Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.00 hodin)
(pokračuje Michaela Šebelová)
Neřekli jste proč. Není tady žádný důvod? Důvodem je asi politický tlak, chcete tu televizi zestátnit. Nic jiného za tím není. My nechceme tady jít maďarskou a slovenskou cestou, kde mají státní televizi, nechceme omezovat produkci České televize, nechceme rapidně osekávat její rozpočty. Ano, televize má být efektivní. To je pravda, ale to by se měly snažit všechny rezorty a nejsem si jista, jestli tímto způsobem přistupujete i u ostatních rezortů stejně. Tedy nevidím jediný důvod, proč by mělo být změněno financování médií veřejné služby. Je to absolutně červená linie, je to útok na samotnou podstatu demokracie a věřím, že se to nepodaří vládní koalici prosadit.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní budeme pokračovat vystoupením paní ministryně Mrázové. (Ministryně dává přednost ministrovi Zůnovi.) Aha, ano, on tu nebyl jako dvanáctý v pořadí. Tak ano, pan ministr Zůna. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr obrany ČR Jaromír Zůna: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, zmínil bych se krátce o plnění programového prohlášení vlády v oblasti obrany za poslední čtyři měsíce. Silná moderní obrana je jedním ze základních předpokladů suverenity a bezpečnosti České republiky. Prioritou je proto vybudovat profesionální, technologicky vyspělou a dobře řízenou armádu, která bude schopna účinně bránit naše území, obyvatele i spojence.
Bezpečnost České republiky vyžaduje věcnou, odpovědnou a faktickou diskusi. Jde o oblast, která se dotýká samotných základů fungování našeho státu a bezpečí našich občanů. Jde o komplexní úkol, proto i komplexně postupujeme od legislativního, doktrinálního a koncepčního řešení, přes velení a řízení, strukturální opatření, modernizační projekty, personál a jeho přípravu, infrastrukturu a další. Jádrem našeho přístupu jsou odpovědnost, transparentnost a efektivita.
Ministerstvo obrany České republiky a Armáda České republiky plní všechny úkoly k zajišťování obrany a bezpečnosti na národní úrovni a těch, které vyplývají z mezinárodních závazků a smluv. Za krátkou dobu se nám podařilo posunout výstavbu naší armády v řadě oblastí směrem k definovaným dlouhodobým cílům.
Hlavními prioritami jsou pokračování modernizace ozbrojených sil, zvyšování úrovně připravenosti, posilování obranného průmyslu České republiky, efektivní využívání evropských a aliančních finančních nástrojů k podpoře výstavby vojenských schopností, připravený a motivovaný personál jako základ naší armády, účelnost, efektivita, transparentnost, hospodárnost investic. Stabilní a předvídatelný zdrojový rámec, kdy skokové navýšení výdajů v jednom roce neznamená kvalitativní změnu strategického směřování. Optimalizace průniku mezi národním zájmem, politicko-vojenskými ambicemi a možnostmi státního rozpočtu. Modernizace infrastruktury jako nástroje posilování odolnosti státu. Zajištění dynamiky růstu rozpočtu na obranu při zohlednění absorpční kapacity vojenského systému a dodavatelů vojenského materiálu. Stabilizace a konsolidace institucionální kapacity rezortu obrany. Rozpočet na obranu jako realistický a odpovědný kompromis. Tedy to jsou priority tohoto roku.
Pokud jde o rozpočet Ministerstva obrany, tak stručné zhodnocení. Armáda je jen tak silná, jak silná je ekonomika. Zdravé veřejné finance jsou proto základem silného, stabilního a suverénního státu. Prioritou vlády je odpovědné hospodaření s penězi daňových poplatníků, důraz na efektivitu a transparentnost. Programové prohlášení vlády vymezuje strategický směr a dlouhodobý cíl, nikoliv konkrétní parametry jednotlivých ročních rozpočtů.
Plánovací dokumenty v oblasti ekonomického řízení byly aktualizovány způsobem, aby odpovídaly aktuálním bezpečnostním potřebám a ekonomickým možnostem České republiky, s důrazem na vyčlení finančních prostředků, zejména na plnění národních zájmů a spojeneckých závazků. Na obranu je třeba zvyšovat finanční prostředky racionálně a to jak relativně k HDP, tak v nominální výši. V letošním roce bude hospodařit rezort obrany, včetně nároků nespotřebovaných výdajů, s rozpočtem 158 miliard korun.
Dalších 29,9 miliardy bude obsaženo v kapitolách jiných rezortů. To celkem znamená 184,7 miliardy, což odpovídá 2,06 procenta HDP. Tato čísla je třeba vidět ve světle toho, že v období let 2014 až 2025 vzrostly výdaje na obranu o 400 procent, očištěno od inflace. Dle poslední zprávy generálního tajemníka NATO vychází reálný nárůst o 172,5 procenta. Je to absolutní špička v rámci aliance.
Rozpočet Ministerstva obrany na rok 2026 je silně proinvestiční. Plných 56 miliard korun směřuje do investic. I zpráva generálního tajemníka NATO za rok 2025 řadí Českou republiku na přední místa z pohledu tempa modernizace. Mezi členskými státy NATO jsme na 12. místě. Výše rozpočtu zabezpečuje pokračování všech strategických a zvlášť významných projektů. V roce 2026 bude realizováno 251 sledovaných zakázek nad 300 milionů korun a 1 094 dalších modernizačních akvizičních akcí.
Rozhodujícím obdobím pro financování obrany jsou však roky 2027 až 31, tedy období hlavního úsilí naplňování požadovaných vojenských schopností. Jedním z našich cílů je modernizace financování strategických a zvlášť významných projektů, s využitím nástrojů Evropské unie, NATO a dalších. Soustředíme se na získávání mimorozpočtových zdrojů financování obrany. Ministerstvo obrany se aktivně zapojilo do přípravy Víceletého finančního rámce Evropské unie na období let 2028 až 2034, který vytváří potenciál pro čerpání finančních prostředků z EU nad rámec zdrojů státního rozpočtu.
Námi připravený dokument Identifikace projektů na čerpání finančních prostředků z formy (?) EU, EDA a NATO k financování projektů rozvoje schopností Armády České republiky zahrnuje projekty v prvním pilíři v objemu118 miliard korun, v druhém pilíři 29 miliard korun.
Přepracovali jsme původní návrh na základě jeho obsahu. V dubnu 2026 Evropská unie schválila České republice půjčku SAFE v celkové výši přes 50 miliard korun. Tyto prostředky použijeme v letech 2025 až 30 na financování nákupu tanků Leopard 2 a 8, nákup vozidel Tatra 815 a výstavbu dálnice D11 směrem do Polska. Realizované projekty posílí obranyschopnost státu a schopnosti AČR a přispívají ke splnění závazku České republiky v rámci NATO. Výstavba D11 bude mít kromě civilních přínosů také vojenskou přidanou hodnotu v podobě usnadnění vojenské mobility.
Půjčka je svými parametry výhodná pro státní rozpočet a navíc se nezapočítává do schodku státního rozpočtu podle Maastrichtských kritérií. Potenciální výhodou pro Ministerstvo obrany České republiky je rovněž možnost osvobození od daně z přidané hodnoty u projektů realizovaných do roku 2030.
Vypracovali jsme rovněž rezortní příspěvek do Národního regionálního rozvojového plánu. Ten představuje sadu projektů posilujících obranyschopnost České republiky, na které by mohly být čerpány finanční prostředky z fondů Evropské unie. Našimi prioritami jsou výstavba schopností, obranná odolnost, podpora spojeneckých sil a věda a výzkum.
Pokud jde o plánovací a koncepční dokumenty, programové prohlášení vlády klade mimořádný důraz na stabilizaci a koncepční nastavení hlavních řídících a plánovacích procesů. V březnu 2026 byla schválena Směrnice ministra obrany pro plánování činnosti a rozvoje rezortu MO na roky 2027 až 34. V dubnu 2026 bude dokončen Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2040. V květnu 2026 bude předložena k politické diskusi Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040.
Pokračují přípravy na zavedení společného plánovacího prostředí Ministerstva obrany, který bude novým nástrojem informatizace plánovacích procesů. Pokračují rovněž práce na celé soustavě obranných plánů a koncepcí nižšího řádu, související s aktuálními a budoucími bezpečnostními potřebami České republiky. ***
