Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.50 hodin)
(pokračuje Tom Philipp)
Chápu, že 20 miliard je poměrně hodně peněz, ale berte to tak, že pokud toto neuděláme, tak ve zdravotnictví nastane velké pnutí a i když je tu tlak na racionalizaci, na to, aby se dělaly jenom ty efektivní výkony, tak prostě z roku na rok se taková změna nestane a pokud tyto finanční prostředky zdravotnictví neposkytneme, tak vůbec nezávidím panu ministrovi Adamu Vojtěchovi to, že bude muset k poslednímu říjnu napsat úhradovou vyhlášku, ve které řekne zdravotníkům: je mi líto, minus dvě procenta. Děkuju vám za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane předsedo, neodcházejte, protože ten název byl tak dlouhý, že jsem nevěděl, kde to končí. Celé je to název? (Poslanec Philipp ukazuje materiál předsedajícímu.) Aha. Tak to je nejdelší název, který jsme tady kdy měli. Já vás poprosím tedy o předání.
V této chvíli by měl být na řadě Zdeněk Hřib, ale já poprosím... Poprosil mě ministr zdravotnictví, jestli může reagovat, jestli vás může předběhnout, mě předběhnout může. Děkuji za vstřícnost.
Pan ministr s přednostním právem, pak Zdeněk Hřib, pak já a pak jsou čtyři přihlášky. Pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Já moc děkuju panu poslanci Hřibovi i vám, pane předsedající. Jenom velmi slušná reakce k tomu, co tady prezentoval pan poslanec Tom Philipp. Já mohu říct - tedy myslím k té druhé části, nechci se moc vyjadřovat ke kratomu, protože důležité je, jak rozhodla finálně vláda a debata o kratomu určitě na odborné úrovni bude dále pokračovat - každopádně pokud jde o tu druhou část, tak já to mohu jenom podepsat, já určitě s tím souhlasím, otázka je, kde je ta příčina. Myslím si, že jsme si to tady už mockrát odehráli a říkali v kontextu mého návrhu zákona, který budeme dnes, doufejme, projednávat ve třetím čtení, a můžeme se k tomu znovu vrátit, kdy tedy tady pan poslanec Tom Philipp vlastně popsal historii posledních čtyř let, kterou teď jsme zdědili, kdy zkrátka rezervy jsou vyčerpány a nejsou peníze na nárůst úhrad pro příští rok. Taká je realita současného stavu systému veřejného zdravotného pojištění. Pak tedy nerozumím tomu, proč jsem tady některými kritizován za návrh zákona, který to aspoň teď, v tuto chvíli chce pro tento rok stabilizovat - ale k tomu se asi ještě dostaneme v rámci třetího čtení mého návrhu.
Já každopádně děkuju za ten podnět a budu se těšit na debatu, která pravděpodobně nastane, protože jak určitě pan poslanec dobře ví, tak pokud chceme v současné situaci změnit a navýšit platby za státní pojištěnce, tak to musíme udělat pouze změnou zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, nikoliv už nařízením vlády - a je nejvyšší čas, ano, a my na tom pracujeme a diskutujeme to. Takže já se velmi těším, až ten zákon sem přijde, tak ideálně, že bychom ho schválili rovnou v devadesátce, aby mohl být co nejdříve schválen. Takže beru to jako podporu navýšení plateb za státní pojištěnce, se kterou určitě v konkrétní čas přijdeme a těším se na to, že se na tom všichni společně shodneme. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane ministře, děkuji i za vstřícnost. Nyní je na řadě předseda Zdeněk Hřib.
Než sem přijde, jedna omluva: Pavel Žáček celý jednací den z pracovních důvodů.
Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl tady navrhnout na program bod, abychom tedy se začali bavit o problému, který tady reálně trápí naše občany a vláda před tím strká hlavu do písku - a mluvím samozřejmě o vzrůstajících cenách pohonných hmot. Já jsem tady zahlédnul článek ve Zlínském deníku, protože jsem se narodil ve Zlínském kraji, který má titulek "Natankovat luxus. Cena za naftu se ve Zlíně blíží k hranici padesáti korun". Mě ten článek zaujal primárně proto, že jako doprovodný obrázek tady k tomuhle článku tam bylo foto totemu jedné čerpací stanice. A to byste nevěřili, to byla zrovna jedna z těch čerpacích stanic, které jsou státní. Připomenu, že stát tady vlastní třetí největší síť čerpacích stanic a rozdíl oproti druhé největší síti není zas tak velký. To znamená, je vlastně s velkým podivem, že vláda jediné, co dělá, je, že se vlastně tady snaží vysvětlit lidem, že marže jsou naprosto v pořádku a žádný problém vlastně není.
