Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Předběžná opatření ve sporech o rozsah kompetencí by měla být učiněna pouze výjimečně, ve výjimečných případech a domnívají se, že v tomto případě by měl být soud zdrženlivý právě proto, že jde o zásah soudu do probíhajících politických dějů.

Já jsem také na rozhodování Ústavního soudu ve chvíli, kdy vstupuje do politiky, citlivý, ale jak říkám, neznamená to, že bych toto rozhodnutí nerespektoval. Jsem na něj citlivý od doby, kdy Ústavní soud v roce 2009 zrušil ústavní zákony, což mu rozhodně nepříslušelo. Prohlásil, že tehdy ústavní zákon přijatý Sněmovnou a Senátem třípětinovými většinami není ústavním zákonem, a proto ho ruší. Tento zákon měl jediný cíl, a to umožnit lidem vyslovit se ve svobodných volbách v dřívějším termínu a Ústavní soud místo toho, aby tehdy dal možnost lidem se vyjádřit, dal zapravdu panu Melčákovi, který, protože bylo potřeba ochránit zjednodušeně jeho právo na to, zůstat ještě poslancem několik měsíců, tedy poslanci, který se rozhodl přeběhnout na druhou stranu politického spektra, aniž kdy vysvětlil své důvody tak, aby jim někdo mohl věřit.

Takže v tomto smyslu určitě můžeme vést debatu o tom, zda to rozhodnutí je vhodné, nevhodné, jestli je opravdu dobré, kdy Ústavní soud rozhoduje vlastně meritorně, byť fakticky říká, že jde o předběžné opatření, ale s ohledem na to, kdy rozhodne, fakticky rozhodl o tom, kdo se bude účastnit delegace a zda je to možné a vhodné v těchto případech, ale ani já ani pan premiér a myslím, že nikdo další se nepokusí o to, abychom toto rozhodnutí nerespektovali. Naopak jasně pan premiér řekl, že vláda bude toto rozhodnutí respektovat.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Ano, vidím, že jde. Vaše minuta.

Poslanec Karel Dvořák: Díky za odpověď. Já jsem si přál, abyste se vyjádřil ke slovům nebo souslovím, jako je ústavní puč, zrušení Ústavního soudu nebo vazalství Ústavního soudu. Chápu, že ne každé mé přání musí být vyslyšeno. Já tady nejsem proto, abych s vámi v tuto chvíli vedl právní disputaci. Mně záleží na tom, aby tato vláda nezpochybňovala legitimitu ústavních institucí. V případě vydání, nevydání, Andreje Babiše a Tomia Okamury, jsme viděli útoky na justici. Přál jsem si, abyste reagoval proti takovým výrokům. Bohužel ani v té době moje přání nebylo splněno. Přál bych si to i teď, jsem ochoten přijmout, že moje přání nesplníte. Ale přál bych si, pane ministře, abyste do budoucna pečoval o zaručování nezávislosti institucí, které jsou důležité pro právní stát.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Tejc.

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Děkuji. Asi naše přání občas nejsou naplněna, to je život. Já jsem si také přál, aby pan ministr Rakušan tehdy rezignoval poté, co se objevily informace o tom, že diskutoval se svými bývalými kolegy na téma Dozimetr ještě předtím, než tato kauza vůbec byla veřejně známá, to znamená ještě předtím, než padla obvinění. Ale jak říkám, ne vždy jsou naše přání naplněna.

Já vás mohu ujistit, že tato vláda nebude navrhovat zrušení Ústavního soudu. Ústavní soud je pevnou součástí našeho systému a byť s jeho rozhodnutím, které teď učinil, bytostně nesouhlasím, tak si myslím, že to neznamená, že bychom ho neměli respektovat. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Bendla, aby přednesl svou interpelaci na paní ministryni Schillerovou. Připraví se pan poslanec Pospíšil.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená paní ministryně, jsem rád a děkuji, že jste přítomna.

Již více než 30 let stát dokončuje majetkoprávní vypořádání nemovitostí bývalých státních statků a dalšího majetku, který byl určen k privatizaci podle zákona číslo 92/2091 Sb. Jedná se až o tisíce nemovitostí a přibližně 1500 dotčených subjektů, jejichž majetkoprávní vztahy dosud nebyly definitivně vypořádány. Tato situace vytváří dlouhodobě právní nejistotu pro vlastníky i podnikatele a současně představuje významnou administrativní zátěž státu. A nejenom administrativní, ale i finanční.

Ministerstvo zemědělství ve svých materiálech opakovaně upozorňuje, že při současném postupu může dokončení této agendy trvat ještě celou řadu let.

