Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.00 hodin)
(pokračuje Ivan Bednárik)
Podpora veřejné dopravy se přece neprojevuje jen v prohlášeních, ale v tom, zda jsme schopni dostat lidi do vlaků a autobusů. Pokud investujeme desítky miliard do nových souprav, do modernizace tratí a do zvyšování komfortu, ale současně odmítáme cílené nástroje, které motivují konkrétní skupiny obyvatel veřejnou dopravou využívat, pak ta politika ztrácí vlastní logiku. Takže to není jen o vlacích, ale obecně o veřejné dopravě. Vozit vzduch prostě je nesmysl. Současně víme, že bez evropských zdrojů se klíčové projekty realizovat nedají. Proto jsem výrazně posílil aktivitu na evropské úrovni, vedle jednání s partnery v Německu, Rakousku i Polsku a v Bruselu jsem řešil financování infrastruktury i využívání nástrojů jako je SEJF.
Součástí těchto jednání byla i debata o plánování a výstavbě vysokorychlostních tratí, protože právě u nich je zcela zásadní, aby okolní státy nepostupovaly izolovaně, ale aby se na klíčových parametrech a harmonizaci dokázaly shodnout. Se všemi okolními státy jsem o této otázce jednal a aktuálně čekám na ustanovení nové vlády v Maďarsku, abych se bezprostředně poté mohl setkat i se svým maďarským protějškem a pokračovat v této debatě dál. Vysokorychlostní železnice totiž nemůže být souborem izolovaných národních ambicí. Musí být propojeným evropským systémem, jinak ztratí podstatnou část svého přínosu. A mimochodem, zaznamenal jsem i výtku ze strany opozice, že nepřivedeme vysokorychlostní tratě až do každého pohraničí v podstatě do každé vísky. A přiznám se, že mě to vede k jediné otázce, myslíte to opravdu vážně? Já bych si to samozřejmě přál také, ale pojďme si říct věci na rovinu, kde na to vlastně vzít a jak to chcete reálně provést v situaci, kdy nemáme dokončenou ani dálniční síť, ani hlavní páteřní železniční tratě zatím neumožňují provoz skutečně vysokou rychlostí(?) jeho provozu. Navíc bych rád připomněl, že výstavba v hornatých oblastech je technologicky i finančně násobně náročnejší, takže bych byl velmi opatrný s podobnými zjednodušenými představami, které možná dobře znějí, ale s realitou mají málo společného. Čím více zastávek na rychlých spojeních, tím jsou ty spojení pomalejší. Takže zase další vaše iluze. Opět opakuji, pro zapamatování, za mě se bude stavět rychle, levně a kvalitně, a to, na co máme A znovu se ptám, zda je lepší tyto kroky zpochybňovat nebo aktivně pracovat na tom, aby Česká republika získala maximum prostředků pro svůj rozvoj.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, plně respektuji roli opozice, ale zároveň si myslím, že bychom měli vést debatu férově a na základě reality. Pokud někdo mluví o chaosu, měl by zároveň říct, jaký stav zanechal. Bez této sebereflexe se snadno dostáváme do situace kritiky důsledků problémů vzniklých v minulosti, přičemž tímto přístupem se podraží snaha chyby v minulosti napravit a pokračovat lépe. A dovolte mi dodat ještě jednu poznámku. Já se nebráním žádné věcné a konstruktivní diskusi, naopak si vážím těch poslanců včetně poslanců z opozice, kteří chtějí skutečně debatovat o dopravních tématech, chtějí hledat řešení a jsou připraveni vést debatu nad věcmi, kterým rozumí. Doprava není o ideologii a já nemám problém o ní jednat s kýmkoliv, kdo k ní přistupuje stejně věcně, jak já.
