Neautorizováno!

Stavební zákon. Já bych opět dneska, když jsem slyšel proslov pana Hřiba, kterak se to všechno předtím dělalo špatně a ten covid a tak dále – a nebudu se k tomu vracet – tak já bych mu přál, aby dneska byl se mnou na poměrně velké konference v České národní bance. Bylo tam 300 zástupců stavebního sektoru, možná ještě víc. Úplně narvané to bylo. Řešil se samozřejmě ten stavební zákon, nejenom stavební zákon, ale obecně situace ve stavebnictví a tak dále. Jak bych to řekl kulantně? Nevzpomínají na ně úplně v dobrém, na Piráty. Prostě fakt peklo, fakt katastrofa. Za čtyři měsíce – za čtyři měsíce – jsme dali dohromady to, co se tady čtyři roky totálně dodrbávalo. Já to říkám záměrně, protože dneska se to vložilo do eKLEPu. Dobře slyšíte, po čtyřech měsících jsme dali dohromady to, co se tady čtyři roky totálně zabilo: nový stavební zákon s vypořádáním všech připomínek. Ano, byly stovky a stovky připomínek. Není to jednoduché, protože každý na to má trochu jiný názor. To je v pořádku, o tom to je, ale nám se to podařilo dát v dubnu 2026 do pořádku. Samozřejmě teď to ještě musí projít druhým čtením a tak dále, ale to už je věc, která bude mít nějaký formální průběh. To, co je podstatné, všechno tam v něm je. Musím říct, že to stavařská obec vysoce dnes ocenila. Přál bych panu Hřibovi, aby se tam jenom prošel, aby se s nimi pozastavil, aby se s nimi chvíli pobavil. Nevím, jak by odešel. Myslím, že by odešel v trenkách.

Co se týká dalšího, to bylo taky zajímavé. To tam byl zase zástupce... To mě potěšilo dneska. (Se smíchem.) Byl tam zástupce – na té samé konferenci – zástupce STANu, bývalý ministr Vlček, a říkal: Pozitivně hodnotím, že jste dali teď do oběhu a do finále mistrovskou zkoušku. Hrozně děkuju, pane ministře (poslanče?) Vlčku, že to pozitivně hodnotíte. Já bych jenom připomněl jednu věc. Víte, kdy byla hotová? Byla hotová přesně na podzim roku 2021. Dělali jsme ji asi rok a půl, dva. Nebylo to jednoduché. Dělali jsme to s komorou, se Svazem průmyslu. Já jsem tam ještě přinesl ten nápad s Asociací malých a středních podniků. Fakt to bylo docela pracné. Ale konec roku 2021, logicky už to tam musela šoupnout jiná vláda. Já jsem tehdy prosil nadcházející garnituru: Je to mistrovská zkouška, je to domluveno se všemi profesními spolky, s komorou, se všemi, je to dobrovolná věc, je to pro řemeslníky, pro venkov, na tom není, co byste nám snad proboha měli nebo mohli vytknout. Nebojte se, tohleto tam šoupnem, na tom se volby nevyhrávají, za to vás nebudeme tepat. No, tak jasně, říkal jsem, dobře. Za čtyři roky – za čtyři roky, kolegové, tady sedíte. (Ukazuje do pravé části sálu.) Pan Jurečka, bývalý ministr, pan ministr Výborný, to jsou snad jediní dva, kdo tady sedí ještě z té opozice. Ne, je tady jeden dva tři čtyři... Šest lidí. To nebyli schopni, tu mistrovskou zkoušku, dát do oběhu a poslat to do Sněmovny, takže proboha, ať mi nevykládá pan ministr (poslanec?) Vlček, který to měl v kompetenci skoro rok a půl, předtím pan ministr Síkela, že jsou rádi, že jsme to tam dali. Ať to vysvětlují dneska těm profesním svazům, ať to vysvětlují těm řemeslníkům, těm profesním spolkům, kteří úplně šílí a už zlomili hůl nad všemi. Oni říkají: Prosím vás, vy jste opravdu všichni úplně neschopní. Když už se něco dá dohromady, tak nejste schopní to ani poslat do Sněmovny. Tak to tam tedy je a doufám, že se to rychle schválí. Děkuju, že nám za to děkuje, ale logická otázka, proč to tam za ty čtyři roky nedal. Protož, my jsme na tom neudělali žádnou změnu. Myslím, jednu drobnou, ale to je fakt technikálie. Jinak to v podstatě je Ctrl+C, Ctrl+V.

No nic, další důležitá věc, kterou chceme zaktivovat a ještě prohloubit, řekl bych, čerpání, je – a to je skutečně protikrizové opatření – jsou záruky, úvěry a pojištění. Nepochopím to, proč dva roky stál program Národní záruka, program, který je pro malé a střední firmy, skvělý, dobrý program. V minulosti se čerpal, za mě se čerpal, na začátku minulé vlády se čerpal, pak se to zastavilo. Ale to, co je zajímavé, ne kvůli penězům. Peníze na to byly, protože to jsou peníze, které jsou ještě z operačních programů. Byly tam nějaké technické problémy, to je nepodstatné, od toho je tady ministr a ministerstvo, aby to řešili, aby odstraňovali problémy. Dva roky to stálo. Malé a střední firmy neměly záruční programy. Samozřejmě už fungují. Do třech dnů, mimo jiné, co jsem nastoupil, tak jsem dal všem nůž na krk a řekl jsem, že do třech dnů bude ten program fungovat, a rychle ho spustili. Měsíc poté jsme spustili expanzi, což je investiční úvěrování za nulovou sazbu pro podnikatele. To už jede od ledna. Já to říkám proto, že to jsou přesně ty nástroje, které máme dneska připraveny na jejich prohloubení a rozšíření v rámci krize, která bude. Připravujeme další záruky, připravujeme další bezúročné úvěry a připravujeme posílení pojištění. Už nechci se ani vracet k tomu, proč stálo rok a půl pojištění a zvýšení záručních a pojistných instrumentů pro vývozy na Ukrajinu. Vláda minulá se vyfotila u toho, když zvýšila limity. Proč ne, vždyť je to v pořádku, proč bychom nemohli na Ukrajinu s většími zárukami více vyvážet? Ale rok a půl se s tím nestalo vůbec nic. Nic, nic se nedělo. To už funguje a ty pojistné instrumenty budeme i nadále posilovat, takže myslím, že to je rovněž dobrá zpráva pro podnikatelský sektor.

