Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Pozměňovací návrh 804. Tady navrhuju posunout účinnost na 1. září 2026, protože s ohledem na délku legislativního procesu prostě původní navrhovaná účinnost není možná.

Pozměňovací návrh 805. Pozměňovacím návrhem obsaženým v usnesení ústavně-právního výboru má být zpřesněn v § 12 odst. 1, to je ve vymezení organizační struktury, respektive vymezení druhu práce v organizační struktuře. Druh práce by podle tohoto návrhu měl být vymezen alespoň oborem specializace a nejnáročnější a převažující činností vykonávanou na předmětném pracovním místě. Tímto pozměňovacím návrhem k pozměňovacímu návrhu ústavně-právního výboru se navrhuje druh práce vymezit pouze oborem specializace a nejnáročnější činností, to je nikoliv i činností převažující, neboť určit převažující činnost vykonávanou na daném pracovním místě může být v praxi obtížné a nemusí být jednoznačné.

Pozměňovací návrh 806. Navrhovaná změna spočívá ve vypuštění požadavků na souhlas člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády v případech, kdy vedoucí správního úřadu rozhoduje o tom, že se nevyhlásí výběrové řízení na nové funkční období vedoucího státního zaměstnance. Navržené vypuštění souhlasu člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády vede k racionalizaci právní úpravy, odstraňuje prvky nadbytečné mnohastupňové kontroly a posiluje samostatnost a odpovědnost vedoucích státních zaměstnanců. Myslím si, že k tomu stačí vše. Tady jenom upozorňuji, že to je vlastně skoro totožný návrh, který přednesl kolega Dvořák.

Pozměňovací návrh 807. Pozměňovací návrh zpřesňuje a modernizuje právní úpravu informačních nástrojů dosud využívaných ve státní službě a současně posiluje koordinační roli Úřadu vlády v oblasti personálního řízení státních zaměstnanců. Úprava zpřesňuje, že zveřejnění výběrových řízení v centrální evidenci probíhá pouze tehdy, je-li taková evidence zřízena. Odstraňuje se tak povinnost odkazující na konkrétní informační systém, který nemusí být v dané podobě vždy funkční nebo existující. Tím se předchází nejasnostem a zajišťuje se technologická flexibilita. Návrh umožňuje, aby klíčové informace k úřednické zkoušce a přihlašování na ni byly zveřejňovány jakýmkoliv způsobem, umožňujícím dálkový přístup, nikoliv výlučně prostřednictvím jednoho konkrétního portálu. Návrhem, tedy zrušením slova „uznání“ se upřesňuje terminologie a slaďuje text se skutečnou praxí a obsahem institutu rovnocennosti zkoušek. Nahrazením dosavadní části třetí, která upravuje pouze informační systém o právních poměrech ve správních úřadech jejím novým zněním, se navrhuje v části třetí upravit nejen informační systémy, ale taky působnost Úřadu vlády. Tím by mělo dojít ke zpřehlednění právní úpravy, jasnému vymezení koordinující role Úřadu vlády v oblasti personální politiky, vzdělávání, výběrových řízení a služebního rozvoje, vytvoření flexibilního rámce pro evidenční a informační nástroje, které může Úřad vlády zřídit podle aktuální potřeby. Pokud jde o informační systémy, navrhuje se opustit rigidní konstrukci jednoho centrálního informačního systému a nahradit... Já se neslyším.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon, já jsem naznačoval rukou, nyní tedy již naznačuji i ústně. Prosím, abychom snížili hladinu hluku tady v sále. Děkuji.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji vám, pane předsedající. Pokud jde o informační systémy, navrhuje se opustit rigidní konstrukci jednoho centrálního informačního systému a nahradit ji souborem jednotlivých evidencí, které lze rozvíjet a provozovat samostatně. To odpovídá moderním trendům i reálným potřebám správy.

