Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.50 hodin)
(pokračuje Boris Šťastný)
Jde čistě o politický orgán. Je složen z pana – bez titulů – Pavla Klímy za TOP 09, bývalého poslance, vás – pana Jakuba Jandy za Občanskou demokratickou stranu, pana Jana Richtera – poslance za ANO, pana Pavla Karpíška – poslance za občanské demokraty, pana Josefa Klementa za KDU-ČSL – senátora, pana Jana Sobotku – senátora za STAN, pana Tomáše Třetiny – senátora za TOP 09, pana Františka Jury – senátora za ANO, nově pana Miroslava Krejčího – poslance za Motoristy a pana Jaroslava Foldyny – poslance za SPD.
V této věci chci připomenout, že v minulém roce se obvykle vámi citovaná dozorčí komise scházela přibližně čtyřikrát za rok a neshledal jsem žádný kontrolní závěr, který by nastavoval nějaké jasné mechanismy, které by se měly změnit. Jsem velice zklamán také z toho, že vámi citovaná politická dozorčí komise se v letošním roce nesešla ani jednou. Já nevím z jakého důvodu tedy, když interpelujete ministra s tím, že tento politický orgán má být rozpuštěn jako nadbytečný, proč ta komise od ledna letošního roku do června letošního roku se vůbec nikdy nesešla, když také se sejít mohla a tuto situaci řešit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a podle pohybu pana poslance vidím, že chce položit doplňující otázku. Máte slovo.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji. Komise se nesešla proto, že jste o to neměl zájem. Řekněme si na rovinu, že byl tlak od koaličních poslanců, aby se sešla, vy jste to nechtěl. To si řekněme na rovinu.
Že pořád zmiňujete NKÚ, ano, zprávy končí na na kontrolním výboru, kterého jsem předsedou, ale NKÚ, už jsem vám to říkal, vy mě snad neposloucháte, kontroluje zpětně. Zpětně období – třeba bylo tam období 2018-2021 nebo 2019-2021, zpětně. Dneska máme rok 2026. Dozorčí komise NSA může nahlížet do dokumentů agentury, kontrolovat hospodaření a procesy uvnitř NSA, upozorňovat na chyby a rizika, požadovat vysvětlení od vedení agentury, podávat zprávy ve Sněmovně. Nejvyšší kontrolní úřad přijde se skupinou, vyžádá si smlouvy, účetnictví. Říkám, ten dělá zpětně. My, ta komise je proto, aby dělala kontrolu teď, jestli jsou vyplaceny dotace, jestli už jste svazům doplatili těch 50 procent, co jste jim měli doplatit, a další tyto věci. A to se vždycky zodpovídalo vedení agentury. A že se ta komise nesešla, to je jen váš vyšší zájem.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní tedy předávám slovo panu ministru pro sport, prevenci a zdraví Borisi Šťastnému.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Já chci pouze zopakovat, že snahou naší vlády je maximálně profesionalizovat jednotlivé instituce. Chceme, aby tam byli odborníci. Chceme, aby tito lidé nebyli ve střetu zájmů. To je také důležitá věc. Proto jsem i rozpustil poradní orgán rady Národní sportovní agentury, protože naprostá většina osob v něm sedících, kteří radili předchozímu vedení Národní sportovní agentury, tak zastupovala současně sportovní hnutí.
Současně skutečně nechceme, aby existovaly politické orgány, které které tímto způsobem fungují. Myslíme si skutečně, že existují standardní kontrolní mechanismy. Ihned po nástupu do úřadu a výměně vedení Národní sportovní agentury nastaly následující kontroly: Veřejnosprávní kontrola Ministerstva financí, velmi pečlivá – probíhá; interní audit Národní sportovní agentury – probíhá a současně vypořádání závěrů NKÚ, které v minulosti objevily řadu nesrovnalostí v této věci.
Já chci ještě jednou zopakovat, že není to ministr pro sport, prevenci a zdraví, ani vedení Národní sportovní agentury, které by svolávalo tu komisi. Čili opakuji, vy kritizujete, že neexistuje nebo že se vám nelíbí, že komise už nemá existovat, a přitom byť jste jím členem a byť vaše opozice, to znamená předseda té komise je z TOP 09 a vy jste z ODS, tak jste za celých půl roku nesvolali jediné jednání a vlastně nic nekontrolujete. Tak to je podle mě potvrzení toho (Předsedající: Čas!) co říkám.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi. Nyní dávám slovo poslankyni Věře Kovářové. (Není přítomna.) Já totiž nevidím tady přes stůl. Tím pádem její slovo, její interpelace propadá a já dávám slovo paní poslankyni Adrianě Chochelové s interpelací na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. Máte slovo.
