Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.50 hodin)
(pokračuje Vojtěch Munzar)
Přes ty krátkodobé výkyvy kapitálových trhů, zejména například v těchto dnech, kdy kapitálové trhy dočasně klesají, dlouhodobě nabízí lepší zhodnocení. Právě jsem tady zmiňoval dlouhodobý investiční produkt, což je moderní produkt, velmi odborně oceňovaný.
Já bych rád, abychom vedli daleko širší diskusi o této problematice, než je pouze tato novela, a to o dvou věcech, a měli bychom to řešit primárně. Za prvé, jak ještě více motivovat lidi k soukromému spoření na stáří, jak posilovat jejich individuální zodpovědnost, a to co nejdříve, aby začali spořit během svého aktivního života a nenechávali to na posledních deset, patnáct let před důchodem.
Druhá oblast, které bychom se měli také věnovat - a možná bychom se mohli věnovat i díky tomu otevřenému zákonu ve druhém čtení - je uvolnění některých přísných limitů a věnovat pozornost reakci na modernější způsoby investování, jak u těch klasických známých produktů spoření na stáří, tak i zhodnotit dvouleté zkušenosti právě s fungováním DIPu a něco otevřít.
Ale nezůstanu jenom u těchto úvah, ale vrátím se k této novele. Ano, tehdejší reforma měla za cíl zvýšit motivaci vlastního spoření na stáří. Tady pan kolega Jakob to nazval velmi přesně. Mělo to vedlejší efekt a tato novela, kterou přinášíme, obsahuje dvě části. Je to za prvé kompenzace velmi široká a za druhé jsou to ty vázací podmínky. Ano, tady jsme ochotni s vámi velmi věcně, odborně - koukám se na pana kolegu Nachera, vaším prostřednictvím - diskutovat o tom, jak tuto vázací podmínku přesně zacílit, jak ji uvolnit. V tomto nijak neprotestujeme, nicméně je potřeba říci, že vaše slova o tom, jakože se stát chová jako šmejd a že to je retroaktivita a vaše upozorňování na stavební spoření, tak stát má právo ukončovat, změnit podmínky svých podpor.
Protože pokud bychom toto přijali, že jakmile jednou tady něco odhlasujeme, tak už je to dáno, tak bychom se nedostali k žádným změnám, a stavební spoření se měnilo neustále. Nechci se k tomu vracet, nechci to rozvíjet, tuhle diskusi. Jenom chci říci, že jsme s vámi ochotni diskutovat o šíři té vázací podmínky, budeme s vámi o tom diskutovat. Na druhou stranu jsem tady chtěl zdůraznit, že motivace pro ty změny byla taková, aby se zvýšila motivace soukromých občanů, kteří si vlastními prostředky spoří na stáří, aby se mohl zvýšit státní příspěvek. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Kubíček. Pane poslanče, prosím vaše dvě minuty.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuju za slovo, pane předsedající. No, byla to taková hezká bramboračka, prostřednictvím pana předsedajícího, pane Kolego Munzare. Já vás mám rád a vím, že ekonom jste, ale vy jste tady obhajoval neobhajitelné. Ministryně financí i Patrik Nacher tady hovořili o nespravedlnosti těch lidí v tom systému. Oni tady nehovořili o tom, že by se neměly hledat nové cesty k spořícím produktům, motivovat lidi v produktivním věku, aby si spořili, ale o tom, že uprostřed hry jste změnili pravidla. Tak to bylo.
Já jsem jeden z těch dotčených, pane kolego. Jsem jeden z těch dotčených a mě se to dotýká, proto se za to budu bít. Já jsem měl slíbený ten příspěvek, měl jsem ho dostávat do 65 let nějakou formou. Najednou ejhle, spořím si, pochopitelně, je to jasná záležitost, ale takových lidí bylo mnoho a ti lidé cítili velkou nespravedlnost. My jsme podali stížnost, stížnosti nebylo vyhověno, ale všechny věci, které jste tu obhajoval, ten Ústavní soud odsoudil, odsoudil je.
