Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.50 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Ústní interpelace představují významný kontrolní nástroj, jejich současná podoba je však časově i procedurálně nastavená jinak, než vyžaduje rychlá a přehledná výměna krátkých otázek a krátkých odpovědí v aktuálních věcech. Návrh proto sleduje zvýšení úrovně parlamentní debaty a zvýšení srozumitelnosti parlamentní kontroly i pro veřejnost. Navrhovaná úprava současně zachovává rovnost postavení všech poslanců. Nevymezuje zvláštní okruh opozičních a koaličních poslanců, ale vychází z toho, že každý poslanec má stejný mandát a že právo obracet se na vládu musí být vykonavatelné za rovných procesních podmínek.
Tomu odpovídá i konstrukce nově navrhovaného § 111A, podle níž mohou otázky podávat všichni poslanci, přičemž jejich počet se rozděluje poměrně mezi jednotlivé poslanecké kluby a mezi nezařazené poslance. Tato konstrukce navazuje na dnešní § 110 odst. 1 jednacího řádu, podle něhož má právo interpelovat vládu nebo její členy každý poslanec.
Navrhovaný institut má zřejmý srovnatelný základ v zahraničních parlamentních demokraciích. Ve Spojeném království probíhá v dolní komoře Question Time pravidelně na začátku jednání. Otázky jsou adresovány příslušným rezortům. Pořadí je určováno náhodně a při Prime Minister's Questions má opozice navíc zvláštní prostor pro sérii doplňujících otázek.
V Kanadě například existuje denní Question Period v délce 45 minut jako integrální součást odpovědnosti vlády vůči parlamentu.
V Austrálii jsou otázky bez předchozího upozornění v rámci Question Time kladeny z očekávání bezprostřední odpovědnosti ministra.
Navrhovaná česká úprava z těchto modelů nepřebírá cizí instrumenty mechanicky, ale inspiruje se jejich základní funkcí vytvořit stručný, živý a mediálně srozumitelný formát bezprostřední kontroly vlády Parlamentem. Jak již bylo uvedeno výše, současný koncept interpretující (interpelací ?) nefunguje tak, jak je očekáváno od tohoto institutu interpelací.
Návrh dále vychází z předpokladu, že připravovanými a očekávanými změnami jednacího řádu, směřujícími ke zrychlení a zefektivnění projednávání návrhů zákonů bude možné věnovat více prostoru také jiným funkcím Poslanecké sněmovny, zejména funkci kontrolní. Parlament není pouze zákonodárným orgánem v užším slova smyslu, ale také fórem politické odpovědnosti vlády vůči Poslanecké sněmovně.
Posílení kontrolní a diskusní dimenze parlamentární práce je proto věcně odůvodněné a institucionálně žádoucí. Je na místě připomenout, že rychlé dotazy a odpovědi mohou plnit diskusní funkci parlamentu lépe než dlouhé monology ministrů či předsedů poslaneckých klubů.
Tady chci jenom podotknout a upřesnit, že ten návrh vychází z toho, že dnes se na úvod dne věnujeme zhruba 2 hodiny přednostním právům. My tady v tomto návrhu omezujeme čas pro vystoupení přednostních práv. Domnívám se, že zrychlujeme proces jednání Poslanecké sněmovny a zároveň si myslím, že proto vytváříme ten časový prostor zavést tento nový institut.
Za vhodné se považuje zařazení nového bodu na středu a pátek vždy od 9 do 10 hodin. Tato časové omezení umožňuje pravidelný a předvídatelný rytmus jednání a současně zachovává blok pro třetí čtení návrhu, který se pouze posouvá na dobu... (Řečník se otáčí na předsedajícího kvůli nepřítomnosti ministra.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, ministr se mi před 30 vteřinami omluvil, že jde na WC, proto jsem to akceptoval. Jo, on je jenom na WC. A to byla zvyklost, že když si někdo odskočil na WC, teď mi to říkal před 30 sekundami. (Ze sálu se ozývá námitka.) No ne, ale pan ministr Klempíř se mi omluvil, který tady seděl, že jde na WC, a to byla zvyklost, že WC jsme umožňovali. No, pan ministr Klempíř, že teď přišel pan ministr Macinka, to je něco jiného, ale pan ministr Klempíř, který se mi omlouval před 30 sekundami, že si odskočí na WC. Takže kvůli tomu se zase nepřerušuje přece jakoby zvykově. Jo, děkuju za upozornění. Tak omlouvám se, pane poslanče. Prosím o klid. Pokračujte, prosím.