Poslankyně Adriana Chochelová: Děkuju. Vážený pane ministře, já se chci zeptat na situaci kolem jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které bylo spuštěno k 1. dubnu 2026 a ta situace kolem toho je aktuálně prostě kritická. Stejně jako na ostatní poslance se na mě obracejí zoufalí občané, ať už to jsou mzdové účetní, personalisté nebo podnikatelé. Ty maily nám chodí všem. A zatímco vaše ministerstvo prezentuje spíše vyjádření o tom, jak vše skvěle funguje a nedostatky jsou marginalizovány, tak v praxi je ta situace prostě bohužel úplně jiná. Pokud to chcete vidět, tak ten reálný obraz je vidět na všech těch odborných fórech, ale i třeba na facebookových skupinách, kde ty mzdové účetní každý den mezi sebou řeší ty jednotlivé technické problémy, které s tím systémem mají.
Systémy nefungují, někdy to neumí zpracovat minusové částky. Někdy se data do systému nepropisují. Stane se vám, že tam zaměstnance vyplníte, pak ho tam nevidíte, a když ho chcete vyplnit znovu, tak vám to napíše, že je to duplicita. Když zavoláte na správu sociálního zabezpečení, tak vám sice chtějí pomoct, ale vlastně nakonec nevidí do toho systému, takže nevidí, co vy tam máte za problém, a odkazují vás na ministerstvo.
Kdybych měla příkladem ukázat, jak ten systém vlastně pro mzdové účetní funguje a jak je pro ně nepřívětivý, tak ty konkrétní chybové hlášky po podání, které vám vypadnou, a často jich vypadnou desítky až stovky, když máte větší firmu, jsou například: chyba formální datové integrity podáních a pak nějaká čísla, nebo přípustnost dvojtečka – nepropustné, pojistný vztah s uvedeným ID PPVXXX nebyl nalezen v systémech. V takovém případě běžná mzdová účetní, která nemá větší technické vzdělání než to, že umí s tím svým systémem, prostě neví, co má dělat. A proto se já vás ptám jenom na dvě věci, proč vlastně přenášíte tu odpovědnost za technickou nepřipravenost jednotného měsíčního hlášení na ty zaměstnavatele, na ty účetní, proč to nevyřešíte vy první, a až potom to neukážete těm lidem, aby s tím museli pracovat? A za druhé, zda jste připraveni alespoň odložit vymáhání sankcí tak, aby nedošlo k tomu, že na ty mzdové účetní a na ty zaměstnavatele přejdou vlastně ty škody za to, že (Předsedající: Čas!) my jsme to nezvládli správně. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyni Adrianě Chochelové, která byla vylosována na 16. místě. To opakuji pouze pro záznam. A nyní má slovo ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám nejdříve sdělil hlavní informace o projektu jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Projekt tedy běží, ano, od 1. dubna tohoto roku a tato systémová změna vykazování vůči více institucím najednou v sobě obsahuje tři hlavní procesy. Uvedu u každého z nich aktuální stav.
První dva procesy jsou jednorázové. Máme je už téměř dokončeny. To je dohlášení údajů za zaměstnavatele – je jednorázová záležitost. To znamená, že tam už jsme na 99 a více procentech zaměstnavatelů, kteří úspěšně tady tyto údaje zaslali.
A potom to je dohlášení údajů za zaměstnance. U pracovních vztahů zaměstnanců evidovaných právě k tomu datu 1. 4. byly zaměstnavateli rovněž zaslány údaje za 99 procent všech vztahů.
Třetím procesem je opakované měsíční hlášení. První hlášení je za duben a u něj máme 88 procent zaměstnavatelů, kteří podali alespoň jedno hlášení. To jich je dohromady 330 571, 67,6 procent zaměstnavatelů zaslalo údaje bezchybně za všechny zaměstnance a podíl bezchybných podání trvale roste. Bylo již zasláno hlášení za 87,3 procenta zaměstnanců, to je dohromady za 5 563 125, z toho 80,8 procent bylo zcela bez chyb, to je pět a čtvrt milionu. Odmítnutá hlášení byla pod 0,8 procenty a podíl mírně klesá. Celková chybovost je cca 3,4 procenta. Zaměstnavatelé již také začínají posílat údaje za červen, kdy je termín do 20. 6., přestože máme teprve tři dny po uzavření měsíce, za který se hlásí. Je zapojeno celkem 38 211 zaměstnavatelů, to je 10 procent z té celé báze, z toho 35 500 již měsíční hlášení kompletně dokončili. ***
