(pokračuje Tomio Okamura)

Potvrzení trvání stavu legislativní nouze

Vážené kolegyně a kolegové, podle § 99 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny máme ve stavu legislativní nouze před projednáním návrhu posoudit, zda stav legislativní nouze trvá.

Otevírám rozpravu. Mám tady dvě přihlášky k legislativní nouzi. Za prvé předsedkyně klubu ANO Taťána Malá a připraví se paní ministryně Alena Schillerová. Ke stavu legislativní nouze mluvíme. Prosím.

 

Poslankyně Taťána Malá: Hezké dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Vzhledem k tomu, o jak důležitý tisk se jedná a vzhledem k tomu, že potřebujeme dnes projednat řadu dalších tisků, tak si dovoluji navrhnout procedurální hlasování hned na začátku tohoto jednání, které se nebude vztahovat pouze ke stavu legislativní nouze. Dovoluji si navrhnout jménem tří poslaneckých klubů, abychom dnes jednali a meritorně hlasovali po 19. i 21. hodině. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Je to procedurální návrh, takže budeme hlasovat ihned – pro jistotu zagonguji – s tím, že budeme jednat a hlasovat po 19. i po 21. hodině.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, přihlášeno 159 poslanců, pro 87, proti 40. Návrh byl přijat.

 

Nyní tedy požádám o vystoupení paní ministryni Alenu Schillerovou a připraví se předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Prosím, máte slovo, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás jménem vlády České republiky a především v zájmu občanů České republiky seznámila s důvody, které nás vedly k tomu, že jsme požádali o vyhlášení stavu legislativní nouze u návrhu zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a o změně zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid, aby se paní ministryně mohla v klidu vyjádřit. Prosím o klid v sále. Ještě jednou prosím o klid. Prosím o klid.

Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo pane předsedo, znovu. Nečiníme tak lehkovážně, nečiníme tak z pohodlí, činíme tak proto, že situace, které dnes čelíme, si to vyžaduje.

Zákon jasně říká, že legislativní nouzi lze využít tehdy, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena práva občanů, bezpečnost státu nebo kdy hrozí značné hospodářské škody. Právě takové okolnosti dnes naplňujeme. Čelíme velmi napjaté mezinárodní situaci na Blízkém východě, která má bezprostřední, nepředvídatelné a často skokové dopady na ceny ropy. Ty se následně promítají do cen pohonných hmot, tedy do komodity, která je pro fungování státu, ekonomiky i každodenní život občanů naprosto klíčová. Nejde jen o ceny na čerpacích stanicích. Jde o náklady zemědělců, dopravců, průmyslu, ale i o ceny potravin, služeb a zboží. Náhlý a výrazný růst cen pohonných hmot představuje nákladový šok, který se může rychle přelít do celé ekonomiky, vyvolat inflační tlaky a ohrozit výrobu v řadě odvětví. Pokud bychom nereagovali včas, riskujeme zpomalení ekonomiky, omezení investic i dopady na zaměstnanost. Tím by bohužel byla ohrožena práva občanů, bezpečnost státu nebo by vznikly značné hospodářské škody a tomu chceme zabránit. Proto vláda požádala o vyhlášení stavu legislativní nouze.

Bohužel nikdo z nás nevíme, jak dlouho bude konflikt na Blízkém východě trvat, proto stát musí v takové situaci jednat rychle a nemůže stát stranou. Musí jednat včas a rozhodně a stát k tomu musí mít odpovídající nástroje. V současné době lze cenu pohonných hmot regulovat pouze cenovým výměrem Ministerstva financí vydávaným ve formě opatření obecné povahy. Naším cílem je, aby měl kabinet možnost reagovat na tyto mimořádné situace legislativně a ústavně silnějším způsobem, tedy aby případné regulace stanovovala přímo vláda, a to formou svého nařízení, jinými slovy cenovým výměrem ve formě nařízení vlády. Ne proto, abychom trh nahrazovali, ale proto, abychom ho v krizové situaci stabilizovali. Dnes má stát nástroje pro řešení pro regulaci cen ropné nouze, elektřiny a plynu, v oblasti pohonných hmot však takto pružný a účinný nástroj chybí. Vláda má v současnosti k dispozici pouze cenové moratorium, což je nástroj omezený. Navrhovaná právní úprava tento deficit napravuje a umožňuje vládě reagovat adekvátně na mimořádné tržní výkyvy.

Dovolte mi také zdůraznit jednu důležitou věc a připomenout, že tento navrhovaný postup není v českém prostředí bezprecedentní. V roce 2022 – v době energetické krize a reálné hrozby přerušení dodávek plynu z Ruska – využila tehdejší vláda stav legislativní nouze k rychlému přijetí klíčových změn energetického zákona. Důvod byl stejný jako dnes: nutnost okamžitě reagovat na hrozbu, která by mohla zásadně ohrozit fungování státu a bezpečnost jeho obyvatel. Náš stát je tak dnes v obdobné situaci jako před čtyřmi lety, jen s jedním rozdílem, a to, že se mění komodita. Místo plynu jde o ropu a pohonné hmoty, princip ale zůstává stejný. Stát prostě musí být připraven reagovat na krizové scénáře, které nemá plně ve své moci, ale jejichž dopady na své občany nese.

Navrhovaný zákon není jen reakcí na současnou situaci, je to také investice do budoucí odolnosti České republiky. Dává nám nástroj, který můžeme využít i při dalších krizích, krizích, které si nikdo z nás nepřeje, ale které v dnešním světě bohužel nelze vyloučit. Je to nástroj, který posiluje schopnost státu chránit své občany před extrémními výkyvy, chránit ekonomiku před šoky a zajistit stabilitu v nejasných a nejistých časech.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že důvody, které jsem zde dnes uvedla, jasně ukazují, proč vláda přistoupila k návrhu projednat tuto novelu ve stavu legislativní nouze. Jde o odpovědnou reakci na mimořádnou situaci, která si vyžaduje rychlé a účinné řešení. Jsme si vědomi závažnosti tohoto kroku, ale zároveň si uvědomujeme i důsledky nečinnosti. Věřím proto, že sdílíte náš pohled na nutnost jednat včas, abychom ochránili občany i ekonomiku České republiky před dopady, které mohou být v opačném případě výrazně závažnější. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní přednostní práva, takže pan poslanec Jan Jakob a připraví se pan předseda Kupka. Pan předseda Jan Jakob a pan předseda Kupka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já v tuto chvíli nebudu komentovat ty kroky vlády dočasné, co byly doteď, ty, co patrně budou následovat, to si nechám na další části dnešního jednání, kdy se k těmto socialistickým experimentům podrobněji vyjádřím.

V tuto chvíli se skutečně budu věnovat jen a pouze tomu stavu legislativní nouze. Já jsem bytostně přesvědčen, že k němu nejsou splněny podmínky, které dává náš jednací řád. Dovolte mi, abych ještě jednou ocitoval odst. 1 § 99 našeho jednacího řádu. Cituji: „Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu.“ Dle mého soudu ani jedna z těchto podmínek není – není – jednoznačně naplněna. Patrně – tak jak tady zaznělo od paní ministryně financí – opíráte své rozhodnutí o ohrožení hospodářské, že mohou vznikat značné hospodářské škody, ale ať už bude ta novela přijata, nebo ne, tak to na to rozhodně nemůžeme mít vliv.

V tuto chvíli mi dovolte, abych zrekapituloval – a je to klíčové pro posouzení té legislativní nouze – základní parametry, které mění ta navrhovaná novela. My jsme ji tedy k dispozici dostali v průběhu včerejšího odpoledne, ale já jsem se tomu do včerejší noci věnoval a připravil jsem si poměrně hlubokou analýzu.

K čemu – k jaké klíčové změně – dojde, pokud bude ta novela přijata? To nejzásadnější je změna, přesun pravomoci z Ministerstva financí na vládu. Dojde k tomu, že bude regulace formou nařízení vlády, nikoliv opatřením obecné povahy Ministerstva financí. K čemu v důsledku tohoto dojde? K omezení soudního přezkumu. Nebude možné, aby tak jako doposud mohlo dojít k přezkumu standardní soudní cestou. V případě nařízení vlády jen a pouze přes ústavní žalobu.

Co je deklarovaný cíl té novely? Rychlá reakce na cenové šoky a vláda v důvodové zprávě píše: ochrana domácností a ekonomiky. Jaký bude ale reálný dopad? Posílení exekutivy na úkor tržních mechanismů, zvýšení regulatorní nejistoty a vysoké riziko neefektivní cenové regulace.

Máme stav současný, legislativní, kdy zákon o cenách umožňuje vládě, respektive Ministerstvu financí, tedy exekutivě, v určitých situacích zasáhnout do trhu a regulovat. Nakonec vláda to využívá, dle mého soudu naprosto chybně, ale využívá. Pokud ta novela bude schválena, změní se fakticky něco, jakým způsobem bude moct vláda regulovat? Dle mého soudu vůbec ne. Změní se jen ta forma a sníží se možnost kontroly v rámci soudních přezkumů.

K jaké hospodářské škodě, prosím pěkně, může dojít v mezičase před novelou a po novele? Dle mého soudu jednoznačně k žádné, takže to zdůvodnění stavu legislativní nouze nejenom že kulhá, ale není vůbec žádné. Prosím vysvětlete mi, k jaké hospodářské škodě může dojít oproti současné legislativní situaci. Jediné, co mě napadá, tak je ta skutečnost, že zrušíte ty soudní přezkumy a že možná už v tuto chvíli víte, že tak by mohla vzniknout státu nějaká hospodářská škoda, že nějaké soudy prohrajete a budete muset kompenzovat tu ztrátu – nižší zisk – čerpacích stanic. To je jediné, co mě napadá a co je možné v tom vašem zdůvodnění samotného návrhu dohledat, takže žádná jiná možnost pro to, abychom v tuto chvíli projednávali ten tisk ve stavu legislativní nouze, neexistuje. Argument paní ministryně, že si to situace žádá, není věcným argumentem. Prosím o vyjádření, o informaci, v čem může nastat hospodářská hospodářská újma státu.

Poslední kratičký dovětek, paní ministryně tady argumentovala postupem z roku 2022, když srovnává regulaci na trhu s energiemi, tedy s elektrikou a s plynem, ale já se omlouvám, ty situace a ty trhy opravdu srovnávat nelze, ať už v rámci okolností, které nastaly před čtyřmi lety a těmi okolnostmi současnými, tak z hlediska fungování těch jednotlivých trhů. Jednak je zcela odlišná povaha těch trhů, kdy u energií jsou to trhy ovlivněné sítěmi, což rozhodně v případě čerpacích stanic tak není. Nelze srovnávat v tuto chvíli zatím zaplaťpánbůh i systémové riziko pro celou ekonomiku, zároveň nelze srovnávat mechanismus tvorby cen na obou dvou těchto trzích a v neposlední řadě nelze srovnávat ani tu formu regulace s nastavením stropu pro koncového zákazníka a nějakou formu kompenzace směrem k těm dodavatelům, tak jak tomu bylo před čtyřmi lety, a dopad na ryze tržní prostředí, které se týká čerpacích stanic. To srovnávání jedna k jedné roku 2022 a současnosti nejenom že kulhá, ale to srovnání prostě provést dost dobře nejde.

Závěrem, já jsem bytostně přesvědčen, že nelze aplikovat odst. 1 § 99 našeho jednacího řádu na tuto danou situaci, protože nesplňuje ani jednu z těch výčtových podmínek, které v tom odstavci jsou jasně napsány. Byl bych rád, kdybyste mě vyvedli z omylu, řekli, čím může být způsobena hospodářská škoda, když tato novela nebude přijata ve zrychleném řízení. Taková hrozba tady prostě a jednoduše neexistuje. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Kupka a připraví se pan předseda Vít Rakušan. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud vysvětluje současná vládní koalice potřebu legislativní nouze rizikem způsobení vážné hospodářské škody, tak vás musím zklamat. Ona už nastala, nastala vaší liknavostí a neřešením toho problému. To už se fakticky přihodilo. K vypuknutí krize na Blízkém východě došlo 28. února, 10. března jsme doporučili vládě, aby snížila spotřební daň na naftu a benzin jako reálné, efektivní opatření a zároveň sledovala ceny, jednala se zástupci čerpacích stanic. To je přesně systém, to je přesně doporučení, které se osvědčilo už před čtyřmi lety a vedlo k tomu, že ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích reálně klesly. Reálně klesly a dlouho se držely jako jedny z nejnižších v Evropské unii. To je konkrétní příklad správného postupu.

Místo toho jsme se dozvídali v následujících dnech, že snížení spotřební daně nedává žádný smysl. Dozvídali jsme se od Aleny Schillerové například 11. března: „V záloze máme velmi silný nástroj podle zákona o cenách, kterému říkám atomová bomba v tržním hospodářství.“ Tou atomovou bombou je stropování cen. Proč najednou tedy přináší tato vláda atomovou bombu, když ji tak sama pojmenovala? 19. 3. tatáž Alena Schillerová říká: „V žádném případě nemůžeme tvrdit, že by došlo k nějakému zneužívání marží.“ Já jsem viděl to vystoupení, kde dokonce ukazovala graf (Gestikuluje.), podle kterého na základě hodnocení Ministerstva financí reálně čerpací stanice sni-žo-va-ly marže. „Nedošlo k žádnému zneužívání marží.“ Cituji slova Aleny Schillerové. Když tedy nedochází ke zneužívání marží, proč ta atomová bomba? Proč vůbec návrh na zastropování cen? Andrej Babiš tomu dal korunu 27. března. Říká: „Samozřejmě by bylo možné regulovat samotné ceny, ale to je nesmysl! Je pravda, že jsem to v minulosti navrhoval, ale následně jsme viděli zkušenosti z Maďarska i z Itálie a víme, jak to dopadlo.“ Neuvěřitelné!

Po téhle plejádě vyjádření 2. dubna zasedá vláda a rozhodne o snížení spotřební daně, ale jenom na naftu, a k tomu zastropuje ceny. Socík, jako když vyšije. K tomu tady stojíme dneska v situaci, kdy kromě toho, že najednou proti všem pravidlům tržního hospodářství navrhuje vláda, která říkala, že nechce vlastně nic moc regulovat, že chce dát prostor tržním podmínkám, tak tatáž vláda tady dokonce navrhuje, že bude na běžícím páse na základě bianko šeku, kterým ten návrh zákona fakticky je, tak že bude měnit a určovat ceny pohonných hmot. Nevídaná záležitost, od vlády, která si prý zakládá na tom, že bude podporovat podnikání a že nebude tímto způsobem deformovat tržní podmínky.

Aby bylo jasné, k čemu došlo, už v prvních dnech čerpací stanice, které do té doby měly marže nižší, tak je zvýšily v případě benzinu, protože zafungoval efekt cenového stropu. Přesně na to jsme upozorňovali. Tyhle benzinky samozřejmě, když jim to stát tímto způsobem doporučuje, tak zvýšili ty ceny, takže ve výsledku lidé kvůli této vládě zaplatili na mnoha čerpacích stanicích víc než předtím. To je realita. Některé benzinky v následujících dnech zavřely. Proč zavřely? Protože nakoupily naftu za vyšší peníze a nikdo – ani stát – je nemůže nutit, aby prodávaly pod cenou, anebo to musí nahradit.

K čemu došlo tímhle neurvalým zásahem vlády? K tomu, že reálně stát bude čelit žalobám a lidé budou čelit tomu, že místo toho, aby na čerpacích stanicích našli standardní otvírací hodiny, tak tam bude zavřeno. Znovu se ta situace opakuje. Prostě ukázka naprosto nekompetentních zásahů do tržního prostředí.

