Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.50 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Jak to jako bude řešit? Kdo ty děti vyzvedne z té školky nebo kdo je tam doveze? Tohle je prostě nepřiměřený zásah do soukromí, k čemu směřuje ten váš návrh.
Potom velice obdobná je možnost, že státního zaměstnance by mělo být možné přeložit na 60 dnů bez jakékoliv dohody, smlouvy či souhlasu. To znamená, že ho pošlete třeba do jiného města pracovat. Opět totéž. Jak on to bude dělat se svojí rodinou? Jak to bude řešit, že děcka chodí do školy tady a vy ho pošlete na druhý konec republiky? Jak si to bude moct zajistit? Tohleto skutečně už zavání téměř až nějakými znaky nucené práce a opět hrozí tady rozpor s čl. 9 Listiny základních práv a svobod, který právě obsahuje zákaz nucené práce.
Potom tam máte možnost nařídit státnímu zaměstnanci práci přesčas. Tady celkem chápu, co vás k tomu motivovalo. Já jsem stál v čele našeho hlavního města v době několika krizí, mimo jiné také krize uprchlické. Tam jsem se dozvěděl, že samozřejmě práci, kterou mohli dělat lidé z OAMPu z Ministerstva vnitra, tak tu samou mohli dělat také lidé z cizinecké policie. Akorát rozdíl byl v tom, že skutečně těm policistům bylo možné přesčasy nařídit, protože prostě oni fungují v jiném režimu, zatímco samozřejmě tomu OAMPu těžko.
Tady celkem chápu tu motivaci vaši. Ale opět, pokud to není omezeno třeba na nějaké krizové situace, tak opět vy se dostáváte na hranu ústavnosti ve vztahu k právu na uspokojivé pracovní podmínky, což je čl. 28 Listiny základních práv a svobod. Protože zákoník práce dovoluje nařídit přesčasy nějak, ale v omezené míře, maximálně 150 hodin ročně z vážných provozních důvodů. Tak řekněme, že nějaká krize je samozřejmě vážný provozní důvod. Pokud tohleto by mělo být porušováno, tak to samozřejmě může vést třeba k vyhoření a podobně.
To znamená, to je další problém, který vy v tom máte. Opět, nic z toho by se třeba nestalo v momentě, kdyby ten váš návrh byl normálním způsobem zkonzultován, byl by standardním způsobem projednán se všemi, s kterými projednán být má. Například s Legislativní radou vlády. Potom by vám nepsaly odbory, že je to na hraně ústavnosti. Pochopitelně, kdybyste to projednali s těmi odbory, tak by třeba neměly ani další připomínky. Kdybyste to projednali s Radou vlády pro veřejnou správu, tak byste se dozvěděli další podněty, které byste do toho mohli zapracovat. Bohužel, nic z toho jste neudělali a to je závažný problém.
No, co si budeme... Tou zásadní změnou, kterou vy chcete zavést, je vlastně posílení vlivu ministrů na obsazování a odvolávání nejvyšších úřednických pozic. To znamená, chcete tady zavést takové to, co jsme viděli nedávno v Americe, když nastoupila Trumpova administrativa. Oni vyházeli nějaké lidi a potom byli strašně překvapeni, že ty lidi potřebují. Řádilo tam Muskovo DOGE a podobně.
Tak něco takového podobného, co teď v nějaké míře se snaží rozběhnout třeba Motoristé sobě na svých ministerstvech, ale tohle je přesně vlastně to, k čemu vy se snažíte směřovat. Prostě zbavovat se lidí, kteří nebudou těmi poslušnými kývači. Pro výstrahu tady jste vyrazili pana Abela, který vyjadřoval vám nepohodlné názory, které tedy sice jsou v souladu s odbornými názory expertů, kteří se zabývají tím tématem, nicméně bohužel to nesedělo do vaší ideologie. Z toho důvodu jste se rozhodli tohoto odborníka zbavit.
No, jenomže to samozřejmě znamená, že vy opět vytváříte nižší atraktivitu touhletou zvůlí státní správy. Čímž bych se znovu vracel k tomu, jakým způsobem tedy chcete ty lidi motivovat k tomu, aby třeba došlo ke změně, kterou vy navrhujete ve stavebním zákoně.
