Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.50 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Já rozumím tomu vysvětlení, že vláda se chce posunout na evropská pravidla trajektorie čistých výdajů. Dokonce rozumím i důvodové zprávě, která říká, že to, co nám schválily orgány Evropské komise, Rada, tak odpovídá tomu, co dnes máme propsáno do procentního snižování strukturálního schodku. Ale pokud je tomu skutečně tak, pak by paní ministryně nemělo vadit, protože samozřejmě rozhodnutí orgánů Evropské unie se může změnit, když, a to činí náš pozměňovací návrh, do konce toho období, to znamená do roku 2028, tak jak to odsouhlasila Poslanecká sněmovna této země v minulosti, necháme doběhnout tu českou trajektorii snižování strukturálního salda. Pokud jsou pravdivá slova paní ministryně, že to je souladné s tím novým přístupem trajektorie růstu čistých výdajů, což jsou údaje v důvodové zprávě, tak pak nemám důvod nehlasovat a nepodpořit tento náš pozměňovací návrh, který zajistí, že dodržíme tu trajektorii do roku 2028, kterou tato Sněmovna ve snižování strukturálního schodku schválila.
Tolik odůvodnění. Věřím, že jsem se neodchýlil odůvodnění našeho pozměňovacího návrhu. Já se pak k němu připojím samozřejmě už pouze na odkaz sněmovního dokumentu číslo 837 v podrobné rozpravě. Děkuji mnohokrát. (Slabý potlesk z pravé strany.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy máme v rozpravě přihlášenou poslední paní poslankyni, to znamená paní poslankyně Jana Filipovičová. A já bych znovu požádal, než paní poslankyně přijde, abychom opravdu udržovali ten hluk v tom sále tak aby bylo slyšet, co nám poslanci říkají. Děkuji. Prosím.
Poslankyně Jana Filipovičová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nechci zde opakovat to, co už zaznělo k celkovému nastavení rozpočtových pravidel. Ráda bych ale upozornila na jednu méně viditelnou, ale velmi podstatnou změnu, kterou tato novela přináší, a to je zrušení zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění.
Na první pohled se může zdát, že jde jen o technickou nebo účetní úpravu. Já si to ale nemyslím. Zmíněný účet představoval nejen finanční rezervu, ale i určitou pojistku důvěry. Bylo zřejmé, že prostředky určené na důchody jsou oddělené a mají sloužit právě tomutou účelu. Jeho zrušením se tyto prostředky rozpouštějí v rámci státního rozpočtu. Tím se sice zvyšuje flexibilita vlády, ale zároveň se oslabuje transparentnost a dlouhodobá odpovědnost.
Dovolím si k tomu jednu poznámku z praxe. Samosprávné obce jsou povinny vytvářet zákonné rezervy zpravidla formou účelových fondů, a to například na obnovu vodohospodářského majetku.
Tyto prostředky sice můžeme v případě potřeby použít v průběhu roku, ale máme jasnou povinnost je zase do systému vrátit. Tady ale stát žádnou takovouto povinnost nemá, a to je ten základní rozdíl. Pokud by šlo jen o účetní změnu, neměnila by se podstata věci, tedy oddělení prostředků, ale tady dochází k tomu, že prostředky přestávají být oddělené a stávají se součástí běžného rozpočtu. Obávám se, že v takovém případě bude záležet pouze na aktuální politické vůli, zda se tyto prostředky někdy skutečně vrátí zpět do důchodového systému. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a s přednostním právem se mi přihlásil předseda ODS pan poslanec Kupka. Máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, ten návrh zákona znamená opravdu velmi závažný krok a zlom v dosavadní trajektorii a tendenci konsolidovat veřejné prostředky. Tohle je takové rozvolnění, které bude fakticky znamenat, že rezignujeme na odpovědné hospodaření. Vláda Andreje Babiše rezignuje na odpovědné hospodaření. Paní ministryně nám může vyčítat leccos, ale rozhodně nám nemůže vyčítat to, že jsme v tom předchozím období udělali maximum pro investování a investice České republiky rostly a rostly rekordně. A dařilo se i za situace, kdy jsme snižovali deficity. Zcela prokazatelně po celé období jsme snižovali deficity, tak se dařilo držet jako základní předpoklad pro zdravý vývoj české ekonomiky, tak se dařilo nejenom držet základní Maastrichtské kritérium, ale pohybovali jsme se kolem dvou procent deficitu veřejných institucí vůči HDP.
