Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.50 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
A opatření ke snížení spotřební daně jste udělali, tuším, v srpnu. Od srpna. Pamatuju si to, protože jsme tady o tom debatovali. Ale v jaké jste byli situaci? Jaké ceny atakovaly pohonné hmoty? Jakou výši atakovala inflace? Skoro 13 procent v té době. Jak explodovaly ceny energií? Prostě byli jsme v úplně jiné situaci.
My máme dneska marže na koruně v průměru. Máme osmé nejlevnější pohonné hmoty z 27 států EU. V regionu máme suverénně nejlevnější s výjimkou Slovenska o korunu, a to jsem vysvětlovala ty důvody. A vy nás vyzýváte, vy pravicoví politici ODS? Promiňte, že to říkám s takovým... S takovou jako trošku ironií v hlase, ale nemohu si pomoct. Vy nás vyzýváte ke snížení spotřební daně?
My víme, že pokud ty ceny explodují, pokud to bude pokračovat - a teď dva dny klesly... Není vyhráno, to já vím, nejsem naivní a nebudu se bít teď v prsa, že je to za námi. Není. Tak když to bude pokračovat - sledujeme to, tak my uděláme komplex systematických a systémových opatření. Ale ta doba tady není.
A vy nás vyzýváte jen proto, abyste něco říkali. Ale pravdy, pravdy a podstaty v tom není ani za mák. Jestliže nám osciluje ta cena plus minus 2 koruny, říkala jsem vám to tady před týdnem, jestliže včera třeba nafta uzavřela na burze - a já mám denně po uzavření burzy aktuální čísla - o 2,14 korun levněji, tak v tomhle okamžiku co pomůže ta vaše 1,70 na litru? Co pomůže? No nic. Nic. Jenom nás bude stát peníze. V celoroku je to 11 miliard.
Takže druhým dechem mě tady vyzýváte, jak je ten schodek tedy hrozně velký, a na druhé straně tady říkáte - klidně tady prostě vyhoďte peníze za neefektivní opatření.
Mě dneska zaujal rozhovor ekonoma, ať tady neříkám svoje názory, protože bezesporu je budete považovat za politické a budete je politizovat, to prostě k té politice patří. Dneska dal zajímavý rozhovor pro server Seznam Zprávy ekonom, kterého, předpokládám, nezpochybníte, to bych se tedy hrozně divila, pan David Marek, bývalý poradce pana prezidenta, ekonom, který svými názory je velice znám, svými břitkými názory, a určitě mnohokrát kritizoval i nás a mnohokrát asi bude, to prostě k tomu patří. Ale tentokrát tady řekl zajímavé věci a já si ho dovolím odcitovat, protože s ním prostě souhlasím.
A tady se ho ptají: "Je na místě zásah vlády?" Myšleno u pohonných hmot. "A kdy je vlastně nutné politicky reagovat a co z toho je politický marketing?"
"My jsme si naštěstí" - odpověď pana Marka - "už natrénovali, jaká by na podobné šoky měla být ta správná reakce. Z chyb předchozí vlády víme, že plošná opatření jsou špatná a drahá. Jsou nákladná a pro ty, kteří to opravdu potřebují, je ten zásah relativně malý.
Teď jsou tu nápady" - stále cituju pana Marka - "typu dočasně snížit spotřební daň nebo DPH u pohonných hmot. Myslím, že pokud někdo něco takové vysloví, měl by se stydět a vrátit se zpět do základní školy, aby se naučil číst to, co se tu řešilo čtyři roky zpět. Jsou to naprosto fatální ekonomické chyby."
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad ANO.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak nyní je v pořadí paní poslankyně Marie Kršková, potom by měl být pan poslanec Benjamin Činčila a měl by následovat pan poslanec Lukáš Vlček. Než prosím, začnete mluvit, je tady omluvenka - pan poslanec František Talíř od 19.30 do 21 hodin bez udání důvodu. Máte slovo.
Poslankyně Marie Kršková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si navrhnout zařazení nového bodu na pořad této schůze s názvem Orientace zahraniční politiky České republiky.
