(pokračuje Tomio Okamura)

28.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 145/ – prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova. Já vás poprosím o klid v jednacím sále, ještě jednou vás poprosím o klid. Tak paní ministryně, prosím. Máte slovo a prosím klid.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené poslankyně vážení poslanci, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vám věcně představila návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který posiluje ochranu spotřebitelů a upravuje pravidla pro poskytování úvěrů. Důvodem předkládané novely je hlavně převést novou evropskou směrnici o spotřebitelských úvěrech do českého právního řádu.

Je důležité zdůraznit, že Česká republika je na tyto změny dlouhodobě dobře připravena. Už při přijetí současného zákona v roce 2016 jsme nastavili pravidla poměrně přísně a v řadě oblastí jsme šli nad rámec tehdejší evropské úpravy. Díky tomu dnes velká část požadavků nové směrnice v našem právním prostředí již funguje a návrh novely se soustředí především na doplnění a zpřesnění těch oblastí, které dosud upraveny nejsou nebo nejsou plně v souladu s novou evropskou legislativou.

Konkrétně jde například o pravidla jednání se spotřebiteli, posuzování úvěruschopnosti, informační povinnosti, možnosti odstoupení od smlouvy nebo postupy při vymáhání dluhů. Naším cílem je nastavit jasná, srozumitelná a férová pravidla, která ochrání lidi před nepřiměřeně drahými půjčkami, ale zároveň nenaruší fungování trhu.

Jedním z klíčových prvků návrhu je zavedení mechanismu, který zabrání poskytování nepřiměřeně drahých úvěrů, to znamená takzvané zastropování ceny úvěrů. Evropská směrnice takový nástroj výslovně vyžaduje. V žádném případě jsme nechtěli nastavit strop ani příliš nízko, ani příliš vysoko a navrhujeme proto výši, která vychází z ustálené judikatury českých soudů. Ta dlouhodobě říká, že úrok do trojnásobku běžných zápůjčních sazeb je v souladu s dobrými mravy, zatímco vyšší hodnoty už jsou považovány za nepřiměřené.

Náš návrh se tohoto principu drží. Nejde proto o žádnou revoluci, ale o promítnutí toho, co již dnes v praxi platí. Zároveň jsme velmi pečlivě zvažovali, aby nastavení stropu nevedlo k omezení dostupnosti legálních úvěrů zejména pro rizikovější klienty. Cílem není vytlačit lidi do šedé zóny, ale naopak posílit bezpečné a regulované prostředí.

Dovolte mi také reagovat na některé nepřesnosti, které se v souvislosti s návrhem objevily ve veřejném prostoru. Objevily se interpretace, že novela umožní poskytovat úvěry i lidem, kteří na jejich splácení nemají. To však není pravda. Povinnost poskytovatelů důsledně posuzovat úvěryschopnost klienta zůstává plně zachována a její porušení je nadále přísně sankcionováno, včetně možnosti odebrání licence ze strany České národní banky.

Navrhovaná úprava pouze zpřesňuje, co má být rozhodující při posuzování následků případného porušení této povinnosti. Klíčové je, zda měl klient v době uzavření smlouvy reálnou schopnost úvěr splácet. Pokud tomu tak nebylo, je chráněn, úvěr je bez úroků a poplatků a splácí se pouze jistina. Pokud ale klient úvěr splácet mohl a splácel jej, nemá být smlouva zneplatňována pouze kvůli formálnímu pochybení. Tato úprava odpovídá aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a přináší větší právní jistotu.

Návrh nebyl vytvořen jen od stolu. Je výsledkem více než dvouleté odborné diskuse se všemi relevantními subjekty a představuje vyvážený kompromis mezi ochranou spotřebitele a zachováním dostupného a funkčního trhu. Věřím, že legislativní proces půjde hladce a podaří se, aby zákon nabyl účinnosti 20. listopadu 2026, tedy v souladu s termínem stanoveným evropskou směrnicí.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Jsem přesvědčena, že předpokládaný návrh přináší moderní a férovou úpravu, která odpovídá dnešní realitě trhu i evropským požadavkům. Posiluje ochranu těch, kteří ji skutečně potřebují a zároveň zachovává prostor pro odpovědné poskytování úvěrů. Děkuji vám za pozornost a prosím vás o podporu tohoto návrhu. Děkuji vám.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Vladimír Pikora. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vladimír Pikora: Vážený pane předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové. Návrh zákona Vám byl rozeslán jako sněmovní tisk 145/0 dne 25. března 2026. Organizační výbor navrhl rozpočtový výbor jako garanční. Já v této chvíli navrhuji, abychom zákon propustili do projednání ve výboru a do druhého čtení. Z mého pohledu ekonoma zde budeme hlavně řešit dvě sporné otázky, a to kdo všechno má spadat pod tento zákon a za druhé jaká míra stropu je ta správná?

