Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.50 hodin)
(pokračuje Michal Kučera)
A samozřejmě bude muset zasílat tyto informace i správci daně. To znamená, to zatížení tam je, ačkoliv se současná vláda tváří, že se o žádné zatížení nejedná.
To třetí minus, které bych chtěl tady zmínit, je rozšíření na bezhotovostní kontaktní platby, které je podle nás mírně řečeno problematické. Znova opakuju, citoval jsem tady usnesení Ústavního soudu, ale já bych chtěl zmínit i tu naprostou zbytečnost i z pohledu řeknu rozdílu mezi hotovostní platbou a bezkontaktní platbou. To znamená, hotovostní platba je z hlediska daňové kontroly řekněme obtížně dohledatelná, ale platba kartou nebo QR platba už zanechala bankovní stopu. Povinnost evidovat tyto platby proto vypadá spíše jako plošné sbírání dat než jako nezbytný nástroj proti šedé ekonomice.
Čtvrté minus samozřejmě, a už to tady bylo zmiňováno v té debatě v roce 2016, ti nepoctivci si cestu najdou. Nepoctivci si cestu najdou, ať EET funguje, nebo nefunguje. Prostě kdo chce tržbu zatajit, může zákazníkovi nabídnout slevu za hotovost bez dokladu, a určitě to všichni pamatujeme, určitě jste se ve svém okolí setkali – já věřím, že vy sami ne samozřejmě, že jste nikdy neplatili řemeslníkovi takzvaně bez dokladu a bez papíru, nedávali jste mu peníze v hotovosti, aby to bylo bez DPH, že takhle jsme natolik tady všichni uvědomělí, ale toto je klasické obcházení platby bez dokladu, to znamená bez té evidence tržeb. Na to žádné EET prostě nepomůže. A já si troufnu říct, že my se tady totiž stále bavíme o tom gastru. Ono vypadá, že to EET je namířeno jenom na ty gastro provozy. Není. Prosím pěkně není. Je to na všechny, kteří přijímají ty jednotlivé kontaktní platby, to znamená na všechny ty řemeslníky, zmiňované pedikérky, kosmetičky, holičky. Tak, dámy, prosím vás, žádné hotovostní platby bez dokladu už teďka nebudou možné za vaše drahé účesy, pánové zase za nějaké kosmetické služby či jiné nákupy, které nakupují. Prostě v tuhletu chvíli všechno pouze elektronická evidence tržeb, žádné tady máte bez dokladu peníze, děkuji, na shledanou. Anebo to udělat můžete, jako jste to dělali doteďka, a prostě obcházíte elektronickou evidenci tržeb. Žádná elektronická evidence tržeb to prostě nezachytí, tohleto. Takže dopadne víceméně na ty, kteří dneska už fungujou legálně, tak ti ponesou tu hlavní tíhu elektronické evidence tržeb. Ale to už víme právě z minula. Já jsem se to snažil jenom připomenout.
Takové to páté minus bych možná zmínil, i když samozřejmě někdo to bude brát jako plus, že návrh je spojen s takovým daňovým balíčkem, to znamená, vrací se některé úlevy, ruší se nějaké stropy na peněžní benefity, snižuje se nějaké DPH a tak dále. To znamená, ty výnosy, které vláda bude mít z té elektronické evidence tržeb, tak už si sama snižuje těmi různými výhodami a snaží se tu debatu jako takovou zamlžit tím, že prostě budou z toho nějaké benefity. Takže ten výnos deklarovaný někde k těm 15 miliardám už si sama ukusuje a sama si říká, že ho spotřebuje právě tímto daňovým balíčkem. To znamená, že místo čisté diskuse o elektrické evidenci tržeb se spíše projednává politický balík cukr a bič. Cukr a bič v podobě daňových úlev a elektronické evidence tržeb.
Vláda staví elektronickou evidenci tržeb 2.0 na tvrzení, že jde o moderní a méně zatěžující systém. Jenže i moderní regulace zůstává regulací. Stát má nejdříve prokázat, že bez plošné evidence kontaktních plateb neumí vybírat daně. Nestačí říct, že systém bude jednodušší než v roce 2016. Otázka zní, zda je rok v roce 2026 vůbec přiměřený. V roce 2016 byl podíl hotovosti výrazně vyšší. Dnes jsou běžné karty, QR platby, on-line bankovnictví, datové schránky, kontrolní hlášení, analytické nástroje finanční správy a digitální účetnictví a argumenty pro plošnou evidenci jsou proto výrazně slabší, než byly před 10 lety.