Alena Schillerová se tu vymlouvá, že musejí reagovat na krizovou situaci, ale to mohli udělat – a my jsme to navrhovali 10. března – a měli zároveň udělat celou řadu dalších kroků. Měli udělat další opatření, která by dokázala zajistit lepší ochranu české ekonomiky před dopady té krize. My zítra také přijdeme s konkrétním návrhem 7 opatření jako stínová vláda občanských demokratů, 7 opatření, která takovým negativním dopadům brání, konkrétní kroky. Budeme znovu napřed před kroky vlády, která (se) teď snaží si zachránit krk, ovšem úplně špatně, ještě cestou vyhlášení stavu legislativní nouze, aby se k tomu dostala včas. Ale důvody k naplnění toho stavu legislativní nouze nejsou. Jak jsem ukázal na konkrétních datech, měli jste možnost dávno reagovat. Měli jste možnost udělat kroky a třeba přijít s návrhem, který by v devadesátce umožnil velmi operativně snížit spotřební daň jak pro naftu, tak pro benzin.

Kdybychom se vážně bavili o tom, jak postupovat, aby vláda takhle negativně nezasahovala do toho tržního prostředí, aby podnikatele, ale i lidi nevystavovala takovému chaosu, tak se nabízí jedno řešení. Myslím, že je to další návrh, se kterým by se vláda měla popasovat a my s ním také přijdeme. To je umožnění snadnějšího, rychlejšího, operativnějšího snížení spotřební daně právě do toho limitu, kterým jsme vázaný, stejně jako ostatní evropské státy. To je v případě spotřební daně na naftu nějakých 8 korun. Ale to, co by bylo nad 8 korun, to může vláda reálně ovlivňovat a může to dělat mnohem snáz, aniž by využívala praktiku socialistického Československa a socialistických států v určování cen někde zpoza stolu Ministerstva financí. Je to fakt vážný nesmysl a bude poškozovat české tržní prostředí. Proč? Nejenom proto, že už teď vidíme ty dopady, hrozí soudní žaloby a hrozí to, že lidé narazí na uzavřené čerpací stanice, ale znovu tím vláda vytváří prostor k nedůvěře podnikatelů.

Jestliže máme možnost stejného efektu dosáhnout těmi nástroji, kterými to koneckonců udělala vláda v předchozím období – snížení spotřební daně a sledování marží – tak se samozřejmě v takovém případě má vláda, která to myslí vážně s Českou republikou, v tomto směru inspirovat, poučit a udělat to podobně. Dosáhla by snížení cen, akorát by to nebylo po socialisticku v režii současné socialistické plánovačky ministryně financí Schillerové. Tohle mě zaráží v maximální možné míře. To akorát ukazuje, že přes všechny řeči o tom, jak jste nakloněni podnikání, pravý opak je pravdou. Vy máte pocit, že všemu rozumíte nejlépe, na všechno si nejlépe posvítíte. Ty ceny nebude určovat realita, ale hezky jako za socialismu Ministerstvo financí nebo vláda. Tohle je přesně cesta do pekel a zaplatíme to všichni, ne že ne. Samozřejmě, že tohle je postup, který zásadním způsobem poškozuje tržní prostředí, vytváří nedůvěru, vytváří nedůvěru na straně podnikatelů, kteří – a teď tady budu znovu citovat – „dávají té ekonomice základní energii, bez podnikatelů a bez jejich zisku by to nefungovalo“. Jak se slučuje tahle rétorika Karla Havlíčka s tím, že najednou tady stropujete ceny a zasahujete do tržního prostředí způsobem, který je prostě nenormální, je direktivní?

Abych připomněl ty poslední kroky, sám Andrej Babiš – já jsem to citoval úplně přesně – hovoří o tom, že v Maďarsku se tou cestou Viktor Orbán ubíral a jak to dopadlo? Mizerně. Nebyly pohonné hmoty, zavíraly čerpací stanice a před nimi dlouhé fronty. Když to Andrej Babiš takhle zaznamenal a on to Karel Havlíček i po něm opakovaně opakoval, že Maďarsko opravdu nedopadlo dobře – nakonec víme, jak dopadl Viktor Orbán před pár dny – tím spíš mě překvapuje, že tenhle falešný socialistický recept chce vláda Andreje Babiše se vším všudy zopakovat, přestože ví, že to nefunguje, že to poškozuje trh, že to poškozuje podnikání v České republice a že to poškozuje české domácnosti. Nemá to hlavu ani patu.

Do toho přicházíte s tím, že se na základě toho musí využít stav legislativní nouze, tak já říkám jednoznačně: Není ten důvod, hospodářská škoda nastala, nastala kvůli vám, vaší liknavostí a tím, že jste nebyli schopni reagovat mnohem dříve. Aby se to neopakovalo, podobně jako v případě vhodného doporučení na snížení spotřební daně, přicházíme zítra s návrhem dalších 7 opatření na obranu před dopady krize na Blízkém východě. Děkuju za pozornost.

Prosím, aby... Žádám, aby vláda přehodnotila kroky, přečetla si svá vlastní vyjádření – to úplně stačí – a řídila se těmi, která mají hlavu a patu, aby Alena Schillerová si vzpomněla na svoje slova o atomové bombě, aby si Andrej Babiš vzpomněl na to, co říkal o špatném receptu z Maďarska na zastropování cen. To úplně stačí. Vraťte to zpátky a postupujte tak, aby to dávalo hlavu a patu a abyste se neprojevovali jako socialističtí plánovači. Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo.

Přečtu omluvy: od 14.30 do 16.30 se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Barbora Pipášová, od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jan Síla a od 14.30 do 15.30 z pracovních důvodů pan ministr Boris Šťastný.

Nyní tedy pokračujeme s přednostními právy. Tím, kdo je na řadě, tak je předseda hnutí STAN pan Vít... (Ministr Havlíček se hlásí o slovo, k řečnickému pultíku míří poslanec Rakušan. Oba hovoří mimo mikrofon.) Ne s faktickou, s přednostním právem. (Ministr Havlíček a poslanec Rakušan diskutují mimo mikrofon.) S přednostním právem předseda hnutí STAN, pan Rakušan. (Reakce ředitelky organizačního odboru a dalších mimo mikrofon.) Omlouvám se. Řídím já, řídím já. Já jsem bohužel přehlédl faktickou poznámku pana ministra Havlíčka. Omlouvám se. Vaše 2 minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuju mockrát, pane předsedající. To bude rychlovka, já jsem toho jenom využil krátce. Škoda, že jste se, pane předsedo (Ukazuje k poslanci Kupkovi.), nepobavil o tom s tím podnikatelským sektorem dopředu. Já jsem měl minulý týden 19 setkání se sektory, s podnikateli, se svazy, Podnikatelská rada to podpořila, a dokonce ta opatření byla připravena po dohodě s tím sektorem zcela jednoznačně, protože každý si uvědomuje to, že v momentě, kdy dojde ke snížení spotřební daně, což nelze v určité době rozporovat a my jsme k tomu skutečně dospěli po nějakém čase, tak aby tak bylo účinné, musí to být v kontextu toho, že se to neztratí v těch maržích. Se sektorem je to domluvené, s ostatními podnikatelskými svazy. Všichni to podpořili unisono, nikdo proti tomu neřekl vůbec nic, s výjimkou – to uznávám – některých zástupců menších čerpacích stanic.

Ale tady bych chtěl připomenout jednu věc a ta je důležitá. Dopočtěme si to, než začneme vykřikovat závěry, protože jejich problém toho, že nakoupili dříve a v tuto chvíli to mají nakoupeno za vyšší ceny, tak kdyby nebyl ten cenový strop, tak je to stejně nevyhákne z toho problému, který je, protože pochopitelně ti velcí hráči – a zeptejte se, zavolejte jim, já vám dám na ně číslo – by samozřejmě na to reagovali, snížili by to, tu cenu, a v tu chvíli by měli nakoupeno za vyšší ceny a stejně by museli s tou cenou dolů. Můžete říct: Proč jste to tedy dělali, když by stejně tu cenu snížili? Což je správný dotaz. Dělali jsme to proto, protože na těch hlavních tazích, například na Dé jedničce, by to neudělali. V tuto chvíli problém mají ti velcí hráči na Dé jedničce dejme tomu, na těch hlavních tazích, ale chápou, proč jsme to udělali, bylo to po dohodě, a potom jednotlivci, ale ti by ho měli tak jako tak, protože by museli vlivem toho trhu na to reagovat. Bylo to dopředu předjednáno.

Prosím pěkně neříkejte, co děláme socialistického, či nikoliv. Velmi dobře víte, že v roce 2022 až po obrovském tlaku našem jste udělali to, že jste nakonec stejně zastropovali ty ceny energií, takže jste se odhodlali k tomu rovněž, bohužel pozdě a bohužel v situaci, kdy tady byla (Předsedající: Čas.) 19procentní inflace. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já už jsem si srovnal papíry na stole. Další s faktickou poznámkou je pan předseda Martin Kupka. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Martin Kupka: Srovnání s trhem energetiky kulhá na všechny čtyři, protože energetika je samozřejmě mnohem víc regulována ve všech směrech, je to síťový sektor a v tomhle případě prostě to je opravdu úplně jiná písnička.

V případě čerpacích stanic ten trh fungoval a není pravda, že celý segment s tím souhlasí. Logicky s tím nesouhlasí. Opakovaně upozorňoval na to, že tržní prostředí v České republice funguje. Navíc je možné ho ovlivňovat i vlastními nástroji státu, prostřednictvím čerpacích stanic EuroOil v rukách Čepra. To jsou všechno možnosti, které stát má. Mimochodem, i díky využití těchto legitimních nástrojů – ne toho vulgárního zásahu do tržního prostředí – bylo možné dosáhnout právě snížení cen v okamžiku, kdy se snížila spotřební daň. Spotřební daň má navíc významnou výhodu, že ji odvádí daňové sklady paliv, rafinerie a distributoři. To znamená, na ta samotná zařízení, na ty čerpací stanice, přichází pohonná hmota už rovnou lacinější, proto je samozřejmě daleko pravděpodobnější a se základní důvěrou státu vůči těm lidem, že se promítne. Co je nejpodstatnější, před těmi čtyřmi roky se promítla, takže není důvod nedůvěřovat tomu sektoru, že by nezhodnotil nižší náklady na vstupu. Zhodnotil je.

S pravidelným sledováním... To mimochodem dokládá i vyjádření Ministerstva financí. I to vyjádření Ministerstva financí ukazuje, že v okamžiku, kdy se začaly sledovat marže, kdy se začaly sledovat ceny, tak marže klesala. Jinými slovy, i bez tohohle nástroje – deformačního zásahu do tržního prostředí – čerpací stanice snižovaly svoje marže. To je klíčové sdělení a to je doklad na straně Ministerstva financí. To jsou fakta a tahle fakta jasně dokladují, že ten sektor se choval správně a že snižoval (Předsedající: Čas.) marže.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S faktickou poznámkou pan vicepremiér Karel Havlíček. Potom se může připravit s faktickou paní ministryně Alena Schillerová. Vaše 2 minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Ještě k tomu srovnání v roce 2022, měl byste pravdu za jediného předpokladu, že byste tenkrát nesáhli do trhu. Vy jste měli možnost sáhnout do regulované složky, což jste neudělali, a sáhli jste do té tržní složky, což samozřejmě trh ovlivnilo. Ale popravdě řečeno jsme vám to nevyčítali tenkrát, my jsme vám vyčítali, že to bylo pozdě uděláno, protože víte, že vám to strašně ujelo – měli jsme jedny z nejvyšších cen energií – ale že to bylo opatření, které v dané chvíli bylo dělatelné. Nic proti tomu. Podobně jako je to nyní.

To, co říkáte, máte pravdu v tom, že se samozřejmě v úvodních dnech po těch prvních opatřeních začalo naplňovat to, co jsme chtěli – to znamená, sledování marží znamenalo, že si na to dávali větší pozor – ale my musíme dělat opatření, která odpovídají dané době a dané situaci. Jinak se chováte první týden, jinak pátý týden, jinak se třeba budeme chovat za dva měsíce. To znamená poté, co toto nastalo, jsme viděli, že začaly zejména na těch velkých tazích naskakovat opět ceny nahoru. Proto tenkrát reagoval pan premiér Babiš. Krátce maličko to někde zafungovalo, někde ne, ale to už je víceméně psychologický efekt. Proto jsme se s nimi opět setkali a oni řekli: Dobře, dejte to do legislativního rámce a v tu chvíli do těch 2,50 je to pro nás přijatelné.

Znovu opakuji, že to, že někteří z těch menších se dneska dostávají do problémů, je dáno tím, že nakoupili v této turbulentní době, v jiný čas, a byli by tam tak jako tak, protože v drtivé většině se do těch 2,50 dají najít. Kdybychom to dneska neudělali, garantuji vám, že ceny nejenom na Dé jedničce by byly výrazně, výrazně vyšší. S něčím si trh poradí, ale v tuto chvíli už nebylo jiné cesty. Mimo jiné, i po dohodě s těmi podnikateli, protože oni nechtěli, abychom šli polskou cestou, abychom snižovali DPH a logicky měli zájem, aby se udrželo zásobování, aby se udržely rozumné ceny pro přepravce. Zeptejte se ČESMADu. Vždyť je přece velmi dobře znáte, jednal jste s nimi. Zeptejte se Podnikatelské rady. Sedí tam 10 podnikatelských svazů. Všichni to respektovali, že to je racionální a v danou chvíli rozumné řešení. (Předsedající: Čas.) Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane vicepremiére. Nyní 2 minuty pro paní ministryni financí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane předsedo Kupko, ano my jsme udělali monitoring marží. Udělali jsme ho ten první týden asi, okamžitě během pár dnů jsme reagovali. Byly to průměrné marže a nedopadlo to špatně, ale ten trh se nějak choval. Zhruba po deseti dnech jsme zjistili obrovský nárůst cen, zejména na těch hlavních tepnách – na Dé jedničce, ve velkých městech – tak jsme udělali prostě bleskový průzkum a zjistili jsme, že marže tady na těchto tepnách jsou 6,57 až 10 korun. To byl impulz, proč jsme vytvořili ten mechanismus, proč jsme prostě... Pořád složkou toho výpočtu je důležitá marže, která se odvíjí od organizace Pletz (?) neboli rotterdamské burzy. Tu jsme nastavili docela, bych řekla, v takovém měřítku, aby ještě fungovalo... aby prostě ta tržní cena fungovala. Vy jste nás kritizoval, že je to příliš vysoko, že všichni zdraží, abyste za dva dny zase, když jste chytil jiný vítr, tak jste nás začal kritizovat, že je to zase prostě nízko.

Máme zhruba 2 628 čerpacích stanic. Čerpáme z veřejných zdrojů, zatím podle médií omezily provoz nebo zavřely čerpací stanice v jihočeských Netolicích, ale už otevřela 13. 4., čerpací stanice v Černovicích, Shell Hustopeče dočasně bez nafty, samoobslužná stanice Signum Šakvice zavřeno, v Dobšicích na Znojemsku – z těch 2 628.

Tady si dovolím... Ta nafta... Jinak ještě malé... Dovolím si malé upozornění. My jsme samozřejmě prominuli spotřební daň díky novele daňového řádu přijatého za vaší vlády – my jsme pro to i hlasovali tehdy – tak jsme prominuli spotřební daň až do limitu, kam nás pouští Evropská unie, což s dépéháčkem dělá 2,35 koruny, na rozdíl od vaší 1,70. (Ukazuje materiál.) Tady máme tu naftu, tady začal válečný konflikt, tady jsme rozhodli o našich opatřeních – tady – tady máte všechny (Předsedající: Čas.) významné řetězce a tady vlastně začalo to klesat, takže jednoznačně to zafungovalo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní ministryně. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kupka a potom s další faktickou poznámkou pan předseda Hřib. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Martin Kupka: Jenom faktická oprava, to 2,35 činí úspora spolu s DPH (Ministryně Schillerová reaguje mimo mikrofon.), nikoli snížení spotřební daně je pod 2 korunami. My jsme šli na bezpečnou hodnotu 1,70. Jenom aby ve stenozáznamu nezůstala chyba.

