Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Finanční nástroj 1 pod Státním fondem podpory investic i Finanční nástroj 2 pod Národní rozvojovou bankou nebyly finančně naplněny. I když bývalá vláda slíbila do programu uvolnit prostředky ve výši minimálně 10 miliard korun z Národního plánu obnovy a tyto prostředky dokonce i navýšit, což je veřejně doložitelné, tak se to bohužel nestalo.

I když do Česka finance z Národního plánu obnovy přišly, my jsme systém převzali se sekerou přes 4 miliardy korun z těch slíbených 10. Obce však investovaly do projektové přípravy ze svých prostředků miliony. Uvěřily bohužel veřejným slibům předchozí vlády, že finanční prostředky v programu budou a pokud bude dostatečný zájem, tak budou dokonce navýšeny. Dnes, půl roku před komunálními volbami, nemají starostové jasno v tom, zda, jak a z čeho budou své projekty realizovat.

Bývalá vláda rovněž měla možnost podpořit oblast dostupného bydlení dokonce i z evropských fondů a to v rámci mid-term evaluace v roce 2025. Bohužel na rozdíl od sousedního Slovenska tuto možnost nevyužila. My v současné době vytváříme nový finanční nástroj na podporu dostupného nájemního bydlení v rámci programu Integrovaného regionálního operačního programu a operačního programu Spravedlivá transformace. Věříme, že nalezneme v těchto operačních programech zhruba 5,5 miliardy korun, a to díky realokaci evropských prostředků v těchto dvou operačních programech. Toto je téma a problém, který aktivně řešíme s Evropskou komisí, Státním fondem podpory investic i Národní rozvojovou bankou a dalšími subjekty.

Druhou problémovou oblastí jsou také akcelerační zóny. Bývalá vláda bohužel zpozdila a zbrzdila celý proces schvalování akceleračních zón zhruba o půl roku. Reálně zde hrozilo riziko ohrožení získání evropských prostředků z Národního plánu obnovy. Projekt nyní doháníme v krizovém režimu, kdy hlídáme v harmonogramu každý den a každý krok. Ráda zde ale zmíním pro vás všechny, že návrh změny číslo 2 územního rozvojového plánu, který vymezuje akcelerační zóny na území České republiky, zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj v úterý 14. dubna na svých webových stránkách.

Společně s Ministerstvem životního prostředí jsme snížili původní plochu akceleračních zón více než pětinásobně – z více než 2000 kilometrů čtverečních na necelých 500 kilometrů čtverečních a i přesto splňujeme požadavky Evropské komise a Národního plánu obnovy na zajištění 3000 megawatt v rámci akceračních zón výkonu.

O čem asi nemá smysl zde mluvit, protože to je téma, které se zde řešilo několikrát a které ohrožuje nebo ohrozilo čerpání z Národního plánu obnovy je zpackaná digitalizace stavebního řízení. Stále napravujeme důsledky, udržujeme takzvané bypassové řešení a vracíme se k přípravě funkčního řešení skutečné digitalizace, které bude možné po ustavení procesů naší novelou stavebního zákona.

Páté oblasti, které bych se ráda dotkla, jsou evropské fondy. Udržujeme zde stabilní výkon a aktivně se připravujeme na programové období po roce 2027. V současném aktuálním období se Česko dlouhodobě drží na předních příčkách v rychlosti čerpání mezi všemi členskými zeměmi, a to na zhruba třetím až čtvrtém místě. Systém funguje a je pod kontrolou. Přiznejme si, že díky implementační struktuře, kterou nastavila bývalá vláda Andreje Babiše. Pouze tři z devíti operačních programů jsou identifikovány v tuto chvíli jako více či středně rizikové a u všech jsou dnes nastavena nápravná opatření, která se již plní.

V oblasti přípravy nového programového období 2028+ se nacházíme ve fázi, kdy nyní vybíráme priority napříč rezorty a připravujeme národní a regionální partnerský plán. Toto bude předloženo vládě do konce června letošního roku. Vedle toho musíme posílit finanční nástroje na úkor dotací jako přípravu na období po roce 2034, pokud by se Česko stalo již čistým plátcem. Návrh na odstranění zejména legislativních bariér pro využívání finančních nástrojů rovněž budeme předkládat vládě do června letošního roku.