Další problém je v tom, že vy skutečně v předkladu zdůvodňujete ten návrh potřebou větší flexibility státní správy. Opíráte se o studii společnosti KPMG, která upozornila mimo jiné na složitost propouštění státních zaměstnanců. Jenomže jste jaksi zapomněli na to, že tyhle výtky právě už řešila novela služebního zákona, která je účinná od začátku roku 2025, jejímž cílem bylo právě zefektivnit nábor i propouštění nevýkonných zaměstnanců. To znamená, namísto toho, abyste počkali na to, až si tohleto sedne, počkali na analýzu státní správy, kterou stát zpracovával poslední rok a půl, tak místo toho do toho děláte nějaký ad hoc zásah, který jste nekonzultovali vůbec s lidmi, kteří tomu rozumí, což se stává bohužel ve vaší práci teďka zcela běžně. To je ten zásadní problém.
Nějaké pozitivum, abych tam taky našel. Myslím si, že je fajn, že se zakáže vedoucím státním zaměstnancům členství v politických stranách. Myslím si, že tohleto je dobrý nápad, určitě ano, ale myslím si, že kvůli tomuhle rozhodně není potřeba zprznit celý systém dalšími změnami.
Samozřejmě, to, co tam svítí úplně nejvíc, je evropský rozměr. Ostatně, kvůli tomu se to celé taky dělá, že jo. Vy potřebujete mít armádu kývačů, chcete tam mít lidi, kteří budou přidávat dotace Andreji Babišovi. Pokud by se někdo třeba ohradil tak, jako Leo Steiner třeba nebo i další lidé – třeba paní ředitelka na Ministerstvu práce a sociálních věcí – tak je důležité, aby tihle lidé byli pro výstrahu ideálně exemplárně potrestáni, vyhozeni z práce jako za bolševika – s tím tady mají někteří vaši ministři zkušenosti – a tímto způsobem, abyste udrželi tu masu kývačů pěkně pod tím, co vy chcete s nimi dělat.
Jenomže tohleto skutečně takhle možné není, protože současný služební zákon ostatně vznikal i na základě dlouhodobých požadavků Evropské komise. Jeho přijetí, připomenu, bylo jedním z takzvaných Kodaňských kritérií při našem vstupu do EU. Požadavky směřovaly tehdy ke stabilní, profesionální – a pozor, poslouchejte dobře – politicky nezávislé státní správě.
Předložený návrh jde bohužel přesně opačným směrem a oslabuje smysl existujících pojistek. Takže, proto tady existuje reálné riziko negativní reakce Evropské komise a hrozí dopady na postavení ČR i čerpání evropských fondů. Já vím, že vám to nevadí, protože vy samozřejmě chcete potom, když tak to zasanovat ze státního rozpočtu České republiky. Tak, jak vám to teďka už poslala Evropská unie, nebudeme proplácet dotace Andreji Babišovi a vy: V pohodě, to zaplatí český daňový poplatník.
Jenomže takhle by to fungovat opravdu nemělo. My jsme proto poslali dopis Evropské komisi pro zjištění případné rozpornosti s unijní legislativou. Položili jsme Evropské komisi pět konkrétních otázek. Nejen tedy k souladu návrhu s evropským právem, ale také k tomu, jaký dopad by jeho přijetí mělo na čerpání evropských prostředků, zda by zvýšil riziko střetu zájmů a nehospodárného nakládání s veřejnými penězi.
Jenomže, vážení předkladatelé, tohle jste měli udělat vy. Tohle jste přece měli udělat vy. Vy jste měli pátrat a pídit se po tom, jestli váš návrh nepovede k tomu, že třeba přijdeme o nějaké dotace. Jenže vy jste to neudělali právě. To je ten zásadní problém. Vy jste to neudělali, neprojednali jste to s těmi, se kterými jste to projednat měli. Neprošlo to standardním vládním legislativním procesem ani mezirezortním připomínkovým řízením. Nemá to stanovisko Legislativní rady vlády. Nebylo to na Radě vlády pro veřejnou správu. Neviděl to nejvyšší státní tajemník. Nebylo to projednáno na tripartitě. To je ten zásadní problém. ***

