Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.30 hodin)
(pokračuje Michal Kučera)
Bohužel dnes si nikdo nemůže být jistý, co po třetím čtení této novely zákona vlastně bude. Je to velký dotazník, jak ten zákon bude vypadat. Je to skutečně neodpracované v tomto směru. Já jsem to často přirovnával k tomu, že ano, i v minulém volebním období se takto jednalo, některé zákony skutečně, a to bylo z důvodu tedy zejména energetické krize, protože tento stavební zákon je v hospodářském výboru, tak my jsme podobně řešili v hospodářském výboru zákon energetický, ale můžu říct, že tam jsme do Sněmovny pouštěli novelu, která byla jednoznačně na tom hospodářském výboru projednána jak s koalicí, tak s opozicí a dostávala, kdo si na to pamatujete ten Lex OZE 1, 2, 3, to znamená 3 novely dostávaly téměř plný počet hlasů v Poslanecké sněmovně. Hlasovala pro ně koalice i opozice díky tomu, že jsme to velmi kvalitně odpracovali právě v hospodářském výboru. Teď bohužel je v tom poměrně dost velký chaos, shoda v tom není.
Takže ono to těžko připodobňovat k té novele energetického zákona, která byla skutečně dělána poměrně rychle, jak říkám, byla v tom hospodářském výboru velmi kvalitně odpracovaná, takže nakonec ten výsledek byl dobrý. Ty zásadní připomínky, které jsme v klubu TOP 09 měli k této novele, se samozřejmě týkaly takové té institucionální ochrany, zejména z pohledu životního prostředí a třeba památkové péče. To jsou dvě takové ty základní věci, kde jsme upozorňovali na to, že tento zákon není, má slabiny a má chyby. A pak samozřejmě v té celkové koncepci, to znamená té nepřipravenosti jako takové, to znamená v tom náběhu a podobně, že to není dobře připraveno. My jsme samozřejmě se vyjadřovali i o tom, že ta novela v tom původním stavu byla skutečně popřením jednoho z důležitých odkazů, které vlastně po roce 1989 jsme tady přinesli. A to znamená účinná ochrana životního prostředí a ta novela jako taková skutečně chtěla i poměrně jakoby likvidovat některou nezávislou institucionální ochranu životního prostředí.
To se částečně podařilo změnit. To se částečně podařilo změnit. Jak říkám, nikdo neví, jakým způsobem to bude fungovat potom po těch všech pozměňovacích návrzích, které tady jsou nejen z řady opozice, protože ty pravděpodobně neprojdou, ale i řady koalice, které si myslím, do sebe často i nezapadají. Nicméně já chci říct, že my tady přicházíme se dvěma pozměňovacími návrhy, protože to životní prostředí se tady objevilo nebo pozměňovací návrhy, které jdou právě k té ochraně životního prostředí v rámci té novely stavebního zákona, tak tady připravili i kolegové z ostatních poslaneckých klubů. Já musím říct, že TOP 09 se s nimi ztotožňuje. I část našich poslanců se k nim připodepsalo, takže o nich asi tady budou mluvit kolegové či kolegyně z jiných poslaneckých klubů a jednoznačně podporujeme právě ty pozměňovací návrhy, které mají opět posílit ochranu životního prostředí. Nikdo z nás nechce, aby to bylo vychýleno na jednu či na druhou stranu a uznávám, že dnes to bylo někdy vychýleno příliš na tu až rigidní ochranu životního prostředí nebo prosazování takového toho rigidního pohledu ochrany životního prostředí. Na druhou stranu nechceme, aby se to posunulo do toho druhého extrému, to znamená úplné rozvolnění toho pohledu ochrany přírody jako jako takového. Částečně to bylo zhojeno v tom pozměňovacím návrhu komplexním, částečně to je zhojeno v pozměňovacích návrzích, které budou dále přicházet. A já si myslím, že kolegové je budou tady zdůvodňovat a mají podporu i našeho poslaneckého klubu TOP 09.