Současně jsem obdržel informace, že Ministerstvo financí snad zvažuje převzetí této agendy od Státního pozemkového úřadu. Proto si vás dovoluji zeptat, je to pravdivá informace, že Ministerstvo financí připravuje převzetí agendy? Neobáváte se, že samotný převod agendy, případně zaměstnanců, dokumentace a rozpracovaných případů na jiný úřad povede naopak k dalšímu prodloužení již dnes nepřiměřeně dlouhého procesu vypořádání majetkových vztahů? Máte přehled o tom, jaké finanční prostředky stát každoročně vynakládá na správu této dosud nedokončené privatizační agendy včetně personálních nákladů správy majetku, jeho údržby a dalších souvisejících výdajů? Zpracovalo ministerstvo nějaké ekonomické porovnání nákladů na pokračování současného systému s variantou případného legislativního zjednodušení, které by umožnilo tuto historickou agendu v přiměřené době definitivně uzavřít, nebo nebylo by hospodárnější a efektivnější připravit změnu právních předpisů, která by umožnila rychlejší dokončení privatizačních projektů, než přesouvat agendu mezi jednotlivými státními institucemi a prodlužovat tak období, po které stát tuto agendu financuje? A poslední, je vláda připravena předložit případně legislativní návrh, který by umožnil majetkové vypořádání co nejrychleji?

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím o dodržení času. A nyní s odpovědí paní ministryně financí Alena Schillerová.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, děkuji za vaši interpelaci. Ministerstvo financí v posledních letech opakovaně upozorňuje na skutečnost, a já jsem tam teď znovu teprve půl roku, takže se to děje kontinuálně, že dochází, a vy o tom mluvíte ve své interpelaci, ke zpomalování procesu odstátnění majetku, který byl vládou určen k privatizaci podle zákona číslo 92/2091 Sb.

Zatímco v minulosti byly privatizační projekty ze strany Státního pozemkového úřadu předkládány průběžně, v letech 2024 a 2025, čili poměrně v nedávné době, došlo k výraznému poklesu jejich počtu a tento trend bohužel pokračuje i v roce 2026.

Na Ministerstvu financí proto hledáme řešení, které by vedlo k urychlení celého procesu a zajistilo efektivnější nakládání se státním majetkem. V této souvislosti jsme navrhli, aby majetek určený k privatizaci, stejně jako některý další nepotřebný majetek, který se nachází v intravilánech obcí, přešel ze Státního pozemkového úřadu na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Důvod je jednoduchý. ÚZSVM má s převody a prodeji státního majetku dlouholeté zkušenosti. Disponuje odborným zázemím a deklaroval také dostatečné personální kapacity převzetí této agendy. My jsme přesvědčeni, že právě tato instituce může výrazně tento proces urychlit. Nejde o žádnou kritiku Státního pozemkového úřadu, to bych si nedovolila, ten plní řadu důležitých úkolů v oblasti správy zemědělské půdy, pozemkových úprav a dalších činností. Naším cílem je naopak umožnit Státnímu pozemkovému úřadu se soustředit na jeho hlavní poslání a současně využít kapacity státu co nejefektivněji. Takže já jsem přesvědčena, že není v zájmu státu, aby majetek, o jehož privatizaci bylo již v minulosti rozhodnuto, zůstává dlouhodobě neřešen. Takový stav může vést nejen ke ztrátě hodnoty, ale také ke snížení příjmů, které by mohly plynout do zvláštního účtu privatizace nebo do státního rozpočtu.

Takže Ministerstvo financí bude i nadále prosazovat takové kroky, které povedou k rychlejšímu, hospodárnějšímu a transparentnějšímu nakládání se státním majetkem.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

Poslanec Petr Bendl: Já mám pocit, že to převedení agend je jenom že si stoupneme pod jiný okap, že to v podstatě potrvá stejně dlouho, ještě než se ty agendy převedou, těch smluv, které tam jsou za ty desítky let, těch je spousta. Předávat to nebude vůbec jednoduchá záležitost.

Za daleko lepší systém bych považoval hledat jiný zákonný, transparentní způsob, jak tento majetek prostě prodat tak, aby mohl fungovat řádně s nějakou předvídatelností. Tu situaci, pouze převedení agendy, to prostě podle mě neřeší.

Podle mě se máme zbavit už toho zákona z roku 2091 a hledat jiné transparentní způsoby, jak by stát ten majetek prodal a nemusel by agendu zatěžovat, nemusel by tam mít další úředníky. Nemusel by připravovat vždycky privatizační projekt, který by vláda schvalovala a tak dál a tak dál. ***