Co se týče zmínky pana ministra Havlíčka o tom DPH, to jsme ale nikdy nenavrhovali. To byly vaše chybné návrhy, jak se s tím vypořádat. My jsme předjímali už na začátku března, že ostatní státy budou reagovat podobně, jako reagovaly v podobné krizi, a budou snižovat zejména spotřební daň, a že je naprosto namístě, aby Česká republika, už s ohledem na zachování konkurenceschopných podmínek pro české dopravce, se vydala podobným směrem. Taky se to potvrdilo jako správný krok.

Co se týče toho zásahu. O něm prosím vás není vůbec žádný spor, že to je manipulativní, deformační zásah do trhu a nemá se provádět. Prostě to způsobí další komplikace. Vy jste nakonec potvrdili, že to ty komplikace způsobuje. Není o nich sporu. Budou hrozit státu žaloby, některé čerpací stanice zavřely. Já jsem skutečně říkal, tak jak to situace přinesla, že v těch prvních dnech benzinové čerpací stanice, kde byly nižší marže, tak je zvýšily. To je realita. V dalších dnech podle výkyvu a podle pohybu cen ropy na rotterdamské burze se samozřejmě ocitly ty čerpací stanice v situaci, kdy nakoupily dráž, než jak jste je následně nutili prodávat, a některé na to musely reagovat. Ale tohle přesně jsou výsledky špatného, nekompetentního zásahu. Před tím varujeme a říkáme, jak to udělat jinak, lépe a s pozitivním dopadem na trh. Citoval jsem jenom vyjádření, která zazněla z vašich úst. Nic víc a nic méně.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Nyní s faktickou poznámkou předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib. Může se připravit pan vicepremiér Karel Havlíček. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den, já bych ještě doplnil k té aktuální debatě jeden detail. Já se budu vyjadřovat později v rámci přednostního práva, ale teď jenom velice stručně. Možná pan vicepremiér Havlíček by se měl podívat na web ministerstva, které teď vede, podívat se tam na zprávy staré tři roky, aby si osvěžil paměť, jak to tedy bylo vlastně před těmi pár lety ohledně stropování cen energií, protože zásadní rozdíl oproti tomu, co děláte teď vy, a oproti tomu, co se dělalo tehdy, je v tom, že tehdy ten rozdíl byl kompenzován.

„Vláda totiž schválila nařízení, které stanovuje kompenzační mechanismus u zastropovaných cen energií.“ To teďka čtu z webu vašeho ministerstva. To je ten rozdíl. Kde máte kompenzační mechanismus? Já jsem tedy žádný nezaznamenal. „Kompenzace bude vyplácet operátor trhu, OTE, detaily úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku stanovila vláda tímto nařízením. Náklady kompenzací jsou závislé na aktuálním vývoji tržních cen elektřiny a plynu a také na celkové spotřebě energií.“ To znamená, to je velký rozdíl oproti tomu, co děláte teďka vy. Tehdy ten rozdíl byl kompenzován. (Hluk v sále.) Díky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji.

Prosím o snížení hluku v sále.

Nyní tedy faktická poznámka, pan vicepremiér Karel Havlíček. Vaše 2 minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Nikoliv, pane předsedo Hřibe. Tehdy se brutálně sáhlo na horní ceny u obchodníků, bohužel se nesáhlo na horní ceny u výrobců. Kdyby se tenkrát reagovalo na to, co jsem tady předkládal, tuším, v dubnu 2022 – byl to poslanecký návrh, který by zastropoval ceny u výrobců a současně u obchodníků – nemuseli jsme se vůbec do té situace dostat. Jednoznačně obchodníci v té době přišli o poměrně vysoké zisky. Na druhou stranu ale, znovu říkám, v dané chvíli nešlo příliš nic jiného dělat. Problém u vás byl ten, že jste to udělali pozdě a že jste se nesoustředili na výrobu. Kdyby se šlo podle toho, co navrhoval pan předseda Kupka, tak se snížila spotřební daň, ale spotřební daň by se neprojevila – rozhodně ne v takovéhle míře – u koncových čerpacích stanic, což bylo zcela zjevné v tom, že by na hlavních tazích ty ceny nechali prostě nahoře – to je realita všedních dnů – s tím, že pochopitelně tohle opatření není dlouhodobé. Je to krátkodobé, nutné opatření, které vzniklo přesně v době, kdy vzniknout mělo.

Znovu říkám, nesmíme se ztrácet v čase, pane předsedo. My jsme to rozhodnutí udělali po zasedání evropské energetické rady – to bylo, tuším, v úterý a udělali jsme ho ve čtvrtek, čili 2 dny nebo 3 dny maximálně poté, co to zasedlo – s ohledem na to, že v ten samý okamžik to začaly zavádět ostatní země Evropské unie, v různé míře samozřejmě. Některé byly brutálnější než jsme my, dokonce některé omezovaly objemy, které se dají koupit či nedají, některé zaváděly dva druhy cen. Velmi nepříjemné opatření udělalo Polsko, které na první pohled bylo líbivé, ale úplně rozhodilo vztah ve střední Evropě nejenom mezi jednotlivými zeměmi na politické úrovni, protože to bylo neohlášené, ale hlavně s ohledem na to, že tam začala benzinová či naftová turistika, začali vysychat. Nám nevysychala benzinová čerpadla (Předsedající: Čas.), snížili jsme ceny, zvládli jsme to s podnikateli a rozpočet je v rozumné míře – myslím tím dopad na rozpočet – a to je podstatné.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane vicepremiére. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kupka. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Martin Kupka: Tvrdíte, že by se to neprojevilo, ale ono se to projevilo. Snížení spotřební daně, jak jsem dokumentoval, se projevilo před čtyřmi lety a postup sledování marží se projevoval i podle názorů Ministerstva financí v těch prvních týdnech dubna a března. To tak prostě je a těžko s tím jinak se vypořádat.

Zmíním tedy ještě jednu věc, když hovoříte o tom asi kritickém důvodu, a to jsou vysoké ceny paliva podél dálnice D1. Na to jsme si zvykli nejenom u nás, ale i v Rakousku, ve Francii a jinde, že podél hlavních dálnic jsou ceny vyšší, včetně čerpací stanice vašeho pana předsedy Babiše. Tam jsme zažili taky tu cenu 49,90, přičemž ostatní konkurenti se pohybovali někde kolem těch 50 korun. Tohle je realita. Najednou jste přinesli hysterickou reakci, jak jsme na to bohužel zvyklí i z dob covidu, a začali to měnit, přestože k tomu nebyl důvod ze strany Ministerstva financí. Ministerstvo financí se tomu nepochybně bránilo. Prosím přiznejte barvu. Řekněte, že se pan předseda Babiš špatně vyspal a že prostě se rozhodl řešit přes váš odpor a pravděpodobně – zcela jistě – všechna vaše předchozí vyjádření ten posun tímhle dramatickým zásahem do tržního prostředí, včetně jeho vlastní pumpy, kde se konečně potom aspoň trochu snížila cena pohonných hmot.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Jenom informace pro pana předsedu Rakušana, přibyly nám další další dvě faktické poznámky. Pardon, jedna, jedna zmizela. Pane vicepremiére, vaše 2 minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Teď už to bude fakt rychlé.

Doposud to mělo úroveň, pane předsedo. Tím, co jste teď přednesl, to ztratilo jakoukoliv úroveň a nemá cenu na to vůbec reagovat. Děkuju. (Ministryně Schillerová tleská, taktéž poslanci koalice.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem předseda hnutí STAN, pan Vít Rakušan.

Než dorazí, tak omlouvám od 18 hodin z osobních důvodů pana poslance Martina Kupce.

Máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Děkuju za slovo. Paní ministryně, páni ministři, kolegyně a kolegové, já už jsem myslel, že mě zase odvoláte od řečnického pultíku, že mezitím naskočila faktická poznámka. Už se to nestalo.

Já budu kratší. Rovnou upozorňuji na jednu věc: Pokud na mě teď někdo z vás bude reagovat faktickými poznámkami, já na ně teď nebudu moci reagovat, protože musím za novináři.

Nechci, ale musím, musím komentovat váš útok na veřejnoprávní média, který teď představujete jako velkou slávu. Ony ty útoky na tenhle stát, jeho postupná destrukce a rozklad pokračují a pokračují i tím, co se snažíte navrhnout ve stavu legislativní nouze. Není to jenom útok na služební zákon, nezávislost veřejnoprávních médií, ale teď vlastně přicházíte se stavem, kdy už v téhle zemi chcete vládnout dekrety. Vy už nechcete vládnout klasickým rozhodováním a řešením věcí s Poslaneckou sněmovnou, (ale?) rychle v legislativní nouzi. Dáváme možnost – a co je to jiného – téhle vládě rozhodovat svými rozhodnutími bez toho, aby člověk měl klasické dovolání u soudu. To je přece něco, co není technický detail vašeho návrhu, proto si dovoluji říct, že tohle je zásadní systémová změna, kdy tady máme jednotlivé moci v tomhle státě, které se vzájemně vyvažují a kontrolují. Tuhle kontrolu v jednom konkrétním případě vypínáte a vypínáte kontrolu v situaci, kdy někomu můžete sáhnout na jeho legitimní ekonomická práva, to znamená na jeho zisk. On v té chvíli nemá právo se proti vašemu vládnímu rozhodnutí, které neprojde žádnou jinou kontrolou, ani tou parlamentní, tak nemá možnost se bránit ani soudně. Vypínáte parlament a vypínáte soud. Co je to jiného než zásadní systémová změna, s kterou přicházíte, schovaná do jakéhosi detailu, paragrafu v návrhu, který tady tlačíte legislativní nouzí? To považuju za nejzávažnější.

Samozřejmě, ta ekonomická diskuse, která se tady teď vede, ta je legitimní, meritorní. Nechť se vede u projednávání opatření, která vláda navrhuje, ale teď jsme v mnohem závažnějším momentu. Prosím vás, rozmyslete si to. Přece nemůžeme vypínat možnost lidem, když jim sáhnete vládním dekretem na jejich práva, aby se mohli bránit u soudu. To je situace, která tady předobraz nemá. Já nevím, jestli... Vládní poslankyně a poslanci, my jsme ten návrh, mimochodem, váš dostali chvilku před tím, než jsme o tom šli diskutovat, tak já nevím, jestli to četli vaše poslankyně a poslanci a je jim tenhle stav změněného právního prostředí v téhle zemi jedno. Tohle, co navrhujete, do právního řádu protlačuje skutečně mechanismy socialistického plánování. Je to k němu rozhodně blíž než jakákoliv tržní ekonomika. Ale dobrá, o tom se bavme, až budeme projednávat sérii vašich opatření. Schováváte se za legislativní nouzi. Vždyť to je alibismus. Vy se za ni jenom schováváte. Ty instrumenty logicky máte i bez legislativní nouze. Jenom jste zaspali a teď už běžíte za jedoucím vozem a ne a ne ho doběhnout, ale k tomu se nemá zneužívat legislativní nouze. Ta rozhodně teď namístě není.

Ale ještě jednou upozorňuju – a chtěl bych na to upozornit všechny kolegyně a kolegy – my se opravdu dostáváme do situace, která předobraz nemá, to znamená, nemůžu se bránit. Proto jsem přirovnal to, co dnes navrhujete k destrukci státu jako takového v přímém přenosu, kterou tady děláte na pokračování. Zestátnění veřejnoprávních médií, vyhazování úředníků, rušení nominačních zákonů a teď ještě berete lidem možnost se bránit u soudu. Takhle to dlouho šlo v jedné zemi, kde to teď v neděli skončilo, a já doufám, že my to tam dojít nenecháme. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Nyní tedy s přednostním právem předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib. Za ním by potom měl přijít místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček, potom o přednostní právo požádala paní ministryně Alena Schillerová a na to by mělo navazovat stanovisko klubu, kde vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, tak abychom si to nějak shrnuli... Vláda tady dlouho nedělala vůbec nic. Vůbec nic! Potom jste začali sledovat ty marže. Říkali jste, že ty marže jdou dolů, dokonce že jdou ještě níž poté, co jste je začali sledovat. Potom si pan Babiš odjel na Maledivy oslavit Velikonoce. No a teď tady máme návrh na legislativní nouzi. Já to vlastně vnímám jednak jako přiznání toho, že jste vlastně doteď nedělali nic. Za druhé, to vnímám jako přiznání toho, že ten nástroj, který teď používáte, protože vlastně totéž už teď děláte, tak že s tím je nějaký legislativní problém, že prostě to má nějaké právní vady. Zároveň teď tedy ukazujete, že vám skutečně vůbec nejde o nějakou diskusi a konsenzus s opozicí v časech krize, jako je tato, protože...

Tady zaznělo, že tato situace nemá předobraz. Ona tak trošku předobraz má. My jsme tady měli skutečnou globální krizi, kdy šlo o život. To byla krize covidová. Tehdy také bylo použito legislativní nouze, jenomže tehdy byla snaha dosáhnout nějakého konsenzu s opozicí, takže ty návrhy byly předjednávány, byla tam nějaká lhůta na připomínky. Dobře, můžete říct, byla jenom přes víkend, ale bohužel tak tehdy ten svět fungoval. Ale tady je skutečně nulová lhůta na připomínky, je tady nulová diskuse předem.

Především – to je nejdůležitější – vaše opatření se úplně míjí smyslem, protože to, čeho tady dosahujete, je skutečně maximálně to srovnání cen benzinu a nafty na dálnici a mimo dálnici. To je základní výsledek těch vašich opatření, stanovení těch maximálních cen, což je věc, která tady doteď existovala nějakých třicet let, a nikdo to za problém neviděl. Prostě ano, cenově citlivý zákazník, mezi které se počítám i já, prostě netankoval na dálnici. Prostě si natankoval mimo hlavní tahy, třeba u té sítě čerpacích stanic, která je známá, že má ty ceny nejnižší. Prostě jiní, kteří to měli jinak, klidně mohli tankovat na dálnici. Pochopitelně kamiony, ty si vybrat nemohly, ty musely tankovat naftu na té dálnici. To, co jste způsobili těmi svými opatřeními, je tedy primárně levnější nafta na dálnici. To znamená, to je věc, která pomůže hodně těm přepravcům, kteří tady třeba jenom projíždějí. To není opatření, které by cílilo vyloženě na naše lidi.

My jsme naopak představili ten Manifest energetické bezpečnosti, kde jeden z vašich argumentů byl, že ono se to nedá stihnout. To se nedá stihnout, tam jsou kroky, o kterých by musel rozhodovat parlament. To se nedá stihnout, že jo? My jsme navrhovali „vrátit lidem peníze z nadvýběru DPH na energií“ například, nějakou jednoduchou formou, třeba formou vyšší daňové slevy nebo slevy na děti nebo nízkopříjmové domácnosti, které jsou závislé na dojíždění za prací nebo studiem, by mohly mít nárok na příspěvek na dojíždění, tak aby ta krize nedopadala na lidi, kteří mají nejméně. Tak to byl argument, že to by se nestihlo. Nebo nižší DPH na základní potraviny. To je samozřejmě věc, která by se rovněž musela řešit zákonem, jako že my už máme paragrafové znění napsané, načtené v systému. Je to zkrácení DPH ze 12 na 6 procent u základních potravin: pečivo, ovoce, zelenina, luštěniny, těstoviny, rýže, rostlinné oleje, čerstvé maso. To jsou záležitosti, které by skutečně pomohly všem s tou inflací, která tady teď hrozí. Samozřejmě vrátit ten osvědčený projekt Nová zelená úsporám, což je další věc, která by mohla naší zemi pomoct, zejména lidem, kteří mají hluboko do kapsy a teď na ně dolehnou ty ceny energií úplně nejvíce.