Takže, když budete stanovovat pravidla hry, tak je stanovte pro ty nové, tomu rozumíme. Od ministryně financí jste to slyšeli. Slíbili jsme těm lidem, že tuto křivdu napravíme a tak se děje. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Nacher, připraví se pan poslanec Bureš.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju. I přes ten nesouhlas děkuju za ten, řekněme, vřelejší tón, než jsem predikoval tady. Vidíte, tak možná je to tím, že něco předvídám a vy to pak vylepšíte. Ale já jsem chtěl znovu upřesnit, aby mi bylo rozuměno. My nezpochybňujeme to, že stát má právo změnit podmínky. My tady mluvíme o tom, že když už ten stát mění podmínky, tak to má dělat od nových smluv. To je to, o čem hovořím. Hovořím o vázací době - aby mě zase někdo nechytal za slovo - typu u penzijka nebo u stavebka cílová částka. Ta může být naplněna třeba za 20 let. Penzijní připojištění nebo penzijní doplňkové spoření může být na 20, na 30 let. Tak pozor, já mluvím o vázací době. To znamená, bavím se o době, kdy ten člověk nemůže adekvátně reagovat.
Nebavím se o celém průběhu té smlouvy, abyste mi neřekli, že když stát jednou něco změní, tak pak má možnost to změnit až za 30 let. Jo, rozumíme si? Má právo změnit to ten stát, ale má nechat doběhnout ty vázací doby. Ještě jinak, když už sáhne i do toho, tak aspoň tam ty lidi nemá nechat zamčené a má jim dát svobodnou volbu sebrat se s těmi penězi a říct: Vy jste mi změnili podmínky - stejně jako energetická společnost - vy jste mi zvýšili ceny a já odcházím, i když to mám na dobu určitou. To přece umožňuje energetický zákon. To jsme změnili. Ne, že mi zvýší cenu a já tam budu muset zůstat. Takže vždycky ten slabší má mít možnost reagovat a to tady v tomhletom případě nenastalo. O tom se bavíme. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Bureš, připraví se pan poslanec Munzar.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, že by bylo ještě zapotřebí trošku edukace. První věc, prosím pěkně, stát nemá žádné peníze. Jsou to vždycky peníze daňových poplatníků. To znamená, tady se jedná o transfer peněz daňových poplatníků někomu, kdo si dělá nějaký spořící produkt a ten produkt mu ve své podstatě tím zhodnocujeme. To znamená, zhodnocujeme mu jeho úspory. Tolik první faktická poznámka.
Ta druhá. Dneska tady zazněla citace od respektovaného ekonoma Davida Marka. David Marek byl také členem Národní ekonomické rady vlády, která právě k tomu, co se tady tehdy odehrálo, k tomu, co dneska se má vrátit zpátky, dávala stanovisko, že jsou pro zrušení státního příspěvku u důchodců, kteří již pobírají důchod. Je to logické, protože tam prostě chybí motivační efekt, protože státní příspěvek má motivovat k hromadění peněz na dobu, kdy člověk nebude mít příjem, a pokud už člověk je v důchodu, tak se podpora stává spíš bonusem k úsporám.
Také se jedná o fiskální úsporu. To znamená, stát tímhletím krokem vlastně ušetří miliardy korun ročně, které může využít jinde, například na zvýšení příspěvku pro ty, kteří si spoří do toho důchodu, do té penze. Také ten další efekt je zneužívání systému, protože mnoho seniorů využívalo penzijní připojištění jen na minimální povinnou dobu, to znamená na tu pětiletou, aby si vybrali státní příspěvky, což ve finále deformovalo trh s dlouhodobými investicemi. Děkuji za malé edukativní okénko.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuji za dodržení času. Vystoupí pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou.
Poslanec Vojtěch Munzar: Na pana poslance Kubíčka, vaším prostřednictvím. Já jsem byl možná rozšafný a trošku složitější ve svém vystoupení, tak se to pokusím ještě jednou shrnout. Já jsem to tady zasazoval do toho rámce, proč se vlastně k celé změně tehdy přistoupilo tak, aby se zvýšila motivace aktivních lidí vstoupit do nějakého systému na stáří. Proto jsem tady mluvil o těch zvýšených příspěvcích, proto jsem tady mluvil také o dlouhodobém investičním produktu. Samozřejmě v těch omezených zdrojích se hledaly možnosti, jak to udělat. Skutečně zopakuju to, je to spoření na stáří, ne spoření ve stáří. To je první věc.
Druhou věc, kterou jsem tady zmínil, je, že ano, jsme ochotni a schopni diskutovat o té vázací podmínce, která individuálně mohla být samozřejmě nespravedlivá. Tak to znamená, jsme o tom ochotni hovořit. Ale to, proč se to tehdy i takto přijímalo, byl důvod, že byla obava z důsledku toho, že by se rozkolísal systém v důsledku masivních odchodů z toho systému. Vysvětloval jsem to tady. Myslím že to nebyla bramboračka. Takže děkuji za pozornost. ***
