Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.40 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Pak jsou samozřejmě s tímto oprávněním spojené i dílčí trable v textaci, ale jak říkám, princip a ta priorita je vůbec v tom, že umožňuje bez souhlasu Sněmovny takhle zásadní nárůst výdajů. Tak to je to jádro pudla. Ale v tom ustanovení, které vláda ve vládním návrhu navrhla, jsou samozřejmě některé trable, které to ustanovení činí, a teď zase použiju slovo v uvozovkách, takzvaně gumovým.
To ustanovení za prvé není spojeno s nutností vyhlášení některého z mimořádných stavů podle Ústavy České republiky nebo podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, viz v textu spojka anebo v odstavci 1 nebo v nově navrhovaném znění odstavce 1 § 31. Za druhé, podobně jedno slovíčko další legislativní, právníci ho znají. Je to slovíčko zejména, zase v § 31 za čárkou, tak uvádí vlastně otevřenou možnost, nikoliv striktně vymezený taxativní výčet, ale demonstrativní otevřený výčet možností, za kterých bude vláda k tomuto naprosto bezprecedentnímu mimořádnému kroku moci přistoupit. To je druhá věc.
A třetí věc. Ta – nechci úplně se stavět odborníkem na obranu kterým určitě nejsem, to bych byl pokrytec a popíral bych sám sebe – ale ta třetí nebo ten třetí dílčí trabl je, že to navržené bezprecedentní exekutivní oprávnění pro vládu je spojeno nejen s článkem 5 Severoatlantické smlouvy, s tím bych já naprosto bez výhrad souhlasil. Článek 5 pro všechny, kdo se nepohybujete v obraně, to je onen princip jeden za všechny, všichni za jednoho v rámci NATO při napadení členského státu NATO na území Evropy nebo Severní Ameriky. Ale, a ten trabl není v tom článku 5, to exekutivní oprávnění vlády je spojeno i s článkem 4, což je pouze, a teď to dávám do uvozovek, pouze článek upravující pravidla takzvaných společných konzultací v případě, kdy jeden z členských států má názor na to, že byla ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost – článek 4 – nebo bezpečnost. S tímto článkem, to znamená s těmi takzvanými konzultacemi, byly použity v uplynulých čtyřech letech několikrát, typicky když nebylo území členského státu NATO, zejména na východním křídle napadeno řekněme přímým útokem, ale došlo třeba k vniknutí bezpilotních prostředků do vzdušných prostorů států na východním křídle NATO, Polska, pobaltských zemí a tak dále. Tam se spouští konzultace podle článku 4 a s článkem 4 dávat jakékoliv české vládě do budoucna oprávnění o 10 procent navýšit výdaje státního rozpočtu bez souhlasu Poslanecké sněmovny, je podle nás chybné. Takže tolik ty tři dílčí připomínky k textaci ve vládou navrženém znění § 31 odst. 1.
Druhá věc. Podle našich priorit, která je v tom návrhu principiálně špatně a já jsem se snažil tu debatu poslouchat, asi na dva kolegy jsem musel odběhnout za jiným pracovním jednáním, nevím jestli to někdo zmiňoval, vládní návrh chce v zásadě zrušit – odpusťte mně, ono to je promítnuto do řady ustanovení náš pozměňovací návrh se to snaží pokrýt celé – chce zrušit zvláštní důchodový účet. Platí v České republice v tuto chvilku více než dvacet let. Byly tam změny mezi lety 2008 až 2017 z očekávání důchodové reformy, ale nikdy se vlastně principiálně v těch více než posledních dvaceti letech nezměnilo to, že výsledky hospodaření důchodového systému jsou evidovány na zvláštním důchodovém účtu, a to bez ohledu na to, zda hospodaření důchodového systému přináší deficity nebo produkuje přebytky. Za poslední čtvrtstoletí, a v tom má důvodová zpráva pravdu, ty přebytky byly v minimu roku. Byla to téměř přesně čtvrtina, 25 procent, z toho čtvrt století šestkrát důchodový účet vyprodukoval přebytek a ve zbytku roku vyprodukoval deficit. Ten celkový deficit se až do roku 2024 nebo ten celkový deficit přesáhl půl bilionu korun, ten kumulovaný.