Co jste se rozhodli dělat vy? Po tom dlouhodobém nicnedělání jste tedy přišli s opatřeními. Jedno z nich ohlásil pan ministr Havlíček dneska, že tedy přejmenuje ministerstvo. To je super nápad, přejmenovat ministerstvo jako reakce na tuhletu situaci. Zastropujeme ceny. To jsme viděli vás v akci. Poprvé, to jste nezvládli ani použít správně ten svůj vzoreček, takže jste ty ceny stanovili špatně. Když vás na to upozornili, tak stejně nakonec to počítáte nesmyslně, protože když jdou ceny ropy na světových trzích nahoru, tak vy s tou maximální cenou jdete ještě dolů a potom se nestačíte divit, že na některých čerpacích stanicích už ta nafta ani není prodávána, protože samozřejmě ti podnikatelé by museli být blázni, kdyby prodávali něco, co nakoupí draho, aby to prodávali za levno. Takový šílenec tady mezi podnikateli podle mě není. Ostatně ta nafta se teď neprodává ani na čerpací stanici, kterou provozuje dopravní podnik v Děčíně. Připomenu, že v Děčíně máte primátora. To znamená, ani vaši lidi nejsou tak hloupí, aby dělali to, co jim už teď nařizujete.

Teď přicházíte a žádáte v legislativní nouzi, abyste získali ještě silnější nástroj, abyste dělali ještě intenzivněji to, co už teď děláte špatně. Mně to připomíná, jako kdyby dítě se dostalo k zápalkám, podpálilo závěsy a teď za vámi přišlo a říkalo: Já bych chtěl na Vánoce plamenomet. To je tak zhruba stejná úroveň toho, co vy teď chcete. Máte nástroj, používáte ho špatně, chcete nástroj ještě větší.

Navíc se úplně míjíte tím, co byste reálně dělat měli, protože to, co byste řešit měli, není vysoká cena benzinu ve smyslu vyšší na těch hlavních tazích než na těch vedlejších, protože za chvilku touhle logikou budete muset řešit cenu kafe, protože přece jenom spousta lidí – to se tady asi shodneme – že bez toho kafe je to obtížné, tak pojďme řešit cenu kafe, že je rozdílná na dálnici a mimo dálniční tahy.

Anebo možná zkusme se raději věnovat té podstatě toho problému. Podstata problému spočívá v tom, že naše země je hodně závislá na fosilních palivech. To znamená, proto jsme měli v rámci toho našeho energetického manifestu i tři opatření, která byste měli dělat v dlouhodobém horizontu, snažit se snížit tu závislost naší země na fosilních palivech, podpořit obnovitelné zdroje energie. Co jste udělali? Vy jste se rozhodli, že zmenšíte ty akcelerační zóny na větrné elektrárny. To znamená opět naprosto bezchybně jste se vydali opačným směrem, zase to táhnete zpátky. Říkali jsme, že byste neměli blokovat Novou zelenou úsporám. Výsledek vaší práce: Nová zelená úsporám není. Potopili jste doteď funkční a oblíbený projekt, který reálně přispíval k tomu, že tady byly energetické úspory a my jsme měli nižší spotřebu energií, samozřejmě hlavně z těch fosilních paliv.

Další věc, co jste se rozhodli, je koupit ten podíl v ČEZu, ten zbylý, což bylo také jedno z opatření, co jsme vám zrovna říkali, že tohle přesně nemáte dělat, protože tohle je věc, která tak akorát vám usnadní život, zlikviduje to kapitálový trh tady v České republice, respektive tady pražskou burzu, protože zmizí ten nejzásadnější titul, vám to trochu usnadní život a hlavně zmizí peníze, které se daly použít na investice, třeba právě do těch obnovitelných zdrojů energie. Nevznikne za to ani 1 kilowatt nového zdroje, prostě jenom budete mít jednodušší život a trochu hůř bude vidět na ty peníze v rámci ČEZu, protože tam už nebude kontrola těch minoritních akcionářů.

To je další z vašich receptů, kterými se tady snažíte řešit tuhletu situaci: přejmenovat ministerstvo, zastropovat ceny, koupit za 300 miliard ČEZ, zmenšit akcelerační zóny na OZE o 80 procent a zrušit podporu energetických úspor v domácnostech, Novou zelenou úsporám. To je skutečně cesta, která směřuje úplně opačným směrem, než co by dávalo smysl.

Ještě k tomu všemu tady vystoupí pan Havlíček – ministr, který už je na sociálních sítích označován jako komsomolec, protože on tím rád častuje všechny ostatní, takže Karel komsomolec Havlíček – se tady rozhodl, že chce určovat ty státní ceny a ještě pro to argumentuje a srovnává to skutečně s tou situací, která tady byla před lety s těmi cenami energií, když byly zastropované. Znovu připomínám, že stát před těmi lety vynaložil nějakých 52 miliard na kompenzace těch zastropovaných cen, tak se ptám paní ministryně financí, kde má ty peníze v rozpočtu na ty kompenzace, když tedy chcete nutit pumpy prodávat naftu pod cenou? Ony teďka tedy neprodávají, tak byste asi primárně měli řešit dostupnost těch paliv, protože ten zásadní problém, který tady přijde v momentě uzavření Hormuzského průlivu je ten, že ty pohonné hmoty tady nebudou. Zejména nebudou za ty ceny, které vy tady jako komsomolci budete nařizovat. To je ten zásadní problém, který byste měli řešit, ale místo toho vy jste se naprosto neomylně vydali na všech frontách přesně opačným směrem. Já bych si dovolil připomenout, že na co sáhl Karel komsomolec Havlíček, tak to zbankrotovalo. Teď tenhle člověk je vicepremiérem vlády našeho státu, takže to se máme na co těšit.

To znamená, my budeme jednoznačně proti tomu, aby se tady něco v téhle věci schvalovalo v legislativní nouzi, protože nástroj, který už teď máte a který používáte, používáte zcela zjevně špatně. Máte problémy s elementárními matematickými úkony a výsledkem těchhle vašich aktivit je, že některé pumpy – včetně dopravního podniku v Děčíně pod kontrolou vašeho primátora – přestávají tu naftu prodávat. To je neakceptovatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím, i pro stenozáznam, držme se skutečných jmen a příjmení poslanců. Děkuji.

Nyní s přednostním právem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zazněla tady spousta podle mého názoru trefných reakcí a trefných hodnocení toho, s čím vláda na tuto schůzi Poslanecké sněmovny přichází a proč chce navíc hlasovat v rámci legislativní nouze.

Kolegyně, kolegové, dnes před sebou budete mít zásadní principiální rozhodnutí, rozhodování. Budete se rozhodovat o tom, zda věříte více trhu, kde se setkává nabídka s poptávkou a tvoří se cena, zda věříte tedy cenovému mechanismu, volnému cenovému mechanismu, nebo zda věříte centrálnímu plánování, které jsme tady měli před rokem 1989. Budete rozhodovat a svým hlasováním řeknete to, zda si myslíte a zda věříte tomu, že zdrojem našeho bohatství je tržní ekonomika se soukromým podnikáním, se svobodnou tvorbou cen, anebo zda si myslíte, že zdrojem bohatství je Ministerstvo financí coby centrálněplánovací úřad s vrchní centrální plánovačkou paní ministryní financí, která ví lépe a více, než vědí stovky, tisíce lidí, firem na trhu, jaká správná cena nafty a benzinu má být.

Já s jednou větou paní ministryně financí souhlasím – bohužel to je asi opravdu jenom jedna věta – a ta věta zazněla od paní ministryně financí ve chvíli, kdy jsme vyzývali vládu, aby řešila rostoucí vysoké – už tehdy vysoké – ceny benzinu a nafty. Ona říkala, že nechce zasahovat do cenového mechanismu proto, protože je to atomová bomba, kterou by na ten trh vyslala. My jsme samozřejmě od paní ministryně a od vlády nechtěli v žádném případě, aby jakkoliv zasahovala do cenového mechanismu, protože dobře víme, že jak zkušenosti ze zahraničí, tak i zkušenosti historické vždycky ukázaly, že ty zásahy do cenového mechanismu se obrátí, a byť jsou třeba realizovány s dobrými úmysly, tak ty důsledky, které přinášejí, jsou veskrze negativní. Bohužel paní ministryně tu atomovou bombu nenechala schovanou, otevřela ten pomyslný kufřík a zmačkla červené tlačítko ve chvíli, kdy byl pan premiér na dovolené, a způsobila na trhu s palivy samozřejmě chaos. Ten chaos vidíme dodneška, kdy každý den se paní ministryně snaží trefit do té ceny, snaží se tu zvýšit, tu snížit cenový strop, kterým chce regulovat pohonné hmoty, ale je to čistě nepochopení toho, jakým způsobem cenový mechanismus a cenové změny probíhají. Paní ministryně prostě v tuhletu chvíli má v ruce zbraň, kterou míří na terč, ale ten terč není schopná trefit – což jí nevyčítám, protože je třeba právničkou, a nikoliv ekonomkou – ale proto, že zkrátka ty ceny jsou pohyblivé. Ty ceny se pohybují nahoru, dolů a trefit se do nich neumí žádný sebegeniálnější ekonom ověnčený Nobelovou cenou. Rozumní ekonomové takovou ambici ani nikdy nemají a neměli, protože věří trhu a věří, že cenové signály, které ten cenový mechanismus doprovázejí, jsou ty jediné, které mohou správnou cenu určit, čili ani právník, ani ekonom, ani nikdo s Nobelovou cenou (za) ekonomii, ani nikdo geniálnější prostě nedokáže v daný moment určit, jaká cena na trhu jakékoliv komodity je správná.

Taková ta snaha trefovat ten pohyblivý terč, kterým ty ceny na volném trhu jsou, vede samozřejmě k negativním důsledkům a my jsme je viděli v přímém přenosu. Ve chvíli, kdy se ten cenový strop určí nad průměrnou úrovní nebo nad tržní cenou, která se pohybuje na trhu, tak samozřejmě nemá jakýkoliv efekt v tom smyslu, že by cenu pro spotřebitele a firmy snížila. To se stávalo v těch prvních dnech, kdy paní ministryně stanovila ten strop nad průměrnou cenou na trhu. To má efekt jediný, paní ministryně ukázala referenční cenu, ke které mohou v uvozovkách ti účastníci trhu směřovat, de facto tak vybídla ten trh, aby vytvořil kartel. Ukázala cenu, která je ještě akceptovatelná, takže i ti, kteří prodávali benzin a naftu za ceny nižší, mířili k té vyšší ceně. To je případ negativního důsledku ve chvíli, kdy se cenový strop stanoví nad tou cenou, která je tržní nebo která je průměrná na trhu. Ve chvíli, kdy ten strop je nižší, tak to má samozřejmě jiné negativní důsledky. Ty jsme mohli vidět v případě těch zavřených čerpacích stanic, případně jsme je mohli vidět v tom, že sice zlevnila cena ropy, u které byl největší problém, ale ti prodejci si na tu marži a na ty zisky sáhli tím, že zvýšili o něco více benzin, který třeba měli doposud levnější, takže ano, cena nafty se trošku snížila, ale o to více vzrostla relativně cena benzinu. Další projev negativní byl ten, že zatímco pár benzinek na těch dálničních tazích, kde přirozeně cena pohonných hmot, ale jakýchkoliv produktů a služeb, které se na benzinkách na dálnicích prodávají, je vyšší, tak se snížila, ale bylo to provázeno tím, že menší čerpací stanice na silnicích nižšího řádu na venkově naopak tu cenu zvyšovaly, čili paní ministryně tím možná pomohla zahraničním řidičům, kteří často tankují na dálnicích, nebo bohatším lidem, kterým se nevyplatí cestovat za levnějším pohonnými hmotami a sjíždět z dálnice, tak těm pomohla, ale těm, kteří naopak jsou schopni si pro levnější pohonné hmoty dojet, tak těm tyto produkty zdražila, čili vidíme, že prostě není možné dosáhnout lepšího výsledku, protože ať tak, či onak, ten cenový strop, když není stanoven přesně na té tržní ceně, tak vede k negativním důsledkům. Jiné zase benzinky mohou zdražovat ostatní produkci, která regulovaná není, tak aby zůstaly ziskové.

Návrh, se kterým vláda do Poslanecké sněmovny, vláda komentuje tím, že se inspirovala řešením, které pochází z dob energetické krize. Naše vláda však regulovala síťovou komoditu v systému, který je ze své podstaty regulovaný. Přišla nejenom s regulací těch cen, ale přišla s kompenzačním mechanismem, který těm poskytovatelům, dodavatelům elektřiny, kteří byli nuceni prodávat svoji energii pod náklady, tak je kompenzovala poměrně výraznými finančními prostředky ze státního rozpočtu. Navíc to opatření bylo... Bylo o něm informováno s předstihem, bylo vytvořeno s předstihem a nebyl tam takový chaos, jaký vidíme den co den, kdy se Ministerstvo financí snaží trefit do tržní ceny nebo blízko tržní ceně, tak aby ty negativní důsledky byly pokud možno co nejmenší.

Čili srovnávat to s regulací cen elektřiny a s érou energetické krize je opravdu absolutní nepochopení rozdílu energetického trhu, trhu s elektřinou, a volného trhu pohonných hmot.

Jsem přesvědčen, že ten navržený způsob je špatný i z toho důvodu, že paní ministryně chce změnit cenové výměry, kterými reguluje ceny benzinu dneska, tak je chce změnit na podzákonný právní předpis, na nařízení vlády, na podzákonný právní předpis nařízení vlády, který není jako doposud ten cenový výměr přezkoumatelný správním soudem. Dnes ve chvíli, kdy to negativně dopadá na některé prodejce pohonných hmot, tak ti samozřejmě se mohou obrátit ke správnímu soudu, žádat správní soud o zrušení takového opatření a žádat a soudit se se státem o kompenzace za způsobené škody. Protože paní ministryně ví, že tu regulaci udělala špatně, protože paní ministryně ví, že poškodila celou řadu prodejců pohonných hmot, tak přichází s opatřením, ve kterém bude mít větší moc, větší sílu té hlavní plánovací role na Ministerstvu financí v novém centrálněplánovacím úřadu, chce takové opatření, které bude přezkoumatelné pouze Ústavním soudem, nikoliv soudem správním. Ale každý tuší, že možnost jednotlivce, jednotlivé firmy obrátit se na správní soud je možná, je otevřená, zatímco k Ústavnímu soudu se žádný jednotlivec samozřejmě dostat nemůže, nemůže se na něj obrátit tak snadno jako se jakýkoliv podnikatel, prodejce může obrátit a hájit svoje práva před správním soudem. Čili je tu vidět, že ani vláda nevěří svým receptům, kterými trh s pohonnými hmotami reguluje. Nevěří jim do té míry, že se obává – a podle mého názoru se obává oprávněně – že zde budou existovat žaloby proti tomuto rozhodnutí a že zde budou existovat žaloby, které budou žádat náhradu škody za ten chaos, který paní ministryně financí na trhu s cenami pohonných hmot způsobila.