Já bych tady představil dva pozměňovací návrhy, které se týkají té druhé oblasti, o které jsem tady mluvil. A to znamená oblasti památkové péče, kterou považujeme za další takovou oblast, která je ohrožena touto novelou, není tam kvalitně provedena i zejména z toho pohledu toho komplexního pozměňovacího návrhu, který přišel právě do hospodářského výboru a ten komplexní pozměňovací návrh právě zúžil výkon dozoru obecního úřadu obce s rozšířenou působností výlučně na obnovu kulturní památky. Je však třeba připomenout ustanovení § 14 odst. 2 zákona o státní památkové péči, která předpokládá relativně rozsáhlý výčet činností, které povoluje tento úřad svým rozhodnutím, ale neměl by prostor pro výkon jejich dozoru, ač je však následně povinen porušení povinnosti spojených s tímto postupem pokutovat jako přestupek.
Jde tedy o činnosti, které nepovoluje stavební úřad a tyto činnosti by tak obecní úřad ač je povinen posuzovat i postihovat neměl jak zjistit. Navržená úprava tento nesystémový deficit napravuje, to znamená tento pozměňovací návrh, o kterém teď hovořím. Já se potom i k tomu pozměňovacímu návrhu přihlásím v podrobné rozpravě. Nicméně chci říct, že ta zásadní změna je, že ten úřad vykonává z hlediska státní památkové péče dozor při obnově kulturních památek a při provádění zásahu uvedených v § 14 odst. 2 na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci nebo v památkové zóně. Tento pozměňovací návrh spolu se mnou podepsali kolegové Marek Ženíšek, Matěj Ondřej Havel, Zdeňka Blišťanová, Helena Langšádlová, Vlastimil Válek, Jiří Pospíšil a Jan Jakob a samozřejmě je tedy v systému pod číslem 1147.
A mám tady druhý pozměňovací návrh, který je víceméně, který se týká rovněž této oblasti a zejména tedy archeologického výzkumu a je to pozměňovací návrh, který do systému je vložen pod číslem 1114. A já bych tady možná řekl pár bodů, to znamená, čím se tento pozměňovací návrh zabývá, kdy se zabývá dobou trvání záchranného archeologického výzkumu. § 22 odst. 1. Tento návrh omezuje dobu trvání terénní části záchranného archeologického výzkumu. Tedy ten pozměňovací návrh. Dále terénní část archeologického výzkumu může být pro stavebníka jedním z podstatných omezujících faktorů. V roce 2025 byla provedena terénní část záchranného archeologického výzkumu do šesti měsíců, to znamená v 90,7 procentech případů. Déle než šest měsíců byla prováděna terénní část základního archeologického výzkumu v 736 případech. V naprosté většině případů se jedná o základní archeologický výzkum, kde doba trvání byla delší ze zcela racionálních důvodů. To znamená třeba byly to stavby velkého rozsahu, například rozsáhlé dopravní stavby nebo a taky administrativních důvodů. To znamená, postup výkupových prací byl vázán na specifická povolení, zdržení z důvodů výběrových řízení u dodavatelů stavby, povolení přeložky sítí, produktovodu a komunikací. Dále z důvodu technologických – práce na základním archeologickém výzkumu jsou vázány na postup výkopových prací navazující etapy stavby, technologie hloubení a zajištění stavební jámy, typicky v jádrech historických měst.
Technologické přestávky například zrání betonu mostních konstrukcí a dále taky samozřejmě neočekávaného objevu mimořádně kulturně historické hodnoty. Z těchto důvodů je třeba ponechat určitý prostor pro smluvní volnost, která umožní v odůvodnitelných případech a po vzájemné dohodě dobu trvání terénní části základního archeologického výzkumu prodloužit. Náklady záchranného archeologického výzkumu § 22, odst. 2. V současnosti jsou náklady kalkulovány organizací oprávněnou provádět archeologické výzkumy bez pevných pravidel. Náklady základního archeologického výzkumu mohou být upraveny na základě vzájemné dohody stavebníka a oprávněné organizace. Celkovou výši nákladů mohou ovlivnit také výsledky výběrových řízení. Absence jasných vymahatelných pravidel vytváří netransparentní a pro stavebníky obtížné srozumitelné prostředí a stavebník je ve vztahu oprávněné organizace v nevýhodném postavení.
Stanovení stropu na 4 procenta celkových nákladů stavby vychází z analýzy základního archeologického výzkumu prováděných na velkých dopravních stavbách s celkovou hodnotou 21,53 miliardy korun. ***
