Neautorizováno!


(15.40 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)

Stačí se podívat na všechny grafy a okamžitě uvidíte, jak to zafungovalo. V dané chvíli je ta situace pod kontrolou. Písničky o tom, kterak likvidujeme malé prodejce... Prosím pěkně dopočtěte si to a jenom se zamyslete, zamyslete se logicky, že když někdo nakoupí třeba před čtrnácti dny, což skutečně může nastat, a nakoupí to za vyšší cenu, tak že dnes – i kdyby ten cenový strop nebyl – to samozřejmě nemůže prodávat tak, že by z toho měl ten zisk. On to může tak možná maximálně nabízet, ale myslíte, že to od něj někdo koupí? Ten problém není dán cenovým stropem nebo říkejme stropem té marže, ten je dán tím, že mezitím se hýbly ceny, na což samozřejmě reagovali všichni velcí hráči. Nevěřím tomu, že někdo bude prodávat naftu za 50 korun jenom proto, že ji draze nakoupil, když naproti němu bude stát jeho konkurent, který ji bude prodávat za 45 korun, jako že by to dneska samozřejmě prodával. To znamená, je logické, že v době, která je turbulentní, když někdo nakoupí s předstihem a nenakoupí úplně ideálně, anebo mu to zůstane – což není výtka, to je fakt – tak na tom může jeden, dva, tři dny, pět dní třeba prodělat, ale to není v důsledku zastropování. Opakuji, i kdyby nebylo, tak ten trh ho donutí k tomu, že to musí prodávat za cenu, která je v dané chvíli v daném místě plus minus podobná jako ostatní konkurenti, jinak nemá šanci to nikdy, nikdy prodat. Myslím, že tomu snad každý rozumí a že se nenaskočí na hospodářské čaroděje současné opozice, kteří stále jenom hledají, co vše je špatně. Naopak, zvládli jsme to velmi dobře.

Další věc jsou ETS, ať už jedničky, nebo dvojky, emisní povolenky. My jsme vám něco slíbili a pochopitelně to vážu samozřejmě k té současné době. Nejde jenom o to, že dneska jsme vlajkonošem v Evropské unii boje toho, aby se změnil systém obchodování ETS jedniček, ale pochopitelně aby se odložily ještě dále ETS dvojky, ale my to dáváme do kontextu nejenom s tím, že to likviduje průmysl, nejenom s tím, že to oslabí chudší domácnosti a tak dále, zejména venkov – máme ty argumenty už stokrát vysvětlené v této Sněmovně, plníme náš slib a tak dále – ale my to dáváme do kontextu s tou současnou situací, která je. Jestli si Evropa fakt chce zahrávat a v době, kdy nám hrozí další zvýšení cen energií, dokonce možná v určité chvíli i nedostatek energií, tak jestli to chce ještě okořenit tím, že zde nadále pojedeme v šíleném režimu ETS jedniček a budeme připravovat a smát se tomu, jak to všem natřeme z ETS dvojkami, tak už jsme skutečně ztratili definitivně rozum. To prostě není možné udělat. To přece vidíme, že Evropa začíná ztrácet úplně vůči všem. Že se sami střílíme do kolena a sami si na sebe pleteme bič, to vidí dneska už každé malé dítě. Proto to dneska opět vytahujeme a proto z toho nechceme ustoupit. Že to není jednoduché v té Evropě, já si uvědomím, taky neslibuji tady, že všechno, s čím přicházíme, dopadne, ale na druhou stranu i díky této aktivitě – a jejím vlajkonošem je tedy zejména premiér Babiš, já se mu snažím vytvářet zázemí v hospodářském dvorku s ostatními ministry – musím říct, že začínáme získávat spojence. Víme, že to neuhrajeme jenom s Vé čtyřkou. To je realita, proto komunikujeme docela čile – a vypadá to nadějně – s Rakouskem, s Itálií, ale musím říct docela rozumné je to i dnes v Německu, byť je to poměrně náročné.

