Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.10 hodin)
(pokračuje Marek Benda)
Předložil jsem vám jednu variantu 1046 minulý týden. Jenom upozorním, že k dokumentu 1046 se nepřihlásím, přihlásím se k dokumentu 1089, který je podepsán stejnou skupinou navrhovatelů, a je jenom drobně upraven, aby bylo jasné, že se jedná o zákony, které zřizují média veřejné služby, a tady děkuji panu kolegovi Baxovi, prostřednictvím pana předsedajícího, který tuto mi změnu přinesl, a pokládám ji za praktičtější.
Současně říkám, že alespoň za sebe, a samozřejmě uvidíme, jak se na tom shodneme se zbytkem mého klubu a případně dalších opozičních klubů, pro mě rozšíření čl. 40 o média veřejné služby je podmínkou toho, abych hlasoval pro senátní návrh zákona, tak jak nám byl předložen, vedle toho, že nesmí projít ty návrhy, které byly předloženy vládní koalicí, alespoň ten první, o kterém jsem tady mluvil a hovořil. Pokládám za důležité, abychom se dnes bavili o tom, jak média veřejné služby vyndat z politického tlaku, ne o tom, jak zásadním způsobem zahájit jejich kontrolu. To je to naprosto méně podstatné v té veřejné diskusi, to je to méně podstatné v tom, co se odehrává v našem prostoru.
Mimochodem, vláda si nepochybně vymění značnou část Rady České televize a může si tam jako kontrolní a další komise zavádět, jakým chce způsobem, a nebráním se tomu, aby média veřejné služby byla kontrolována, ale není to ta podstatná otázka dnešního dne, a v tomhle si myslím, že se Senát a paní navrhovatelka hluboce mýlí. Podstatná otázka dnešního dne je, jestli se podaří vládě dosáhnout toho, aby jí média veřejné služby byla podřízena nebo nebyla podřízena, a touto otázkou se máme zabývat.
Děkuju vám za pozornost. Samozřejmě jsem přihlášen v podrobné rozpravě a tam bych se přihlásil ke svému dokumentu, k našemu dokumentu pod dokumentem 1089. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně, pane poslanče. Já se ještě zeptám, protože tady mám vlastně zplnomocnění pana poslance Libora Vondráčka k přednesení stanoviska poslaneckého klubu hnutí SPD k tomuto tisku, jestli chce využít přednostního práva a vystoupit nějakým způsobem s přednostním právem, nebo se zapojí až v průběhu diskuse? Až v průběhu diskuse. Dobrá, čili budeme pokračovat těmi poslanci, kteří jsou standardně přihlášeni, a po panu poslanci Bendovi vystoupí pan poslanec Talíř.
Poslanec František Talíř: Hezké odpoledne. Vážená paní senátorko, vážené přítomné kolegyně, vážení přítomní, i hosté, jsem rád, že v téhle diskusi konečně zase pokračujeme, protože co si budeme povídat, přece jenom v té mediální agendě se nám úplně diskutovat vzájemně nedaří, byť jsme k tomu často a opakovaně vyzývali, ale bohužel to, co se odehrálo právě s různými těmi návrhy kolem mediální agendy, to znamená, je v jednu chvíli slíbená diskuse ředitelům České televize, Českého rozhlasu, potom najednou přijde hotový návrh. Ten návrh my teprv potom těžce nějak doháníme. Vládní koalici říká, budeme to opravovat, ale my říkáme, ne, to není opravitelné, protože už od základu víte, že to je blbě. Teď začínají chodit samozřejmě i ta stanoviska v rámci toho mezirezortu, a proto navazuji na to, co jsem tady říkal minule, a sice, že bohužel za mě ale tou rychlostí, tím tlakem vládní koalice, aby se co nejdříve změnilo financování veřejnoprávních médií, tak tím, že to takhle hrnete a takhle na to chvátáte, tak bohužel jsme se dostali do souběhu, že řešíme paralelně kontrolu ze strany NKÚ a zároveň to financování. A to je velká škoda, si myslím, protože kdybychom postupovali postupně, a sice projednali v klidu NKÚ, na kterém je obecně v zásadě shoda, s kterým přicházela už naše vláda, s kterým teďka přichází Senát, který vy podporujete tento návrh a my též, tak ale bohužel situace se změnila tím právě, že do toho projednávání, na čem je shoda, vstoupilo to, na čem principiální shoda není. A to je to, že prostě chcete veřejnoprávní média převést pod státní rozpočet. Takhle natvrdo, takhle napřímo, chcete zbourat tu bariéru, kterou poplatky mezi veřejností a politiky tvoří, a tím pádem budíte další a další otázky, které my musíme klást tady na plénu Sněmovny, na mediálním výboru, kdekoliv jinde.
