Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.20 hodin)
(pokračuje Lucie Sedmihradská)
Otázkou ale je, jestli nevytváříme další zvláštní režim, další hranici, u které se bude optimalizovat, další rozdíl mezi podnikateli podle toho, jestli spadají do paušální daně nebo už ne. A je správné spojovat osvobození od evidence právě tímto režimem? Jestli má být EET 2.0 jednodušší, pak by se neměla ztratit ve svých vlastních výjimkách.
Za klub Starostové a Nezávislí jsme připraveni vést věcnou debatu o elektronické evidenci tržeb 2.0. Nechceme tento návrh negovat jen proto, že se jmenuje elektronická evidence tržeb. Ale nebudeme přehlížet slabá místa návrhu. Chceme jasné vyhodnocování nákladů a přínosů, chceme garance odpovědné a efektivní práce s daty a chceme, aby se předkladatelé vyrovnali se všemi výhradami, které vznesl Ústavní soud. A hlavně budeme chtít, aby se daňové změny řešily samostatně a ne schované, přilepené v zákoně o elektronické evidenci tržeb. Protože jestli má být výsledkem modernější správa daní, nesmí se z toho stát další komplikace pro podnikatele a další sada výjimek v daňovém systému. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A tímto jsme v tuto chvíli skončili s přednostními právy a přesunujeme se tedy k poslancům, kteří vystupují bez přednostního práva. A tím prvním je paní poslankyně Jana Filipovičová, nebo tou první, abych to řekl úplně správně, tou první poslankyní. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Filipovičová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi několik poznámek k vládnímu návrhu zákona o evidenci tržeb. Na úvod chci říci, že nikdo z nás nezpochybňuje potřebu poctivého podnikatelského prostředí ani řádného výběru daní. Pokud někdo neplatí daně a získává tím neoprávněnou výhodu vůči poctivým podnikatelům, není to správné. Otázkou však je, zda navrhované řešení skutečně přinese očekávaný efekt a zda náklady, které vyvolá, nebudou vyšší než přínosy. Osobně se na podobné návrhy dívám především prakticky.
Vím, že za každou novou povinností nestojí pouze paragraf, ale konkrétní lidé, kteří ji musí v praxi plnit. Při čtení důvodové zprávy opakovaně narážím na tvrzení, že nová evidence tržeb bude jednodušší, modernější a administrativně méně náročná. Přesto si kladu otázku, zda se dostatečně mluví o všech souvisejících nákladech. Nemyslím pouze náklady na pořízení technického vybavení, mám na mysli čas a práci účetních, daňových poradců, poskytovatelů účetních a pokladních systémů i samotných podnikatelů. Každá změna systému znamená nové metodiky, školení zaměstnanců, úpravy účetních a pokladních programů, konzultace s účetními, řešení chyb a nejasností a další administrativu. To vše jsou náklady, které se v důvodových zprávách často neobjevují, ale podnikatelé je velmi dobře znají.
Zejména malé provozovny na venkově nemají vlastní ekonomické oddělení. Majitel hospody, malé prodejny, kadeřnictví nebo řemeslník často po večerech neřeší rozvoj firmy, ale účetnictví, faktury a další povinnosti, které mu stát ukládá. A právě těmto lidem dnes říkáme, že se po několika letech vrací systém, který byl v roce 2022 zrušen. Proto se domnívám, že bychom měli velmi přesvědčivě doložit, proč je jeho návrat nyní nezbytný.
Vláda předpokládá významný přínos do veřejných rozpočtů. O to více bych očekávala podrobnou a srozumitelnou analýzu, která doloží, na základě čeho byl tento očekávaný přínos vyčíslen a jaká část bude skutečně výsledkem nové evidence tržeb. Současně je třeba si uvědomit, že od zavedení původního systému se podnikatelské prostředí výrazně změnilo. Výrazně vzrostl podíl plateb kartou a elektronických plateb, účetní systémy jsou více digitalizované a stát dnes disponuje řadou dalších kontrolních nástrojů. Proto bych ráda slyšela, v čem je dnes evidence tržeb nezastupitelným nástrojem a jakou přidanou hodnotu přinese oproti nástrojům, které již Finanční správa využívá.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, domnívám se, že před přijetím tohoto návrhu bychom měli znát odpovědi na několik základních otázek. A to jsou – jaké budou skutečné náklady podnikatelů na zavedení systému? Jaké budou skutečné náklady státu na jeho provoz? Jaké nové administrativní povinnosti vzniknou podnikatelům a jejich účetním? A především zda očekávaný přínos skutečně převýší všechny náklady, které tento systém vyvolá. Protože pokud máme po statisících podnikatelů požadovat další povinnosti, měli bychom být schopni velmi přesvědčivě doložit, že jejich přínos bude odpovídat zátěži, kterou jim ukládáme. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní se svým vystoupením přichází paní poslankyně Vendula Svobodová. Myslel jsem, že zatím přečtu někoho, kdo chybí, ale nikoho tady nemám. Nevyplnil jsem prostor. Máte slovo.
Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji moc za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si tady taky připravila nějaké naše řekněme pirátské stanovisko k tomu EET. Nicméně já jsem tady měla i několik dotazů přímo na paní ministryni, jelikož je tady určitá pasáž, u které si nejsem zcela jistá, jestli jí dobře rozumím. A já bych vlastně paní ministryni tady potřebovala a teď nevím, jak tu situaci řešit. (Otáčí se na předsedajícího.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: No tu situaci můžeme vyřešit tak, že přerušíte své vystoupení, vystoupíte později. Zatím vystoupí někdo jiný, protože paní ministryně se mi tedy omlouvala, že si potřebuje odskočit a sedí tady celý den. Tak to je to řešení. (Poslankyně: Hm, to se mi nelíbí.) Tak ne, tak se rozhodněte, jestli tedy budete pokračovat anebo jestli vystoupíte později, až tady bude paní ministryně.
Poslankyně Vendula Svobodová: Já vystoupím teď a pak když tak nějakou faktickou poznámkou k jinému vystoupení se zkusím doptat. (Předsedající: Dobrá.) Dobře. Takže ještě jednou dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud si tady máme říct, co znamená EET pro Česko, tak je to především marketing hnutí ANO. EET je vlajková loď Aleny Schillerové, aby mohla tvrdit, že bojuje s šedou ekonomikou, a hlavně že zlepšuje výběr daní, tedy příjmovou stránku státního rozpočtu, u které vidíme, že za výdaji výrazně pokulhává. Nicméně pokud si tato vláda stanovila, že nebude zvyšovat žádné daně a zároveň plánuje do výdajů přidávat další a další věci, nyní třeba televizní a rozhlasové poplatky, musí mít alespoň takovou Potěmkinovu vesnici, jako je EET.
A teď už k těm konkrétním číslům. V návrhu zákona se mluví o potenciálních vybraných čtrnácti až patnácti miliardách korun. Tomu ale vlastně nevěří vůbec nikdo. Když se v minulosti EET rušila, Ministerstvo financí pracovalo s hodnotou maximálně 4 miliardy, o které se zrušením může přijít. Tak jak jsme to propočítávali, tak výsledek možná skončí na nule. Zavedení EET není jenom o EET a zmiňovali to tady už i moji předřečníci. Na tento zákon jsou samozřejmě navázané další změny, daňové změny a další zákony, některé více či méně vhodné či nevhodné, ale tu diskusi tady vlastně nevedeme. Náklady na ty další změny jsou v důvodové zprávě vyčísleny řekněme okolo 5 miliard korun a pro státní rozpočet přes 3 miliardy. ***
