Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.30 hodin)
Poslanec Patrik Pařil: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, krásné po poledne. Já budu věcný a stručný. Chtěl bych jenom definovat svůj pozměňovací návrh, který je dostupný jako sněmovní dokument číslo 797. Obsahuje pouze technickou změnu novely zákona o rozpočtových pravidlech právě obsaženou ve sněmovním tisku 90. Jedná se tam o změnu tří bodů.
K bodu číslo 1 pouze navrhuji, aby se doplnilo datum nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. V bodu číslo 2 tam se dovoluje organizační složce státu uzavřít smlouvu o energetických službách, která může materiálně představovat dodavatelský úvěr, proto je tam potřeba tato úprava. A v bodě potom číslo 3 tam se navrhuje pouze technická změna spočívající v úpravě časového nesouladu dvou souvisejících změn. Všechny tyto změny byly konzultovány s Ministerstvem financí. Děkuji.
Jiří Barták: Tak děkuji. A další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Lucie Sedmihradská. Než přijde, další omluva – od 15 do 16.30 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jiří Horák.
Máte slovo.
Poslankyně Lucie Sedmihradská: Ještě jednou dobrý den všem. Já bych v návaznosti na proběhlou diskusi o tom, zda Poslanecká sněmovna má, či nemá zájem plnit svou roli při kontrole vlády a jejího hospodaření podle státního rozpočtu ráda předložila doprovodné usnesení, kterým Poslanecká sněmovna jasně potvrdí že je opravdu připravena požadovat po vládě skládání účtů.
To usnesení má následující znění – poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá vládě, aby i nadále předkládala Poslanecké sněmovně informaci o pokladním plnění státního rozpočtu, a to včetně hodnocení vývoje státního dluhu za první a třetí čtvrtletí k projednání v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Toto usnesení pak ještě jednou nahlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Benjamin Činčila. Máte slovo.
Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, paní ministryně. Já bych chtěl říct, že jenom obecně, protože těch konkrétních parametrických kritik tady už zaznělo poměrně hodně, tenhle zákon o rozpočtové odpovědnosti, tahleta úprava zákona o rozpočtové odpovědnosti, je fakticky zrušení toho, že tady bude nějaká rozpočtová odpovědnost, protože za zástěrku nějaké evropské směrnice, která ano, ta implementace je opravdu složitá materie, je tam poměrně zajímavý ten mechanismus těch výdajových rámců, nicméně byl z evropské úrovně psán zejména pro ty super zadlužené státy, zejména jižní Evropy. Neříká nám až sem se můžete zadlužovat a rychle se tam zadlužujte tímto směrem, ale mění nějakým způsobem ty mechanismy toho, jakým způsobem se můžeme zadlužovat. Nicméně to, co k tomu tam zase přidáváme, ty další výjimky, které budou mást občany, kdy už nebudeme vědět, co ještě je státní rozpočet, a to, že si vlastně potom na základě nějakého usnesení ve Sněmovně, jak už jsme to zažili, budeme moct zadlužovat nad rámec zákona o rozpočtové odpovědnosti. No tak to ho rovnou zrušme, nepotřebujeme ho, protože ho v podstatě celou dobu jenom vykošťujeme.
To znamená, tyhle mechanismy stejně tak jako já jsem pro to, aby se tady stavělo, aby tady byly infrastrukturální, zásadní stavby, nicméně zase nemusí být výjimkou mimo ten státní rozpočet. Tak najděme na ty velké investice, přece v rámci zákonných mechanismů, zákonných mantinelů, tak na ně najděme peníze. Měla to dělat předchozí vláda a dělala to, měla by to dělat i tahle vláda. Tahle vláda na rozpočtovou odpovědnost kašle, vykošťuje i ten zákon o rozpočtové odpovědnosti a my, až u toho budeme, tak nebudeme ten zákon nejenom vykošťovat, ale zároveň ho budeme dodržovat a nebudeme, nebudeme měnit pravidla o zákonné rozpočtové odpovědnosti. Ne kvůli nějakým tabulkám ale kvůli tomu, že jde o budoucnost veřejných financí, o budoucnost českých občanů. Děkuju za pozornost.
Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Karel Haas. Než přijde – omluva od 17 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Michaela Moricová. Máte slovo.
Poslanec Karel Haas: Dobrý den, dámy a pánové, vážená paní ministryně, vážená paní kolegyně. Já teď ve druhém čtení, snad relativně stručně, odůvodním pozměňovací návrh odéesky (od) kolegy, nebo mě a kolegy Vojtěcha Munzara, Jiřího Havránka, Libora Turka, Jana Skopečka, Martina Kupky.
Na úvod si dovolím a nebojte, budou to jenom dvě takové důležité kontextové poznámky, já se příliš nebudu lišit od předřečníků. Ten příběh, který se kolem této velké, opravdu zásadní materie vystavěl ze strany Ministerstva financí, když ho zjednodušuju, byl v zásadě takový – je to primárně technická transpoziční novela. Velmi to zjednodušuju, tak já jenom toto chci uvést na pravou míru – paní ministryně legitimně, legitimně velmi často argumentovala v uplynulých čtyřech letech stanovisky Národní rozpočtové rady, která byla – to si řekněme na rovinu, to si máme umět přiznat – velmi často kritická k předchozí vládě.
Tak já teď ocituju do toho kontextu, že se opravdu nejedná o technickou transpoziční novelu, ale o opravdu zásadní změnu českých – a já teď nemůžu použít rozpočtových pravidel, protože to je ten návrh zákona, takže spíš řekněme českých fiskálních pravidel – pravidel fiskální odpovědnosti v České republice. Tak ocituju stanovisko Národní rozpočtové rady: „Národní rozpočtová rada nicméně nesouhlasí s interpretací ministryně financí Aleny Schillerové, že jde pouze o technickou transpoziční novelu. V transpoziční novele, která již v minulosti prošla připomínkovým řízením a legislativní radou vlády, Ministerstvo financí totiž na poslední chvíli udělalo zásadní úpravy, které mění jak pravidlo dluhové brzdy (s ohledem na budování jádra) tak i nové klíčové pravidlo růstu čistých výdajů.“
To znamená, já vždycky mám rád, když se ty věci opravdu férově zasadí do kontextu. Příběh o tom, že to je jednoduchá, nebo ne jednoduchá, že to je techni- (Ministryně Schillerová nesouhlasí) ne, taky jsem (to) hned vzal zpět, že to je technická transpoziční novela. Tak ten příběh, ať to prostě prodáváme objektivně, tak to určitě není. Ty změny v českém fiskálním prostoru jsou opravdu robustní, jsou rozhodně největší za posledních mnoho let. To je ta první poznámka.
Druhá poznámka, ta už opravdu uvádí ten náš pozměňovací návrh. Ta materie je tak složitá, že jsme se s kolegy v odéesce snažili opravdu jít po prioritách. Za nás řeknu čtyři priority, které považujeme za velmi negativní v tom návrhu. Ty čtyři priority se ten náš pozměňovací návrh snaží změnit.
První nejdůležitější věc, v tom máme překryv s řadou kolegů, je to zmocnění nebo oprávnění pro vládu, které může být přeneseno na osobu ministra financí, aktuálně ministryně financí, rozhodnutím samotné exekutivy. A mně až tak nejde o to odůvodnění, jako spíš o ten princip, že v parlamentní demokracii bez souhlasu Sněmovny rozhodovat na základě rozhodnutí potenciálně samotného ministra financí o 10 procentech výdajů nebo o navýšení výdajů státního rozpočtu až o 10 procent oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu. To by v letošním roce při rozpočtu roku 2026 bylo lehce nad 240 miliardami korun bez souhlasu Poslanecké sněmovny. To je z našeho pohledu vlastně ta úplně nejzásadnější věc, která nám připadá pro jakoukoliv vládu. A jestli kolegové v koalici jsou kolegové, kteří nechtějí měnit nějakým způsobem parlamentní systém v České republice, tak tohle nám tou hodnotou přijde úplně, a teď to slovo dávám do uvozovek, ulítlé. ***
