Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.20 hodin)
(pokračuje Petr Bendl)
Proto říkám, že tato debata není jen o EET. Je to debata o hranicích moci státu v digitální době. Stát má vybírat daně, ale stát nemá shromažďovat víc dat, než nezbytně potřebuje. Stát má kontrolovat nepoctivé, ale nesmí plošně podezírat všechny, a podnikatel nemá být v očích veřejnosti nebo v očích státu jenom sprostý podezřelý. Stát má používat moderní technologie, ale nesmí se stát největším vlastníkem obchodně citlivých informací bez tvrdé kontroly. A proto bych třeba chtěl požádat paní ministryni nebo zástupce předkladatelů, nepředkládejte EET jenom jako technickou novelu. Přijďte s kompletními a komplexními pojistkami proti zneužití dat, přijďte s garancí ochrany obchodních tajemství. Přijďte s pravidly přístupu, auditu, kontroly a odpovědnosti. Bez toho je EET 2 nejen evidencí tržeb, ale také potenciálně nebezpečnou evidencí konkurenčně citlivých informací, které je možné zneužít v něčí prospěch. A na to nemůžeme kývnout jenom proto, že vláda říká, že to myslí dobře, protože zas by mohlo platit. Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Tomio Okamura: S přednostním právem místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Prosím.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, hezký večer. Je to takový návrat do minulosti. Už jednou jsme téma EET otevírali. Tehdy jsme nad tím strávili spoustu času. Já za sebe v tuhletu chvíli mohu slíbit, že moje vystoupení nebude nikterak dramaticky dlouhé a nebude mít cíl zdržovat a protahovat jednání, ale přesto považuju za důležité k tomuto tématu vystoupit a říci své hlavní připomínky, kritiku a vlastně přednést i kritiku mých kolegů a mého poslaneckého klubu.
Dámy a pánové, hnutí ANO před volbami slibovalo mnohé. Mimo jiné slibovalo hospodářskou strategii, která bude založena podle slov pana vicepremiéra Havlíčka na trhu, na soukromém, privátním sektoru a nikoliv na státu. Soukromý sektor, nikoliv stát měl nakopnout hospodářský růst a rozvoj české ekonomiky a České republiky. Ale jak se říká, podle ovoce poznáš je. A jaké je to ovoce po pár měsících od toho, kdy usedla tato vláda na ministerstva? Od voleb běží pravý opak toho, co bylo v hospodářské strategii slibováno. Máme nové regulace, chystá se větší přerozdělování, máme více kontroly, protože se nechystá jenom EET, ale paní ministryně hodlá rozšiřovat pravomoci Finančního analytického úřadu, hodlá prolomit advokátní tajemství. Stát roste, je mocnější, více kontroluje a trh, dámy a pánové, trpí. Žádný soukromý sektor posilován není. Ten je pouze více regulován a více kontrolován.
Když už jsme u toho pomyslného ovoce, podle kterého je poznáte, tak toto ovoce, když už mluvíme o EET, je ovoce jednou přežvýkané. Už jsme ho tu jednou měli. Kolegové ho přežvýkali a sami ho v době covidu vypnuli. Proč ho vypnuli? Protože dobře věděli, že to je opatření, které prostě nese náklady pro zejména malé živnostníky, a v době krizové, v době, kdy živnostníci hráli o přežití, EET zrušili ti, kteří s ním původně přišli. Tím sami ukázali, že to je regulace, která na podnikatelské prostředí dopadá, a že má potenciál některé podnikatele zničit, respektive je od podnikání odvést, demotivovat.