Poslanec Petr Hladík: Za vhodné se považuje zařazení nového bodu na středu ... (Řečník se odvrací od mikrofonu, v sále je hluk.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím vás, je tam neklid.
Poslanec Petr Hladík: Za vhodné se považuje zařazení nového bodu na středu a pátek od 9 do 10 hodin Toto časové vymezení umožňuje pravidelný a předvídatelný rytmus jednání a současně zachovává blok pro třetí čtení návrhů zákonů, který se vlastně nově posouvá. Nově byl od 9 do 14, nově posouváme vlastně, a teď já navrhuju od 10 do 19 hodin, tak jak je v tom původním návrhu.
Návrh navíc výslovně řeší situaci, kdy je člen vlády nepřítomen. Oproti dnešní úpravě ústních interpelací, kde v takovém případě může následovat písemná odpověď do 30 dnů, a to ještě na ni nemůžeme reagovat, se zde stanoví povinnost odpovědi při nejbližším následujícím projednání otázek na členy vlády, a to přednostně na jeho začátku. O dobu této opožděné odpovědi se jednací čas prodlužuje. Tím se posiluje osobní odpovědnost člena vlády vůči plénu a zabraňuje se tomu, aby nepřítomnost vedla k faktickému zmaření otázky.
Současná úprava ústních interpelací skutečně spočívá v tom, že při nepřítomnosti interpelovaného může přijít písemná odpověď do 30 dnů. Navrhovaný model je proto v tomto směru přísnější, bezprostřední, dynamičtější a opravdu odpovídá té potřebě parlamentní debaty tak, jak ji známe.
Navrhovaná úprava nemá přímé dopady na státní rozpočet, na rozpočty územních celků a tak dále. Předpokládá se, že přispěje ke zvýšení transparentnosti parlamentního jednání, k větší atraktivitě kontrolní činnosti Sněmovny pro veřejnost a k lepšímu zviditelnění odpovědnosti vlády za výkon její působnosti.
Já vám teď přečtu, jak by to fungovalo. Fungovalo by to takovým způsobem, že se vytvoří tento čas od 9 do 10, ten nový § 111A tak zavádí otázky na členy vlády. V bodě otázky na členy vlády je určen k ústním otázkám poslanců na členy vlády, každý poslanec se může přihlásit pouze jednou, a to písemně do 18 hodin předchozího dne. V rámci jednoho projednání otázek na členy vlády lze položit 30 otázek. Počet otázek, které mohou být v rámci jednoho projednání otázek na člena vlády položeny v rámci jednotlivých poslaneckých klubů a poslanci, kteří nejsou členy žádného klubu, se určí poměrně podle počtu jejich členů k prvnímu dni schůze. Každému poslaneckému klubu a poslancům, kteří jsou nejsou členy žádného klubu, přísluší nejméně jedna otázka, byla-li za ně alespoň přihláška podána. Přesahuje-li počet podaných přihlášek počet otázek podaných na jednotlivý poslanecký klub nebo na poslance, kteří nejsou členy žádného poslaneckého klubu, vybere otázky zařazené do projednávání otázek na členy vlády předseda daného klubu. Předsedající uděluje slovo takovým způsobem, že poslanci se mohou ptát a nesmí překročit limit jedné minuty, proto 30 otázek, a odpovědi ministrů nesmí překročit jednu minutu, proto 30 odpovědí.
Člen vlády, jemuž je otázka určena, je povinen být při projednávání otázek na členy vlády přítomen a odpovědi bezprostředně říct. Pokud tady ministr není a může se stát, byť tato úprava má vést k tomu, aby tady tu hodinu ministři byli, tak jej musí odpovědět při nejbližším dalším dni, to znamená další středu nebo pátek, a o to se prodlužuje ten čas. To znamená, je to tak, aby vlastně ten poslanec nepřišel o tu odpověď, když ji předložil ten den předcházející.
Co je důležité, tak to není parametrická změna, která by zvýhodňovala opozici nebo zvýhodňovala ministry. Myslím si, že jsme tady si zažili mnohokrát, že dobré odpovědi členů vlády i na zákeřné otázky poslanců a poslankyň z řad opozice, tak členové vlády mohou vyhrát, pokud jsou připraveni, pokud vědí, co se projednává, pokud umí odpovědět. A myslím si, že tento princip se nastavuje férově. Je to 30 otázek rychlých, 30 odpovědí rychlých. ***