Není to tak, že by občanští demokraté neviděli ve vysokých cenách paliv, tedy nafty a benzinu, jakýkoliv problém, že bychom to nechtěli řešit. Naopak, byli jsme první, kteří upozorňovali paní ministryni, že válka, respektive útok na Írán, způsobuje dramatický růst cen ropy a že se to bezesporu velmi rychle projeví i u cen čerpacích stanic. Když jsme na to paní ministryni upozorňovali, tak jsme slyšeli věty o tom, že nebude reagovat podle toho, jak se vyspí trh, že to je přechodná záležitost, že ještě nikdo nereaguje, že je na to dostatek času. Střih, pár týdnů uběhlo a situace se dramaticky změnila. Místo standardního legislativního procesu, místo standardního hledání správných nástrojů, jak čelit vysokým cenám benzinu a nafty, tady máme další chaotický krok a další krok, se kterým vláda v nouzi přichází a chce ho projednat zrychleně, chce ho projednat v legislativní nouzi, jakkoliv jsme mohli už na začátku toho konfliktu tady začít o té věci debatovat, ale to tehdy ještě vládní koalice nechtěla připustit ani debatu o vysokých cenách pohonných hmot na plénu Poslanecké sněmovny. Zakázala nám tady hlasy vládní koalice vůbec toto téma otevřít, abychom diskutovali, jaká opatření jsou správná, jaká opatření jsou špatná, kde se máme v zahraničí inspirovat a kde se v zahraničí nemáme inspirovat. Vláda se rozhodla inspirovat v Maďarsku, to také v minulosti stropovalo ceny pohonných hmot. Ukázalo se to, stejně jako se to ukazuje prostě v historii téměř pokaždé, ukázalo se to jako špatný krok, protože to vedlo k frontám a nedostatku na maďarských čerpacích stanicích. My bychom vládu chtěli přesvědčit, aby se inspirovala spíše v Německu, což je překvapivé, protože Německo také v energetice dělalo v posledních letech opravdu velké chyby a příliš k inspiraci nemotivuje, ale v případě pohonných hmot jejich kancléř Merz, který je racionálnější než předcházející vedení Německa, navrhuje rovněž snížení energetických a spotřebních daní na benzin, tak aby ulevil domácnostem a firmám právě s vysokými cenami pohonných hmot.

To je přesně to, co navrhovala hned na začátku konfliktu v Íránu Občanská demokratická strana, která sepsala a připravila novelu zákona o spotřební dani, ve které navrhujeme snížení spotřební daně na benzin a naftu. Ano, není to ideální opatření. Ano, část snížení spotřební daně se skutečně nemusí projevit v celkovém snížení té ceny, ale podívejte se na to, jakým způsobem a jaký chaos jste způsobili vy tímto socialistickým, direktivněplánovacím opatřením, které jste před několika lety z toho červeného kufříku s atomovou bombou otevřeli a přinesli na trh s pohonnými hmotami.

Nemyslím si, že existuje v tuto chvíli důvod pro to, aby to bylo projednáváno v legislativní nouzi. Já jsem přesvědčen, že dopady konfliktu v Íránu budou širšího charakteru než jenom to, že by to dopadlo na vysoké ceny nafty a benzinu. Obávám se toho, že v následujících měsících budeme čelit stejnému problému s plynem. Ukazuje se, jakým způsobem to dopadalo na akciové trhy: nejvíce na asijský, potom na evropský, následně na trh Spojených států. Všichni dobře víme, že ta infrastruktura, která byla v Perském zálivu poničena, tak ani při nějakém rychlém vyřešení konfliktu nebude rychle obnovena, čili ty dopady do cen energií budou podle mého názoru širšího charakteru než jenom do cen benzinu. Rostou úrokové sazby, protože roste riziková přirážka v této geopoliticky napjaté situaci. Bude se pravděpodobně prodražovat obsluha státního dluhu, bude se prodražovat provozní financování firem, budou se prodražovat hypotéky. To jsou všechno negativní dopady, které nepřivolávám, které si nepřeji, které nepřeji ani této vládě. Této vládě už je nepřeji vůbec, protože míra chaotismu, která v jakékoliv krizi přichází – a zažili jsme to i v covidové krizi – je taková, že ten chaos způsobuje ještě horší dopady, než kdyby nedělali vůbec nic. K tomu bych chtěl vyzvat vládu právě v souvislosti s regulací cenových stropů. Viděli jste, že vám to nefunguje, viděli jste, že to způsobuje chaos.

Inspirujte se prosím v zemích, které to dělají standardnější cestou. Snižte spotřební daň na benzin a naftu, jako to dělají teďka v Německu. Neopakujte chyby Maďarska, které způsobilo nedostatky, fronty. Hlavně nedělejte z české ekonomiky znovu centrálně plánovanou ekonomiku, nevracejte se před rok 1989. Nechtějte, paní ministryně, být centrální plánovačkou po vzoru centrálního plánovacího úřadu před rokem 1989. Fakt ani já, ani vy nevíte, jaké správné ceny na tom trhu mají být. To ví pouze ten trh samotný. Ty se ukážou při střetnutí nabídky a poptávky a my případně jako politici řešme negativní důsledky těch vysokých cen. Ty tady mohou být, ty tady budou, řešme je. Navrhujeme snížení spotřební daně, případně jiných daní. Hledejme opatření, jak pomoci podnikatelům, na které bezesporu budou vysoké ceny energií dopadat i v nadcházejících měsících. Bavme se o tom, jak jim pomoci, jakými cestami pomoci, bavme se o tom, jestli máme pomáhat nějakým způsobem v sociální politice, ale prosím vás nehrajte si na trh, nehrajte si na to, že víte, jaké ceny na trhu jakéhokoliv produktu mají být. Nevíte to. Vždycky to bude jenom střelba na běžící terč, který nemáte šanci trefit. Čím více vaše střelba bude mimo ten terč, tím větší náklady to pro českou ekonomiku bude mít.

Naše ekonomika a naše bohatství... Naše bohatství máme díky tomu, že tady po roce 1989 vznikla tržní ekonomika. Podstatou té transformace byla liberalizace cen. To bylo to hlavní, co v té transformaci spolu s privatizací proběhlo. Tehdy se ukázalo, jakým způsobem direktivně řízené ceny tu ekonomiku destruují, jakou ztrátu konkurenceschopnosti, jakou ztrátu životní úrovně centrální plánovač, který si hrál na trh, způsobil. Vy se chcete v této věci inspirovat a vracet se do této neblahé hospodářsko-politické – a samozřejmě tehdy nejenom hospodářsko-politické – negativní éry.

My věříme ve svobodný trh. Ten nechme fungovat a případně řešme nějaké negativní důsledky, které i ten trh občas může přinést, ale nesnažme se ten trh nahradit, snažme se pouze minimalizovat nějaké dopady, které na různé sociální skupiny nebo na různá odvětví mohou dopadnout, ale určitě tím řešením není návrat z tržní ekonomiky směrem k socialismu, který vy jste dnes přinesla do Poslanecké sněmovny. Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí přednostním právem paní ministryně financí Alena Schillerová a připraví se se stanoviskem klubu paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo.

Pane místopředsedo Skopečku, ono to právní vzdělání... (Místopředseda Skopeček se omlouvá a opouští jednací sál.) V pohodě, nevadí, tak třeba vám to někdo střihne pak ze záznamu. Ráda bych mluvila osobně na pana místopředsedu, ale vzhledem k tomu, že jsme velmi častí partneři v duelech, tak si myslím, že to stihneme zase někdy brzo. Ono to právní vzdělání taky není špatné, když pořád tady mluví pan místopředseda o ekonomickém vzdělání, takže já si dovolím takové malé edukativní okénko a poučím vás o tom Německu, když tady říkáte: Německo to dělá výborně, běžte se tam poučit a tak dále. Já nebudu nikoho kritizovat, žádnou zemi. Někdo to udělal lépe, někdo hůře. Ono se to projeví velmi rychle, protože buď tam začne v té zemi vysychat takzvaně, jak říkají z oboru, to znamená nedostatek pohonných hmot... To naštěstí u nás není a já doufám, že jste všichni rádi, bez ohledu na to, jestli jsme v opozici, nebo v koalici, že jsme rádi, že máme dostatek pohonných hmot.

Německo. Pan místopředseda Skopeček říkal – a už tady to říká několik dnů, možná týdnů, včera o tom jednala naše vláda – že jsme měli snížit spotřební daň o 1,70, že to by byla ta pecka, ta bomba, která by pomohla. To byl scénář, který jste naordinovali naší ekonomice v roce 2022 po třech měsících zhruba. Po třech měsících, co vypukla válka na Ukrajině, tak jste se pod tlakem v podstatě i naším, když jsme přišli s 12 opatřeními, probudili a snížili jste spotřební daň o 1,50 koruny tehdy. Já jsem si to zjišťovala na Ministerstvu financí – teď se k těm informacím dostanu, tehdy ne – a ono na chvilku se to projevilo, ale na velmi krátkou dobu, protože samozřejmě byl protichůdný pohyb na burze, takže se to v těch maržích a v těch cenách rozpustilo, jenom abychom si tedy řekli o těch vašich zázračných receptech. Teď jste pro změnu to zvedli o dvacetník na 1,70 koruny. Německo prohlásilo v pondělí... Bylo to zatím – my jsme to zjišťovali na ministerstvu financí německém – zatím konkrétní tam žádný návrh nemají a je to nějaká domluva koaličních špiček, že sníží spotřební daň. My jsme si přečetli – myslím, že na Novinkách – že to je 4 koruny a že my tady jenom vlastně 1,95 koruny, ať jsem přesná, na spotřební dani s dépéháčkem 2,35. Víte, jak to je? My máme benzin dnes 12,84, protože přestože to je harmonizovaná daň, ta spotřební daň, tak ona je samozřejmě... Tam jsou nějaké limity a každá země může si stanovit to v rámci těch povolených limitů, takže Němci... My máme 12,84 koruny, oni mají skoro 16 korun a budou snižovat o 4,14 koruny – pecka, sníží to k nám, jenom to už tam nenapsali na těch Novinkách, my jsme jim to vysvětlovali na tiskovce – takže to budou mít na 11,80. U nafty mají běžnou sazbu 11,45, my 9,95. Oni jdou na 7,30, takže reálně snižují o 4,14, takže my jsme teď na 8 korunách po tom prominutí u nafty 0,1 haléře. Jsme teď.

No a neudělali jsme to, pane místopředsedo, pane předsedo Kupko a tak dále, neudělali jsme to legislativním návrhem, jak jste nám navrhovali. To by ještě dneska nebylo nic, když nás vyzýváte k té akceschopnosti. Ještě by nebylo nic. Ne, my jsme využili elegantního nástroje, který nám dává daňový řád, a to je prominutí daně. Prominuli jsme tu spotřební daň včetně DPH, ale mohli jsme samozřejmě vyklesat na ten limit minimální, který nám stanoví Evropská unie. Představte si, kolegové z ODS, že ten nástroj se schválil v daňovém řádu za vás. Vy jste navrhli tehdy, ať vláda může promíjet, za nějakých samozřejmě podmínek stanovených v legislativě, daně. Bylo to poté, co jsem vedla spor s vaším bývalým ministrem o to, jestli ministr financí tu kompetenci má, nebo nemá. Já jsem pro to zvedla ruku – myslím si, že nebyla jsem sama v hnutí ANO – aby ten nástroj tady byl a bylo to prostě okamžitě. Vláda o tom rozhodla 2. dubna s účinností od 8. dubna. To jenom abychom si to vyjasnili. No a samozřejmě kdybychom snížili jenom tu spotřební daň a udělali to o tu 1,70 korun, co jste říkali vy – my jsme to udělali o něco víc, kam nás pustila Evropská unie – no tak by se to ztratilo v těch maržích. Myslíte si, že tu 1,70 koruny v těch maržích 6,57 až 10 korun by někdo pocítil? Ani náhodou, ani náhodou! Vy jste si to už v roce 2022 vyzkoušeli. Vaše akceschopnost byla tak zdrcující v tom roce 2022, že jsme to odnesli už za rok 2022 15procentní inflací. Už v té době, kdy jste to rozhodovali, jste měli inflaci skoro 13 procent. Jaká byla kumulovaná, nemusím připomínat, 33, 34 procent, takže myslím si, že to máme pořád všichni v čerstvé paměti. Prosím, aby nás pan místopředseda neustále nemistroval.

My jsme ty marže stanovili s maximální citlivostí. Také to bylo, jak tady řekl můj ctěný kolega Karel Havlíček, přijato i svazy, komorami. Česká asociace petrolejářského průmyslu, která zahrnuje vlastně většinu trhu, tak tyto věci prostě respektovala, akceptovala. Proto také když tu cenu konečnou stanovujeme, tak bereme největší hráče na trhu. Bereme Orlen, bereme MOL, bereme Čepro – státní organizaci Čepro, která má 280 státních čerpacích stanic – Robin Oil a EuroOil. Tam si také můžete zkontrolovat ceny, že jsou dlouhodobě, pravidelně nejnižší, protože stát se nechová jako predátor. Pak tam bereme prostě cenu nebo respektive bereme z toho pohybu na burze organizace Pletz (?), což je rotterdamská burza. Proto vždycky čekáme každý večer nebo respektive v noci, kolik ta burza vyjde a pak stanovujeme tu cenu, aby v těch 2,50 jsme nechávali nějakou možnost pohybu – proto stanovujeme maximální cenu – a ty extrémy jsme uřezali.

Vy se ptáte na hospodářské škody? No, já zůstávám s úžasem stát. Víte to třeba, že kamiony nebo různé autodopravy, které rozváží zboží, potraviny a tak dále, že zejména tedy kamiony od určité tonáže musí jezdit prostě třeba jenom po těch dálnicích, po těch hlavních tepnách, kde samozřejmě ty ceny jsou nejvyšší, že prostě tomuhle jsme chtěli zabránit a že vy jste nám říkali „všichni zdraží, všichni využijí té vaty 2,50“, pan předseda Kupka, pan místopředseda Skopeček, všichni? Otočili jste zázračně během pár dnů. Sotva vyšlo pár článků, tak jste otočili a začali jste říkat, že tady ničíme čerpadláře.

Já si jenom vytáhnu znova... (Hledá v materiálech.) Já jsem neměla tolik času v těch faktických.

V posledních dnech se nám objevují zprávy, že některé čerpací stanice dočasně zavírají a pohonné hmoty neprodávají. Z celkového počtu několika tisíc čerpacích stanic se jedná o nízké jednotky. Některé z nich prodávají dočasně pouze jedno palivo, některé i dočasně neprodávají vůbec.

Je to samozřejmě jejich ryze obchodní rozhodnutí. My se jenom můžeme domnívat, že jde o formu spekulace na budoucí růst cen pohonných hmot na burze. Jinými slovy, prodejce očekává, že cena na burze – a s ní maximální přípustné marže – půjde nahoru. Současné silné výkyvy na trhu cen pohonných hmot generují pro některé podnikatele na trhu ztrátu, avšak tento rozdíl se vyrovná v dalším období, když dojde zpět ke změně trendu v cenách. Krátkodobě mohou některé subjekty generovat ztrátu, ale v dalším období generují zisk. K obdobným situacím docházelo i v minulosti, a to bez existence regulace maximálních cen.

Znova upozorňuju, že je to extrémně konkurenční prostředí. Budu čerpat vlastně z veřejně přístupných dat. Počet těch veřejně přístupných čerpacích stanic, které mají zasílat data na MF, dne 14. 4. evidujeme 2 628 čerpacích stanic. Podle médií a veřejně dostupných zdrojů omezily provoz – znova opakuji – čerpací stanice v jihočeských Netolicích již otevřela dne 13. 4., čerpací stanice v Češnovicích dočasně bez nafty, Shell Hustopeče dočasně bez nafty, samoobslužná stanice Signum Šakvice zavřeno, v Dobšicích na Znojemsku zavřeno. Raz, dva, tři, čtyři, pět... Dneska jste mluvili o Děčíně, tak dejme tomu šest. Děčín je navíc čerpačka dopravního podniku, takže já předpokládám, že ji využívají pro dopravní podnik a zavřeli ji pro veřejnost, ale nevím, informace nemám. Celkový počet čerpaček je 2 628.

Dále jste mluvili o tom, že se vypíná soudní ochrana. Jaká soudní ochrana se vypíná? Skupina poslanců, a dokonce kdybyste to dávali na Ústavní soud, tak vám stačí 25 poslanců nebo 10 senátorů u nařízení vlády. To seženete levou zadní, když budete chtít. Pokud by byla uložena sankce, je to napadnutelné u správního soudu a tak můžu pokračovat. Nevypíná se žádná soudní kontrola.

