Neautorizováno!
(15.30 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu předsedovi.
Než přijde pan vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, tak ještě omluva: od 18.30 hodin z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Helena Válková.
Pane vicepremiére, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, situace na Blízkém východě se nevyvíjí dobře. Skutečně hrozí v tuto chvíli nedostatek energií – určitě to sledujete – i s ohledem na letecké palivo. Jsme v situaci, kdy musíme řešit případný nárůst cen energií. Skutečně velmi zodpovědně připravujeme celou řadu scénářů, od toho relativně pozitivního až po ty horší scénáře, jakým způsobem zabezpečit v příštích měsících, dokonce možná i letech, dostatek energií s ohledem na strategické zásoby, s ohledem na zásobníky, s ohledem na další dodávky z ostatních destinací, které doposud nebyly v provozu, například ze Spojených států a podobně. Dopočítáváme všechny dopady, připravujeme opatření pro to, abychom zamezili nebo alespoň zredukovali růst inflace, a připravujeme varianty, jakým způsobem zeliminovat negativní vlivy jak na firmy, podniky, zaměstnavatele, tak na spotřebitele. Nestrašíme, ale jsme připraveni a firmy musí vědět, že mohou dále investovat, že je nenecháme ve štychu jako před čtyřmi lety minulá vláda, že zde nebudou eskalovat ceny energií tak, že budeme mít nejvyšší ceny v celé Evropě. Ale já to neříkám proto, že bych se tím chlubil. Toto je povinnost a zodpovědnost jakékoliv vlády, zodpovědné vlády, a my tak činíme.
Co činí naše opozice? Co jsou jejich hlavní témata? Jsou to spacáky. Sledujeme show na sociálních sítích, kterak si pořizují spací pytle na to, aby zde krváceli na barikádách za to, že se jim nelíbí, že žádáme úspory a šetrné chování v rámci veřejnoprávních médií. Co řeší dále? Řeší od rána do večera, kdo doprovodí premiéra Babiše na jednání NATO. Skvělé téma, výborné! Já bych opravdu chtěl jenom připomenout, že tady hrajeme o opravdu výrazně důležitější věci, než kdo komu bude dělat doprovod. Řeší se dotace, pochopitelně, co jiného? Řeší se střet zájmů. Opět, nepřekvapuje mě to. Pan předseda Hřib zde otevřel počet mrtvých v covidu, lidi ale zajímá – a firmy – dneska něco úplně jiného. Pojďme to vzít postupně s ohledem na to, co činíme, jaký to má dopad a případně co uděláme s ohledem na to, abychom zabránili negativním vlivům na naše prostředí.
Slíbili jsme ceny energií. Ano, vy jste se rozčilovali, že ceny energií, tak jak jsme do nich sáhli – to znamená, že jsme zrušili tu zelenou daň, to je ten tunel solární z let 2006, 2010 – že je chybné opatření. Bylo to to nejracionálnější a nejrozumnější opatření, co jsme mohli udělat v těch posledních měsících v oblasti energetiky. Co nastalo? Pochopitelně klesly ceny elektřiny – jednoznačně protiinflační opatření – a udrželi jsme nad vodou firmy. Vzpomínáte si, jak jste říkali, že to bude mít proinflační dopad? Já bych chtěl tady ukázat dva aktuální grafy ze dneška.
Tím bych chtěl rovnou i odpovědět panu předsedovi Hřibovi na to, co zde před chvílí sdělil. Pan Hřib tady není, ale já bych chtěl říct, že všechno to, co říkal, tak si přetočte přesně do pravého opaku. To je jako kdyby říkal, že moje vlasy jsou černé jako havran. Myslím si, že každý i pologramotný člověk vidí, že (to) tak není. Je úplně jednoduché ověřit si ty bláboly, které tady vykládal, a na jednom z nich to dokreslím. Říkal, že díky nám jsou vysoké ceny energií. Jasně, je to tvrzení. Eurostat, který je snad i nezpochybnitelný, tvrdí co? (Ukazuje materiál.) Že za první tři měsíce – abych ho dal (?) přesně, od doby našeho vládnutí do konce března – máme... Tady to máme krásné, máme čtvrtou nejlepší energetickou inflaci ze všech zemí Evropské unie. Čtvrtá nejlepší energetická inflace! Pochopitelně je to v důsledku toho, co jsme udělali s těmi obnovitelnými zdroji, energiemi. Pojďme se trošku podívat ještě zpět do let, kdy tady řádil pan Hřib a ostatní. Čtyři roky nazpátek za úplně to samé období jsme byli druzí nejhorší v celé Evropské unii. Ano, druzí. Horší bylo Nizozemsko v té době. Kdyby náhodou chtěl jaksi naznačit, že to je v důsledku toho, že to převzali takto po nás, pak bych chtěl říct, že na konci roku 2021 jsme měli nejlepší energetickou inflaci úplně ze všech zemí Evropské unie. Samozřejmě, proč to vyskočilo minulé vládě a byli druzí nejhorší v energetické inflaci za první čtyři měsíce vládnutí? (Ukazuje materiál.) Protože neudělali žádná energetická opatření. Prostě se na to vykašlali, prostě spoléhali na Evropskou unii, já nevím, kde na co, a nechali to úplně volně všechno, takže to letělo nahoru. Jak to dopadlo, všichni víme, protože za celý rok 2022 jsme byli úplně nejhorší ohledně energetické inflace. Tady jsme ještě byli na druhém nejhorším místě. (Ukazuje materiál.)
