Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.20 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
A my jsme prostě ve středu, kdy svítilo slunko a nad Českou republikou nebyl ještě ani mráček, tak jsme informovali, že povodně budou, zalarmovali jsme celou veřejnou správu a požádali jsme, aby se na povodně všichni připravili. Díky této včasné prevenci, tak – a dovolím si to tvrdit – se zachránilo spoustu lidských životů a zachránilo se spoustu majetku jenom díky tomu, že jsme se spolehli na experty a odborníky.
A víte, co se teď děje? Nejenom ČHMÚ, ale všechny rezortní organizace teď dostávají pokyny, aby snižovaly tu o dvacet, o třicet, o čtyřicet lidí a zase redukovaly počty pracovníků. Ono se to zdá být jako bohulibá aktivita. Já proti tomu nejsem. Já sám jako ministr jsem za svoje tříleté působení snížil počet zaměstnanců Ministerstva životního prostředí hrazený ze státního rozpočtu o 108. Ale ne tak, jak se to děje v současnosti, že se řekne, deset procent sundáte a každý odbor prostě tři lidi škrtne. Ale na základě změny legislativy, digitalizace agend, ubírání administrativy, rušení nelogických, byrokratických kroků. Já bych tleskal současné vládní většině, pokud by toto na těch úřadech dělala, pokud by na základě toho, že upravují legislativu, digitalizují, snižují byrokracii, zbytečné věci.
A určitě v té státní správě je spousta věcí, které by se ještě daly zjednodušit. Kriticky to řeknu sám na sebe. Určitě jsem za ty tři roky neudělal na Ministerstvu životního prostředí dost na to, aby se tam nedala dělat další efektivita. To určitě ne. Ale dát pokyn toho, že prostě na odboru EIA na Ministerstvu životního prostředí se vyhodili lidi, tak víte, jaký bude důsledek? No jenom to, že povolení dálnic a železnic prostě bude pomalejší. Na ty veřejné stavby tu EIA potřebujete. Přece nedává smysl vyhazovat lidi na EIA, když já jsem je navyšoval. Tak v Českém Švýcarsku byl největší požár, teď tam hořelo taky. Jedno z opatření, na kterém se všichni průřezem politického spektra shodli, je, že bychom tam měli navýšit počet zaměstnanců. Já jsem to tedy udělal, musel jsem to sem brát odjinud. A teď přišel pokyn od současného vedení: zase ty lidi vyhoďte, snižujeme vám stavy. Jak v Kocourkově. Kdyby se totiž nedělo tohleto, kdyby tady nepřítomná paní ministryně Mrázová dovolila těm úředníkům poslat ten dopis do Bruselu a zeptat se, jak je to tedy se střetem zájmů našeho pana premiéra, tak by jim asi odpověděli, že ono z pohledu Unie to vyřešené není a žádné peníze český stát posílat nemá Agrofertu. Oni ti úředníci občas dělají kroky možná pomalé, možná jsou příliš opatrní, možná nemají tu odvahu. Ale možná za to můžeme my jako politici. A to je jedno, jestli jako současní nebo předchozí. Možná jsme jim totiž taky dali málo té sebejistoty v samostatnosti, v tom, aby se mohli rozhodovat, dělat správně svoji práci podle zákona, podle zákona, podle zákona.
Já jsem mluvil o tom, že jste převzali ty úřady nepřátelsky, s jakousi arogancí. A to pokračuje. Tak když byla ta poslední systemizace, ta byla platná od 1. dubna, fair enough, vláda na to má gap year, aby systemizaci udělala. Dobře, můžeme ji kritizovat. No ale jak to bylo komunikováno zaměstnancům třeba na Ministerstvu životního prostředí? Víte jak? 30. března v 11.30 každému zaměstnanci ministerstva došlo do mailové schránky pédéefko, asi 60stránkové pédéefko, a v tom pédéefku byla služební čísla těch jednotlivých zaměstnanců. Každý z nich si mohl vyhledat to svoje služební číslo a zjistit, jestli zůstává, jestli je přeřazen na jiný odbor nebo na jinou sekci, anebo jestli už zítra nemá chodit do práce. Jestli se takto budete chovat k těm lidem, tak se nedivte, že ta veřejná správa fungovat nebude.