Znova připomínám, vy jste přece v roce 2022... Teď se nevymlouvejte na to, že to byly jiné podmínky. Ano, energie jsou velice regulovaná oblast. Kompenzace jste tam dát museli, protože jste přímo ukládali, aby šli i do minusu, aby prostě byl dostatek energie v rámci přenosových soustav. Pokud to říkám nepřesně, omlouvám se odborníkům, ale takto jsem to pochopila. Tady jsme v úplně jiných podmínkách. Jsme v konkurenčním prostředí, prostředí, kdy prostě ten obchodník sám se rozhoduje, jak bude nakupovat.

Já chci znova ukázat ten graf. (Ukazuje materiál.) Je to nafta, je to nafta. Samozřejmě mohla bych ukázat podobný u benzinu, ale ta nafta, protože 70 procent ekonomiky využívá naftu. Nafta, taky ty nůžky se velice rozšířily mezi naftou a benzinem, proto jsme snižovali nebo respektive promíjeli spotřební daň u nafty. Podívejte se, tady došlo ke vzniku konfliktu 10. 3., 2. 4... (Ukazuje v materiálu.) Mimochodem za tři týdny. Vám to trvalo tři měsíce, než jste se probudili ze snu a mezitím jste měli 13 procent inflaci, mezitím jste měli utržené ceny energií, plynu, pohonných hmot, všeho, takže nás tady prosím nemistrujte. To říkám s veškerou úctou. 2. 4. naše vláda rozhodla, že od 8. 4. budeme stropovat marže a promineme spotřební daň, samozřejmě s dépéháčkem. Podívejte se, co se nám děje. (Ukazuje v materiálu.) Cena se stabilizovala. Tady máme všechny nehlavní/hlavní čerpačky. Zelená je průměr podle cécéesek; tady ta oranžová a červená, to je Shell a OMV; vínová, tady ji máme vínovou, je MOLka; tady ta modrá taková, to jsou u hypermarketů, EuroOil, je to, myslím, Čepro, to znamená všechny naše čeprácké benzinky, a ONO. Vidíte, že i to ONO je poměrně na to, že Tank ONO – Tank ONO, říkám to dobře – vlastně je síť, která je založena na tom, že je mimo hlavní tahy a má cenu třeba o několik halířů levnější než na těch hlavních tazích. Jak mi říkali kolegové, tak tam stojí velice často fronty jenom kvůli těm... protože oni na tom mají postavenou svou politiku. Podívejte se, 2. 4. rozhodla vláda, že od 8. 4. to provedeme, stabilizovalo se to a od té doby to klesá. (Ukazuje v materiálu.)

Samozřejmě, že já nevím, jak to dopadne, ten konflikt. Všichni si, doufám, jak tady sedíme, přejeme, aby skončil, protože má dopad na ekonomiku, má dopad na naše domácnosti, má dopad na firmy, které prostě jezdí, které musí využívat pohonné hmoty. To je prostě kdekoliv, kde má dopad na průmysl a naše zemědělce. Mluvila jsem o tom ve svém úvodním slově. Já samozřejmě nevím, a proto ta cena se mění. Teď jsme zhruba o padesátník dneska ve 14 hodin vyhlásili cenu na zítřek, protože nám mírně stoupla cena na rotterdamské burze.

Na druhé straně necháváme tam jakousi vůli pro ten trh, protože vidíme zkušenosti z jiných zemí. Těch zemí, které už reagovaly. Když tady pan místopředseda Skopeček měl tu přednášku o tom, abychom nedělali nic nebo respektive jenom to snížení spotřební daně, jak nám doporučují oni, tak samozřejmě... (Hledá v materiálech.) Teď to rychle nemohu najít, ale celá řada těch zemí, které... Měla jsem je tady někde vyjmenované. To nevadí, já to třeba řeknu někdy později. Je jich prostě obrovské množství, těch zemí, které... Jo, už to tady mám, takže Slovensko, Polsko, Maďarsko, Německo, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Belgie, Francie, Řecko, čili... Mám pocit, že i Itálie něco chystá. To znamená, je to zhruba nějakých patnáct, šestnáct zemí, které něco udělaly, a my máme přehled. Někdo to udělal méně dobře, takže má teď problémy s vysycháním, s nedostatkem pohonných hmot. Například v Polsku, tam tu marži zastropovali myslím, že na 1,70 koruny a ještě dramaticky snížili DPH u pohonných hmot, takže se dostali na cenu v regionu nejnižší. No a samozřejmě tím pádem nasměrovali ty lidi hlavně z přeshraničních oblastí, aby tam jezdili nakupovat, a dneska mají problém.

Musíme myslet i na to, že 40 procent nafty dovážíme a že nemůžeme si dovolit ohrozit import. To by samozřejmě byl problém a nechceme tady prostě nějaký nedostatek pohonných hmot. To je všechno, co jsme dali na misky vah, proč jsme se rozhodli tak, jak jsme se rozhodli. Ten graf, který mám samozřejmě vytažený ze zdrojů, které... Protože naše obrovské know-how je Čepro, to je obrovská výhoda, že tyto věci můžeme na kvalifikované, odborné úrovni debatovat, protože je to velmi technicky složité a jsou to věci, se kterými musíte mít i nějakou zkušenost, i tu praktickou, obchodní. Ono jenom to, že znáte zákon o cenách, tak to asi samo o sobě by nestačilo.

Doufám, že jsem shrnula a zareagovala zhruba na vaše připomínky, které tu zaznívaly, které nepovažuji vůbec za relevantní. Z velké části, nechci se někoho dotknout. Někdo mluvil aspoň částečně věcně.

Chci znova připomenout, že v roce 2022 jste sem přinesli obdobný zákon. Donesli jste ho ve stavu legislativní nouze. Vysvětlovala jsem, proč jsou tam ty rozdíly, protože samozřejmě energetika je mnohem více regulovaná. My jsme tehdy jako hnutí ANO... Dneska jsem si to nechala vytáhnout, abych tady neříkala nepravdu. My jsme podpořili tehdy jak stav legislativní nouze, tak ten zákon, protože jsme si řekli v daný okamžik, že politika má jít stranou. Evidentně... Mám pocit, že zatím vy, kteří jste mluvili, toho schopni nejste. Děkuji vám. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za vystoupení paní ministryně.

Já vás vítám, pěkné odpoledne. Vystřídali jsme se při řízení schůze.

V této chvíli řeknu, jaký bude další scénář. Je tady jedna faktická poznámka, Michal Kučera; pak jedno přednostní právo, Věra Kovářová se stanoviskem klubu STAN; pak jsou dva přihlášení. Pokud se nikdo dál nepřihlásí, budeme hlasovat o usnesení, které potvrdí nebo nepotvrdí trvání stavu legislativní nouze. Pak až to hlasování skončí, tak jdeme na klasické projednávání schůze, kde je přihlášeno asi 12 poslanců s přednostním právem a dalších 10 bez přednostního práva.

Teďka s faktickou poznámkou Michal Kučera. Vaše 2 minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, pane předsedající. Děkuju za slovo. Já si dovolím krátce jenom zareagovat na paní ministryni jako mého předřečníka. Já jsem myslel, že tu faktickou debatu si odbydeme spíše až v tom projednávaném bodu, ale nicméně já bych chtěl tady krátce jenom upozornit na to, co tady paní ministryně říkala, že do ztráty se ti podnikatelé, ti pumpaři dostávali i předtím. Ono to je pravda. Samozřejmě každý podnikatel se někdy dostane do ztráty špatným manažerským rozhodnutím anebo z jiných důvodů, ale teď se do té ztráty dostal kvůli státní regulaci a ještě kvůli neočekávané státní regulaci. Proto se dostali do ztráty. Zásahem státu se ti podnikatelé dostali do ztráty a to skutečně odmítám. S tím skutečně nesouhlasím.

Možná bych poznamenal ještě jednu věc o tom, jak tankují ty kamiony na dálnici. Oni skutečně na dálnici tankují kamiony, ale ne české, ty tranzitní, protože tady máme teďka levnější naftu, takže si tam rádi natankují. České kamiony tankují většinou v místě, odkud vyjíždějí, kde mají skutečně svoji levnější naftu. Tam si natankují plnou a potom mizí někde do zahraničí, takže skutečně na dálničních benzinkách uvidíte minimum kamionů s českou státní poznávací značkou. Uvidíte tam ty zahraniční, tak ty teďka dotujeme, ty zahraniční.

Věřím, že ta debata – ta faktická debata – ještě potom poběží v okamžiku, kdy se ten bod otevře, a věřím, že dojdeme k nějakému smysluplnému závěru. Cítil jsem jenom potřebu zareagovat na dvě faktická pochybení, která tady řekla paní ministryně Schillerová.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli tady není žádná faktická poznámka. Poprosím Věru Kovářovou se stanoviskem klubu hnutí STAN. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, nejprve zareaguji, než řeknu stanovisko klubu hnutí STAN, zareaguju na paní ministryni, která zde uváděla některé údaje, s kterými mohu souhlasit, ale přesto je musím okomentovat.

Vy jste zmiňovala, že když docházelo k legislativní nouzi, dělala se ta opatření proti vysokým cenám energie, tak byla inflace 13 procent. Ano, to je pravda. To také byla naše nevýhoda, protože jsme přebírali vládu, kdy inflace byla 10procentní. Vy naopak máte tu výhodu, že jste začínali na nízké inflaci. Přebírali jste za situace, kdy inflace byla 2 procenta. Ta situace tehdy byla velmi dramatická. Pokud si vzpomínám, tak se jednalo nejenom o příchod 500 uprchlíků, uprchlická krize, dále stoupající ceny energií – to bylo velmi dramatické – a ještě za situace, kdy po krachu Bohemia Energy byl milion lidí bez smluv. To bylo velmi dramatické, protože jim nezbývalo nic jiného, než podepisovat smlouvy na obrovské a vysoké ceny, čili nedivím se, že jste pro legislativní nouzi hlasovali, protože ta situace odpovídala § 99 jednacího řádu. Situace byla dramatická, šlo o poškození občanů a hrozily obrovské – značné tedy, abych citovala správně, značné – hospodářské škody, čili ta legislativní nouze byla skutečně odůvodnitelná, odůvodněná a taky vaše hlasování tomu odpovídalo. Za to samozřejmě děkuji, že jste se takto zachovali.

Nyní pokud hovoříme o stavu legislativní nouze v současné době, tak hnutí STAN tento návrh nepodpoří. Zmíním to, co zaznělo dnes dopoledne na rozpočtovém výboru s tím, že vláda potřebuje pravomoc přímo ovlivnit ceny pohonných hmot konkrétními opatřeními, aby stát jednal včas a rychle. Ano, s tím bychom mohli souhlasit, ovšem většina ekonomů říká, že takováto opatření, která navrhujete – to znamená schvalovat zákony v legislativní nouzi – se dělají za podmínek, že dochází k tržnímu selhání. Abych to vysvětlila, jde v podstatě o situaci, kdy selhává trh, kdy chybí konkurenční prostředí. To není pravda. V našem případě konkurenční prostředí výborně funguje. Paní ministryně zde zmínila, že máme 2 628 čerpacích stanic, to znamená, že konkurenční prostředí funguje vynikajícím způsobem, a k tržnímu selhání tedy nedochází. To znamená, že není důvod schvalovat zákony v legislativní nouzi. Ba naopak, opatření vlády vedou k tomu, že by mohlo docházet k vytváření kartelů. To je to, co vládě vyčítáme.

Musím také říci, že klub hnutí STAN vždy říkal, když vypukla tato krize, že vláda by neměla dělat prudké a rychlé pohyby a vyčkat, jak si s touto situací trh poradí. Také zaznělo na rozpočtovém výboru, že váš návrh vám dává možnost reagovat i na důsledky mimořádné tržní situace, kdy se ceny pohonných hmot stále udržují vysoké, přestože mimořádná tržní situace již opadla. Zároveň bylo konstatováno, že z důvodu hrozící hospodářské škody nás tedy žádáte, aby to bylo projednáno v legislativní nouzi. Na rozpočtovém výboru také zaznělo, že ty v uvozovkách škody jsou odhadovány na 1 miliardu korun. Já se tedy táži: Je to skutečně v souladu s jednacím řádem? Jedná se o značnou hospodářskou škodu, 1 miliarda korun měsíčně? Na to jsme odpověď prosím pěkně nedostali. Zároveň také se zde hovoří o tom, že hospodářské, respektive ta mimořádná tržní situace již opadla, ale zůstávají zde důsledky. Jaké důsledky? To také nezaznělo na rozpočtovém výboru. Jak dlouho budou tyto důsledky posuzovány? Bude to pouze ten rok nebo to může být prodlouženo na celé volební období? Jakým způsobem a jaké důsledky budou posuzovány? Na to bych ráda slyšela odpověď.

Samozřejmě je možné a vláda to chce, aby měla kompetenci rozhodnout, jaké budou ceny. Samozřejmě bylo konstatováno, že opozice kritizuje Ministerstvo financí za to, že marže jsou moc vysoko. Naopak, jak zaznělo z úst paní ministryně, dnes se objevuje kritika od marginálních poskytovatelů. Já se táži: Marginální poskytovatel je kdo? To jsou ty benzinky v regionech, tam kam jezdí obyčejní lidé, ne na D1, ale tam, kam jezdí si natankovat benzin nebo naftu? To znamená, že tady vidím také snahu omezit v podstatě konkurenceschopnost těchto menších čerpacích stanic. To by také mohlo mít důsledky v ohrožení konkurenceschopnosti, respektive té velké konkurence, která panuje na našem trhu. Dnes se dostáváme tedy k prvnímu návrhu zákona v legislativní nouzi a ta má být opravdu vyhlašována pouze, kdy trh selhává a kdy chybí ona konkurence.

Dále zaznělo z úst paní ministryně, že celá EU nezafungovala. Já se tedy táži: Jakým způsobem Ministerstvo financí či pan premiér reagovali na tuto situaci a zda kontaktovali ostatní evropské země s tím, aby se ten postup nějakým způsobem sladil?

Ještě bych se chtěla zmínit o jedné věci. Žádné zastropování nevede ke snížení spotřeby, protože možná nyní máme dostatek pohonných hmot, ale vzhledem k tomu, že nevíme, jakým způsobem se bude vyvíjet onen globální konflikt, samozřejmě nevíme, zda to bude navždy.

Hovořili jsme také o tom, jakým způsobem fungují čerpačky Čepra, a zaznělo zde – a tam myslím, že to je také riziko – že Čepro má poměrně nízké ceny, a pokud ty ceny snížilo, tak bylo konstatováno na rozpočtovém výboru, že spotřeba vzrostla o 70 procent. Za klub Starostů a nezávislých musím říci, že pro nás je důležité, aby signály, které vysílá vláda, a opatření vedly spíše ke snižování spotřeby, nikoliv naopak.

Nyní na závěr mi dovolte, abych shrnula důvody, které nás vedly k tomu, že legislativní nouzi nepodpoříme.

Za prvé je to zbytečnost tohoto nového zákona, protože stačí, aby se stávající situace, mimořádná situace, mohla řešit podle zákona o cenách. To za prvé.

Za druhé je zcela zřejmé, že pokud někdo reguluje ceny, a to dlouhodobě, protože takto ten zákon může fungovat, že může dojít dlouhodobě k regulaci cen v České republice, takováto regulace může vést k nedostatku situace, respektive nedostatku pohonných hmot na trhu.

Za třetí, pokud bude cenový strop nižší než nákupní cena, pumpaři mohou – a už se to stává, i když jsou to jednotky – přestanou palivo prodávat, což samozřejmě může vést k frontám, nebo dokonce, jak už jsme viděli, uzavírání stanic.