Moje hlavní výhrady k EET. Pokusím se jít od těch obecnějších k těm konkrétnějším. Podle mého názoru živnostníci a podnikatelé stejně jako jakákoliv další skupina v České republice nemá být předem podezřelá; taková, která bude 24 hodin on-line připojena ke státu a bude státu dokazovat, že nic špatného nedělá. Úplně se obrací princip presumpce viny. Je to přece stát, který má vyhledávat nekalé jednání, a tady se snad všichni shodneme, že neplatit řádně daně je nekalé jednání, které samozřejmě stát má potírat. Ale už dneska má Finanční správa dostatečné analytické nástroje na to, aby kontrolovala, jestli daňoví poplatníci plní svoje povinnosti. A neplatí tady argument hnutí ANO, respektive paní ministryně, že EET 2.0 je administrativně přijatelnější, méně nákladnější, uživatelsky příjemnější oproti verzi EET 1. Možná tomu tak skutečně je. Možná podnikatelé za ten systém zaplatí méně peněz, možná nebudou muset tisknout účtenku. To všechno je možná hezké a možná jim to pomůže. Ale nikdo nezabrání i při této nižší administrativní zátěži, aby se finanční správa chovala drakonicky, stejně jako se chovala v době, kdy EET 1.0 startovalo a běželo. Všichni si dobře pamatujeme ty drakonické pokuty za prodej žvýkaček bez paragonu. Způsob chování Finanční správy a to, zda bude drakonická více či méně, nezáleží na tom, jak ten systém je designovaný a jestli je pro podnikatele administrativně jednodušší nebo nikoliv.
Další argument. V čase roste podíl bezhotovostních plateb v české ekonomice a je to růst poměrně dynamický. A nemusím snad říkat, že bezhotovostní platba se sama o sobě zaeviduje bez toho, aniž by tu musel existovat nějaký státní velký informační systém. Prostě lidé zaplatí kartou a v tom okamžiku už se daný podnikatel, daný živnostník zkrátka nevyhne tomu, aby takovou tržbu přiznal a následně z ní plnil daňové povinnosti. Podíl bezhotovostních plateb v české ekonomice je na úrovni 60 až 70 procent a každým rokem poměrně pěkným číslem narůstá. Stačilo by tedy, kdyby stát nějakým způsobem pomáhal šíření bezhotovostních terminálů, bezhotovostních forem placení a nemusel by investovat a provozovat nákladný složitý informační systém. Stačilo by na spontánním vývoji, na spontánním procesu pomoci tomu, aby bezhotovostních plateb nebylo 60 až 70 procent jako dneska, ale ještě více. Ale ono to každý rok narůstá a každým rokem, jak to bude narůstat, bude růst zbytečnost toho systému, který tu dneska budujeme a který stát bude hradit.
Když už jsme u těch bezhotovostních plateb, je naprosto absurdní, že podle nového zákona mají být znovu podle EET evidovány. To se dělo i v té první verzi a byl to Ústavní soud, který bezhotovostní platby z EET vyškrtnul jako nadbytečnou věc, jako věc, kdy se dvakrát eviduje jedna a tatáž platba. Hnutí ANO se nepoučilo a přes rozhodnutí Ústavního soudu je evidence bezhotovostních plateb znovu obsažena v tomto zákoně.
Mantra o šedé ekonomice, kterou hnutí ANO, respektive paní ministryně, používá snad ve všech tématech při jakémkoliv zdůvodňování toho, jak třeba nějakým způsobem konsolidovat veřejné finance. Musím to opakovat po stopadesáté tady, ale podíl šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu v České republice je nízký. Je na úrovni 10 až 14 procent podle toho, jakou metodiku ti, kteří podíl šedé ekonomiky na HDP měří, používají. Je to podíl, který je podprůměrný oproti řadě evropských zemí. Jsme v té lepší části Evropské unie, co se týče podílu šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu. S tím souvisí naprosto nerealistický předpoklad výnosu 14 miliard korun, který si paní ministryně, respektive Ministerstvo financí vepsalo do důvodové zprávy, a nad kterým se pousmívají a který zpochybňuje řada nezávislých ekonomů.
Navíc, když už jsme u té šedé ekonomiky, která samozřejmě z jisté části i v České republice existuje, šedé ekonomice se daří zejména v takových oblastech, jako je například stavebnictví. I když budeme mít EET, tak v případě, že k vám přijde živnostník, který vám třeba vymaluje nebo provede nějaké služby, a budete na závěr jeho práce se domlouvat o tom, kolik mu zaplatíte, tak vždycky bude na vás a něm, na jaké formě placení se dohodnete. Jestli ten živnostník použije nějaký systém, telefon, přenosnou pokladničku a vyjede vám účtenku a zaeviduje platbu, nebo jestli se dohodne, stejně jako to dělají dneska někteří i dnes, že se dohodne na tom, že to bude bez účtenky. ***
