Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

No, pokud je to území zatížené hlukem, může se argumentovat tím, že další zdroj hluku vlastně nic zásadního nemění, ale to je úplně opravdu v rozporu s tím, kam by legislativa měla směřovat. Novela prostě tak opouští dosavadní princip, který měl bránit salámové metodě postupného zvyšování hluku v území. Mělo by to být spíše naopak a naopak by se mělo jít cestou, aby se hlukové zdroje v jednom místě postupně kumulovaly a snižovaly.

Pak je tady otázka černých staveb, které vlastně už potom nikdo nezbourá. Ono přece jenom to období tak, jak je to velmi nešťastně nastaveno, tak ono se tady teďka na nějakou dobu zhasne, a až se rozsvítí, tak vlastně ty černé stavby jako takové už jako nikdo nebude možné je odstranit anebo velmi, velmi komplikovaně. Ona totiž ta připravovaná novela stavebního zákona výrazně oslabuje boj proti černým stavbám.

Navrhuje totiž zrušit lhůtu pro podání žádosti o dodatečné povolení stavby v § 255 odst. 1, kde majitele černých staveb už tak nic nebude nutit, aby povolení řešil. Postaví prostě a je hotovo. No a opět, jak to může vypadat v praxi? No, louka s výhledem na krásy naší republiky, na hřebeny Krkonoš či vaše jiné oblíbené místo, tak si ho prostě někdo může vyhlédnout, říct si, tak tady něco postavím, udělám to rychle, jde to udělat. No, ale pak už prostě stavební úřad, i když ten pozemek není stavebním pozemkem, ale pak už nikdo nedonutí toho někoho tu stavbu zbourat a prostě to tam bude vlastně nadosmrti.

To, že se černé stavby už dnes v České republice staví poměrně ve velkém a odstraňovat se je příliš nedaří – někteří by mohli vyprávět – místo toho bývají naopak dodatečně povolovány, pokud je ovšem legálně povolit lze. Pokud ne, dochází k jejich odstranění a ten současný právní režim určité možnosti má. Ale tímto návrhem zákona se to vlastně celé vypne a celé se to zruší. A dosud tedy, jak víte dobře. Platí, že kdo staví načerno, má po výzvě stavebního úřadu 30 dnů na to, aby požádal o dodatečné stavební povolení stavby. Pokud to tedy neudělá, stavební úřad zahájí kroky k odstranění stavby a tato lhůta byla vlastně jedním z mála nástrojů, které odrazují od vědomého porušování zákona. To teď vlastně nebude vůbec jako možné. Ta lhůta vlastně má zmizet.

V kombinaci s dalšími navrhovanými změnami, jako je třeba zrušení jednotného environmentálního stanoviska či oslabením požadavků na výstavbu, vzniká téměř ideální prostředí pro strategii prostě postav a pak se uvidí a zároveň tady není jakýkoliv nástroj, aby ty černé stavby bylo možné nějakým způsobem odstranit.

No a to je obrovská a možná pravděpodobně i záměrná díra v systému. Díra, kterou mohou projít i stavby, již by podle současně platných pravidel nikdy nemohly být povoleny. A co vidíme tedy, že místo posílení boje proti černým stavbám a vymáhání zákona, přijde legalizace a porušování pravidel.

Dále je tady otázka ochrany přírody. Ta připravovaná novela stavebního zákona zruší zákon o jednotném environmentální stanovisku, takzvaný JES, ač se podle mého názoru v praxi osvědčil. A ochranu životního prostředí mají nově posuzovat stavební úřady s výjimkou tedy zvláště chráněných území, ty však ale na to nemají odbornost. A opět se ptám tedy, jak tam ti odborníci přejdou, ti lidi, kteří to mají dneska na starosti, když to taky vlastně není nikterak jasné a známé. A ty tedy na to nemají odbornost ani dostatečnou oporu v zákoně. Podle návrhu mají sice vyvažovat různé veřejné zájmy, zároveň ale má v tomto vyvažování výstavba téměř vždy přednost. Tedy opravdu je to na velký úkor ochrany životního prostředí. Jedno environmentální stanovisko je účinné od 1. 7. 2024, funguje tady opět něco přes rok a půl a v praxi opakuji opět za mě se osvědčil, ale vyvolává to prostě obavy, že, a to, že vyvolával obavy, že se bude prodlužovat povolování staveb, se prostě nenaplnily.

Já ještě připomenu jednu věc, že vlastně to jednotné environmentální stanovisko byla jedna z komponent Národního plánu obnovy. A pokud tedy JAS jako takový bude ze zákona tedy vyloučen, tak pak vlastně se i ptám na otázku, jakým způsobem toto je tedy dojednáváno s Evropskou komisí, abychom se nedostali k situaci, že jsou zde nemalé finanční dopady. A to se reálně opravdu může stát. Takže další konkrétní otázka, na kterou bych očekával odpověď, jak tedy toto hodlají předkladatelé zákona vlastně řešit.