Ta zásadní otázka týkající se bohužel právě i kontroly ze strany NKÚ, ta otázka, kvůli které mně blikají kontrolky v hlavě, se týká toho, pod čím si vlastně představujete, nebo co za tou kontrolou NKÚ vidíte, co od ní očekáváte? Jasně, každý řekne: no, tak aby kontrolovali správně to hospodaření. Ano, jenže – jenže na poslední mediálním výboru, nebudu říkat z čích úst, ale byl to jeden kolega z vládní koalice, tak právě říkal, a uděláme všechno pro to, aby ta kontrola proběhla co nejdříve. A když jsem to tady odcitoval před týdnem a cituji to tady znovu, tak už třeba tady vidím, že paní předsedkyně Malá přikyvuje, ano, aby to bylo co nejdříve. Ale přátelé, jak funguje NKÚ? Máte v ruce mobily, máte před sebou laptopy, klidně si rozklikněte NKÚ.cz, tam je to hnedka na začátku uvedeno, že to je nezávislý orgán. To není nějaký nástroj šikany. To není nějaký bič nebo kladivo na čarodějnice, že tam prostě pošleme NKÚ, aby zakleklo na Českou televizi, na Český rozhlas.
Věřím, že nikdo racionální tuhle představu nemá, ale z těch vyjádření a z toho, že právě mnozí přikyvují a říkají, ano, ta kontrola musí proběhnout co nejdříve, tak mi blikají kontrolky, protože to je věc NKÚ, jak si to nastaví a kdy to udělá. To nemá být jakkoliv politicky motivováno. V tom vnímám určité riziko. Mimo jiné je potřeba také se dívat na ten kontext evropský. V Litvě, a bylo by dobré možná v pozdější rozpravě se k tomu ještě znovu vrátím, tak v Litvě právě zavedli podobnou kontrolu a někteří menší tamní vládní koaliční partneři si to právě vyložili, že přes jejich litevské NKÚ půjdou po těch veřejnoprávních médiích, a úplně dobrotu to tam nedělá. To je možná na samostatnou diskusi.
Nicméně, s čím vás chci seznámit a čím vás chci taky motivovat, myslím, tak je to tady jedna z drobných studií našeho Parlamentního institutu, který odvádí skvělou práci. Určitě máme mnozí tu zkušenost právě s prací s tímto institutem. A jedna z nich, které jsem nechal zpracovat, a všichni, kteří budete mít zájem, tak samozřejmě vám je rád zašlu, panu ministrovi taky nebo komukoliv jinému, tak se jmenuje Postavení médií v zemích V4 s důrazem na jejich svobodu a nezávislost, protože často i právě vy z řad vládní koalice říkáte, je potřeba posilovat naše vztahy v rámci V4, je potřeba se vzájemně inspirovat, jak to mají naši sousedé, tak já jsem tady – nebojte, je to odstaveček dva ke každé té zemi, ale vnímám jako důležité vás s tím seznámit, protože právě tam v různých zemích určité změny provedli, a ne vždycky se to úplně setkalo s tím, že by to bylo ku prospěchu věci.
Čili jmenuje se to Postavení médií v zemích V4 s důrazem na jejich svobodu a nezávislost, zpracoval Parlamentní institut a je to srovnávací studie číslo 5447, vyhotovena v březnu 2026. A nebojte, jak jsem, nebude to, jako že bych to předčítal hodiny. To určitě ne. Budou to prostě minuty, maximálně desítky minut, ale pro kontext toho, co projednáváme a s čím si trošku zahráváme, tak vnímám, že to je velmi, velmi podstatné.
Nebudu číst úvod, to přeskočím, to by bylo zbytečné, ale přečtu právě jenom stručně v jednotlivých státech, jak na tom jsou. Jde tedy o Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Slovensko, potom závěrečné shrnutí. Potom pustím zase další kolegy a případně se vrátím v rozpravě dále.
Situace v Maďarsku. Je to z března tohoto roku, čili ještě před volbami. Mediální rada u veřejnoprávních médií v Maďarsku je pod vládní kontrolou. Všichni její členové jsou nominováni vládní většinou v parlamentu. Podle zprávy nedošlo k žádnému pokroku v posledních letech v posílení nezávislosti. Stát v Maďarsku je nejvýznamnějším zadavatelem na trhu s mediální reklamou. Státní reklama představuje víc jak 30 procent celkového reklamního trhu v Maďarsku. ***