Když shrnu ty energie, tak pochopitelně ta opatření, která případně mohou nastat v případě, že se nebude ta situace vyvíjet dobře – a ukázal jsem se vám některé nástroje, které můžeme hrát na národní i na té mezinárodní úrovni – tak jsou jasná. Pokud nechceme, aby nastala situace roku 2022, kdy to vládě se vymklo z rukou a kdy začala dělat opatření – a světe div se, jaká opatření – že zasahovali do trhu... Přece na konci roku 2022 jste začali zastropovávat silovou složku energií. Nikoliv tu regulovanou, tu silovou složku. My jsme vám to nevyčítali, protože v dané chvíli jste skutečně nemohli nic jiného dělat. Co jsme vám vyčítali, že jste zvolili špatný model, že jste to udělali pozdě a že místo přes výrobce a současně obchodníky jste šli pouze přes obchodníky a udělali jste to tou nejsložitější cestou, bohužel navíc v situaci, kdy už se ty ceny otevřely. Šli jste na trh, začali jste do něj zasahovat, ale to, co je podstatnější, je to, že jste to udělali skutečně nikoliv za pět minut dvanáct, ale ve tři čtvrtě na tři, takže podle toho to dopadlo a to nesmí nyní nastat. My jsme připraveni a máme scénáře. Kdyby teklo do bot, okamžitě bereme za ruční brzdu a jsme schopni ovlivnit regulovanou složku energií. Já jsem se před chvílí pokoušel vysvětlit, jaký to mělo dopad – ty obnovitelné zdroje energie, ta zelená daň, kterou jsme zrušili – a máme tam ještě vůli. Ta vůle je skrze distribuční a přenosové poplatky. Jinými slovy, stále je tam prostor na to, že stát může zasáhnout a okamžitě – okamžitě – ovlivnit ceny energií. Samozřejmě, že si uvědomuji, že když to udělá, tak to bude státní rozpočet něco stát. V případě obnovitelných zdrojů energie to byl z našeho pohledu zásah takový, který ten rozpočet neohrozí čistě proto, že to má pozitivní dopad na firmy. Tam se to vrátí skrze daň z příjmů, skrze investice, skrze exporty a pochopitelně skrze sociál a zdravotní pojištění jejich zaměstnanců. Pochopitelně kdybychom ale šli dál, tak si musíme uvědomit, že by to mělo dopad na státní rozpočet už větší, a už musíme těžce dopočítávat, jakým způsobem by se to odrazilo, ať už ve schodku, případně jak bychom udrželi hospodářský růst a hlavně tedy jaký by to mělo dopad na inflaci.

Mnohokrát jsem tady na fóru říkal to, že nemůžu řídit hospodářskou politiku jako minulý ministr financí, který se zaměřil pouze na rozpočet, a to ještě jenom na účetní pohled, že stále musím před sebou vidět rozpočet, musím před sebou vidět inflaci a musím před sebou vidět hospodářský růst. V zásadě bych ještě mohl říct, že je tam ještě čtvrtý faktor a to je nezaměstnanost, která naštěstí u nás je mnoho a mnoho let relativně dobrá – i když už to není to, co to bývalo – ale v každém případě minimálně ty první tři pilíře stále musím vyvažovat. Jestliže v daném období vidím, že se mi může začít vymykat z pod kontroly inflace, musím okamžitě dělat opatření, kterými se mi podaří inflaci nějakým způsobem krotit. Neříkám zkrotit, ale alespoň částečně krotit. Je úplně šílené, když vám zde řekne představitel minulé vlády, že za inflaci odpovídá centrální banka. To je fakt peklo. To je fakt šílené, tohleto. To je na první ročník střední školy. Samozřejmě, že centrální banka to má ve svém vínku, ale pochopitelně i vláda na to má fiskálními nástroji poměrně velký, velký vliv. Kdyby se tehdy s těmi energiemi zavčasu pracovalo a nenechalo se to na Jozefu Síkelovi, který byl úplně duchem mimo – ten vůbec netušil, co má dělat – a rovnou se to dalo někomu, kdo energetice rozumí, tak se to dalo... Neříkám zcela vyřešit, ale dalo se alespoň s nějakou ctí z toho vykormidlovat. Ale to už je doba minulá, já tím jenom chci říct, že toto nenastane. Jasně vysíláme... Já nechci říkat slovo signál, to tady posílala minulá vláda. Co můžu říct? Vysíláme informaci, message, že byznys sektor může být klidný, že může investovat a že víme, co dělat v případě toho, že se ta situace nebude vyvíjet dobře.

Slíbili jsme, že vyřešíme osoby samostatně výdělečně činné. Vyřešili jsme to, že zde nebude již ten další růst, to znamená, že – myslím tím daní nebo říkejme sociálních odvodů – a že to prošlo Sněmovnou. Do třech měsíců byl slib splněn. Komické na tom bylo to, že se k nám připojila ODS, za což jsem tedy vděčný, že se připojila, to je dobře, že to podepsala, ale komické bylo to, že řekli: Co jsme měli dělat? Minule nás k tomu donutili Piráti a spol. Tak je fakt výborné. Za prvé tam nemuseli mít ty Piráty – nikdo je nenutil, aby je tam měli – za další to nebyli zdaleka jenom Piráti, ale hlavně ODS. Pokud se nepletu, tak tam byla nejsilnější strana. Jestliže tedy nejsilnější strana není schopna prosadit anebo aspoň udržet svůj slib, že nebude zvyšovat daně, a těm nejmenším – těm úplně nejmenším – to naflákala tak, že to bylo, já nevím, 8 500, tuším, korun ročně, a ani se u toho nezastyděla, tak to je fakt pro mě... Já se snad... Nic, já už to nebudu ani komentovat, protože kdyby aspoň mlčeli u toho a řekli, že to všechno bylo z jediného důvodu a ten důvod byl takový, že věděli přesně, co nechtějí, místo aby prosazovali to, co chtějí. Nic, to už je minulost. ***


Související odkazy


Videoarchiv15:40


Přihlásit/registrovat se do ISP