Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Já neopomenu při argumentaci k tomuto bodu připomenout tu situaci před čtyřmi lety, kdy se zástupci hnutí ANO každý den de facto fotili u stojanů a fotili se s těmi cenami nafty. A například tady u tohoto pultíku příklad: 3. 3. 2022 řekl tehdejší předseda hnutí ANO, dnešní premiér Andrej Babiš, toto: Takže zopakuji. Máte dost peněz. Ceny pohonných hmot explodují. Dostanete desítky miliard navíc ze spotřební daně z DPH. Vraťte lidem ty peníze, jo? Můžete odpustit DPH i na pohonné hmoty, zastropovat. Nic jste neudělali. Můžete zastropovat ceny energií, mohli jste odpustit DPH, neudělali jste nic.

No, přiznám se, že když se bavíme o plánu, ke kterému bychom se měli vrátit, pokud to bylo myšleno vážně, tak zastropování cen pohonných hmot, tak i historie nás učí jak z ropných krizí sedmdesátých let ve Spojených státech, tak před čtyřmi lety v nedaleké Maďarsku, že zastropování cen nikam nevede. Vede pouze k nedostatku pohonných hmot u čerpacích stanic. Stejně tak odpuštění DPH vlastně nepomůže firmám dopravců, protože to jsou plátci DPH. Takže my jsme navrhli, stejně jako před čtyřmi lety to udělala tehdejší vláda, snížení spotřební daně. A mě trošku překvapilo, a jsem rád, že je tady paní ministryně Schillerová, protože mě překvapilo, že tento náš návrh označuje dneska za nesystémový, kdežto když jsme to předkládali minule, tak řekla, a je to přímo citace tady od tohoto pultíku, že předložené snížení spotřebních daní je sice správným krokem, ale tento krok přichází příliš pozdě a je nedostatečný.

Já na tom chci ukázat dvě věci. Za prvé chci ukázat ten rozdíl, ten obrat o 180 stupňů rétoricky v tom, když hnutí ANO bylo v opozici a před čtyřmi lety velmi hystericky křičelo na tehdejší vládu, ať s tím něco dělá. Ale druhá věc, a ta je závažnější, my potřebujeme skutečně znát plán, potřebuje vědět trh, protože když se dlouho nic dělat nebude, tak ty dopady do ekonomiky skutečně budou, skutečně přispějí k inflaci. A my chceme, aby vláda - a chceme s vámi o tom diskutovat, abychom případně i společně našli nějaká řešení, která ekonomice neublíží, ale naopak jí pomohou. Takže to je zdůvodnění toho prvního bodu.

Druhý bod je také ekonomický, pod názvem Rozpočtová neodpovědnost a dopad do našeho hospodářství. Zase budu citovat premiéra Andreje Babiše, který teď v nedávných rozhovorech jak pro deník Blesk, tak pro Českou televizi řekl a připustil, že schodek státního rozpočtu na příští rok bude vyšší než letos. Je to velmi negativní zpráva do ekonomiky. Je to vyvolávání nejenom obavy trhu, ale vyvolávání negativního očekávání. V případě, že takový plán bude realizovaný, tak skutečně to dopadne negativně nejenom na postupné zvyšování výdajů na dluhovou službu, která vytlačí všechny ty ostatní potřebnější výdaje, které potřebujeme, ale bude to mít dopad i na očekávání investorů a může to mít negativní dopad na rating České republiky. A samozřejmě potřebuju zdůraznit tady u tohoto pultíku, že v ekonomické situaci, v jaké se dnes nacházíme, to znamená solidní ekonomický růst, ekonomika podle veškerých možných analýz renomovaných ekonomů je na hranici potenciálu a v takovém případě dávat peníze na dluh, zalévat ekonomiku penězi na dluh, vrtulníkovými penězi, tak to je akorát další zvýšení proinflačních tlaků. A právě tohle je případně velmi nesystémový a protiekonomický návrh. Je to znejišťování trhu a je to negativní fiskální signál. Takže bych byl rád, kdybychom se skutečně o dopadech takové fiskální politiky tady o tom pobavili.

