Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.10 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Pojďme si říct, co vlastně chceme od úředníků pod státní službou. Prvně si možná musíme říct ten základní point, jaký je rozdíl mezi státním úředníkem a úředníkem na kraji nebo na městě. Je vůbec nějaký rozdíl? Máme mít a potřebujeme tady mít dva rozdílné zákony? Jeden pro úředníky, který se týká obcí a měst a krajů, a druhý pro úředníky, který se týká státní správy.
My si to teďka v reálu vyzkoušíme u toho stavebního řízení, protože tu centralizaci prosadíte. A ta centralizace přinese to, že ti úředníci, kteří se dřív řídili zákonem o úřednících samosprávných celků, se nyní budou řídit služebním zákonem, který se posouvá od toho svého návrhu nebo názvu do spíše pracovně-právního práva, tedy té kombinace řekněme státní služby a pracovního práva tak, jak byl v takovém hybridu předložen.
Já si myslím a dovedu si představit takovou reformu, že bychom se dokázali shodnout na tom, že by nám stačil jeden zákon, že by nám stačilo, abychom pro všechny úředníky na různých úrovních měli jednu legislativu. Ano, stálo by to práci, stálo by to úsilí, stálo by to debaty, stálo by to dohody se Svazem města a obcí, Sdružením místních samospráv, s krajskými reprezentacemi, ale aspoň bychom se o to mohli pokusit.
Vy jste šli jinou cestou, vy jste toto nechali být, byť tam vkládáte nějaké pozměňovací nesouvisející návrhy, a měníte tenhle zákon. Ona by možná ta novela toho zákona nevyvolala takové pozdvižení, pokud by prošla standardním mezirezortním připomínkovým řízením a byla nějak klasicky předložena a pokud by stávající nová vláda nepřevzala tu státní správu nepřátelsky. Ano, nepřátelsky. Vy jste převzali ta ministerstva a ty úřady nepřátelsky. Vzkazy o tom, že poteče zelená krev, jasné pojmenování toho, že úředníky je potřeba – a schválně neřeknu to jméno, co s nimi dělat, protože to se tak dělá se šváby nebo s potkany – dehonestace toho, že každý, kdo je úředník, také a priori špatný, svatý boj proti tomu, že bychom v té státní správě neměli mít zaměstnaného vůbec nikoho.
Já vždycky v debatách, v hospodách s lidmi jim kladu otázku: Kolik máme těch úředníků? A oni říkají: Půl milionu, milion. Vždycky překvapím tím číslem, že to je několik desítek tisíc a nepřesahuje to sto tisíc úředníků. Ano, státních zaměstnanců je výrazně více, protože to jsou hasiči, policisté, zdravotní sestry, sociální pracovníci a další a další pracovníci, ale to nejsou úředníci, to nejsou úředníci.
A když se podíváme na to, na kolik úředníků se vztahuje tento zákon, tak je to ještě menší číslo. Vlastně se tady bavíme o relativně malém množství 30 možná 40 000 lidí, na které se tento zákon vztahuje. Na co tito lidé dělají? Tak oni vykonávají státní správu, oni píšou legislativu, oni píšou metodiku, vykládají zákony, oni taky dělají správní řízení, rozhodují v těch věcech a ze své podstaty musí být nestranní, musí být samostatní a musí rozhodovat za prvé podle zákona, za druhé podle zákona a za třetí podle zákona. Tady není žádný jiný úhel pohledu, podle kterého by měl úředník rozhodovat. A jestli a je jedno jakýkoliv politik a je jedno jestli je teď z vlády, teď v opozici nebo z minulé vlády, tak je příliš servilní vůči současné politické reprezentaci, tak to tu zemi vede jenom do pekla. Protože to ve svém důsledku znamená, že všichni lidé, kteří mají nějaký odborný názor, tak odchází z té státní správy pryč – buďto jsou odejiti nebo odchází sami. Co by tam taky dělali? A na ta místa jsou tak jako na Slovensku nebo v Maďarsku dosazeni kývači a lidé poplatní v současné politické reprezentaci. A to prosím jakékoliv politické reprezentaci.
Já nějakou zkušenost mám a tu zkušenost jsem vždycky říkal těm lidem a já jsem s nimi mnohdy jako politik nesouhlasil. Říkám: Vy říkejte svůj expertní odborný názor. a je na mě jako na politikovi, abych já si z něho něco vzal, a je možné, že můj politický názor nebude totožný s vaším expertním názorem, to možné je. Ale rozlišujme expertní názor a rozlišujme politický názor.
Vy se snažíte vším tím, co děláte, si podrobit v takovém jařmu současné zaměstnance ve státní službě tak, aby se stali absolutně loajálními. Oni ze svého principu loajální jsou a jsou ochotni pro dobrého ministra, dobrého manažera také dýchat – já sám jsem to poznal a jsem za to obrovským způsobem vděčen – ale nebojí se říct, pokud ty věci jdou špatným směrem, pokud jsou špatně.
Víte, já jsem dneska ráno se zúčastnil demonstrace, dostal jsem pořadové číslo 2743 (Ukazuje papír s referovaným obsahem.) a datum vyřízení mého požadavku byl stanoven na 9. prosince 2038. Stála tam maminka, ta čekala dítě – vyřízení jejího požadavku bylo v roce 2054. Takže ten rodičák, na který čekala, tak možná až to dítě půjde na vysokou školu, tak by se ho dočkala. Je to samozřejmě metafora, je to přenesená věc, je to věc přitažená za vlasy záměrně, ale je to věc přitažená za vlasy, kterou zorganizovali lidé, kteří pracují ve veřejné správě.
A pod webovou stránkou Nechceme stát ve frontě EU, tak dávají jasný vzkaz nám politikům, že si přejí moderní veřejnou správu, že si přejí moderní veřejnou správu nezatíženou politiky v ovlivňování rozhodnutí a že si přejí to, aby ve veřejné správě dělali experti. Já možná budu citovat z toho, co na těch webových stránkách mají napsáno: „Stát má sloužit lidem, ne politikům! Ve sněmově se právě schvaluje zákon o státních zaměstnancích. Pokud projde v navrhované podobě, čekají nás přetížené úřady a neodborná rozhodnutí. A na to doplatíme my občané. Pokud státní správu ovládnou politici, budeme všichni stát v nekonečných frontách! Vyzkoušejte si, jak to bude na úřadech vypadat: vyberte si požadavek, vygenerujte si pořadové číslo, sdílejte ho na sociálních sítích,“ nebo si ho vytiskněte tak jako já. „Co potřebuji od státu: Chci, aby pro stát pracovali odborníci, ne kamarádi a známí politiků. Chci, aby veřejné zakázky vyhrávala nejvyšší kvalita nakoupené služby, ne sponzoři vítězů voleb. Chci dostávat důchod včas, ne až za půl roku,“ což u důchodu zrovna je. Ale máme tady jiné problémy: „Chci, aby vzdělávání našich dětí řídili experti, ne loutky politických stran. Chci, aby Česká republika prosperovala, ne aby dělala kroky zpět.“
A to další „Chci...“ si tam můžete dopsat. A myslím si, že je logické si tam dopsat cokoliv. Možná si pamatujete na povodně, které se Českou republikou prohnaly na podzim předminulého roku. A my jsme jako tehdejší politici dali na názor (exportu?). My jsme dali v úterý večer na názor Českého hydrometeorologického ústavu, který říkal: Bude to špatné, v pátek začnou po době povodně. ***