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeno několik poslanců. Takže pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Mezitím přečtu jednu omluvu. Pan ministr Aleš Juchelka se omlouvá od 18.30 z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vystoupil k tomuto návrhu zákona. Na úvod chci říct jednu důležitou věc, tedy to, že je tomu tak, že tento návrh implementuje evropskou směrnici, určitě posiluje ochranu spotřebitele a reaguje na nové trendy jako je digitalizace či využívání algoritmu. Ale, a to je podstatné, způsob, jakým to dělá, v sobě skrývá celou řadu otázek, které bychom neměli přejít bez diskuse.

Za prvé – míra regulace. Tento návrh významně rozšiřuje informační povinnost. Spotřebitel má dostat desítky položek informací, formuláře, vysvětlení, upozornění v dobré víře, aby byl chráněn. Ale já se k tomu ptám. Nepovede to spíš k tomu, že se spotřebitel v těchto informacích ztratí? Informace mají chránit, ale pokud je jich příliš, přestávají plnit svou funkci.

Za druhé – neurčitost některých ustanovení. Například zákaz reklamy, která naznačuje zlepšení finanční situace. Kdo to bude posuzovat? Jak? Podle jakého standardu? Nebo přiměřená opatření vůči dlužníkovi. Co je přiměřené, kde je ta hranice? Taková ustanovení mohou vést k právní nejistotě, a to jak pro podnikatele, tak pro dohledový orgán.

Za třetí – zásah do trhu. Návrh zavádí ten zmiňovaný cenový strop, konkrétně matematický limit nákladovosti úvěru. To není jenom technická implementace směrnice, to je poměrně zásadní ekonomické rozhodnutí. A my víme, jak podobná opatření mohou skončit. Část trhu může zmizet, část klientů se přesune jinam, případně část do méně regulovaného prostředí, do oné šedé zóny, jak ji zmiňovala paní ministryně.

Za čtvrté – regulace dat a algoritmů. Chápu snahu chránit spotřebitele před diskriminací. Ale požadavek na jasná a srozumitelná vysvětlení algoritmického rozhodování je v praxi možná velmi problematický. Nejsme v situaci, kdy by to mohlo vést k omezení inovací nebo k formálním, nicneříkajícím vysvětlením.

A konečně otázka takzvaného gold-platingu. V poslední době se o tom bavíme často. Důvodová zpráva tvrdí, že návrh nejde nad rámec evropské legislativy. Já si tím nejsem úplně jist. Vidíme zde cenové stropy, přísnější regulaci reklamy, explicitní zákazy využívání některých dat, rozšířené povinnosti vůči spotřebiteli. To všechno jsou prvky, které mohou jít nad minimální požadavky směrnice.

Proto mi dovolte položit několik jasných, konkrétních otázek. Já jsem si je tady připravil i pro paní ministryni, aby si je nemusela značit. Nebudu chtít, avizuji, ty odpovědi teď během obecné rozpravy. Plně podporuju to, abychom ten návrh propustili do prvního čtení. Ale v průběhu dalšího projednávání bych rád znal odpovědi. Takže jde o následující otázky.

K cenovým stropům. Na základě jaké analýzy – ona už částečně paní ministryně toto odpověděla – bylo rozhodnuto o konkrétním nastavení limitu nákladovosti? Jaké dopady očekává ministerstvo na dostupnost úvěru pro rizikovější klienty?

K implementaci směrnice. Může předkladatel doložit, která ustanovení překračují a která nepřekračují rámec směrnice? Je k tomu nějaká analýza?

K regulaci reklamy. Jak bude v praxi posuzováno, zda reklama naznačuje zlepšení finanční situace? Existují metodické pokyny pro dohled?

K algoritmickému rozhodování. Jak si ministerstvo představuje praktické naplnění požadavků na srozumitelné vysvětlení u komplexních modelů? A pro mě taky zásadní dotaz: Proběhla o tomto konzultace se zástupci příslušného sektoru?

K informačním povinnostem. Byla vyhodnocena reálná srozumitelnost těchto informací pro spotřebitele? Nehrozí efekt informačního zahlcení?

A konečně k dluhovému poradenství. Jak bude definována nízká úplata a jak bude kontrolována?

Tady mám ty otázky. (Ukazuje papír.) Potom paní ministryni předám.

Závěrem – tento návrh má jednoznačně legitimní cíl, ale cesta k němu nesmí vést přes přeregulaci, právní nejistotu, případně nepříliš promyšlené zásahy do trhu. Jak jsem říkal, plně podporuju, abychom ten tisk dál projednávali, přikázali výborům, protože považuji, abychom právě i ve výboru otevřeli debatu o těchto konkrétních otázkách. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Tomio Okamura: Mám tady jednu faktickou poznámku. Je to paní ministryně Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju, pane předsedo. Vzhledem k tomu, že máme docela vysoký čas, tak já nevím, co se nám podaří. Na všechny otázky odpovím na rozpočtovém výboru. Jsou legitimní. Děkuju, že podporujete ten tisk, protože je to skutečně poctivě odpracováno.

Já bych si dovolila využít i této své faktické poznámky, abych navrhla v obecné rozpravě zkrácení lhůt o 30 na 30, protože si myslím, že ta debata bude vedena hlavně na rozpočtovém výboru. A na všechny otázky, které jste mi teď položil, pane předsedo Jakobe, odpovím na rozpočtovém výboru, protože tady teď mě tlačí čas. Děkuju.

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka – paní poslankyně Olga Richterová. Prosím.

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Obracím se na paní ministryni v té faktické, protože právě to zkrácení lhůt trošku mě znepokojuje. Tam totiž, byť se zdá, že to je návrh prostě implementace konsenzuální, tak je tam jedna věc, která není tak konsenzuální. Paní ministryně, jde o to, že ta novela ruší sankci neplatnosti smlouvy v případě, kdy poskytovatel nedostatečně prověřil tu schopnost klienta půjčku splácet. A jde tam právě o kritiku toho, že tohle je v neprospěch spotřebitele.

Jde o opravdu zásadní věc. To prověřování úvěruschopnosti, které se tam škrtá, to je něco, co přišlo jaksi ze strany ministerstva. Není to něco, co by bylo nekonfliktního. Naopak je to problém, je to riziko. Prostě se tam mění ta dnes zavedená praxe, že je tam sankce neplatnosti smlouvy, když nebyla prověřena dostatečně ta úvěruschopnost, ta schopnost klienta půjčku splácet.

Takže když vezmu to, jak o tom hovořil například pan Hůle na podvýboru, tak ta hlavní věc je, že není důvod ustupovat z téhleté jasně dneska stanovené penalizace. Zní to jako detail, ale není. Protože prostě nechceme zahltit soudy tím, aby musely několik let zpětně odhalovat, zda by mohl být ten dlužník tehdy úvěruschopný. Vždyť dneska nejsou často schopny posoudit pořádně ani výživné. A je prostě velké riziko, že jednak to zahltí soudy, a za druhé, že to znemožní ty dohody, které se dneska dějí u finančního arbitra.

A proto se mně nezdá rozumné zkracovat tu lhůtu o 30 dní, protože tohle prověření s finančním arbitrem, to je něco, co pokud vím, neproběhlo. Vlastně tam je potřeba, aby opravdu, když dneska dochází k dohodám, jsme uměli vyhodnotit tahle data. To se nestalo. A pan Indra na to také nereagoval způsobem, který by mě přesvědčil. Takže to jenom referuju z toho podvýboru. A myslím, že nemají být zkráceny ty lhůty.

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas. Děkuji. Nyní pan poslanec Pláteník. Tady se mi objevila písemná přihláška pana poslance Libora Turka, jenom bych poprosil, aby si to když tak vložil do počítače, prosím, tamhle, a oni by to pak to, protože pak je v tom zmatek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, pane předsedo. Vážení kolegové, kolegyně, vážená paní ministryně, já bych se rád vyjádřil k tomuto vládnímu návrhu novely zákona o spotřebitelském úvěru.

Na úvod jasně tady chci říct, jsme opozice, takže není naší rolí všechno automaticky podporovat. Ale v tomhle případě chci říct, že jsem tomu návrhu velmi nakloněn, protože se domnívám, že je v souladu s hodnotami, které já zastávám. Není to úplně bez otazníků. Rozhodně se potom v průběhu legislativního procesu chceme věnovat otázce stropu, otázce cílových skupin a podobně. Nedomnívám se, že to je čistá transpozice, proto si to vyžaduje svoji pozornost. Ale obecně si myslím, že je na místě tento zákon přijmout i s tím, co tam přidalo ministerstvo, i to, co je ta transpozice.

Zákon totiž řeší problém, který v České republice dlouhodobě máme – problém předlužení neférových praktik na úvěrovém trhu a zneužívání slabší pozice lidí, kteří se ocitnou ve finanční tísni. Mám k tomu osobní zkušenost, když jsem pracoval pro KDU-ČSL jako mluvčí, pan poslanec Jaroslav Klaška se podílel na jedné z prvních regulací těch nebankovních poskytovatelů, a je vidět, že stále je na tom potřeba více práce odvést.

Z pohledu křesťanského demokrata je pro mě zásadní, aby ekonomika sloužila člověku, nikoliv člověk ekonomice. A v tomto ohledu přináší návrh několik důležitých změn.

Za prvé posiluje ochranu spotřebitele, zavádí důslednější posuzování úvěruschopnosti a dává lidem právo na vysvětlení rozhodnutí, která o jejich životě často zásadně rozhodují.

Za druhé omezuje klamavou reklamu na půjčky. Každý z nás ví, jak agresivně jsou některé úvěry nabízeny jako snadné řešení problémů. Tento zákon říká jasné ne, půjčka není cesta. Pan poslanec Jakob zde měl relevantní pochybnosti. Nicméně já třeba se svojí zkušeností ze zdravotnictví vím, že i reklamu jsme schopni rigorózně posuzoval.

A za třetí zavádí stropy na náklady úvěrů. Jinými slovy nastavuje hranici, za kterou už nejde o podnikání, ale u zneužívání.

A konečně, a to je velmi důležité, návrh podporuje rozvoj dluhového poradenství a včasnou pomoc lidem v nouzi.

Pro nás v KDU-ČSL je důležitý princip subsidiarity, stát nemá řešit všechno, ale má zasáhnout tam, kde trh selhává. Toto je přesně ten příklad, právě oblast spotřebitelských úvěrů je typickým příkladem takové situace. Ovšem já tedy na paní ministryni mám apel, nikoliv otázku, apel, abychom dále pracovali na regulaci a potírání těch špatných hráčů nebankovních, které máme.

Věříme v odpovědnost jednotlivce – tento zákon nikoho nezbavuje odpovědnosti za vlastní rozhodnutí, ale dává férové informace, chrání před manipulací a nastavuje pravidla hry tak, aby byla skutečně spravedlivá. K návrhu máme i dílčí výhrady, budeme se o tom bavit, ale vítáme ho jako takový a jako celek považujeme za krok správným směrem. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Přečtu omluvu: pan poslanec Ivan Bartoš se omlouvá od 12 do 14 z osobních důvodů. Nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar a já vás poprosím o klid. Pan poslanec Vojtěch Munzar. A já vás poprosím o klid v jednacím sále, končíme za 10 minut nebo přerušíme respektive za 10 minut, tak prosím o klid. (Místopředseda PSP Nacher se hlásí mimo mikrofon o slovo.) Jo, hlásíte se, jo? Tak jo. Takže pan místopředseda Sněmovny Patrik Nacher, prosím, s přenosným právem.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane předsedo. Já jsem se hlásil, tak nevím, jestli to bylo vidět. (Reakce v sále: nebylo.) Nebylo to vidět, tak nejsem asi vidět za tím pultíkem... (Smích v sále.) No, tak i přesto děkuju za slovo.

Vážená paní ministryně, vážení páni poslanci, včetně pana poslance Munzara, kterého jsem předběhl, já bych také chtěl říct pár vět k této normě. Myslím si, že tohle je typická věc, kde se to nebude dělit podle mě a podle těch zkušeností na koalici opozici, ale že to půjde spíš napříč. Děkuji, že kýváte. My jsme už dvakrát toto téma probírali na podvýboru pro ochranu spotřebitele, a v zásadě vlastně prapůvodně ten největší problém měl být ten strop. Ale já si troufám říct, že ten strop, že je na něm nějaká elementární shoda. Těch 48 procent p.a. si myslím, že je nějaký průměr toho, o čem se debatovalo.

Já bych tady chtěl ocenit Ministerstvo financí, teď to neříkám proto, že jsem koaliční politik, já bych to udělal i jako opoziční, protože co já vím, tak se vedla celá řada jednání a debat jak s bankovním sektorem, tak s neziskovými organizacemi... Teď mě paní ministryně neposlouchá, přitom já jsem ji teďka pochválil, tak já jí to pak řeknu ještě soukromě.

A když se podíváte, tak těch 48 procent, že... Máme tady vlastně jednu skupinu lidí, kterým se to nebo subjektů, kterým se to nelíbí, a to jsou určité nebankovní instituce, které by chtěly vyšší kolem 60, 70 procent. Ale zároveň tady byl tlak na to, aby to bylo nižší. Připomenu, že třeba na Slovensku je to 27 procent. Když se pak podíváte na to srovnání, tak těch 48 p.a. je vyšší průměr v rámci Evropské unie. Vyšší průměr.

Pak tam máte to druhé dělení, to jsou ty stropy u těch krátkodobých půjček do jednoho roku a do 20 tisíc korun, kde a o tom bude asi debata, a to jestli tam má být ten poplatek 2 tisíce korun ano, ne. To je podle mě legitimní debata. Důkaz toho, že se to skutečně, že to půjde napříč, je to, že já jsem jednal s některými kolegy v podvýboru pro ochranu spotřebitele ze STANu a ti by dokonce byli schopni toto prohlasovat i v devadesátce, abychom to udělali rychleji. Teď jsme tady slyšeli, abychom naopak prodloužili tu lhůtu, jo. To znamená, že tady opravdu toto bude krásný, věcný zákon, kterým si myslím, že můžeme pomoct dobré věci. Na konci toho procesu.

No a pak jsou tam nějaké další věci, které tam nejsou, a je příslib z Ministerstva financí, že tam, že to bude v dalším návrhu, který se připravuje, a to je problematika zastřených spotřebitelských úvěrů. Tak já na to tady upozorňuji dopředu, abychom se pak k tomu tématu zbytečně netočili. I to jsme dopodrobna probírali na tom podvýboru pro ochranu spotřebitele. Zastřený spotřebitelský úvěr, mám na mysli, to jsou takové ty... Většinou to banky nedělají, že vám řeknou: udělejte si živnostenský list a požádejte o ten úvěr jako živnostník, bude to jako že podnikatelský úvěr, tudíž tam jsou ta pravidla mírnější než v tom zákoně o spotřebitelském úvěru. Tím se to jako obchází. Tak to je příslib, že se kolem toho jede nějaké kolečko a je tam nějaké jednání.

A jedno téma tady otevřela Olga Richterová. Já jsem si, a my jsme to zase tam dopodrobna pak probírali, jo. Ta aktuální judikatura tak ale prostě hovoří – i kdyby poskytovatel úvěru vůbec neprověřil úvěruschopnost zprostředkovatele... spotřebitele, pardon, na platnost smlouvy by to nemělo žádný vliv, pokud, pokud finanční poměry dlužníka v době uzavření smlouvy umožňovaly úvěr splácet. Jinými slovy, já jsem si přečetl rozhodnutí, tuším, Nejvyššího soudu, teďka mě nechytejte za slovo, Nejvyšší soud to byl, tuším, který konstatoval, že ten člověk nebyl úvěruschopný. Paradoxně to bylo negativní vůči té finanční instituci. Nebyl úvěruschopný, neměla mu vůbec poskytnout úvěr ta instituce, ale ten soud zkoumal ten stav, nikoliv jestli ta finanční instituce dělá všechny ty kroky typu třeba kouká do registru a podobně.

Tím narážím na tu praxi těch určitých šikanózních žalob, že někdo splácí nebo dokonce splatil, ale potom mu někdo – advokát – poradí: hele, řekni, podívej se, jestli tě prověřovali tak jak mají a pokud ne, tak oni to zkoumání úvěruschopnosti nedělali pečlivě, tudíž vy podle toho zákona splácíte jenom jistinu a podle svých potřeb. Takže toto se tam upřesňuje, pojďme se o tom bavit v tom druhém čtení, ale vychází se z nějaké judikatury.

No a pak tady máme věci, které také budou až v těch dalších následných novelách. To jsou ty peer-to-peer půjčky, kde v této novele je zachován stávající stav, takže si myslím, že se o tom také nemusíme bavit. Co bude otevřené a to se pojďme s tím popasovat, kolegyně, kolegové je, že tady se to týká, a to je prostě směrnice Evropské unie, všech úvěrů, a to i těch úvěrů, které jsou zdarma. A tady třeba narážím na mobilní operátory a na když dostanete mobil na splátky. Tak určitě oslovili mě, oslovili určitě paní ministryni, určitě i vás, jak se s tímto popasujeme, abychom to zase těm spotřebitelům, které máme chránit, tak abychom jim to nezkomplikovali. Že se to týká všech úvěrů, i těch, který vlastně na první pohled jako úvěry vůbec nevypadají, protože mají nulový úrok.

Tolik tedy ve stručnosti. Nechtěl jsem to úplně natahovat... o té reklamě a o těch věcech tady hovořili kolegové. Myslím si, že na tom bylo dost práce. Těším se na tu práci. Myslím si, že těch 30 dnů úplně stačí, protože už máme ta kolečka za sebou. Vy, co se tím zabýváte, tak jsme se xkrát přece potkali na kulatém stolu (u kulatého stolu?). Tam fakt není potřeba 60 dnů. Tak buďto to máme nebo to nemáme. Tady v tomto případě to máme a je to napříč, takže se na tu odbornou debatu napříč těším. Děkuju za pozornost. Omlouvám se Vojtěchovi Munzarovi, že jsem ho předběhl. (Ministryně financí Schillerová tleská.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak pan poslanec Vojtěch Munzar na faktickou poznámku. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedo. Já vysvětlím faktickou poznámku na pana místopředsedu Nachera vaším prostřednictvím. On mě nejenom předběhl, ale vyčerpal mi čas a nechal mi vlastně časový prostor jenom na faktickou poznámku, protože do 19 hodin jsou dvě minuty a nerad bych chtěl začínat svůj projev, který mám trošku delší než dvě minuty, abych ho přerušoval někde v začátku v první třetině svého vystoupení. To by potom ty argumenty byly strašně roztříštěné.

Proto využívám této faktické poznámky. Já si možná vážím i jedné věci, kterou tady řekl Patrik Nacher a to je to, že upozornil, že dobrý úmysl nemusí vždycky zaručovat dobrý výsledek, že vždycky musíme každou regulaci vážit na lékárnických vahách, protože abychom s vaničkou nevylili i dítě v případě, že chceme nějakou oblast regulovat. Tak on zde tady uváděl příklad mobilních telefonů na splátky, tak aby ta regulace nedopadla naopak negativně do některých našich spotřebitelů.

To je podobné, jako tady budu mluvit v příštím příštím kole, když se otevře tento bod znovu. Možná zítra, jak mi říká tady pan kolega Nacher vaším prostřednictvím. (Místopředseda PSP Nacher říká z místa: zítra, zítra.) Tak budu mluvit o těch cenových stropech, protože samozřejmě každá cenová regulace má dva důsledky. Jednu věc – komplikujete... Cenový strop to může zkomplikovat těm, kteří se pohybují na tom legálním trhu a zkušenosti ze zahraničí a ze zmíněného Slovenska ukazují, že pak mohou ti klienti jít do šedé zóny, kde není žádný regulovaný trh, kde nejsou žádná pravidla a stanou se obětí možné lichvy.

Takže před tím bych chtěl varovat. Nicméně ty argumenty komplexní si nechám na ten svůj projev, který tedy pravděpodobně přednesu zítra. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Tomio Okamura: Máme 18.59, tak jestli nemáte námitek nikdo, pardon, už je 19, ano. Tak už je 19 hodin, takže vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přerušuji 14. schůzi Poslanecké sněmovny a to do čtvrtka 23. dubna do 9 hodin a přeji vám hezký večer.

(Schůze skončila v 19.00 hodin.)

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 26. 4. 2026 v 10:06.