Ale proč my to považujeme za druhou zásadní prioritu? Vláda vlastně v důvodové zprávě říká, ten systém je přežitý, protože přebytky český důchodový systém nebude produkovat. Přátelé, podívejte se všichni do podkladů, a zase používám Národní rozpočtovou radu, kterou velmi ráda a legitimně a oprávněně používá paní ministryně financí. Podívejte se na zprávu Národní rozpočtové rady z dubna roku 2025. Zpráva, která byla separátně zacílená na dopady důchodové reformy, na udržitelnost a stabilitu českých veřejných financí. Podívejte se na pravidelnou povinnou zprávu Národní rozpočtové rady z října loňského roku 2025, to znamená ani ne půl roku stará zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V zásadě, a teď pozor, já musím zdůraznit, že zatím to je za stavu, že vláda nesáhla do námi schválené důchodové reformy, to je důležité předeslat, tak minimálně do roku 2035 bude důchodový účet v přebytcích. Bude v přebytcích. Nejvyšší rok v těch prognózách je rok 2032, kdy Národní rozpočtová rada predikuje přebytek systému důchodového pojištění v rozsahu 0,65 procenta HDP, to znamená, opravdu minimálně do poloviny třicátých let bude důchodový účet produkovat přebytky. Pak tam je samozřejmě velmi razantní sešup, který se snažila naše vláda brzdit důchodovou reformou, ale já za tímto ustanovením, které vlastně v důvodové zprávě je překryto tím, že je to přežité, není to potřeba, důchodový systém přebytky nekumuluje. Tak pozor, minimálně dalších deset let to budou v součtu stovky miliard korun, které vláda vládním návrhem říká: my už je nebudeme alokovat speciálně a účelově vázané na důchodovém účtu pro budoucí průběh toho důchodového účtu, my je rozpustíme mezi běžné výdaje státního rozpočtu. Tak to je pro nás ta druhá priorita, kterou v pozměňovacím návrhu měníme.
Třetí priorita, to už tady padlo, to jsou únikové doložky. Samotná důvodová zpráva, paní ministryně říkala, že pouze převzala ty únikové doložky, které samozřejmě existují už v platné legislativě. Není to samozřejmě pravda a já teď nemluvím o těch únikových doložkách, které jsou navrženy v pozměňovacích návrzích, které legitimně může podat kterýkoliv z kolegů, to znamená i vládní představitel. Já se opravdu držím vládního návrhu zákona, tak jenom abychom si ty věci opravdu říkali objektivně. Samotná důvodová zpráva k únikovým doložkám, § 11, říká: písmeno b) upravuje dosud neupravenou situaci hrozícího zhoršení bezpečnostní situace, kdy je nutné na návrh Bezpečnostní rady státu vyčlenit dodatečné výdaje na obranu či bezpečnost České republiky, aniž by situace již vyžadovala vyhlášení některého z mimořádných stavů podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, promiňte, pane poslanče. Dámy a pánové, opět nám hladina hluku dosáhla velmi vysoké úrovně. Prosím, abyste si když tak své věci vyřešili v předsálí a nechali pana poslance hovořit tak, abychom i my slyšeli, o čem mluví. Děkuji.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát, už to bude relativně opravdu krátké. Takže nebyla pravdivá ta informace, že by došlo pouze k převzetí a řeknu systematickému setřídění těch dosavadních únikových doložek. Únikové doložky tam přibyly nebo přibyla tam tady ta minimálně jedna plus ty, které se propisují do pozměňovacích návrhů. Ale já dnes komentuju náš pozměňovací návrh, který směřuje k vládnímu návrhu zákona, takže v těch únikových doložkách a k jejich rozvolnění bez nutnosti vyhlášení z některého z těch mimořádných stavů podle krizové české legislativy, tak opět považujeme za rozvolnění toho prostoru, ačkoliv bychom si laťky fiskální odpovědnosti měli v České republice, a věřím, že by na tom mohla existovat většinová shoda, měli spíše zpřísňovat než je zlehčovat.
A ta poslední poznámka, ne že by byla nepodstatná, pořád patří mezi naše priority, to je ta čtvrtá poslední priorita, kterou vtělujeme do pozměňovacího návrhu, a to je to, že vládní návrh opouští ten přesný procentní deficit snižování strukturálního salda, kde dneska máme tu trajektorii v zákoně přesně procentně vepsanou do roku 2028. ***
