Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

V této souvislosti považujeme za nutné vyjádřit vážné obavy nad aktuální podobou vládního návrhu novely zákona o podpoře bydlení. Na základě našich praktických zkušeností i odborných podkladů upozorňujeme, že navržené změny mohou zásadně oslabit funkčnost systému a ve svém důsledku přinést ještě větší zátěž zpět na obce.

Za klíčová rizika považujeme zejména: navrhované je výrazné zúžení cílové skupiny poradenství v bydlení, čímž se zbytečně oslabuje jeho preventivní funkce a možný dopad, a to bez doložitelných úspor, ať už finančních, nebo administrativních. Pomoc se tak odsouvá až do fáze akutní bytové nouze, kdy je její řešení výrazně nákladnější a méně efektivní. Tento přístup povede k vyššímu počtu domácností, které do bytové nouze propadnou a jejich situaci budou následně řešit právě obce.

Navrhovaný přesun zásadní části agendy na Úřad práce považujeme za vysoce rizikový. Úřad práce je již dnes přetížený a nemá odpovídající odborné zázemí pro komplexní posuzování bytových situací. Hrozí prodlužování lhůt, formalizace rozhodování bez znalosti místního kontextu a roztříštění podpor mezi instituce. Obce mají přitom potřebné znalosti území i zkušenosti se sociální prací. Nesouhlasíme s údajnou duplicitou agend.

Zásadní obavy máme také z oslabení kontrolních mechanismů zákona a tím pádem jeho očekávaného přínosu pro potírání obchodu s chudobou v Česku. Pokud nebude důsledně kontrolována kvalita bytů a průběh podpory, zvyšuje se riziko zneužívání systému a rozvoj obchodu s chudobou. Negativní důsledky těchto jevů přitom dopadají především opět na obce a jejich obyvatele.

Nelze opomenout ani způsob přípravy návrhu, který postrádá řádné vyhodnocení dopadů a proběhl bez dostatečné odborné diskuse a zapojení obcí jako klíčových partnerů implementace. Dovolujeme si zároveň zdůraznit, že obce se na přijetí zákona dlouhodobě a systematicky připravovaly. Od jeho představení jsme v dobré víře investovali značné úsilí do budování kontaktních míst pro bydlení, posilování personálních a odborných kapacit a nastavování spolupráce se sociálními službami a dalšími aktéry v území. Tyto kroky vycházely z předpokladu stabilního legislativního rámce a postupného náběhu systému.

V této souvislosti vnímáme jako velmi problematické, že metodická a osvětová podpora ze strany odborných útvarů Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva práce a sociálních věcí, která byla pro obce klíčová a kterou jsme oceňovali, byla utlumena. Tato situace vytváří v území nejistotu a komplikuje naši schopnost odpovědně se připravit na implementaci komplexní legislativy.

Vážený pane premiére, jsme přesvědčeni, že funkční systém podpory bydlení musí vycházet z reality v území a opírat se o roli obcí jako hlavních nositelů řešení. Oslabování preventivních nástrojů, omezování cílové skupiny a přesun kompetencí mimo území nepovede ke stabilizaci situace, ale naopak k jejímu zhoršení.

Žádám Vás proto o přehodnocení navrhované podoby novely a otevření odborné diskuse, do které budou obce plnohodnotně zapojeny. Jsme připraveni být aktivními partnery při hledání řešení, která budou funkční, spravedlivá a udržitelná. S úctou náměstek Jan Hruška, náměstek primátora pro městské bydlení.“

Druhý pohled, který by chtěla ocitovat, je od náměstka hejtmana Pardubického kraje Pavla Šotoly. „Vážený pane poslanče, v souvislosti s projednáním pozměňovacího návrhu 762 si Vás dovoluji oslovit s výčtem rizik, která negativně mohou ovlivnit dostupnost pomoci potřebným v bytové nouzi. Jedná se především o přesun dosavadních pravomocí a odpovědností kontaktních míst pro bydlení na Úřad práce, který je již řadou stávajících agend naprosto přehlcený. Kontaktní místa pro bydlení by tak v systému měla roli pouze poradenskou. Tím by se ztratila přímá odpovědnost za realizaci zákona, která má být pro obce jedním z nástrojů řešení bytové politiky na jejich území.

Dalším výrazným negativem předložené novely zákona je zrušení předchozího příjmového testu, který se nahrazuje novým, ale výrazně přísnějším. To předpokládám, že je vyřešeno nějakými pozměňovacími návrhy“ a třeba tím, že tady je citován jedinec, který by nepřešel příjmem nad 8 800, což nepředstavuje ani polovinu minimální mzdy, nebo samoživitelka s celkovým příjmem nad 12 880. Ale jestli jsem dobře pochopila pana ministra, tak v těchhle ohrožených skupinách je to trojnásobek minimálního příjmu.