Jinak k tomu samotnému JESu, jak říkám, ten model se nebo ten systém se osvědčil, úřady se naučily koordinovat dříve samostatná stanoviska k vlivům na životní prostředí a já sám jsem se jsem to na úřadě před mnoha mnoha lety zaváděl. Takové ty koordinované stanoviska, kdy opravdu dávalo smysl, aby se jednotlivé odbory v tomto případě slučovaly a vydávaly ta stanoviska, řekněme jednotně ten jez na to potom svým způsobem ten princip je podobný, proto já i mám tu osobní zkušenost, že ty věci v praxi mohou fungovat, pokud se chce je dobře nastavit, aby se koordinovala vyjádření v otázkách vody, ovzduší, půdy, odpadů nebo třeba i v otázkách kácení či druhové ochrany.

A co je důležité, tak je posuzují úředníci s příslušnou odborností a systém začal po počátečních porodních bolestech fungovat a právě ve chvíli, kdy se rozběhl, tak se má zase zrušit. A to podle mě není dobře. A opětovně říkám i s nemalými případnými finančními dopady a riziky pro Českou republiku.

No, pak je tady otázka výjimek za zavřenými dveřmi takzvaně. A další opět nenápadná, ale velmi zásadní změna v připravované novele stavebního zákona, kde tedy nově má rada obce získat možnost udělit konkrétnímu záměru výjimku z územního plánu, a to v § 27 odst. 2 písm. g) a v § 193. A co je na tom podle mě problematické? No to, že o takové výjimce se bude rozhodovat na veřejném jednání rady města, tedy za zavřenými dveřmi. A přitom může jít o rozhodnutí, které ale může ve finále celkem zásadně ovlivnit konkrétní obec, město nebo konkrétní čtvrť. Rada města a stavební úřad nemají povinnost tu výjimku odůvodnit a ta jednání, jak víte, jsou neveřejná, veřejná jsou jednání zastupitelstva, tedy pak to opravdu má i určitý, můžu říct i korupční potenciál, jakým způsobem můžou být taková rozhodnutí které jak říkám můžou mít velmi významný dopad, tak jaký můžou mít vliv.

No a co to znamená? Že územní plán přestává být pravidly výstavby a stává se z něj takový trhací kalendář, že vlastně, a to když on je projednáván tím veřejným modelem za účasti dotčených orgánů státní správy a tak dále, majitelů pozemků, tak najednou vlastně za zavřenými dveřmi je možné jej ale zároveň z neodůvodněných důvodů měnit. A tedy místo plánování rozvoje města může nastoupit systém individuálních výjimek schvalovaných politickými rozhodnutími rady města, a to si myslím, že také není není dobře. Ona přece jen ta rozhodnutí mohou zásadně opravdu ovlivnit charakter okolí a mohou se odehrávat bez veřejné kontroly, bez jasného odůvodnění.

To, co si myslím, že je další důležitá věc, kterou je potřeba zmínit, tak je například vliv dotčených orgánů státní správy. Ty v mnoha ohledech si myslím, že je potřeba nějakým způsobem regulovat, je potřeba s nimi pracovat. Ale já když třeba zmíním jednu věc, která si myslím, že smysl velký má, tak to jsou stanoviska například hasičů, kdy v připravené novele stavebního zákona ve většině případů se ruší odborná stanoviska orgánů ochrany přírody, památkářů i hygieny. A vlastně nejen ta, ale ruší se i závaznost stanovisek požární ochrany a integrovaného záchranného systému. A vyjádření hasičů tedy budou jen nezávazná. Ono to pak může mít opravdu velmi i negativní dopad do samotné bezpečnosti a vůbec kvality výstavby, kde pokud na toto nebude brán zřetel, tak to může opravdu bohužel skončit nepříjemnými až tragickými situacemi. A opravdu se může stát, že budou postaveny stavby, kde právě nebudou například dostatečné únikové cesty pro lidi nebo u nich nebude místo pro příjezd hasičského auta nebo sanitky. A to si prostě myslím, že opět není dobře. Hezky, je to například vidět u těch takzvaně vyhraněných staveb, kde infrastrukturní stavby, ale i domy nad 10 000 metrů čtvereční s převažující bytovou funkcí, nebude možné například podat odvolání právě vlastně například v této oblasti ochrany anebo standardů, které se týkají požární ochrany. A můžete pak říci ano, je to možné řešit soudně, ale pro soudy je to mnohdy mimo jejich odbornost a ty bohužel mnohdy trvají roky. Tedy pokud nebude respektováno třeba toto vyjádření, může opravdu být ohroženo zdraví, majetek, ale i životy lidí. A v tom je opravdu velké riziko.

No, kdy se stane situace, kdy tedy reálně můžou být pošlapána určitá práva tím, že není možnost určitých odvolání nebo že se některé pojistky vypnou, tak co řeknete těm lidem? Tak se suďte! No, to je sice hezké, ale ne pro každého je to možné. A ten systém těch odvolání na bázi určitých brzd a rovnováh, tak to prostě nějaký smysl dává. Oni sice předkladatelé tvrdí, že nevadí, že když sousedé přijdou o možnost odvolání někde úplně jinde, tak že se zkrátí lhůty a omezí obsah natolik, že odvolání nebude v praxi téměř možné, tak přece zůstává možnost obrátit se na soud. ***