Tak já si myslím, že problém přece jenom je, protože to hrozí tím, že se to zdražování přelije taky do celkové inflace, a je zcela zjevné, že tady je dlouhodobý problém se závislostí na dovozu ropy a zemního plynu ze zemí, kde hrozí nějaká nestabilita, zejména v dnešním mezinárodním kontextu, že to ohrožuje nejenom naši energetickou bezpečnost, ale ohrožuje to i peněženky běžných lidí - to je prostě nestabilita a cenové výkyvy - a ohrožuje to vlastně i náš průmysl. A troufnu si tvrdit, že teď více než kdy jindy se naprosto krystalicky ukázalo, že ve skutečnosti problém nespočívá v tom, že chceme žít v čistším životním prostředí, že chceme dýchat čistší vzduch a že tady byl historicky a je nějaký tlak na ekologii, ať už je to Green Deal, který tedy schválil pan Babiš, nebo nějaké jiné aktivity, tak prostě tohleto ve skutečnosti je věc, která nám dlouhodobě pomáhala dosáhnout vyšší energetické nezávislosti právě na zemích, které jsou třeba autoritářskými režimy někde na Blízkém východě nebo případně i historicky na Rusku, a to je velký problém v dnešní nestabilní mezinárodní situaci.
Také vidíme, že zatímco dřív diskuse byla o tom, že ETS 2 emisní povolenky nám zdraží benzín nebo naftu o nějaké čtyři koruny na litr, tak teď nám tady pan Trump, odpůrce ekologických opatření, svojí aktivitou zdražil naftu o nějakých zhruba 14 korun na litr a vidíme, že tohleto je problém, přitom kvůli těm čtyřem korunám tady někteří chtěli pomalu vystupovat z Evropské unie, což by samozřejmě pro naši exportně orientovanou ekonomiku znamenalo gigantický problém, vlastně by to byla ekonomická sebevražda. A to je problém.
Samozřejmě podobný problém jsou i všechny ty úvahy o tom, které tady rozdmýchávají nějaké dezinformační kampaně, o tom, jak obnovitelné zdroje jsou špatně, zejména třeba větrné elektrárny, což je narativ, který k nám přichází z Ruska a který se snaží opět oslabit naši energetickou nezávislost, protože cílem tady těch aktivit rozhodně opět není žádná ochrana životního prostředí, zde tedy tvrzená jako ochrana krajiny, ale je to prostě o zdržování investic a udržení závislosti na fosilních palivech.
Nicméně energetická bezpečnost stejně jako to, kolik mají peněz v peněženkách rodiny našich obyvatel, je záležitost, které by se jednoznačně měl tento stát a tato vláda věnovat. A je velkou chybou, že se tomu bohužel naše vláda nevěnuje a strká před tím hlavu do písku. Takže s ohledem na to, že my chceme, aby stát byl připraven na to, že ke zdražování dojde a že se to promítne do všech oblastí života, tak navrhujeme zcela konkrétní opatření, která reálně pomůžou lidem v naší zemi. Konkrétně jde o to, že budou pochopitelně zdražovat i potraviny nejenom v návaznosti na zvýšení cen paliv, pohonných hmot, ale také v návaznosti na to, že Hormuzským průlivem se vozí i hnojiva, která když budou chybět v nejrůznějších zemích po světě, tak pochopitelně bude nižší úroda, tím pádem budou vyšší ceny potravin. Takže z tohoto důvodu navrhujeme snížit DPH na základní potraviny na šest procent, tedy de facto o polovinu. Jde tedy o ovoce, zeleninu, rýži, těstoviny, luštěniny nebo případně čerstvé maso, plus tedy obdobné snížení by mělo být i na nějakých základních hygienických potřebách, včetně třeba menstruačních, ty totiž také tvoří významnou část rodinných výdajů. ***