A poslední bod, který jsem nazval Žádné výjimky, žádné výmluvy; použil jsem slova velvyslance Spojených států při NATO. Všichni vidíme, že žijeme v nestabilním světě. Tak z mého pohledu snižovat výdaje na obranu, respektive snižovat ten předchozí návrh výdajů na obranu a vystavovat se riziku, že nesplníme závazek NATO, tak je to hazard s bezpečností České republiky a je to vlastně takovou ruskou ruletou. Můžeme si myslet, že kulka z toho revolveru nevystřelí, ale spoléhat na tu víru skutečně nestačí. Snížení o 21 miliard korun na obranu s tím, že z těch ponechaných výdajů je téměř 20 miliard nejistých, protože se jedná o dopravní infrastrukturu, ale my dneska nevíme, zda budou uznány do obranných výdajů, tak skutečně se vystavujeme riziku, že nesplníme závazek ani vůči spojencům. A vláda tím nejenom hazarduje se samotnou bezpečností České republiky, ale bohužel tím zahazuje důvěryhodnost České republiky v očích spojenců a podkopává samotnou obranyschopnost České republiky. V dnešním rizikovém světě plném konfliktů a napětí je to trestuhodný přístup.

Každý ze států NATO má jistě své vnitřní problémy. Každý stát a všichni jeho představitelé si dokáží představit, že místo výdajů na obranu by ty peníze dali na něco jiného. Ale jak prohlásila například italská premiérka Meloni, ze které byl náš premiér nadšen, tak svoboda je nezaplatitelná. Představa, že náš premiér pojede buď do Bílého domu nebo na setkání NATO ostatním státům vysvětlovat, proč zrovna my, Česká republika, nemůžeme dostát svým závazkům, je úplně mimo mísu. Je to pouze znak, že chceme působit na své spojence jako nedůvěryhodní Švejci. Je mi za to stydno, protože to vytváří negativní obraz naší země, vytváří ho bohužel vláda a já bych rád se s vládou přel třeba o nastavení daní, o ekonomické situaci, ale velmi jsem nerad, pokud naše vláda by měla dělat ostudu České republice. A protože se jedná o obraz nejenom naší vlády, ale celé České republiky i nás všech, co jsme v tomto sále, v zahraničí, navrhuji toto jako třetí bod dnešního jednání a v pořadí - já jsem to napsal panu předsedajícímu - navrhuju tyto tři body jako druhý, třetí a čtvrtý bod dnešního jednání po tom senátním vráceném tisku. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní se s přednostním právem přihlásila ministryně financí paní Alena Schillerová.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, už jsem chtěla vystoupit po vystoupení pana místopředsedy Skopečka, ale byla tam šňůra přednostních práv, takže bych se tam nedostala, takto jsem si to nechala po panu kolegovi Munzarovi. No, pane kolego, jste člen rozpočtového výboru, spolupracujeme velice úzce. Dost často se neshodneme, ale byly i okamžiky, kdy jsme se shodli. To zas je potřeba říct. Ale tady se tedy fakt neshodneme na těch vašich navrhovaných krocích stran pohonných hmot. Není den, abych nebyla ve spojení několikrát denně s generálním ředitelem firmy Čepro. Přečtu vám za chvilku aktuální průměrnou cenu společnosti Čepro. Bylo to myslím že včera nebo dneska ráno kolem 39 korun. Nemáme nikde vyschlé benzinky. Rozumíme si. Že by byl nedostatek. To znamená, zásobujeme to. Máme v regionu suverénně nejlevnější cenu. Abych byla poctivá, o korunu méně má teď Slovensko krátkodobě, protože zavedlo takzvaný systém samoregulace. To znamená, týden Slovnaft nezvyšoval ceny podle pokynů. Samozřejmě oni jsou v trošku jiné situaci. Víte, že mají tam stav ropné nouze vyhlášený a jsou v nějaké specifické situaci. A zavedli tam velice, za mě tedy, problematické opatření, že budou jiné ceny pro tuzemce, jiné ceny pro cizince. Myslím si, že to je neuhlídatelné a taky to uhlídatelné není podle informací, které mám přímo z terénu. Ale to je věc Slovenska, to si netroufnu v žádném případě komentovat. Jenom abych spravedlivě řekla, ano, teď jsou o korunu levnější v důsledku této samoregulace, do které my se tedy rozhodně nepouštíme.

Marže - a já jsem informovala vás, informovala jsem veřejnost, informovala jsem média - tak marže v podstatě díky tomu, okamžitě do šesti dnů jsem spouštěla monitoring a vy to víte, tak díky němu ty marže klesly až k 1 koruně na litr, mnohem méně než za vaší vlády v roce 2022, kde se pohybovaly kolem 3 korun i přes 3 koruny. Všechno jsem to zveřejňovala a říkala na sítích. To znamená, vy jste spustili monitoring někdy v červnu, válka na Ukrajině vypukla v únoru - jenom konstatuju, jsem prosta teď kritiky. Je to už vlastně úplně jedno, co jste tehdy udělali. ***