Díky tomu je Česká republika dnes, v porovnání se všemi sousedy, v tomto konkrétním kritériu na tom zdaleka nejlépe. Často jsme slyšeli, že vyčítáte, že za to předchozí období náš národní dluh stoupl o 1 bilion 200 miliard korun. To, co dnes ale děláte, znamená fakticky, že si uvolňujete cestu k tomu, aby v následujícím období, kdy jsme měli pokračovat v konsolidaci a snižovat deficity, to znamená snižovat i rychlost zadlužování, že naopak na konci toho období můžete sáhnout ke zvýšení toho dluhu až o 1 bilion 500 miliard korun. To je realita. Totiž pokud říkáte, že se budete držet jako stropu oněch třech procent deficitu veřejných institucí jako Maastrichtského kritéria, tak to znamená, a naznačoval to bohužel i pan premiér, že v příštím roce může deficit ještě dál růst.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane předsedo, prosím prosím opravdu, aby hluk v sále šel dolů. Děkuji.
Poslanec Martin Kupka: Mluvím o tom proto, že tohle je opravdu jeden z nejvážnějších kroků z hlediska základní hospodářské strategie a ekonomické strategie České republiky. A zatím vidíme totiž snahu opravdu nejenom naplňovat všechny populistické dárečky, ale uvolnit si ruce téměř k čemukoliv. Nedostavuje žádná úspora. Nedostavuje se to, co jste slibovali české veřejnosti. A místo toho dáváte větší a větší prostor vytvářet si dostatečnou vatu, abyste mohli v rámci dalších let udělat téměř cokoliv. Realita je taková, že pokud dnes vyčítáte předchozí vládě, že dostatečně nešetřila, tak nemůžete zároveň říct, že míříte k naplnění vašeho programového prohlášení, že klidně sáhnete až ke třem procentům. To totiž, vyjádřeno v konkrétních číslech, by v příštím roce znamenalo deficit vyšší klidně o 90 miliard korun oproti těm letošním 310 miliardám.
A to je pravý opak toho, po čem i někteří další členové vládní koalice volali. Tak sen motoristů o tom, že bychom měli na konci období vyrovnané rozpočty, no, to není ani vlhký sen, to je totální nesmysl. To je absolutní popření reality. A ten krok, který dnes děláme, tak ten přesně směřuje k tomu, že nic takového naplnit nehodláte. Je dobře to aspoň otevřeně přiznat, žádný vyrovnaný rozpočet na konci toho vládního období nebude. A nejenom že to nebude vyrovnaný rozpočet, ale to, k čemu tímto návrhem si dláždíte cestu, je reálně větší a větší zadlužení.
Vrátím-li se k těm číslům a odhaduji tedy ten další vývoj deficitu, tak se opravdu na konci toho období, a to jsem ještě střízlivý, dostáváme k 1 bilionu 500 miliardám korun.
Co to všechno může způsobit? Ty reálné dopady budou ve zhoršení ratingu, v prodražení dluhové služby; zatímco v letošním roce za dluhovou službu dáváme 110 miliard korun, tak na konci toho období to může být 200 miliard korun. Naprosto realistický odhad v okamžiku, kdy ty deficity porostou tak, jak jste ve své úvodní řeči, paní ministryně, odhadovala a říkala, že tedy se dostanete maximálně na ta tři procenta Maastrichtského kritéria. Zdůrazňuji ano, znamená to v každém tom dalším roce prohloubení schodku o dalších téměř 100 miliard korun. To ale není veškerý dopad. Nejde jenom o to, že se dál bude země dramaticky zadlužovat a že poroste samozřejmě náš národní výdaj na dluhovou službu za 200 miliard korun. Je možné opravdu vystavět desítky kilometrů dálnic a vysokorychlostních tratí. To je realita, a dobře to víte.***