Pozměňovací návrh 808. Pořád Jsme u tisku 76, prosím. Cílem pozměňovacího návrhu je zpřesnit, zjednodušit právní úpravu systemizace a organizační struktury správních úřadů tak, aby odpovídala principům dobré správy, posílila předvídatelnost personálního řízení a současně respektovala odpovědnost vlády za efektivní fungování státní správy. Návrh modernizuje definici systemizace a soustřeďuje se na klíčové parametry nezbytné pro řízení lidských zdrojů, počet pracovních míst a objem prostředků na platy. Oproti právní úpravě navrhované ve sněmovním tisku 76 vypouští nadbytečné členění podle platových tříd a detailní rozlišování, které by nepřinášelo přidanou hodnotu pro efektivní řízení ve správních úřadech. Současně se sjednocuje proces schvalování systemizace tak, aby byl úzce navázán na přípravu státního rozpočtu, což posiluje vazbu mezi systemizačním procesem a rozpočtovou odpovědností. Navrhovaná úprava procesu schvalování systemizace a jejích změn posiluje kontrolu nad personálními změnami, zvyšuje transparentnost a odstraňuje zbytečné duplicity ve schvalovacím procesu. Návrh stanoví, že organizační struktura musí být v souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti výkonu působnosti správního úřadu, posiluje odpovědnost vedoucích správních úřadů a zároveň nastavuje materiální limit pro tvorbu organizačních změn. Nově se také stanoví povinnost vyžádat souhlas Úřadu vlády jen v případech, kdy má vydání organizační struktury za následek výpověď nebo odvolání státního zaměstnance. Tím by měla být zajištěna koordinace zásadních personálních zásahů napříč státní správou a mělo by se předcházet účelovým či nekoordinovaným reorganizacím. Návrh umožňuje, aby systemizace na rok 2027 byla připravena ještě podle stávající úpravy, aby nedošlo k prodlení ani komplikaci při přípravě státního rozpočtu na tento rok. Přechodný režim zároveň přispívá k právní jistotě správních úřadů i zaměstnanců.

Tolik pozměňovací návrhy K tisku 76 a nyní přednesu pozměňovací návrhy K tisku 77.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom prosím, než začnete, vážené kolegyně, vážení kolegové, abychom tady udrželi dělnou atmosféru, potřebujeme mít opravdu klid. Děkuji.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Tady budu přednášet jenom pět pozměňovacích návrhů.

Pozměňovací návrh 809. Pozměňovací návrh doplňuje úpravy obsažené v usnesení ústavně-právního výboru k tisku 77 s cílem umožnit Úřadu vlády České republiky využívat údaje shromažďované v informačním systému o platech a v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Tím by měl Úřad vlády získat nezbytná data pro statistické účely a přípravu analýz k vyhodnocování fungování právní úpravy právních poměrů státních zaměstnanců, která byla o státních zaměstnancích ve státní službě dostupná z informačního systému o státní službě podle zákona 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

Pozměňovací návrh 810. Podle stávajícího znění § 16 odst. 4 zákona 201/2002, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se plat takzvaných právních zástupců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových odvíjí od platu státních zástupců krajského státního zastupitelství, zatímco plat generálního ředitele tohoto úřadu se neodůvodněně váže na plat náměstka nejvyššího státního zástupce. To způsobuje neúměrný růst platu ředitele úřadu oproti ostatním zaměstnancům tohoto úřadu. Navrhuje se proto sjednocení úpravy, to je, že i plat generálního ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových bude navázán na plat státního zástupce krajského státního zastupitelství, nicméně oproti právním zástupcům tohoto úřadu se bude jednat o 1,5násobek platu. Dosavadní znění odst. 6 je z hlediska stávajícího právního stavu již obsolentním ustanovením, neboť vyhláška 175 z roku 2015 o zkoušce z českého jazyka pro žadatele o přijetí do služebního poměru, kteří nejsou státními občany České republiky, která byla vydána k jeho provedení, byla zrušena zákonem 196/2024 Sb., kterým se mění zákon 312/2002 Sb., o úřednících samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Nové znění odst. 6 tedy tento právní stav plně reflektuje. Způsob ověření znalostí českého jazyka je plně v kompetenci úřadu, který bude postupovat jako kterýkoliv jiný zaměstnavatel. V rámci pozměňovacího návrhu ústavně-právního výboru se navrhovalo k novelizaci ustanovení § 16 odst. 4 doplnit přechodné ustanovení, jehož obsahem bylo, že po dobu, kterou je plat dosavadního generálního ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle § 16 odst. 4 zákona 201/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nižší než plat, který mu naposledy náležel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přísluší mu doplatek do dosavadní výše platu. Pro určení dosavadní výše platu se nepřihlíží k případnému zvýšení platu za práci přesčas, konanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ***