Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Prostě chceme, aby to zdražování nedopadlo na lidi tak tvrdě a ty potraviny musí kupovat každý. Asi zcela logicky se chcete zeptat, kde se na to má vzít? To je poměrně jednoduché, protože tady bude výrazný nadvýběr DPH, protože když zdražují ty pohonné hmoty, tak tím pádem stát logicky vybírá více na DPH, která se řeší procentem. To znamená v momentě, kdy se zdá, že stát tady bude vybírat o 20 miliard více kvůli tomu, že ty pohonné hmoty budou stát možná polovinu, tak jednoznačně je tady prostor, jak ty peníze vrátit zpátky lidem. Ostatně připomenu, že podobný mechanismus jsme navrhovali i u těch povolenek ETS 2, které by také zdražily ty pohonné hmoty, ale my jsme říkali, my nechceme, aby tyhle peníze stát zabalil do úhledného balíčku a v předklonu je předal oligarchům. My chceme, aby stát tyto peníze zase vrátil lidem.
Je to řešení, které směřuje k tomu, aby ty rodiny s dětmi, které byly výrazně zasaženy i během té předchozí inflační vlny a patří tedy k jedněm z těch nejvíce zasažených skupin, tak aby neměly takový problém. Takže chceme tam i zvyšovat rodičovský příspěvek na 420 000 korun. Chceme zavést jeho pravidelnou valorizaci, chceme zvýšit slevy na poplatníka a také dorovnání slevy na dítě, která nebyla valorizována už od roku 2018. Prostě chceme rodinám poskytnout podporu dřív, než to zdražování zasáhne zase jejich rozpočty.
Potom tam máme ještě jeden návrh, který se vztahuje k takzvanému krizovému bonusu. Jde o to, že když ty ceny paliv rostou a stát tedy vybere víc peněz na tom DPH, tak aby tady byl jeden nějaký jednoduchý mechanismus, jak ty peníze vrátit lidem a který se zase potom jako vypne automaticky v momentě, kdy by ty ceny paliv klesly, tak doufáme, že se také někdy stane.
My navrhujeme, aby stát na to reagoval tak, že pokud se ceny benzínu a nafty budou dlouhodobě držet nad tou hranicí 50 korun za litr, tak aby lidé dostali část těch peněz zpět formou slevy na dani, formou třeba vyšších dávek, formou vyšších důchodů. Další možností je samozřejmě třeba příspěvek na dojíždění pro ty zranitelné domácnosti. To je určitě věc, o které můžeme diskutovat. Důležité ale je, abychom se o tom bavit začali a aby tato vláda přestala schovávat hlavu do písku před těmi vysokými cenami energií, respektive benzínu a nafty. Takže proto chci navrhnout bod na dnešek s ohledem na to, že to je skutečně věc, která naše lidi významně trápí. Je to věc, která významně zasáhne do rozpočtů rodin v naší zemi, tak bych chtěl to navrhnout jako první bod dneška a je to bod s názvem Řešení vysokých cen benzínu a nafty. Návrh na krizový bonus. Jsem to už napsal hůlkovým písmem, protože jsem zjistil, že někteří předsedající mají problém vždycky se čtením potom těch názvů na těch papírcích, tak aby to bylo snadno čitelné pro pana předsedajícího, tak jsem si tedy dovolil mu to maximálně usnadnit. Myslím si, že to bude ku prospěchu věci, když to tak budeme dělat všichni, protože skutečně někteří tady mají velký problém to potom přečíst a potom lidi neví, o čem se hlasuje.
No a kromě toho samozřejmě bych byl rád, abychom se bavili o té energetické nezávislosti. Ale to je věc, která má, řekněme, nějaký dlouhodobější horizont. To je samozřejmě věc, kterou nevyřešíme ze dne na den. My k tomu dneska ještě budeme představovat nějaká další konkrétní řešení, ale myslím si, že to, co vyjadřuje skutečně urgentní zásah, je vyslat jasný signál, že to s řešením těch vysokých cen benzínu a nafty myslíme opravdu vážně, a proto tedy navrhuji tento bod. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za to dodání. Jinak jak panu předsedovi, tak komukoliv můžu ukázat některé tady zápisy, aby viděli, že to skutečně k přečtení není, takže děkuju za tuhletu vstřícnost. Ano, je to krásně napsané.
V této chvíli už bez přednostního práva vyzvu Evu Šrámkovou, má na to pět minut.
Pak poprosím tedy pana místopředsedu, aby mě vystřídal, protože se přihlásím s přednostním právem.
Vašich pět minut, paní poslankyně.
Poslankyně Eva Šrámková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení poslanci a vážené poslankyně, navrhuji zařadit bod s názvem Chceme chránit děti a zabránit opakování selhání systému? Věc je o postupu státu při řešení kontaminace kojenecké výživy a ochrany zdraví dětí. V této věci jsem podala interpelace jak na Ministerstvo zdravotnictví, tak na Ministerstvo zemědělství. Zároveň jsem podala žádosti na hygienu, SZPI a Státní veterinární správu, protože je zjevné, že odpovědnost je rozdělená mezi více institucí, ale koordinace mezi nimi není dostatečně vidět. A právě to je ten problém. Z odpovědí, které zatím přicházejí, je vidět, že nemáme jasný obraz toho, jak stát skutečně vyhodnotil dopady této situace na děti v České republice a bez toho nemůžeme říct, že systém fungoval. Podle dostupných dat jsou příznaky otravy cereulidem, toxinem, prakticky nerozlišitelné od běžné gastroenteritidy, průjem, zvracení, bolesti bříška.
To znamená, že řada případů mohla zůstat nerozpoznaná a pokud se neptáme nemůžeme vědět. Například pomocí... Mohli bychom zavést systém podobný jako je například u vadných léčiv v SÚKLu přímou notifikaci pediatrů, která by zajistila rychlou informovanost. Proto považuji za klíčové otevřít téma retrospektivního šetření v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost, aby se mohli domáhat i rodiče nějaké satisfakce, ale nejenom rodiče i zdravotní pojišťovny. Některé kojenecké výživy jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. A pojišťovna to všechno platí ten celý rok, kdy Toxin byl v kojenecké výživě. Jiné země, například Francie, aktivně oslovily pediatry a systematicky zpětně dohledávaly podezřelé případy. Díky tomu dnes mají mnohem realističtější obrázek o rozsahu problému. My máme osm případů, ale nemáme jistotu, že jich nebylo víc.
Druhá věc, kterou chci otevřít, je notre vigilance. Ministerstvo ji prezentuje jako nástroj, který má podobně situaci zachytit. Jenže notre vigilance je primárně určená pro neinfekční obtíže, ne pro akutní stavy, které vypadají jako virová infekce. A to je zásadní rozdíl. Pokud systém není nastavený na tento typ situace, nemůžeme se na něj spoléhat jako na hlavní nástroj. Třetí rovina je odpovědnost státu. Kdy se stane taková závažná situace, stát nemá jen popsat, kdo za co odpovídá, má si ověřit, jestli systém fungoval. Proto považuji za důležité, aby zaznělo, jaké jsou průběžné i finální závěry interního auditu, který Ministerstvo zdravotnictví v této situaci provádí, jak fungoval informační tok, jak probíhala koordinace mezi institucemi a proč došlo k několikatýdenní prodlevě v informování veřejnosti a hlavně rodičů a považuji za zásadní, aby s výsledky tohoto auditu byl seznámen výbor zdravotnictví nejen obecně, ale konkrétně včetně identifikace slabých míst a návrhu nápravného řešení, protože bez toho se z této situace nepoučíme.
Nechci tedy vést spor, chci otevřít fakta a řešení. Retrospektivní šetření, funkční systém hlášení a vyhodnocení postupu státu a jasné závěry auditu. To jsou tři konkrétní věci, které dnes potřebujeme. Proto prosím o zařazení tohoto bodu jako druhý bod. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji moc. Máme tady hlasování s náhradní kartou číslo 5, pan poslanec Josef Flek.
Já tím pádem předávám slovo Patriku Nacherovi, který jako místopředseda Poslanecké sněmovny má přednostní právo. Máte slovo.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené poslankyně, poslanci, milí kolegové, já jsem slíbil, že tady budu takový korektor. Pak jsem si řekl, abych nezdržoval, oni to dost zdržují samotní opoziční poslanci, přestože říkali, že to dělat nebudou, ale budu vystupovat v momentě, kdy jsem jmenován a tady mě Martin Kupka jmenoval. On teďka tady není, nicméně omlouval se mi, že jde do Českého rozhlasu, takže mu to ani nevyčítám. Já si dovolím jednu repliku na něj. On nás tady jako vládu známkoval a mimo jiné tam mluvil o tom, že neplníme sliby. ***
