojde k rychlému schválení.
To, co zde musím říct, a to, co mě trochu mrzí, je, že v průběhu prvního čtení pan zpravodaj říkal, že je pracovní skupina, která se bude tímto návrhem zabývat. Já jsem nabídl součinnost, že jsem připravený na tom spolupracovat, a k žádné spolupráci nedošlo, přestože jsem to opakovaně připomínal. O to víc mě to mrzí, že když tady na plénu zaznívá, že se s opozicí nedá jednat, tak v okamžiku, když přijde nabídka ke spolupráci a k nějakému řešení, tak na to nereflektujete. Tak jenom pro pořádek, že to není o tom, že nekomunikujeme, nechceme spolupracovat, ale v tomto případě to bylo i o vás, že jste se nechtěli bavit.
Myslím si, že ideální stav by byl, kdybychom předložený návrh zákona přijali bez navržených pozměňovacích návrhů, byť samozřejmě právo na to je. Ale myslím si, že přijetí v té čisté formě tak, jak ho předložila vláda, si myslím, že bude to nejlepší řešení.
Já souhlasím s tím, jakým způsobem pan ministr zde říkal, čeho všeho, jakých oblastí se to týká. Já si myslím, že pro Českou republiku bude dobře, když DSA přijmeme. A já na to nahlížím především v kontextu ochrany dětí a dospívajících a případně i trhu, těch klamavých reklam. Ale pro mě osobně to je především v kontextu ochrany dětí a dospívajících.
Mně se dostal do ruky jeden průzkum. Já bych z něho pár věcí citoval, protože si myslím, že je dobré si k tomu říci pár čísel. Je to výzkum, který dělá Central European Digital Media Observatory. Je to mezinárodní výzkum názorů veřejnosti v devíti evropských zemích realizovaných v pěti vlnách a týká se ochrany dětí a nezletilých osob v kontextu DSA. A tady se mluví o tom, že u DSA v České republice dosáhlo v dubnu 2026, což je nedávno, povědomí o tom, o co se jedná, zhruba 23 procent a je to nárůst oproti červenci 2025, kdy o nějaké normě DSA tehdy vědělo asi jenom 14 procent občanů v České republice.
To, co je zajímavé, je, že nejčastější povědomí mají respondenti do 24 let věku a lidé s vysokoškolským vzděláním. A o co se jedná také, že dostatečné množství informací o této normě má 14,1 procent hlavně ve věku 25 až 34 let. To, co je zajímavé, že to jsou obyvatelé Plzeňského kraje, z tohoto průzkumu vyplývá (s úsměvem).
Dále je taky zaznamenáno, že pokyny Evropské komise k ochraně nezletilých v on-line prostředí zaznamenalo takřka 40 procent českých respondentů, což je nárůst oproti listopadu z nějakých 32 procent. A nejčastěji si jich všimli lidé ve věku 35 až 44 let. Já osobně přisuzuju tato čísla tomu, že jsou to lidé, jichž se týkají jejich vyrůstající a dospívající děti, a oni řeší, jakým způsobem a jaké nástroje jsou možné k tomu, aby děti byly ochráněny. Protože diskutována bylo míra souhlasu s povinností zavést například aplikaci na ověřování věku, která chrání soukromí. To, co mě překvapilo, byla poměrně vysoká míra podpory této povinnosti, která byla až ve výši zhruba 65 procent. Pravda je, že nejvyšší souhlas je u respondentů starších 66 let, ale ta potřeba ochránit děti a dospívající je zde skutečně víc jak dvoutřetinová. Přičemž s aplikací, která by platformám poskytovala pouze potvrzení o plnoletosti, to znamená, takové to pouze – souhlasím, je mi 18 a více, by souhlasilo skoro 60 procent respondentů.
A to co je zajímavé, je, že téměř dvě pětiny českých respondentů, nějakých zhruba 37 procent necelých, považují aplikaci ověřující věk za zásah do osobních práv. Myslím si, že tady se budeme muset v nějaký moment rozhodnout, co tedy převáží, jestli potřeba ochrany dětí a dospívajících, anebo tedy že se nebudeme nikoho na nic ptát a necháme vlastně internet jako eldorádo pro každého, kdo na něj přijde.
To, co je ještě zajímavé, je, že takřka 61 procent respondentů souhlasí s tím, aby Evropská komise měla právo vyžadovat od platforem informace o systémech ověřování věku a o způsobu, jak brání nezletilým v přístupu k nelegálním produktům. Myslím si, že toto je velmi dobrá zpráva, protože občané mají zájem na tom, aby jednotlivé platformy informovaly, jakým způsobem chrání jejich děti, což považuju za správné.
Je důležité říct, že v České republice se příliš neliší od průměru všech devíti zemí v rámci tohoto výzkumu. Povědomí o DSA je na úrovni zhruba 23 procent.
A to, co si myslím, že je důležité, je, že pokyny k ochraně nezletilých osob v on-line prostředí, které zveřejnila Evropská komise v červenci 2025, zaznamenalo v dubnu 2026 na takřka 39,4 procent českých respondentů.
A to, co je také zajímavé, je jedna informace, která souvisí s dezinterpretací této normy ve veřejném prostoru, a to je, že zhruba 40 procent dotázaných v Česku si myslí, že je to pokračující snaha o cenzuru on-line prostředí, což je lidově řečeno hloupost. Já jsem velice rád, že i pan ministr řekl, že se jedná o ochranu prostředí, nikoliv o cenzuru, že se jedná o legitimní nástroje, jakým způsobem bránit naše děti, dospívající a on-line prostor.
To, co je zde třeba říct, je, že respondenti tohoto průzkumu se vyjadřovali k tvrzení, podle kterého má Evropská komise mít právo vyžadovat po platformách, jako je YouTube, Google, Snapchat a další, informace o jejich systému ověřování věku a zda má právo vyžadovat informace o tom, jak platformy brání nezletilým přístupu k nelegálním produktům, například drogám.
Myslím si, že toto je diskuse, která nás ještě do budoucna čeká. Každopádně jsem přesvědčen, že to je cesta, kudy bychom se s velkou pravděpodobností měli vydat, protože v České republice záměr Evropské komise k udělení povinnosti platformám ověřovat věk vyvolává spíš souhlasné stanovisko. To znamená, že skutečně jsem přesvědčený, že ochrana dětí, jejich duševního zdraví je zcela na místě.
Já jsem rád, že tuto normu přijmeme, že ji přijmeme v dohledné době a díky tomu se i náš on-line prostor stane bezpečnější. Protože v okamžiku, kdy umožníme výzkum nastavení algoritmů – a tak jak se v současné době ukazuje, že nastavení algoritmů v mnoha případech vede k rozvoji duševních úzkostí, sebepoškozování, sebevražedných tendencí, tak přesně tohleto je věc, kdy budeme mít nástroj, aby došlo k přenastavení těchto algoritmů, abychom ochránili duševní zdraví dětí a dospívajících.
Takže já za to děkuju a věřím také v projednání třetího čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji. ***