Za další, zaznělo zde, a paní ministryně to konstatovala i na rozpočtovém výboru, že skutečně ty obrovské marže byly zejména na D1, což otázka z jejích úst zněla, zda to nejsou hospodářské škody pro rodiny a pro občany, a proto tedy si myslím, že potom byste měli také cílit na cenu benzinu, protože možná oněch 30 procent lidí, kteří jezdí na benzin, jsou právě ti, kteří čerpají u malých pump, protože si opravdu rozmyslí, zda pojedou, i když jedou přes D1, tak si nevyhledají čerpací stanici menší s nižší cenou. Zároveň ta vaše opatření mohou vést k likvidaci malých prodejců. To znamená, že by mohlo dojít k dlouhodobému omezení konkurence, pokud by ony menší čerpací stanice opustily trh.

Za páté, jsou zde právní rizika. Paní ministryně říkala, že je možné, aby v případě, že zákon bude přijat, nebude se nám líbit, můžeme se obrátit na Ústavní soud. Ano, to můžeme, ale mohou se obracet na Ústavní soud také provozovatelé? A pokud by požadovali nějaké kompenzace u Ústavního soudu, samozřejmě to chvilku trvá, než dojde k rozhodnutí Ústavního soudu, a malá benzinka, kterou stát nutí prodávat pod nákupní cenou, může zkrachovat, než dojde k vynesení rozsudku, a to my považujeme za nepřiměřený zásah do práva podnikání.

A znovu zde opakuji, důvody pro vyhlášení legislativní nouze a schvalování návrhu zákona jsou v případě, že mohou vzniknout značné hospodářské škody, a já se ptám, zda miliarda ročně je skutečně velká hospodářská škoda, protože pokud se zde hovoří o tom, že přesunete financování veřejnoprávních médií na rozpočet, tak to je v podstatě ve stejné výši, a já se ptám, jestli to také není značná hospodářská škoda, protože peníze pak v rozpočtu mohou chybět právě na cílená opatření, nikoliv na ta opatření plošná.

Poslední, a to už jsem také zmínila, jsou ty důsledky, které nebyly... Je to vágní pojem a tady bych prosila, zda by to mohlo být nějakým způsobem vysvětleno.

Na závěr mi tedy dovolte konstatovat, že legislativní nouzi klub hnutí STAN nepodpoří. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně, v této chvíli. Ano, opožděný potlesk.

A v této chvíli už jsou na řadě řadoví poslanci. Poprosím Lukáše Vlčka, připraví se Michal Zuna.

Než přijde pan poslanec, přečtu jednu omluvu: Ivan Bartoš od 19 – rodinné důvody. Děkuji.

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Tedy, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, já se pokusím být stručný, nebudu ani nikoho aktivně ani pasivně agresivně urážet. Já jsem si tedy, paní ministryně, napsal jednu větu, která mě rozesmála, kterou jste před chvilkou řekla: Tak nás tady nemistrujte. A to říkám se vší úctou, to jsou takové dvě věci, které se docela legračně propojí dohromady, takže já tyhlety věci používat nebudu a pokusím se být maximálně stručný a k věci.

No, za mě osobně není důvod, aby byly naplněny důvody pro legislativní nouzi, a to z několika stručných důvodů, které se pokusím krátce okomentovat. Starostové tady již víc jak měsíc od začátku samotného konfliktu na Blízkém východě navrhují, aby se Sněmovna danému tématu věnovala. Já sám jsem to navrhoval již třikrát, pokaždé to vládní většina odmítla, že to není asi potřeba, a teď aktuálně tady stojíme v situaci, kdy máme jednat tedy o stavu legislativní nouze. Prostě nerozumím tomu, proč ty předchozí kroky, které nepochybně tu situaci k nim vedly, proč jsme se tedy o tom již nebavili dříve. Ta situace opravdu nevznikla včera, bohužel trvá dlouhou dobu, více jak měsíc, a bohužel bude trvat ještě nějakou dobu, jak to tak vypadá. Tedy proto si kladu otázku, proč se dneska tady bavíme o stavu legislativní nouze v situaci, kdy jste vy sami mnohokráte už toto sami zamítli.

Podle mě nebo na mě to působí dojmem, že si prostě vláda jenom dělá alibi, aby se vyhnula případným soudním sporům z důvodu právě určité nekompetentnosti, a vládnutí skrze určité vládní dekrety mi také nepřijde úplně vhodné, abychom zaváděli tyto praktiky, pokud objektivní důvody jako takové tady nejsou.

Myslím si, že tady i vidíme současně, a dneska ta debata tady ukázala, i významné nepochopení trhu a nekompetentní, můžu říct až škodlivý zásah do tržního prostředí. A opravdu trh s pohonnými hmotami je jiný než trh s jinými energetickými komoditami. Zaplaťpánbůh, Česká republika v tomto má velmi konkurenční prostředí a velmi hustou síť čerpacích stanic, dokonce jednu z nejhustších v samotné Evropě. Když použiju aspoň základní čísla, v České republice je aktuálně zhruba 4 000 veřejných čerpacích stanic, což představuje zhruba 56,5 procenta z celkového počtu, protože některé nejsou veřejné, firmy je používají pro vlastní potřebu, a počet vlastníků je 1 623 na těchto 3 974 veřejných čerpacích stanic a počet provozovatelů je 1 419, což už jen tato čísla jasně ukazují, a jak to tady vlastně bylo i potvrzeno od řady předřečníků i od paní ministryně, tak se bavíme o silně konkurenčním prostředí. Tedy pak si kladu otázku, proč tedy vláda do toho vnáší zmatek a svými nekompetentními zásahy, například stropováním marží, tedy toto prostředí, které je silně konkurenční, nějakým způsobem oslabuje.

Celkem bych i rozuměl riziku růstu inflace, to si myslím, že je velmi legitimní téma, a to je téma, které nepochybně bude potřeba nutně diskutovat, ač tedy je jasné, že samozřejmě dodržování inflačního cíle je hlavně role České národní banky, která, jak již sama avizuje, do úrokových sazeb určitě nebude sahat směrem dolů, ale možná bohužel směrem nahoru, tedy i na vládní úrovni, na úrovni řekněme fiskální politiky, ale respektive i práci se státním rozpočtem, tak tato situace je legitimní. A téma inflace? Já osobně se obávám mnohem více než růstu, dalšího růstu (cen) pohonných hmot, spíše dalšího zásahu do celé ekonomiky jako celku. Toto téma bych očekával, že je legitimní, budeme zde diskutovat a budeme diskutovat i určité nástroje, které máme k dispozici jak na úrovni legislativy či exekutivy, které například mohou pomoci tomu, aby se například nesnížily firemní investice.

My Starostové dlouhodobě prosazujeme například zrychlení odpisů. V tom aktuálně taky dneska vidíme trochu určitý zmatek, protože od vlády se jednou dozvídáme, že bude přistoupeno ke snížení korporátní daně u daně z příjmů právnických osob, pak zase že ne, pak že to bude kombinace se zrychlenými odpisy. Dneska pan premiér na konferenci Hospodářské komory, kde jsem byl i přítomen, toto popřel a říká, že obě dvě věci jsou zase ve hře, takže je v tom opět zase nějaký zmatek, kterému úplně nerozumím. Doufejme, že vládní komunikace v tom bude mnohem srozumitelnější, aby to ti, kterých se to týká, dokázali pochopit a rozuměli tomu.

Pokud se krize prohloubí a bude tedy nutné přistoupit k nějakým nástrojům, pak si osobně myslím, že je legitimní otevřít i debatu o revizi státního rozpočtu. I tohleto podle názoru může nastat a pak je legitimní se o tom bavit.

To, co současná situace podle mě výrazně nasvěcuje, je opravdu naše zásadní závislost na dovozu fosilních paliv. To si myslím, že v té debatě celkem výrazně zapadá. Osobně ani nerozumím některým velmi hloupým útokům a démonizování obnovitelných zdrojů, protože právě jejich investice a investice do moderní energetiky českou společnost dělají více odolnou právě (proti?) takovým vlivům, které aktuálně bohužel vidíme.

Osobně bych než tento bod, pro který... Opětovně opakuji, nevidím důvod pro naplnění právního stavu legislativní nouze, tak bych více uvítal například debatu o nové státní energetické koncepci a jak předcházet krizím, které tedy, jak jsem již říkal, Českou republiku, která je opravdu extrémně závislá na dovozu fosilních paliv, zasahují více než mnoho jiných států, které například mají lepší geografické podmínky. Například jsou to přímořské státy z pohledu výroby obnovitelných zdrojů energie. To, co aktuálně opravdu vidíme, jsou podle mého názoru chybné zásahy do tržního prostředí. Vláda se snaží podle mého názoru zneužít legislativní nouzi k tomu, aby do zákona zavedla takové to socialistické stanovování cen, a to bez možnosti kompenzace a soudního přezkumu. To si osobně myslím, že je opravdu velmi škodlivé pro tržní prostředí jako takové.

Taktéž si myslím, že srovnání s tou situací roku 2022 není aktuálně relevantní. To je takový ten starý vtip, jaký je rozdíl mezi holínkami a hodinkami. Obě dvě jsou na H, obě dvě se natahují, ale ta situace je opravdu výrazně, výrazně jiná. Opravdu srovnáváme dva různé typy trhů. Míří ta opatření na úplně jiné typy subjektů, chybí kompenzace, ale hlavně si myslím, že je vždy důležité, abychom to vždycky zasadili do nějakého reálného právního kontextu a nějaké reálné situace.

Za mě osobně nejsou důvody pro naplnění stavu legislativní nouze. Toto opatření pouze negativně ovlivňuje tržní prostředí, konkurenční prostředí. Myslím si, že to je chyba. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. V této chvíli pozvu k řečnickému pultu poslance Michala Zunu, který je poslední přihlášený.

Mezitím přečtu omluvu: Veronika Kovářová bere zpět svou omluvu do 17 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jenom na úvod budu avizovat, že budu stručný a krátký, kvůli příchozím. Já bych se možná vešel do faktické poznámky, ale chtěl jsem na to mít klid, tak jsem se přihlásil do řádné rozpravy.

Já bych rád zmínil, že – protože se budu vyjadřovat pouze k potvrzení stavu legislativní nouze, nikoli k tomu samotnému obsahu – že to je nástroj, který by měl být výjimečným nástrojem, nikoli nějakou běžnou pracovní metodou. Měl by se využívat opravdu výjimečně. Mám za to, že vláda šest týdnů nekonala, v podstatě neměla žádné konkrétní návrhy na řešení té situace. Tady bych dokonce připomněl, že náměstek ministryně financí pan Mach ještě v průběhu března říkal, že ani není potřeba nic dělat. Byli jsme spolu na Českém rozhlase. Říkal, že monitorování cen je dostatečné a že trh se uklidní, ceny ropy brzo spadnou a není potřeba činit žádná opatření. Teď tedy došlo k nějakému probuzení. Nebudu komentovat samotný návrh, že se jedná o chybný zásah do tržního prostředí, to si můžeme potom říct v samotné rozpravě, ale mně jde o samotný způsob návrhu trvání stavu legislativní nouze, kdy Tomio Okamura včera oznámil ze dne na den vyhlášení stavu legislativní nouze a dnes velmi na sílu tlačíte nejenom ten stav jako takový, ale samozřejmě ten bod hned jako první tak, abychom ho projeli co nejrychleji.

Nejde tedy jenom o stav legislativní nouze, ale i o věcný obsah novely zákona o cenách, kdy chcete prosadit tisk, který rovněž bude obcházet standardní legislativní proces, to znamená bez připomínkového řízení, s nulovými lhůtami. Dnes to projedeme tak z rychlíku. Návrh bude počítat s regulací formou nařízení vlády, tedy vládnutí pomocí nějakých dekretů, a návrh počítá i s oslabením a soudním přezkumem. Ale k tomu se podrobněji dostanu až v té rozpravě.

My máme tedy před sebou takovou dvojí procedurální zkratku, kdy ze dne na den dojde k návrhu legislativního stavu nouze a potom exekutivní obcházení procesu při samotné regulaci. Mně to připomíná takový maďarský – no, dnes už bych řekl pouze orbánovský – způsob vládnutí. Doufám, že tento nebezpečný precedent... (Silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Poprosím, pane poslanče, moment. Ten hluk je tady příliš velký.

Vážené poslankyně, poslanci, poprosím o klid. Já jsem vás svolal tím gongováním, protože pan poslanec byl poslední. Než jste sem dorazili, tak se přihlásil Karel Haas. I přesto, že jste sem přišli, tak prosím ale zachovejte určitou hladinu hluku tak, aby ten, kdo mluví na mikrofon, byl slyšet. Ještě jednou poprosím o klid.

Pane poslanče, můžete pokračovat. Děkuju.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za zjednání klidu. Já jsem skončil u toho, že mně tady ten postup připomíná takový maďarský – respektive orbánovský – scénář vládnutí. Považuji ho za určitý nebezpečný precedent, že to není nějaká výjimečná situace, která by si stav legislativní nouze zasloužila. Z takového výjimečného režimu se může stát určitý standard a nerad bych se toho dočkal. Mám za to, že stav legislativní nouze je nástroj pro mimořádné okolnosti a neměl by být nástrojem pro zajištění nějakého vládního pohodlí a prosazování změn na sílu.

Doufám – a chci se zeptat – že takovými v uvozovkách dekrety nebudete omezovat i další trhy, nejenom tedy trh s pohonnými hmotami. Chci věřit, že tento nebezpečný precedent to tedy nebude. Jak už jsem říkal, tato situace tedy není důvodem pro takto mimořádně silný nástroj. Potvrzení trvání stavu legislativní nouze tímto nepodpořím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. K mikrofonu pozvu posledního přihlášeno Karla Haase, který se přihlásil až poté, co jsem gongoval, pozval jsem vás, abyste tady byli včas, protože po posledním poslanci bude hlasování o usnesení, kde potvrzujeme trvání stavu legislativní nouze. Teď vystoupí Karel Haas. Pokud nebude nikdo další mít zájem promluvit, pak proběhne to hlasování a pak budeme jednat o schůzi samotné. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Vážený pane místopředsedo, děkuju mnohokrát za slovo. Dámy, pánové, omlouvám se vám za to, co zmínil pan místopředseda, že jsem si dovolil přihlásit se. Nicméně stav legislativní nouze a jeho potvrzení snad není úplnou marginálií, tak takhle nahlas signalizuju, že moje vystoupení by se určitě nevešlo do faktické. Neslíbím vám, že budu krátký, protože bych to určitě nedodržel, ale nebudu delší určitě než deset minut, spíše o něco méně. Tolik signalizace, pokud byste potřebovali si ještě cokoli zařídit.

Už jsem zmínil, že potvrzení stavu legislativní nouze není legrace. Opravdu neodbočím nijak, k žádným osobním útokům, určitě neodbočím k tomu, co bychom měli probírat v následujícím bodu, to znamená, samotné meritum návrhu, se kterým se všichni nějak seznamujeme. Úmyslně používám průběžný čas nebo jak to říct. (Hluk v sále.) Ten návrh...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, ale já vás přeruším, protože tady fakt není slyšet. Já se omlouvám. (Poslanec Haas: Děkuju vám.)

Já vás poprosím – vlevo i vpravo, uprostřed je kupodivu klid – jestli byste se mohli ztišit. Pan poslanec byl tak hodný, že vám i řekl ten plán, že to bude do deseti minut. Jestli tady u toho být nechcete, tak prosím běžte na chodbu.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju vám mnohokrát, pane místopředsedo. (Předsedající: Děkuji.) Takže se opravdu budu věnovat tomu, čemu se v tomto budu věnovat máme, to znamená, posouzení podmínek nebo zda jsou, nebo nejsou splněny podmínky pro potvrzení trvání stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 1 jednacího řádu.