Z výše uvedených důvodů si dovoluji požádat Vás o zvážení všech dopadů předkládané novely tak, aby zákon o podpoře bydlení byl stále nástrojem pomoci potřebným a zároveň přinášel systémová řešení, která jsou nutná pro řešení bytové politiky v jednotlivých obcích.“

Chtěla jsem, aby tady zazněly právě i ty další názory – nejen nás politiků, ale i lidí, kteří jsou aktivní právě v řešení jejich bytové politiky v jejich samosprávních celcích. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Elišku Olšákovou a připraví se Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

Přečtu dvě omluvy: Patková Jana celý jednací den – zdravotní důvody a Sokol Petr od 17 do 19 hodin pracovní důvody.

Prosím, máte slovo.

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené paní kolegyně a páni kolegové poslanci, já bych řekla na úvod, navážu na svoji předřečnici paní Kovářovou a v podstatě nebudu ten dopis číst celý, nebudu s tím zdržovat, protože jsou přihlášeni i další kolegové, protože ten dopis Svazu měst a obcí šel vám všem poslancům napříč politickým spektrem, tak ho nebudu číst celý, ale jenom v podstatě odcituju tady ty části, které se vlastně toho týkají, toho dnešního projednávání před hlasováním.

Týká se to tedy toho pozměňovacího návrhu komplexního, kdy SMOČR upozorňuje na to, že „obce se na výkon agendy upravené původním zněním zákona v podpoře bydlení dlouhodobě a systematicky připravovaly, upravovaly své vnitřní nastavení, kapacity, přijímaly nové pracovníky a investovaly do rozvoje kontaktních míst, a s ohledem na časovou a organizační náročnost nebylo možné přípravy odkládat až na okamžik nabytí účinnosti zákona. Tato pracoviště však nyní v důsledku přesunu klíčových kompetencí mohou zůstat personálně i odborně nevyužita.

Doposud také bohužel nebylo ze strany vlády vyřešeno, jakým způsobem budou kontaktní místa pro bydlení jakožto přinesená působnost výkonu státní správy financována. To víme, že jsme se tady o tom bavili, když jsme schvalovali státní rozpočet, že třeba na tyto činnosti nebyly vyčleněny žádné finanční prostředky. Z pohledu občanů – to je velmi důležité – to přináší nadbytečné komplikace, takzvaný ping-pong. Občan je nejprve povinen přijít na kontaktní místo pro bydlení za účelem poradenství, následně ale žádost do systému žadatelů podává na Úřadu práce České republiky. Pokud by se pak v rámci systému podpory v bydlení ucházel o některý z obecních bytů, tak si jeho situaci bude zcela jistě prověřovat sociální pracovník obce, protože obec bude chtít vědět, kdo se v jejím bytě ubytuje, a doposud se všechny tyto tři kroky odehrávaly v rámci kontaktního místa úřadů s rozšířenou působností.“

Svaz měst a obcí v tom dopise apeluje na to, „aby agenda kontaktních míst byla ponechána na obcích, které mají v otázce bydlení oproti Úřadu práce detailnější znalost místního prostředí i konkrétních životních situací svých občanů a dostupných služeb v rámci svého území. Obce také na rozdíl od Úřadu práce mohou do systému vložit obecní byty. Nyní však hrozí, že při současně navrženém omezení kompetencí obcí nebude vůle z jejich strany byty do systému vkládat. Ztratí totiž přehled o tom, kdo se do systému reálně dostává, a rovněž panují obavy ohledně již stávající vysoké administrativní a kapacitní zátěže Úřadu práce, které zajišťují široké spektrum agend“ a tak dál. Ten dopis ještě pokračuje, já už s ním tady nebudu zdržovat.

Je to vlastně to, na co budu navazovat ve své řeči, a taky sdělím stanovisko našeho klubu, jak budeme k celku, k celému zákonu, k novele zákona přistupovat a jak budeme hlasovat.

Já bych ale přesto začala pozitivně a chtěla bych tady poděkovat paní zpravodajce za konstruktivní přístup k celé novele, k tomu, že jsme se mohli několikrát sejít, že jsme mohli oddiskutovat spoustu věcí, které jsme navrhovali změnit, ať už to bylo zvýšení limitu, anebo rozšíření poradenství. Takže za to bych chtěla poděkovat. A chtěla bych tady taky ocenit to, že se zachovávají všechny tři pilíře systému podpory bydlení, že se to obecné poradenství rozšiřuje na všech 205 úřadů s rozšířenou působností. Za mě je to velmi důležité, aby občan, který má pocit, že se dostane do problémů s bydlením, aby mohl přijít a mohl tu svoji situaci konzultovat. Takže to, že se to poradenství neomezilo, za to určitě děkuju, A děkuju i za to, že se navýšil příjmový limit, že se ta podpora dostane více žadatelům, více klientům, protože my víme, že v té bytové nouzi je 164 000 lidí a co je tedy alarmující, tak je to přes 60 000 dětí, které dnes vyrůstají na ubytovnách anebo v azylových domech. ***