Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.40 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Za čtvrté – regulace dat a algoritmů. Chápu snahu chránit spotřebitele před diskriminací. Ale požadavek na jasná a srozumitelná vysvětlení algoritmického rozhodování je v praxi možná velmi problematický. Nejsme v situaci, kdy by to mohlo vést k omezení inovací nebo k formálním, nicneříkajícím vysvětlením.
A konečně otázka takzvaného gold-platingu. V poslední době se o tom bavíme často. Důvodová zpráva tvrdí, že návrh nejde nad rámec evropské legislativy. Já si tím nejsem úplně jist. Vidíme zde cenové stropy, přísnější regulaci reklamy, explicitní zákazy využívání některých dat, rozšířené povinnosti vůči spotřebiteli. To všechno jsou prvky, které mohou jít nad minimální požadavky směrnice.
Proto mi dovolte položit několik jasných, konkrétních otázek. Já jsem si je tady připravil i pro paní ministryni, aby si je nemusela značit. Nebudu chtít, avizuji, ty odpovědi teď během obecné rozpravy. Plně podporuju to, abychom ten návrh propustili do prvního čtení. Ale v průběhu dalšího projednávání bych rád znal odpovědi. Takže jde o následující otázky.
K cenovým stropům. Na základě jaké analýzy – ona už částečně paní ministryně toto odpověděla – bylo rozhodnuto o konkrétním nastavení limitu nákladovosti? Jaké dopady očekává ministerstvo na dostupnost úvěru pro rizikovější klienty?
K implementaci směrnice. Může předkladatel doložit, která ustanovení překračují a která nepřekračují rámec směrnice? Je k tomu nějaká analýza?
K regulaci reklamy. Jak bude v praxi posuzováno, zda reklama naznačuje zlepšení finanční situace? Existují metodické pokyny pro dohled?
K algoritmickému rozhodování. Jak si ministerstvo představuje praktické naplnění požadavků na srozumitelné vysvětlení u komplexních modelů? A pro mě taky zásadní dotaz: Proběhla o tomto konzultace se zástupci příslušného sektoru?
K informačním povinnostem. Byla vyhodnocena reálná srozumitelnost těchto informací pro spotřebitele? Nehrozí efekt informačního zahlcení?
A konečně k dluhovému poradenství. Jak bude definována nízká úplata a jak bude kontrolována?
Tady mám ty otázky. (Ukazuje papír.) Potom paní ministryni předám.
Závěrem – tento návrh má jednoznačně legitimní cíl, ale cesta k němu nesmí vést přes přeregulaci, právní nejistotu, případně nepříliš promyšlené zásahy do trhu. Jak jsem říkal, plně podporuju, abychom ten tisk dál projednávali, přikázali výborům, protože považuji, abychom právě i ve výboru otevřeli debatu o těchto konkrétních otázkách. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Mám tady jednu faktickou poznámku. Je to paní ministryně Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju, pane předsedo. Vzhledem k tomu, že máme docela vysoký čas, tak já nevím, co se nám podaří. Na všechny otázky odpovím na rozpočtovém výboru. Jsou legitimní. Děkuju, že podporujete ten tisk, protože je to skutečně poctivě odpracováno.
Já bych si dovolila využít i této své faktické poznámky, abych navrhla v obecné rozpravě zkrácení lhůt o 30 na 30, protože si myslím, že ta debata bude vedena hlavně na rozpočtovém výboru. A na všechny otázky, které jste mi teď položil, pane předsedo Jakobe, odpovím na rozpočtovém výboru, protože tady teď mě tlačí čas. Děkuju.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka – paní poslankyně Olga Richterová. Prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Obracím se na paní ministryni v té faktické, protože právě to zkrácení lhůt trošku mě znepokojuje. Tam totiž, byť se zdá, že to je návrh prostě implementace konsenzuální, tak je tam jedna věc, která není tak konsenzuální. Paní ministryně, jde o to, že ta novela ruší sankci neplatnosti smlouvy v případě, kdy poskytovatel nedostatečně prověřil tu schopnost klienta půjčku splácet. A jde tam právě o kritiku toho, že tohle je v neprospěch spotřebitele.
