Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.30 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Já jsem vlastně začal o tom, že klub KDU-ČSL je plný nových poslanců a oni s takovým entuziasmem přistupovali ke schůzím nové Poslanecké sněmovny. Ale musím říct, že za toho půl roku, které jsme tady společně strávili, tak se celá řada nadšení a takových jednoznačných stanovisek, že je dobré ten jednací řád změnit, tak se posunula. A já vám řeknu ty důvody, proč někteří i z nás vlastně posunuli ta svoje stanoviska z toho nadšeného „ano“ pro změnu jednacího řádu na takové pragmatické „možná za určitých podmínek“.
Ale pozor na to. Těch důvodů je celá řada. Já zmíním některé z nich. Tím prvním je neuvěřitelná přehršel poslaneckých návrhů. Současná vládní většina, a nemyslím to nějak pejorativně, prostě přistoupila k tomu, že klíčové stěžejní zákony posílá do této Poslanecké sněmovny jako poslanecké novely. Úplně demonstrativně vidět je to u stavebního zákona. Prostě tak velkou materii tady nemáme projednávat poslaneckým návrhem. Je to i vidět na té složitosti projednávání, kdy nám je prvně posláno jako poslaneckým návrhem změna 43 zákonů více jak 800 stránek, aby následně vládní většina připravila komplexní pozměňovací návrh, který má 1 080 stránek, víc než ta původní materie. A vy jste nám na to dali osm dní na přípravu pozměňovacích návrhů do výboru. Osm dní. Někdo to počítal, že průměrný člověk, já čtu ještě pomaleji než průměrný člověk, by to četl těch osm dní, aby to vůbec dokázal přečíst se všemi odkazy a provazbami upravujícími, pozměňujícími, doplňujícími a taky přechodovými ustanoveními, které tam jsou vzájemně provázány ve skoro 50 zákonech. Ta přehršel poslaneckých návrhů – a já chápu poslanecké návrhy, já jsem taky byl ve vládě a rozumím tomu neuvěřitelnému a mnohdy vlastně absurdnímu divadlu, které dokáží předvádět úřední aparáty jednotlivých ministerstev, kdy do morku kosti debatují o nějakém detailu a bylo by potřeba ten zákon už poslat přes vládu do Poslanecké sněmovny, ale stále nejsou vypořádána mezirezortní připomínková řízení, protože se tam prostě jednotliví úředníci hádají mnohdy o detailech, mnohdy si třeba vyřizují nějaké účty deset let staré. To fakt nemyslím zle.
Ale to že neproběhne vůbec to připomínkové řízení, to, že opozice nemá tady k dispozici vypořádání těch připomínek, to, že při projednávání té legislativy v prvním čtení, ve výborech, při pozměňovacích návrzích si neumíme přečíst stanoviska třeba rezortních organizací, neumíme si přečíst stanoviska připomínkovacích míst, jako je Hospodářská komora, Svaz průmyslu, Zelený kruh nebo někdo další, tak nás omezují v té práci jako opozice. Prostě říkám to zcela férově, zcela prostě natvrdo. Tak to je. Já jsem tady taky předstupoval a vytahoval a projednával zákony. A chodila k tomuhle pultíku, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně Peštová a říkala mně: ale ministře, tady na straně 82, vypořádání připomínek, tak se píše to a to. A debatovali jsme o tom. Tohle prostě jste limitovali tím, že žádné připomínkové řízení neděláte. Limitovali jste tím, že se prostě nemůžou lidé ve veřejné správě, mnohdy legislativci, kteří to dělají dvacet, třicet let, vyjádřit k tomu, proč je to tak blbě napsáno. Úplným extrémem, když už tedy opustím stavební zákon, je tady pan ministr kultury, který předloží takový paskvil, že mu jej zkritizují všechny baráky a všichni legislativci se takhle chytají za za hlavu, jak někdo může vůbec takovou novelu pustit do světa.
Takže i proto my říkáme a jsme nešťastní z toho, že posíláte jako vládní většina klíčové reformy, klíčové zákony prostřednictvím poslaneckých návrhů. Já rozumím nutným změnám. Rozumím tomu, když tady je paní ministryně Mrázová, potřebuje posunout geoportál a dá to jako poslankyně. Nemám s tím problém. Rozumím tomu, když tady prostě přijde jiný člen vlády a jako poslanec dá nějaký parametrickou změnu novely, která je potřeba třeba rychle schválit, posunout datum účinnosti nebo něco takového. Od toho ty poslanecké novely jsou. Poslanecké novely jsou taky pro nás jako pro opozici, protože my nemáme vládu, nemáme aparáty, nemáme ministerstva. I já sám jako poslanec jsem předložil už pět poslaneckých novel. Ale jsou to novely, které jsou spíše drobnějšího charakteru, vypořádávají se s nějakými problémy nebo upozorňují nebo parametricky mění některou z legislativ. Tak to je první argument, proč celá řada nás, nových poslanců, tak jsme k té novele ostražití.
Druhá věc a já už jsem to tady zmínil, tak jsou mediální zákony a to, že my jsme velmi nervózní z toho, co chcete vlastně dělat v oblasti médií veřejné služby. Máme tady paskvil ministra kultury, máme tady několik poslanců vládní většiny, kteří říkají: my chceme rychlou novelu. Ještě nám ji pořád nepředstavili. Máme tady útoky vládních poslanců na veřejná média: co si to dovolujete a takhle už se do budoucna chovat nebudete. Z toho jsme nervózní. Z toho jsme nervózní, aby tady prostě nebyla válcována Poslanecká sněmovna a neporušovali jsme demokratické principy jako jako takové.
Třetí důvod je politizace věcí, které prostě na plénum Poslanecké sněmovny vůbec nepatří. Minulý týden jste si sami zabili a sami obstruovali plénum Poslanecké sněmovny a nedokázali nic projednat jenom proto, že jste zařadili bod, který se jmenuje Vyjádření vládní většiny ke sjezdu sudetských Němců. Prostě věc, která na plénum Poslanecké sněmovny nepatří.
Čtvrtá věc je otázka věcnosti. Já jsem si pročetl politické programy současných stran, které jsou ve vládě. Minimálně u hnutí ANO a Motoristů jsem narazil na to, že chcete vést věcnou debatu, že chcete podpořit i věcné návrhy, které třeba vzejdou z opozice. Vlastně takhle jsme docela přistoupili i k tomu a všímáte si, že k těm věcným věcem dáváme docela dost a docela faktických pozměňovacích návrhů. Ale jaký je potom splín z toho, že jdete prostě z výboru, že kolegové jdou z hospodářského výboru a říkají: ty vole, omlouvám se, oni všechny návrhy, které předložila opozice, tak zabili, byť koaliční poslanci říkají, to je dobrý, my s tím taky máme problém. A tady tohle by fakt chtělo upravit. A tady to není úplně jako dobře napsaný. Ale jenom proto, že to předložili opoziční poslanci. Nejde o věcnost, jde o politiku. Řekněte mi jeden pozměňovací návrh, který byl podpořen v projednávání, který přednesl opoziční politik v současné Poslanecké sněmovně. Já si ho zatím nepamatuju. Když mi ho řeknete, tak ho budu dávat jako zářný příklad. Jsme z toho docela smutní, z toho, že vlastně ta věcnost se tady neprobírá, že když předloží něco opoziční poslanci, tak to – já jsem to dotáhl do extrému. ***
