Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Ale jak říkám, ne pro každého ta možnost je i finančně a jinak dostupná a opravdu to nejde cestou nějakého narovnávání práv, ale prostě to právo pro někoho bude rovnější než pro někoho jiného. I kdybychom tedy pominuli fakt, že už dnes jsou tedy soudy přetížené, tak soudní spor je v danou situaci otázka let, zatímco odvolání je záležitost měsíců. A opravdu soudit se pro běžného člověka je vysoce náročné a finančně mnohdy nedostupné.

Navíc, když pročítám ten opravdu dalekosáhlý rozsah, tak ta novela navíc omezuje i samotný obsah žaloby a stanoví extrémně krátké lhůty pro její podání a bez možnosti jejího doplnění. I když tedy po letech nakonec třeba ten soud možná vyhrajete, tak postavený barák ale už vlastně nikdo nezbourá. Tedy opravdu někdy jsou si lidé asi, koukám tady v tomto případě, rovní, někteří jsou si rovnější. A pak si i kladu otázku, jestli toto opravdu není opět záměrná díra pro povolování velkých developerských projektů vlastně klidně i nezákonně.

Zmíním třeba další věc. Tak otázka je vůbec, jak má fungovat ten nový velký superúřad, tak říkajíc jeden úředník vládne všem. Ta připravovaná novela stavebního zákona výrazně koncentruje moc a opět je to podle mě obří korupční potenciál. Chystaná novela stavebního zákona vytváří novou soustavu úřadů rozvoje území, dříve tedy těch stavebních úřadů, a v jejím čele má stát centrální úřad rozvoje území, jakési nové superministerstvo, které bude rozhodovat o velkých projektech. A nepůjde jen o dálnice nebo železnice. Ten centrální úřad má rozhodovat i o velkých developerských projektech, domech nad 10 000 metrů čtverečních s převažující bytovou funkcí, což je zhruba nějakých sto, dvě stě bytů. A v čele úřadu má stát předseda jmenovaný a odvolaný vládou a předseda vypisuje výběrová řízení na ředitele krajských úřadů. A opět je to koncentrováno tedy v jeden úřad, jeden ředitel a je to opravdu velká koncentrace moci s velkým korupčním potenciálem. No a tím to nekončí podle mě. Proti rozhodnutí o těchto velkých stavbách nebude možné podat odvolání či rozklad ani v případě nezákonného povolení. No a jediná možnost, opětovně opakuji, je možnost soudu. No a kdo se bohužel bude bude soudit z těch běžných lidí? Na to bohužel myšleno není.

Potom bych rád zmínil další věc, a to je otázka vůbec samotného přechodu lidí. Když se podívám třeba na výzkumy, které dělaly odborové organizace, tak 67 procent zaměstnanců vlastně přecházet jako nechce. A pak si kladu otázku tedy, kdo ten nový výkon tedy bude dělat? 67 procent zaměstnanců stavebních úřadů a další dotčených úřadů, například v otázkách životního prostředí, tak nechce do nového systému přecházet. Hlavním problémem – vidí vlastně, že tam není nějaká jasná motivace nebo stabilita a relativně i tedy slabé benefity, které stát v tomto případě vlastně nabízí. A já se těm lidem opravdu vůbec ani nedivím. Řada těch lidí i dneska říká otevřeně, že ze zaměstnání radši úplně odejde, anebo si najdou jinou práci. Řada z nich je v důchodovém věku, ti zamíří do penze, nemají to dále zapotřebí. No a řada těch zaměstnanců, zhruba podle mě určitě třetina, tak najde uplatnění na stávajícím obecním úřadě nebo na tom oerpéčku nebo na krajském úřadě. Tedy potom na těch samotných personálních věcech to může opravdu velmi významně havarovat.

Pak bych se chtěl zastavit ještě u další věci, a to je přesun stavebních úřadů, kolik to vlastně fyzicky bude stát. Tedy také nikdo dneska neřekl, kolik reálně to bude stát, kdo to zaplatí, kde ve státním rozpočtu na to tedy najdeme konkrétní položky, o tom se také nemluví. Nikde nevidíme o tom jedinou zmínku, a to jak v návrhu toho současného státního rozpočtu už pro letošní rok to vyvolá nemalé náklady. Pro ten příští rok to zároveň nevidíme v rozpočtovém výhledu. Tedy ty miliardy prostě někdo bude muset zaplatit. A já se tedy ptám opravdu z čeho a jak to bude financováno. Protože ono ve finále to může opravdu přinést ne zjednodušení a zlevnění systému, ale spíše naopak, že ty náklady pro státní správu, která by se měla podle mého názoru redukovat, měla být cestou reformy, měla být cestou optimalizace, a takhle bude spíše naopak, že spíše bude bujet byrokracie a budou bujet zbytečné administrativní náklady právě proto, že to vlastně celé je velmi nepřipravené.

Nezapomínejme na to, že vlastně už dneska obce nesou celou řadu dalších nákladů, kde už dneska, a já to chápu, že dlouhodobě je to kritizováno, že peníze, které jdou na přenesený výkon státní správy, tak plně nepokrývají ty náklady. A to právě potvrzuje to, co říkám. Tedy stát v tomto případě to bude stát nemalé prostředky. A já se ptám tedy, z čeho to bude financováno?