Jde o opravdu zásadní věc. To prověřování úvěruschopnosti, které se tam škrtá, to je něco, co přišlo jaksi ze strany ministerstva. Není to něco, co by bylo nekonfliktního. Naopak je to problém, je to riziko. Prostě se tam mění ta dnes zavedená praxe, že je tam sankce neplatnosti smlouvy, když nebyla prověřena dostatečně ta úvěruschopnost, ta schopnost klienta půjčku splácet.
Takže když vezmu to, jak o tom hovořil například pan Hůle na podvýboru, tak ta hlavní věc je, že není důvod ustupovat z téhleté jasně dneska stanovené penalizace. Zní to jako detail, ale není. Protože prostě nechceme zahltit soudy tím, aby musely několik let zpětně odhalovat, zda by mohl být ten dlužník tehdy úvěruschopný. Vždyť dneska nejsou často schopny posoudit pořádně ani výživné. A je prostě velké riziko, že jednak to zahltí soudy, a za druhé, že to znemožní ty dohody, které se dneska dějí u finančního arbitra.
A proto se mně nezdá rozumné zkracovat tu lhůtu o 30 dní, protože tohle prověření s finančním arbitrem, to je něco, co pokud vím, neproběhlo. Vlastně tam je potřeba, aby opravdu, když dneska dochází k dohodám, jsme uměli vyhodnotit tahle data. To se nestalo. A pan Indra na to také nereagoval způsobem, který by mě přesvědčil. Takže to jenom referuju z toho podvýboru. A myslím, že nemají být zkráceny ty lhůty.
Předseda PSP Tomio Okamura: Čas. Děkuji. Nyní pan poslanec Pláteník. Tady se mi objevila písemná přihláška pana poslance Libora Turka, jenom bych poprosil, aby si to když tak vložil do počítače, prosím, tamhle, a oni by to pak to, protože pak je v tom zmatek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, pane předsedo. Vážení kolegové, kolegyně, vážená paní ministryně, já bych se rád vyjádřil k tomuto vládnímu návrhu novely zákona o spotřebitelském úvěru.
Na úvod jasně tady chci říct, jsme opozice, takže není naší rolí všechno automaticky podporovat. Ale v tomhle případě chci říct, že jsem tomu návrhu velmi nakloněn, protože se domnívám, že je v souladu s hodnotami, které já zastávám. Není to úplně bez otazníků. Rozhodně se potom v průběhu legislativního procesu chceme věnovat otázce stropu, otázce cílových skupin a podobně. Nedomnívám se, že to je čistá transpozice, proto si to vyžaduje svoji pozornost. Ale obecně si myslím, že je na místě tento zákon přijmout i s tím, co tam přidalo ministerstvo, i to, co je ta transpozice.
Zákon totiž řeší problém, který v České republice dlouhodobě máme – problém předlužení neférových praktik na úvěrovém trhu a zneužívání slabší pozice lidí, kteří se ocitnou ve finanční tísni. Mám k tomu osobní zkušenost, když jsem pracoval pro KDU-ČSL jako mluvčí, pan poslanec Jaroslav Klaška se podílel na jedné z prvních regulací těch nebankovních poskytovatelů, a je vidět, že stále je na tom potřeba více práce odvést.
Z pohledu křesťanského demokrata je pro mě zásadní, aby ekonomika sloužila člověku, nikoliv člověk ekonomice. A v tomto ohledu přináší návrh několik důležitých změn.
Za prvé posiluje ochranu spotřebitele, zavádí důslednější posuzování úvěruschopnosti a dává lidem právo na vysvětlení rozhodnutí, která o jejich životě často zásadně rozhodují.
Za druhé omezuje klamavou reklamu na půjčky. Každý z nás ví, jak agresivně jsou některé úvěry nabízeny jako snadné řešení problémů. Tento zákon říká jasné ne, půjčka není cesta. Pan poslanec Jakob zde měl relevantní pochybnosti. Nicméně já třeba se svojí zkušeností ze zdravotnictví vím, že i reklamu jsme schopni rigorózně posuzoval.
A za třetí zavádí stropy na náklady úvěrů. Jinými slovy nastavuje hranici, za kterou už nejde o podnikání, ale u zneužívání.
A konečně, a to je velmi důležité, návrh podporuje rozvoj dluhového poradenství a včasnou pomoc lidem v nouzi. ***