To, že jsme dnes čtvrtí nejlepší, je dáno tím, že jsme taky udělali energetická opatření, ale udělali jsme je důsledně: ad jedna OZE, ad dva jsme udělali včasná opatření v rámci pohonných hmot, díky čemuž držíme ty ceny pod průměrem okolních zemí. Další věc, co jsme slíbili a co nepochybně má pozitivní dopad, je řešení situace v energeticky náročných oborech. Má to pozitivní dopad v tom slova smyslu, že se tam odšpuntovala ta úžasná nejistota, která tam byla, samozřejmě v uvozovkách úžasná, protože firmy nevěděly do poslední chvíle, bude-li nějaká podpora, nebude-li nějaká podpora, tak jsme to rozčísli.
Za prvé, okamžitě jsme zvýšili počet sektorů v energeticky náročných odvětvích ze 14 na 36. Za b), zvýšili jsme o 2,5násobek jejich podporu, a to nejenom tak, že to je někde na papíře ve smyslu toho, že jim to pošleme, ale je to tak, že jsme zabezpečili zdroje až do konce roku 2029, pokud tady samozřejmě budeme. To znamená, firmy mají jistotu, že dostanou podporu v rámci energeticky náročných odvětví, což předtím nebylo, za b) zvýšili jsme ji o 2,5násobek. Za třetí – a to je věc, která se zde pochopitelně diskutuje – jsou pohonné hmoty. Řeklo se k tomu mnohé, ale to, co je podstatné a je třeba to opět připomenout, jednali jsme v naprosto přesný čas, jednali jsme racionálně s ohledem na to, co se dělo kolem nás. Nebo jste se snad chtěli dívat na to, že Polsko ze dne na den snížilo DPH na pohonné hmoty o 15 procent z 23 na 8? Okamžitě tam začal exodus řidičů z Německa a z České republiky a ze Slovenska a začali logicky vykupovat benzinová čerpadla a začaly vysychat pumpy. Mimo jiné o tom byla energetická rada pár hodin poté v Bruselu a Polsko z toho nevyšlo skutečně jako vítěz Závodu míru. Nicméně, ta situace byla v tomhletom případě ve střední Evropě zcela rozhozená a my jsme rozhodně nechtěli hodit firmy přes palubu – myslím tím naše zásobování, přepravce, dopravce a tak dále – takže jsme nešli přes DPH, šli jsme přes spotřební daň, což si myslím, že v dané chvíli bylo racionální řešení. Kdybychom to udělali týden předtím, čtrnáct dní předtím, bylo to předčasné, protože v té době jsme drželi ty ceny ještě, řekněme, tím psychologickým tlakem, a to tím, že jsme kontrolovali marže, případně že jsme dávali výzvy. Ale to nemůžete dávat donekonečna, protože pak se logicky ty firmy chovají, světe div se, podle tržního vzorce, takže jsme přesně v době, kdy ostatní země, sáhli do spotřební daně a současně, aby to dávalo efekt, jsme sáhli i do toho obchodního rozpětí tak, aby bylo přiměřeně komfortní pro obchodníky, pro benzinová čerpadla, protože 2,50 koruny je dostatečné v kritické situaci, a současně tak, abychom zajistili to, že když tam dáme spotřební daň, že to nezůstane v tom obchodním rozpětí. Přece bych tady nemohl dneska stát, říkal bych „tak nás to stojí, já nevím, miliardy korun“, ale ve finále se to nijak neprojevilo. ***