Další důležitá věc, kterou postupně plníme – samozřejmě to nemůžeme udělat ze dne na den, ale je to opět pro zvýšení odolnosti – je posílení pracovního trhu těmi, kteří jsou ze zahraničí žádáni našimi firmami. Zjednodušeně řečeno, pracujeme na tom, aby se nečekalo 120 dnů nebo 90 dnů v tom lepším případě, ale aby se to zvládlo do 30 dnů. Děláme na tom s Ministerstvem vnitra, důležitá věc. Není to samozřejmě nic proti tomu, že máme ne velký problém, ale jsme striktně proti migračnímu paktu, protože chceme, aby ti, kteří chtějí pracovat, jsou poptáváni, aby tu měli možnost pracovat. Ti, kteří zde pracovat nechtějí a chtějí využívat pouze sociálního prostředí, tak je mně líto, ty podporovat nebudeme, pokud se samozřejmě nejedná o sociální případy, o maminky s dětmi, o starší lidi a tak dál. Tomu pochopitelně rozumíme.

Další zcela zásadní věc je oblast výzkumu a vývoje. My jsme něco slíbili před volbami a mimo jiné jsme řekli, že zkoncentrujeme řízení výzkumu tak, že bude pod jednou střechou. Bylo to hrozně roztahané, něco na Úřadu vlády, něco na Ministerstvu dopravy, něco na Ministerstvu průmyslu, něco na Ministerstvu školství a tak dál, takže zjednodušeně řečeno na Ministerstvu průmyslu a obchodu – Ministerstvu hospodářství dneska – máme silnou sekci 60 lidí, kam jsme natáhli postupně všechny lidi z ostatních pracovišť, máme jasnou vizi. Jasným způsobem jsme změnili parametry řízení Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Už to nebudou řídit úředníci, už to nebude řízeno těmi, kteří si budou hrát na ministry a nebudou mít ministerský aparát – nemyslím tím sekretářky, ale myslím tím zázemí, to znamená analytické a tak dále – ale bude pochopitelně řízeno těmi, kteří jsou součástí výzkumu, to znamená – já tomu říkám decision makery – rozhodujícími osobnostmi v oblasti výzkumu. V čele RVVI máme čtyřčlenný tým, kde je šéf Akademie věd poprvé, ministr školství a šéf Asociace výzkumných organizací čili soukromého byznysu v podnikání, jsem tam já, a tím pádem máme vytvořený skutečně velmi silný aparát k tomu, který je schopen ovlivnit zásadní změny v oblasti výzkumu. Máme změnu na pozici šéfa TAČRu a společně už vytváříme programy podpory, takže je to mimo jiné i posílení aplikovaného výzkumu, po kterém se tolik volalo. Ale já říkám konkrétní kroky, ne že říkám, že chceme posílit, ne že říkám, že chceme podporovat výzkum, vývoj, inovace. To vám říká každý. Já říkám, co jsme pro to udělali, a udělali jsme to za tři měsíce. Ne za tři roky, za tři měsíce.

Zcela zásadní věc, která slouží pro posílení odolnosti našeho hospodářství, je daleko větší začlenění českého průmyslu do významných veřejných zakázek. Zejména v tomto případě hovořím o jádru, gigantickém tendru nebo výsledku tedy toho tendru, což je 200 krát 2, 400 miliard korun, a pochopitelně o armádních zakázkách. Jenom u toho jádra se zastavím. Mnohokrát jsem tady stál, mnohokrát, a říkal jsem: Nemáte, pane ministře, zajištěno takzvaných 30 procent účasti českého byznysu na jádru. Má být 60 procent. Říkal jste, že máte 30. Říkal jsem: Nemáte, máte zajištěno sotva 20 procent. Je to 17 procent, zbytek je ve vzduchoprázdnu, ale to nevadí. Pracujeme na tom, není to jednoduché a postupně tam budeme přidávat další a další firmy. Komunikujeme to s Korejci, komunikujeme to samozřejmě s ČEZem a se všemi, kteří na to mají vliv, a sledujeme zakázky, sledujeme tendry a všechno, co je s tím spojené. Nemůžeme si dovolit to, že zde budeme dávat stovky a stovky miliard do jádra, do obrany nebo do třeba výstavby silnic a dálnic a nebudeme si u toho kontrolovat a hlídat tuzemský průmysl. Ne jenom na papíře proboha, ne že mně někdo řekne: Já plním obrat. Musíme se podívat, co za tím je, za tou zakázkou, jaká je tam přidaná hodnota, jestli je to pouze barvení trávy nazeleno, protože to, že mi někdo vykáže pouze podíl obratový, to ještě neznamená, že ten průmysl v tom nějakým způsobem je aktivní. Je to jenom hra na schovávanou, velmi často tedy. ***