Nejprve zdůrazním dva takové obecné aspekty, které vyplývají jak z doktríny, tak z nálezu Ústavního soudu, a pak projedu to, co jsme podle mě si všichni měli udělat a věřím, že jsme si to udělali ve svých hlavách před tím hlasováním, jednotlivé podmínky, tak jak jsou § 99 jednacího řádu nastaveny, a zodpovědět si otázku: Jsou, nebo nejsou naplněny?

Ty dvě obecné věci, které chci zdůraznit... Vždycky zase pro úplnost odcituju zdroj, abyste si mohli má tvrzení odkontrolovat. První, byť jednací řád Poslanecké sněmovny je samozřejmě běžným zákonem, nemá charakter ústavního zákona, tak posouzení podmínek stavu legislativní nouze má ústavněprávní charakter. Tady si dovolím první citaci. Je to citace z doktríny, to znamená, z právní vědy. Jeden z velmi respektovaných komentářů od ASPI, od nakladatelství Wolters Kluwer, k jednacímu řádu naší Poslanecké sněmovny k § 99 výslovně uvádí... Citace začíná: „Ačkoli je stav legislativní nouze jako mimořádná parlamentní procedura upraven na zákonné úrovni jednacím řádem, má významný ústavněprávní rozměr, neboť při jeho použití dochází k časovému omezení poslaneckých, výborových, a tím i opozičních práv.“ Konec citace. To znamená, to je to zdůraznění ústavního rozměru toho dnešního našeho rozhodnutí.

Druhá věc, kterou chci zmínit, je to, že splnění podmínek, které § 99 jednacího řádu stanovuje, tak ty podmínky musí být vykládány restriktivně. To znamená, opravdu musí být vláda při tom návrhu velmi zdrženlivá v posuzování, zda ty podmínky byly, nebo nebyly naplněny, a musí se takzvaně, lidsky řečeno, velmi držet zpátky. Potvrzení toho, že podmínky podle § 99 nejsou v uvozovkách hej počkej a mohou být vykládány libovolně široce, tak tady použiju jeden z těch nosných nálezů, který právníci v této místnosti, v tomto sále určitě znají. Je to jeden z nosných nálezů Ústavního soudu právě k stavu legislativní nouze. Je to ten kultovní ústavní nález sp. zn. – je plenární – Pl. ÚS 55/10, kde v právní větě – teď zase začíná moje citace – Ústavní soud řekl: „Institut vyhlášení stavu legislativní nouze omezuje či relativizuje shora uvedené ústavní principy, a proto musí být podmínky jeho použití vykládány velmi restriktivně.“ Konec citace. To znamená, nejen restriktivně, ale velmi restriktivně. To je druhá obecná poznámka.

Teď jdu po jednotlivých podmínkách. První podmínkou pro to, aby mohl být stav legislativní nouze potvrzen, aby pak prošel ústavním testem – já tím nijak nepředjímám, žádnou ústavní stížnost napsanou a připravenou nemám, to říkám s plnou vážností – aby mohlo případné rozhodnutí naší ctěné Poslanecké sněmovny projít testem ústavnosti, tak musí být naplněna podmínka mimořádnosti těch okolností. K podmínce mimořádnosti použiju zase citaci, tak abych tu podmínku vyložil, nebo já ji nejprve vyložím a pak odcituju úplně konkrétně, co k ní řekl Ústavní soud. Jak v doktríně, tak v nálezech Ústavního soudu je jasně potvrzeno, že mimořádnost těch okolností musí svou faktickou intenzitou, svým faktickým rozsahem v reálném světě dosahovat v zásadě některé ze situací, které upravují ústavní zákony České republiky, to znamená, buď samotná ústava, nebo ústavní zákon o bezpečnosti České republiky, to znamená, situace, se kterými jsou spojeny právem, ústavním právem, zakotvené mimořádné stavy: stav nouze, stav ohrožení státu. To znamená, opravdu to musí být situace, které se vymykají, zásadně vymykají, běžnému chodu světa. Teď ta slíbená citace. Vezmu čerstvější nález Ústavního soudu. Většina z vás, co jste tady byli v minulém volebním období, tak ho budete znát. Je to ústavní nález plenární – zase plenární – sp. zn. Pl. ÚS 30/23. Týkal se toho, když tehdejší opozice, současná koalice, napadla u Ústavního soudu valorizaci důchodů, mimo jiné právě s tvrzením, že byly porušeny podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Co se týká těch mimořádných okolností, tak teď začíná citace. Je to bod 86 nálezu. „Použití výrazu ‚mimořádné‘ značí, že musí jít o okolnosti – události – které se vymykají obvyklému běhu věcí, a z tohoto důvodu jsou i neočekávané, respektive obtížně předvídatelné, např. přírodní katastrofa jako zemětřesení, povodně, bouře, sucha nebo epidemie, zvláště závažné havárie“ – a teď z důvodu objektivity pokračuju, protože to je možná něco, kam směřuje vláda – „nebo ‚šokové‘ narušení hospodářské či finanční situace státu.“ Konec citace. Právě z posledních slov té citace – viz bod 86 odůvodnění – by se mohlo zdát, že možná – říkám možná – ta jedna z kumulativních podmínek mimořádnosti by mohla být, řeknu, naplněna, protože... Viz podívejme se všichni do médií. Podívejme se na to, jak, řeknu, média, veřejný prostor – a teď myslím opravdu tu relevantní debatu, nemyslím výkřiky jednotlivců na sociálních sítích, myslím sociologickou, politologickou, geopolitickou, bezpečnostní debatu – tak skutečně si myslím, že šlo o slovo šok, šokové narušení, ať už bezpečnosti, světové ekonomiky a tak dále, tak se skutečně používá. Snažím se být férový a tady jsem sám na vážkách, zda je ta podmínka mimořádnosti naplněna.

Pokračuji ale dál, protože podmínky musí být naplněny skutečně kumulativně. Za tou mimořádnou okolností musí alternativně pokračovat dvě další podmínky, respektive nutně jedna z nich. Buď musí dojít – teď se věnuju té jedné z nich – k ohrožení základních práv a svobod občanů zásadním způsobem... Tady se omlouvám, že budu k vládě velmi tvrdý a cynický. Nepochybně v té situaci, ve které se všichni... Všichni ji nějak vnímáme, situaci na Hormuzu, když to takhle řeknu zjednodušeně, tak ta situace přece sama o sobě základní práva a svobody občanů této země určitě neohrožuje. To si myslím, že kdo má soudný rozum a rozum v kapse v tomto sále, ať je z opozice, nebo z koalice, tak musí souhlasit, že k ohrožení základních práv a svobod občanů určitě nedochází. Proč jsem říkal, že u této podmínky budu velmi tvrdý k vládě? Z mého pohledu tím, že vláda chce opustit princip opatření obecné povahy – a už to tady říkali předřečníci – který dává platná současná, stávající legislativa a proti kterému umožňuje české právo soudní ochranu těch dotčených subjektů, tak naopak vláda vlastně chce jednu ze základních lidských práv a svobod, to znamená, možnost soudní ochrany proti exekutivnímu rozhodnutí vlády, tak chce tuto silnou právní, soudní pojistku vypnout. Jestli tady vláda dodržuje, nebo nedodržuje podmínky, zase nemůže být vůbec řeč. Tady vláda dokonce jde proti základním lidským právům a svobodám. Vypnutí soudní ochrany proti opatření obecné povahy, které má vláda už dneska podle platné legislativy k dispozici.

Nebo – alternativně – nemusí být ohrožena základní práva svobody a musí dojít ke značným hospodářským škodám. Tady si zase dovolím citovat. Navazuje to na... Já nejsem členem rozpočtového výboru, ale snažil jsem se tu debatu na dnešním operativně svolaném – logicky operativně svolaném – jednání rozpočtového výboru vnímat. Skutečně už to tady řekli předřečníci. Tam sama ministryně financí uváděla dopady v částce cca – a chápu, že to je odhad, já teď nechytám paní ministryni za slovo v jednotkách nebo desítkách nebo stovkách milionů korun – uváděla částku 1 miliardy korun měsíčně.

K té hospodářské škodě a ke značné hospodářské škodě cituju bod 87 odůvodnění plenárního nálezu ÚS 30/23. Je to ten samý, ze kterého jsem citoval před chviličkou. „Za hospodářskou škodu tak lze považovat i zásadní zhoršení stavu veřejných financí“ – přerušuji citaci, to asi je naplněno – „to je takové“ – a to už určitě naplněno není – „s nímž stát není schopen vypořádat se běžnými prostředky, např. využitím rezerv, rozpočtovými škrty či přesuny ve státním rozpočtu, aniž by tím zároveň ohrozil plnění jiných, společensky významných úkolů.“ Jinými slovy, co řekl Ústavní soud nejen této vládě, jakýmkoli vládám, které tady v České republice budou vládnout po tomto plenárním nálezu? Ústavní soud – úplně teď přeloženo z právničtiny do lidštiny – řekl: Milá vládo, ty nejprve se smýkej se všemi rozpočtovými možnostmi, které máš. Ústavní soud sám řekl: Udělej rozpočtová opatření, udělej rozpočtové škrty, využij rozpočtové rezervy. Od čeho máme vládní rozpočtovou rezervu? Teprv potom můžeš jít na případné tvrzení stavu legislativní nouze a naplnění podmínky té značné hospodářské škody. Tento bod určitě není naplněn. Já to tady říkám vědomě tak, aby to opravdu na stenozáznamu bylo, aby to nějakým způsobem mohlo být reflektováno v budoucnu, i při našem následném hlasování.

Pak zmíním poslední bod, který občas lidem-neprávníkům – a to nesnižuju neprávnické profese – uniká. On totiž nevyplývá ze samotného jednacího řádu z § 99. Ústavní soud zase ve svých nálezech právě k využití stavu legislativní nouze... Je to bod poslední, který zmiňuju. Teď prostřednictvím pana předsedajícího signalizuju, že to je opravdu poslední bod mého vystoupení. Ústavní soud k těm zákonem vymezeným podmínkám doplnil ještě podmínku jednu a to je podmínka naléhavosti. Zase to, že si tady Karel Haas žádnou z podmínek nevymýšlí, že nehází vládě uměle klacky pod nohy, tak cituju bod 88 plenárního nálezu Ústavního soudu 30/23. Je to má třetí citace. „Důvody...“ Začínám citovat. „Důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze jsou sice výslovně a taxativně uvedeny v § 99 odst. 1 jednacího řádu“ – a teď pozor, Ústavní soud pokračuje – „z povahy věci však plyne, že vedle některého ze zákonných důvodů musí být“ – ne může být, musí být – „opět kumulativně naplněna podmínka naléhavosti v tom smyslu, že z důvodu časové tísně není možné negativní dopady odvrátit již zmíněným ‚standardním‘ legislativním postupem. Podle nálezu ze dne 10. 7. 2014 Pl. ÚS 28/13 může být takovým důvodem i samotná ‚časová tíseň‘. Ostatně pokud by nehrozilo nebezpečí z prodlení, ke zkrácení legislativního procesu by nebyl důvod.“ Konec citace. To znamená, podívejme se – a shrnovali to tady předřečníci – jak naše vláda koná nebo nekoná, jak se – věřím, že to sledujeme teď na denní bázi téměř všichni – jak se od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě posouvají nebo neposouvají ceny ropy. Oscilují nám mezi 90 a 110 dolary za barel. Teď velmi zjednodušuji, ale rozumíte mi. Ale není to tak, že by tam byl najednou výkmit ke 150, anebo naopak pokles na 60. Uplynulo – tady to velmi dobře řekli předřečníci – několik týdnů od vypuknutí konfliktu. To znamená, vláda nepochybně není v souladu s touto podmínkou, kterou nad rámec těch zákonných podmínek § 99 odst. 1 jednacího řádu vymezil Ústavní soud.

Na dokreslení svých slov – a je to opravdu má poslední citace – z bodu 89 docituju tu věc, která ukazuje časové prodlení vlády a že vláda si tím časovým prodlením sama podřezala – to udělala vláda sama – nebo zúžila větev k aplikaci stavu legislativní nouze. Cituju: „Otálení vlády s předložením takového návrhu totiž značně zpochybňuje závažnost hrozby nebo intenzitu jejích možných důsledků jako relevantních důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Za zcela neakceptovatelný by pak bylo třeba považovat takový postup, kdy vláda se svým návrhem vědomě vyčkává, a tím stav legislativní nouze sama vyvolává, aby jej pak projednala ve zkráceném jednání, protože takové jednání vlády nese znaky svévole a zneužití práva.“ Upozorňuju závěrem ještě na tento bod, který nevyplývá ze samotného zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Občas se na tento bod zapomíná, ale myslím, že je k té současné dnešní situaci a k několik týdnů trvajícímu konfliktu na Blízkém východě velmi relevantní. Děkuju mnohokrát. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Já jsem i pravidelně při vašem příspěvku gongoval. Mám pocit, že už tady by měli být úplně všichni. V této chvíli není ani přednostní právo, ani nikdo v rozpravě, takže se znovu ptám, jestli se někdo hlásí k tomuto bodu? (Poslanec Ševčík se hlásí o slovo. Ozývá se ťukání karet do lavic.) Nikoho nevidím a rozpravu končím. (Poslanec Ševčík se hlásí o slovo.)

Tady vidím faktickou. Já vás odhlásím. Miroslav Ševčík faktickou, ale... Já jsem vás tady takhle neviděl. Vy jste tam úplně na boku, pane poslanče. Jestli máte faktickou, tak pojďte na faktickou, ale... Vaše 2 minuty. Ano, mikrofon už jsem vám pustil.

 

Poslanec Miroslav Ševčík: Slečny poslankyně, dámy poslankyně, páni poslanci, já se občas musím smát, protože stav mimořádné nouze jste prosazovali ve stejné záležitosti v minulém období u elektřiny a plynu. Chtěl jsem říct, že sami říkáte, že jsme ve válce. Od desítky poslanců poslouchám ve sdělovacích prostředcích, že jsme ve válce. To není stav mimořádné nouze snad pro vás? Najednou to není? Chtěl bych zdůraznit to, že obecný blahobyt se buduje pouze a právě v mírovém prostředí.

Zároveň bych chtěl zdůraznit, že samozřejmě ta mimořádná tržní situace není tržní selhání. Tržní selhání je něco jiného. V hospodářské politice hraje velkou roli faktor času. Samozřejmě rozhodování o ekonomických záležitostech ze strany státu potřebuje určité nástroje, tak abyste to mohli prosadit, tak aby se to mohlo uskutečnit, tak aby nebyly ožebračovány české, moravské a slezské domácnosti a české firmy.

Já bych byl velmi rád, abyste si tady tohle uvědomili, abyste si uvědomili to, že ten chaos, tvrzení vaše o jaksi nedělání žádných zásahů, které přecházelo až v hysterii, tak je opravdu součástí toho, že to považujeme teď za mimořádnou situací, stav mimořádné nouze. Okolnosti a události, které jsou nepředvídatelné... Vážení přátelé, nikdo nemůže předvídat (Předsedající: Čas.), co se stane s válkou (Předsedající: Čas, pane poslanče.) v zálivu Perském. Děkuji vám. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Znovu, tady teďka není přihlášený nikdo, faktickou poznámku tady nevidím. Vykloubím si hlavu vpravo, vlevo. Nikdo přihlášen není, končím tedy rozpravu.

Přistoupíme k hlasování. Nejprve vás všechny odhlásím, přihlašte se prosím vašimi identifikačními kartami.

 

Dovolím si přednést návrh usnesení: „Poslanecká sněmovna potvrzuje trvání stavu legislativní nouze.“

Nechávám hlasovat. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování číslo 3 bylo přihlášeno 167 poslanců, pro 94, proti 65. Návrh usnesení byl přijat.

Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 14. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Poprosím pana místopředsedu, aby mě vystřídal, a přečte vám návrh z grémia.

Aktualizováno 17. 4. 2026 v 13:36.