V příštím pololetí letošního roku budeme předkládat implementační strukturu, jednotná pravidla a metodiky tak, abychom mohli nové programové období pokud bude schválen víceletý finanční rámec, mohli spustit již od 1. ledna roku 2028.

V této oblasti se dotknu i jednoho z dnešních témat – a to je střet zájmů. Český systém prevence střetu zájmů je systematicky nastavený a je pevnou součástí nastaveného systému řízení a kontroly. Ostatně i sama Evropská komise toto shledala jako vhodně nastavené a toto Evropská komise potvrdila již v roce 2022. Na nastaveném systému se příchodem naší vlády nic nemění.

Šestým tématem je pak – jaký je tedy hlavní rozdíl oproti minulosti, a to nejen na Ministerstvu pro místní rozvoj? Ten rozdíl je jasný. Předchozí vláda připravovala projekty hlavně na papíře. Utrácela za analýzy, několika set stránkové metodiky evaluace, neefektivní marketing a PR služby. Organizovala desítky pracovních skupin jenom na našem ministerstvu, výborů, avšak bez reálných výsledků. Sama jsem v několika těchto pracovních skupinách byla a tak vím o čem mluvím. Hlavně však nechávala problémy na další ve stylu „a po nás potopa“.

Co děláme my jinak? Za prvé zastavujeme nefunkční věci a zvyšujeme efektivitu při plnění agend našeho ministerstva, a to například právě i v návaznosti na zprávy a doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu.

Za druhé opravujeme systém, odstraňujeme duplicity, snižujeme byrokracii a opravdu šetříme provozní výdaje státu.

Za třetí doručujeme konkrétní změny, které jsou jasně doložitelné.

Za čtvrté také znovu navazujeme zpřetrhané vazby s klíčovými aktéry našich kompetenčních oblastí v Česku i v zahraničí, ať se jedná o partnery ze Slovenska nebo o profesní organizace nebo územní partnery v Česku. Musím sama říci, že jsem byla opravdu překvapená tím, kolik profesních organizací a asociací bylo rádo, že jsem je přijala, a to jsem ve funkci čtyři měsíce necelé, že předchozí ministry bohužel ani nepotkaly. Závěrem už jen jedna věta: analýzy už máme teď budeme doručovat výsledky. Děkuju vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a v tuhle chvíli vystoupí paní poslankyně Bartošová. Připraví se pan ministr Červený.

Poslankyně Lucie Bartošová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vystoupila k otázce, která se týká budoucnosti veřejnoprávních médií v této zemi.

V pondělí byla zveřejněna nová expertní studie, na které spolupracovaly tři české univerzity – Univerzita Karlova, Univerzita Masarykova a Univerzita Palackého. Není to dokument politické strany, je to mezinárodní srovnání 13 evropských zemí postaven na konzultacích s národními odborníky. A závěr té studie je jasný: současný český model financování médií veřejné služby, tedy poplatky doplněné o automatickou valorizaci podle inflace, splňují všechny požadavky, které na nás klade Evropský akt o svobodě médií – stabilitu, předvídatelnost, přiměřenost a ochranu redakční práce. Studie přitom nejen nedoporučuje zásadní změnu, ona výslovně varuje, že změna stávajícího modelu by přinesla více rizik než přínosů.

A tam, kde má český systém slabiny – především vyšší administrativní náklady na výběr a nižší sociální spravedlnost plošného poplatku – lze podle expertů řešit drobnou rekonstrukcí, ne demolicí celé budovy. A přesně v tomto kontextu mě jako členku mediálního výboru znepokojuje, jakým způsobem vláda v této oblasti postupuje.

Programové prohlášení vlády slibuje zrušení koncesionářských poplatků, ale konkrétní podobu náhrady jsme dlouho neviděli. V březnu pak koaliční poslanci a politici oznámili, že ještě před změnou modelu prosadí poslanecký návrh, který zruší povinnost pro poplatků pro firmy, lidi nad 75 let, mladé do 26 let a osoby se zdravotním postižením. Podle vyjádření ředitelů České televize a Českého rozhlasu by tento jediný krok znamenal výpadek až 30 procent jejich příjmů z poplatku.

V pátek 10. dubna, tedy minulý týden, ministr kultury pan Klempíř se setkal s řediteli České televize a Českého rozhlasu a po tomto setkání oznámil, že jeho ministerstvo chystá zákon, který poplatky zruší a nahradí je financováním ze státního rozpočtu. ***