Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.10 hodin)
(pokračuje Michal Zuna)
Jedním z těch pozměňovacích návrhů je i ten pod číslem 633, jehož jsem spolupředkladatelem. Máme za to, že vlastně podle předložené novely by nově bylo možné omezit nejen počet běžných vystoupení, ale i počet faktických poznámek, a to minimálně na dvě. Domnívám se, že právě v tomto bodě novela jednacího řádu zachází zbytečně daleko. Myslím si, že to je opravdu ostrý nástroj.
Jsem rád, že tady zazněly ty deklarace, řekněme, nebo proklamace, že je tady shoda na tom, abychom toto omezení z té novely odebrali v průběhu druhého čtení, a to i právě proto, že faktická poznámka je podle mého názoru jedním z klíčových nástrojů, který umožňuje bezprostředně reagovat na probíhající debatu. A její smysl je velmi přesný.
Faktickou poznámkou můžeme upozornit na omyl, opravit nějakou nepřesnost, uvést tvrzení na pravou míru nebo krátce reagovat na to, co právě zaznělo. Je to institut krátký, dvouminutový, jasně časově omezený a svou povahou jiný než standardní vystoupení v rozpravě. A právě proto se domnívám, že není správné jej oslabovat stejnou logikou, jakou se omezuje běžná rozprava.
Samotná faktická poznámka sama o sobě jednání nezdržuje, naopak velmi často pomáhá zkrátit nějaký spor řekněme tím, že umožní okamžitou reakci, okamžitou opravu, okamžité vyjasnění toho názorového sporu. A když je něco řečeno nepřesně nebo nějakým zavádějícím způsobem není vždy efektivní nutit poslance, aby se hlásil do běžné rozpravy, aby nám tady svítil na tabuli, jak to známe, a čekal delší dobu na slovo a rozvíjel širší vystoupení jen kvůli tomu, že chce opravit nějakou jednu konkrétní větu nebo nějaké tvrzení jiného poslance. To by spíše ve výsledku vedlo k opaku toho, co má ta novela nebo co v tom návrhu je a co má sledovat.
Dovolím si dodat i jednu další konkrétní věc. Ta faktická poznámka je také určitým odborným kořením té debaty. Právě ve faktických poznámkách často probíhá ta nejživější, nejpřímější výměna mezi poslanci, mezi zpravodajem, předkladatelem nebo ministrem, tedy mezi těmi, kdo jsou v daném bodu skutečně zainteresováni a mají věc nastudovanou, rozumějí jejím detailům, rozumějí tomu obsahu. A právě tam se velmi často ukáže, jestli návrh stojí na pevných argumentech, nebo jestli se v něm objevují slabá místa.
Současně taky faktická poznámka umožňuje zapojit se i těm poslancům, kteří nechtějí nebo nepotřebují vystupovat v dlouhé rozpravě, mohou jejím prostřednictvím položit stručný dotaz, mohou reagovat na konkrétní tvrzení či argument či vystoupení nebo vyjádřit svůj názor, ať už dílčí, nebo obsahový, aniž by kvůli tomu museli vstupovat do celé rozpravy samostatným vystoupením. A i v tom je její hodnota, hodnota té faktické poznámky.
Ona faktická poznámka za mě prostě není jen procesní technikálie. Je to nástroj živé, odborné a pružné sněmovní debaty. Pokud bychom ji, a já doufám, že se tomu tak nestane, a děkuji za slova, že to tomu směruje, ale pokud bychom ji po rozhodnutí pléna omezili, tak ta potřeba reagovat nezmizí, jen se přesune do jiných forem vystoupení, poslanci se budou přihlašovat do běžné rozpravy, povedou delší projevy a samotná debata se tím může naopak ještě prodloužit. A mám za to, že omezení faktických poznámek nemusí vést k efektivnějšímu jednání, může vést k jednání delšímu a méně přehlednému.
Navíc je třeba si uvědomit, že problém neleží v samotné existenci faktických poznámek, ale v jejich případném zneužívání. A proti tomu už ale jednací řád i dnešní praxe nástroje mají. Pokud poslanec nemluví k věci, má být předsedajícím volán k věci. Navíc máme načten i další společný pozměňovací návrh, je to tuším 918 číslo, který ten pojem a mantinely faktické poznámky v § 60 upřesňují. A teď si vybavuji, že je vlastně načten i další pozměňovací návrh poslance Berkiho, který jde obdobným směrem.
Pokud opakovaně hovoří někdo mimo projednávané téma, tak mu může být rovněž odňato slovo. Zkrátka tím arbitrem pro institut faktické poznámky, pro zneužití faktické poznámky je předsedající. A to je podle mě ta správná cesta, nikoliv dávat příležitost k plošnému omezení nástroje, který má legitimní a důležitou funkci, ale zaměřovat se důsledněji na uplatňování pravidel proti jeho zneužití.
Faktická poznámka má v parlamentní debatě i své pevné místo právě proto, že umožňuje pružnost, umožňuje bezprostřední korekci, umožňuje rychlou reakci na nepravdivé, zavádějící nebo nepřesné tvrzení, a zároveň umožňuje, aby v debatě probíhala živá odborná výměna mezi těmi poslanci a poslankyněmi, které tématu skutečně rozumějí, i mezi těmi, kdo se chtějí jen stručně zeptat nebo reagovat. Zkrátka oslabení tohoto institutu by podle mého názoru nevedlo k větší kultuře jednání, ale spíše ke ztrátě jedné z mála procesních možností, jak rychle a stručně uvést věc na pravou míru.
Ještě jeden fakt považuji za důležitý. Jestliže už dnes faktická poznámka trvá jen ten vymezený čas dvou minut a zároveň upřesňujeme její určený účel, pak její další početní omezování působí spíš jako výraz nedůvěry k samotné debatě než jako promyšlený nástroj k jejímu zefektivnění. A myslím si, že Sněmovna nemá být místem, kde si budeme komplikovat možnost bezprostředně reagovat na to, co právě zaznělo. Sněmovna má býti místem, kde se věci mohou rychle vyjasnit, upřesnit a korigovat. A právě k tomu faktická poznámka slouží.
Proto navrhujeme, aby z novely byla vypuštěna možnost omezovat počet faktických poznámek, a zachování dosavadní úpravy podle našeho názoru nejlépe poslouží jak věcnosti rozpravy, tak i její efektivitě. Ale jak už jsem říkal, já si vážím toho, že tady zaznívají slova o tom, že vše směruje k tomu, aby tato úprava možnosti omezení faktických poznámek byla vyňata, to znamená, že by nebyla součástí potom přijetí zákona návrhu zákona jako celku.
To byla tedy moje dvě stručná odůvodnění pozměňovacích návrhů. Paní poslankyně se mnou nonverbálně nesouhlasí, že by to šlo stručněji. Já myslím, že je důležité, abychom si ty pozice jasně vyjasnili. ***