Když se podívám na ty počty, tak ty počty opravdu nejsou vůbec malé. Ten přesun se týká minimálně zhruba 5 500 odborných pracovníků na úrovni ORP a dalších zaměstnanců obcí, krajů a nového centrálního úřadu. A když jen propočítáme nějaké základní náklady, které i můžeme si veřejně dočíst z určitých zdrojů, tak se bavíme zhruba o nějakých 6,7, 7 miliardách ročně na úrovni ORP. Jenom ty samotné roční mzdové náklady můžou dělat zhruba nějaké 4 miliardy, zhruba 1,2 – 1,3 milionu ročně zhruba na jednoho úředníka včetně provozu. No a to jsou nejenom ty věci nákladově mzdové, ale samozřejmě je to řada těch, můžeme tomu říct neviditelných nákladů, a to je, aby ten systém fungoval, tak vždycky potřebujete nějaké zázemí, účetnictví, ekonomiku, IT podporu, spisovou službu, provozovat služební auta, techniku a mohl bych pokračovat, údržbu, úklid. A to opravdu není zadarmo. Ptám se tedy, jak to bude celé financováno?

A pak je otázka samozřejmě toho zázemí, budovy, archivy, IT systémy. Opět tyto základní věci, bez kterých se funkční systém neobejde, tak to nám předkladatelé bohužel neříkají a myslím si, že to je velmi, velmi důležité si dokázat odpovědět i na tyto věci. Neřkuli další prostředky spolkne i samotný přesun. Přece jenom i ta logistika je náročná, nebude jednoduchá, bude stát opět nějaké prostředky, ať jsou to nové organizační struktury, ať je to změna pracovněprávních vztahů, IT systémy, stěhování archivů. No a tedy reálný výsledek, že se stavební řízení opravdu zpomalí nebo dočasně totálně ochromí – opětovně říkám, že prostě tyhle věci nevedou tak, jak jsou totálně nepřipraveny, k nějakému posílení nebo zrychlení. Spíše to je úplně naopak. A právě z důvodu i personálních odchodů, procesů reorganizací a dlouhodobému podstavu zaměstnanců zde opravdu může to samotné řízení výrazně kolabovat. A toto pocítí nejenom obce, obyvatelé, ale samozřejmě i investoři. No, vychází se, že miliardy z veřejných peněz to celé bude stát, v systému se to může na celou dlouhou dobu zaseknout. A to je bohužel realita toho všeho.

Já potom znova zmíním ještě jednu věc, která opravdu by měla, protože ona má velký dosah do státního rozpočtu, tak by měla být zopakována, tak to je opravdu ta návaznost na Národní plán obnovy, kde komponenta JESu byla jedna ze základních komponent, a tady, pokud toto nebude jasně řečeno, pokud ten JES vypneme, jak to bude vyřešeno, tak to může přinést opravdu miliardové škody nebo respektive pokuty, a opět nikdo neříká, jakým způsobem tohleto vlastně je vyřešeno.

No, teď bych chtěl se přesunout k popisu těch svých osmi pozměňovacích návrhů a tedy ke sněmovnímu tisku 67, ve znění tedy komplexního pozměňovacího návrhu, a dalších schválených pozměňovacích návrhů schválených na 8. schůzi hospodářského výboru dne 30. dubna 2026, sněmovní tisk 67/11. Já to záměrně pro stenozáznam říkám takhle detailně, aby bylo jasné, k čemu ty pozměňovací návrhy jsou vztaženy. Jsou to tedy, když je přečtu, sněmovní dokument číslo 1194, sněmovní dokument 1195, sněmovní dokument 1199, sněmovní dokument číslo 1200, sněmovní dokument číslo 1201, sněmovní dokument číslo 1202, sněmovní dokument číslo 1203 a sněmovní dokument číslo 1204.

Začnu tím prvním, což je pozměňovací návrh, sněmovní dokument číslo 1194, ke komplexnímu pozměňovacím návrhu sněmovní tisk 67/11. Tak zde navrhuji odložit účinnost této novely o jeden rok. Jde rozsahem o tak velkou reformu, ne o drobnou úpravu a přitom byla podána jako poslanecký návrh, tedy bez analýz dopadů a bez vyčíslení nákladů pro státní rozpočet. A myslím si, že je potřeba dát úřadům, projektantům i stavebníkům čas se na ni připravit a nezavádět systém, o kterém zatím nevíme, kolik bude stát, ani jestli bude opravdu rychlejší. Tento návrh reformu nezastavuje, pouze se snaží předejít chaosu a paralýze povolování, tedy dát i předkladatelům určitý čas na to, aby tedy dopracovali řadu důležitých věcí, které tady byly zmíněny, tedy jak v těch otázkách personálních, finančních a dalších. Já osobně bych tedy hlavně preferoval spíše jiné řešení, ale tedy, jak jsem říkal, formu spíše evoluce než revoluce, většího důrazu na digitalizaci stavebního řízení či otázku většího důrazu na územní plánování, na které mimochodem tato novela výrazně zapomíná. ***