Vláda říká, že EET 2.0 je modernější než EET z roku 2016. To je pravda. Ale modernější povinnost je pořád povinnost. Menší byrokracie není totéž co žádná byrokracie. U hotovosti lze chápat, že stát hledá kontrolní nástroj. Ale proč má podnikatel znovu posílat státu informaci o platbě kartou nebo QR platbě, která už dneska zachovává digitální stopu? A upozorňuji, že elektronickou evidenci tržeb, což mi připadá velmi paradoxní, prosazují strany, které volají po, respektive hotovostních platbách a propagují hotovostní platby. Pokud je nějaké řešení, tak řešení samozřejmě spočívá naopak v propagaci a podpoře bezhotovostních plateb, protože ty bezhotovostní platby skutečně tu bankovní stopu zachovávají, je možné je dosledovat, je možné je v případě kontroly i sankcionovat. Takže na jednu stranu vládní strany říkají, pojďme kontrolovat hotovostní platby, protože směrem k těm hotovostním platbám je to EET namířeno, a stejně silně podporují právě ty hotovostní platby, dokonce je některé strany chtějí i dát do ústavy. To mi připadá opravdu velmi paranoidní či schizofrenní.
Vláda slibuje 14,4 miliardy korun ročně, jenže tvrdá čísla NKÚ ukazují, že přímé doměrky, jak už jsem zmiňoval, jsou někde kolem 650 milionů, což je úplně jiná debata než ty politické miliardy.
Elektronická evidence tržeb neodstraní nepoctivost. Nepoctivý podnikatel si cestu najde. Poctivý podnikatel dostane další povinnost, další software, další certifikát a další riziko sankce. Tento návrh není jen technická novela, je to návrat filozofie, že každý podnikatel je preventivně podezřelý a stát ho musí hlídat on-line.
Vyvážené hodnocení EET 2.0, že je lepší než původní EET z roku 2016 v technickém provedení. To je opravdu pravda. To technické provedení je lepší než to provedení z roku 2016, které tehdy bylo velmi zpackané, a všichni si pamatujeme, jak bylo komplikované i vůbec to uvedení do provozu. Samozřejmě tím, že nebude účtenka, a to musím současnému návrhu přiznat, že nebude tištěná účtenka, účtenka je i taky méně papírová. Všichni si pamatujeme, jak se výrazně prostě prodloužila ta účtenka s EET kódy, které musela musela mít. A to nepřipomínám už tehdy tu hru na tu slosovanou. Jmenovalo se to Účtenkovka, nebo jak se to jmenovalo, kdy se soutěžilo v tom, kdo udá svého prodejce či obchodníka, že účty nedostal nebo nedává.
Základní problém ovšem zůstává. Stát znovu zavádí plošný kontrolní mechanismus, jehož přínos není dostatečně přesvědčivě doložen a jehož náklady ponesou zejména malí a střední podnikatelé. EET 2.0 je odpověď problém roku 2016, ne na realitu roku 2026. Dnes má stát mnohem víc dat, platební styk je digitálnější a podnikatelé už nesou velké množství administrativních povinností. Pokud vláda tvrdí, že potřebuje další plošný systém, musí předložit tvrdá data, ne politické odhady.
EET 2.0 je sice technicky mírnější než původní EET, ale základní problém zůstává. Stát znovu zavádí plošný dohled nad podnikateli a slibuje výnosy, které nejsou dostatečně doložené. Ministerstvo financí očekává přínos 14 až 15 miliard, ale řada ekonomů tento odhad zpochybňuje. Někteří uvádí, že je slibovaný výnos zcela nerealistický a dopad EET může být přinejmenším nulový. To znamená, že takto se na to dívají někteří ekonomové, to znamená, výrazně zpochybňují ty odhady výnosů EET 2.0 a já si myslím, že je důvodem jim věřit, protože podobně jsou zpochybněny, a výsledky i ukázaly právě to z toho EET 2016.
Nejsilnějším argumentem proti EET 2.0, nebo jedním z nejsilnějších argumentů proti EET 2.0, je rozdíl mezi politickým slibem a doloženými výsledky původní EET. Jak už jsem říkal, NKÚ v roce 2017-2019 doměřil 652 milionů na daních z příjmů, a to je výrazně méně než dnešní odhady 14-15 miliard ročně. ***