Co mi ale vadí, je situace, kdy místo argumentů nastupují nálepky. Když docházejí věcné argumenty, začne se mluvit o chaosu, o nekompetenci, o cizím původu, o údajné orientaci tím či oným směrem. To není známka silné argumentace, to je naopak známka toho, že věcné argumenty došly a nemá nic jiného než nízký šovinismus. Stejně tak považuji za krátkozraké některé opoziční návrhy například v oblasti spotřební daně z pohonných hmot, protože je velmi snadné přijít s návrhem, který se dobře poslouchá, ale mnohem těžší je poctivě říct, co by takový zásah znamenal pro rozpočet a co všechno bychom pak nefinancovali, zda infrastrukturu, zda školky, zda další prorodinná opatření. Rozpočet není trhací kalendář, ze kterého si každý den odtrhnete jednu populární položku a tváříme se, že to nebude mít důsledky.
Myslím, že i za tu krátkou dobu, co se pohybuji tady ve Sněmovně, jsem všem, co za mnou přišli, ukázal, že jsem připraven debatovat. Je o mně všeobecně známo, že jsem věcný. Prosím buďte tedy věcní i vy, buďte konkrétní, jen tak má debata smysl. Já jsem do politiky nepřišel proto, abych pronášel velké projevy, ale abych mohl pomoct řešit konkrétní problémy. V dopravě je výhoda i nevýhoda a to v tom, že výsledky jsou vidět velice rychle. Buď se staví nebo se nestaví. Buď se modernizuje nebo se jen slibuje.
Jsem přesvědčen, že právě to je dnes na rezortu dopravy vidět. Ne ideologické spory, ne politické gesta, ale snaha doručovat konkrétní výsledky, to je moje práce, to je moje odpovědnost a podle toho jsem připraven být taky hodnocen, za dopravní infrastrukturu budovanou rychle, levně a kvalitně coby příspěvek bezpečnosti České republiky a jejich obyvatel.
Mluvím k vám taky už poněkolikáté. Mluvil jsem už o ideologii, o dojmologii a o tom, že doprava není ideologie. Pak jsem vysvětloval dojmologii k vrtkám a rychlým spojením a dnes mluvím o iluzi. Nejsem Copperfield, abych mohl komentovat iluzionisty a nejsem ani Harry Potter, abych mávl kouzelným proutkem a napravil za čtyři měsíce zděděný chaos. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane ministře. V této chvíli poprosím o vystoupení pana ministra Plagu. Připraví se Marian Jurečka a ministr Juchelka. Já vás vítám. Pěkné odpoledne nebo pěkný podvečer, vystřídali jsme se při řízení schůze.
Pane ministře, ještě počkejte, já přečtu omluvy: Josef Kott od 19 hodin – osobní důvody, Robert Králíček od 17.30 – osobní důvody, Jan Richter od 14 hodin – osobní důvody, Štěpán Slovák od 17.30 do 21 – rodinné důvody, Andrej Babiš od 17 hodin – pracovní důvody a Petr Macinka od 17 hodin do 19 – pracovní důvody. V této chvíli jsem vyčerpal všechny omluvy.
Máte slovo, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu ve svém vystoupení velmi krátký a jelikož když se podívám na body svolání schůze, tak si nemyslím, že bych se měl zásadně vyjadřovat k materii, která tady je probírána, přesto se asi od ministra školství čeká, že se vyjádří tak, že to pojmu edukativně v té zásadní části.
Začnu dvěma příklady. Příklad jedna. Ty pak budou mít nějaké vyústění. Možná jste zaznamenali v posledních týdnech debatu ohledně zrušení ukazatele stravování na vysokých školách, jak se studentům zdraží o 20 korun obědy a celou tu kauzu v uvozovkách, ke které došlo. Když se podíváme na to, jak je to ve skutečnosti, tak žádných 100 milionů korun nebylo zkráceno, ale byly přesunuty do ukazatele těch vysokých škol, do ukazatele A. Když si vezmu reakce jak studentů, tak původní reakce Rady vysokých škol, ale i některých politiků, tak nebyly rozhodně takové, že by si zjistili základní informace, že se 100 milionů korun nekrátí, pouze přesouvá a argumentace, která byla použitá, říkala, že se ruší přímý nástroj podpory studentů. Tak přímý nástroj podpory studentů, kteří potřebují pomoc v sociální oblasti rozhodně není plošná dotace pro všechny studenty, kteří se v menze stravují na každý oběd, to je fakt. ***