Já nekritizuji podstatu tohohle zákona. Nekritizuji ani některé věcné změny, které tam jsou. Ale kritizuji dvě věci. Proč se od roku 2014 do současnosti udělalo, a teď já nevím, jestli pět nebo šest úprav toho služebního zákona, všechny tady prošly v podstatě jako nůž máslem, nedemonstrovalo se, odbory nebyly proti, protože to bylo po nějaké dohodě. Jenom vy jste prostě přišli, napsali jste zákon, který jste napsali jako poslaneckou novelu, s nikým jste to nedebatovali. Dali jste to sem. Výsledek? Odbory jsou proti, lidé demonstrují a je k tomu celá řada pozměňovacích návrhů, protože ti lidé mají půlroční zkušenost s tím, že politizace do státní správy přišla neuvěřitelným způsobem.
Tak Ministerstvo zemědělství zase nechá zpracovat audit od právní firmy, kdy dva soudy jasně řekly, že jejich právní názor je blbě; nejvyšší správní a ústavní. Dva soudy řeknou, že prostě právní názor nějaké právní kanceláře je blbě a Ministerstvo zemědělství zas jak na potvoru tuhle právní kancelář objedná. A takhle bych vlastně mohl říkat příběhy jeden za druhým. Ono když potom ty úředníky nutíte jít přes kopec, tak ono se vám to prostě sprostě zprčí.
Já bych navrhoval jednu věc, abyste si udělali trošku follow-up, abyste si trošku nasbírali tu zpětnou vazbu. Chci ocenit vlastně všechny ministry, kteří to dělají, kteří vnímají tu zpětnou vazbu ze svých rezortů. Ono když ten ministr je tam příliš oblíben, tak to taky vypadá tak, že se tam toho moc nedělá, moc neděje a všichni jsou spokojení. To asi není ten správný výstup, který bychom chtěli. Ale zpětná vazba od lidí zevnitř – a já vím, od svých kolegů a pamatuji si, jak Marian Jurečka dělal zpětnou vazbu 360 a další manažerské nástroje – tak velmi často vede k nějakému prozření toho, co je dobře a není dobře nastaveno.
Já bych si moc přál, aby ten zákon nebyl prostředkem k umlčování státních úředníků, aby nebyl prostředkem k politizaci státní správy, aby nebyl prostředkem k tomu, aby se tady některé věci zamlčovaly, aby se lidé zastrašovali, anebo k tomu, aby prostě svoje stanoviska dávali takzvaně po srsti, jak říkají teď kolegové z Motoristů – on tady nikdo z nich není, tak se mně na ně těžko mluví – aby vnímali tu jejich ideologii. Oni říkají na tom Ministerstvu životního prostředí: to je naše ideologie. Vy musíte teďka rozhodovat podle té naší ideologie. To je poprvé, co se na Ministerstvu životního prostředí skloňuje slovo ideologie. To se tam prý neříkalo ani za Bursíka; slovo ideologie.
A moc bych si přál, aby ti lidé, kteří dneska demonstrovali, tak nebyli vyhozeni ze státní správy. Oni budou v médiích a oni jsou taky někde zaměstnaní, na některých úřadech, na nějakých ministerstvech. A aby to vlastně neproběhlo tak, jak nám ukázal tady pan Turek a Motoristé v přímém přenosu. Úředníku, nesouhlasíš s politikem, máš padáka. Tohle není správná věc. (Poslanec Hladík ukazuje papír s pořadovým číslem, které by vyšlo na rok 2038.) Já vám dávám pozornost na to, že sami zaměstnanci státní správy upozorňují na tu politizaci, že sami zaměstnanci státní správy se obávají, že tato novela přinese zpoždění, zbrzdění vyřizování žádostí jako takových. Zkuste se ještě před finálním hlasováním o této novele nad tím zamyslet. Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak nyní tedy má vystoupení s přednostním právem pan předseda Hřib. Ještě než (vystoupí) pan předseda Hřib, tak tady mám některé omluvy. Tak první, co se ruší, tedy nepřítomnost paní poslankyně Lenky Martínkové Španihelové, ta od 12.20 hodin už je přítomná. Potom tady mám tři omluvy: od 12 do 13.30 z osobních důvodů pan předseda Tomio Okamura, od 19 z osobních důvodů pan poslanec Jakub Janda a od 13 hodin z osobních důvodů paní poslankyně Renáta Zajíčková.
Tak pane předsedo, už tady nikoho nemám, už to nenatáhnu víc. Máte slovo. ***