K tomuto návrhu mě vedou aktuální informace z médií, které vzbuzují vážné pochybnosti o směřování naší zahraniční politiky. Konkrétně jde o podezření, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl vynášet citlivé informace z jednání Evropské unie směrem k ruské straně, konkrétně k ministru zahraniční Ruské federace Sergeji Lavrovovi. Ten ve svém včerejším vyjádření pravidelný kontakt s Lavrovem přiznal.
Z pohledu České republiky je v té souvislosti znepokojující reakce české vlády, respektive jejího ministra zahraničí Petra Macinky. Ten dlouhodobě zaujímá vůči Maďarsku i Rusku vstřícné postoje a nyní podezření vznesené vůči Szijjártovi ještě bagatelizuje. Jako předseda politické strany má samozřejmě právo vyjádřit před volbami v Maďarsku podporu, komu chce. Jako ministr zahraničí této vlády ale má mít na prvním místě zájmy České republiky.
V této souvislosti se nabízejí různé otázky. Jaký vztah má dnes vláda České republiky k Ruské federaci? Považuje ji stále za zásadní bezpečnostní hrozbu, jak je jasně deklarováno v bezpečnostní strategii České republiky? Nebo se nenápadně posouváme směrem k normalizaci vztahů s Ruskem a navazování kontaktů, aniž by o tom proběhla otevřená politická i veřejná debata? Toto nejsou akademické otázky. Toto jsou otázky, které se přímo dotýkají bezpečnosti našich občanů.
A ta bezpečnost není abstraktní pojem. Minulý týden jsme zažili požár haly zbrojařské firmy v pardubické průmyslové zóně, který je vyšetřován i v rovině možného teroristického činu. I já vítám informace od pana ministra Metnara na začátku dnešní rozpravy a určitě nechci předbíhat závěry vyšetřování. Nelze však přehlížet, že tento případ se podobá jiným sabotážním akcím, které byly v posledních letech zaznamenány v Evropě.
Podle informací Bezpečnostní informační služby byly i na území České republiky odhaleny a zastaveny sabotážní aktivity organizované ruskými zpravodajskými službami. Připomínám zde také výbuch muničních skladů ve Vrběticích nebo novější případ kolumbijského občana, který jako člen organizované skupiny naverbovaný přes síť Telegram spáchal žhářský útok na garáže pražského Dopravního podniku a plánoval další.
Jinými slovy, Česká republika není mimo tento konflikt. Česká republika je jeho součástí. O to více bychom měli vědět, jakou politiku vůči Rusku vlastně chceme a vedeme.
A zároveň na druhé straně sledujeme konkrétní kroky vlády, které tyto pochybnosti dále prohlubují. Došlo ke snížení plánovaných výdajů na obranu o desítky miliard korun a to v době, kdy naši spojenci upozorňují na zhoršující se bezpečnostní situaci. Omezení se dotklo i vojenského zpravodajství. Současně byl oproti původním plánům snížen rozpočet Bezpečnostní informační služby, tedy instituce klíčové pro ochranu České republiky před cizími vlivy a hybridními hrozbami. To vše se děje v situaci, kdy vláda zároveň navyšuje rozpočtový schodek.
A vedle toho sledujeme i návrhy a kroky, které podle odborné i opoziční kritiky oslabují fungování státní správy a veřejnoprávních médií. Novela zákona o státních zaměstnancích, která je podle předkladatelů nutná pro posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti. Současně ale vládě umožňuje jednodušeji se zbavovat neposlušných úředníků. Změny na Ministerstvu zahraničních věcí, včetně rozpuštění odboru pro sankce, kybernetický prostor a odolnost, který měl čelit Putinově propagandě. Zrušení krizového informačního týmu na Ministerstvu vnitra a rušení odboru strategické komunikace na Úřadu vlády.
Dalo by se pochopit, kdyby vláda chtěla vyměnit vedení těchto týmů k obrazu svému. Místo toho ale přistoupila k jejich úplnému zrušení. Přehodit jejich agendu na tiskové odbory ministerstev nebo na Úřad vlády není dobrý nápad. Krizová komunikace není zbytečnost a ani žádný výmysl předchozí koalice nebo předchozí vlády. Krizová komunikace je obor, který se vyučuje na vysokých školách, magisterských studijních programech. Nyní se stát bez věrohodného vysvětlení těchto odborníků na krizovou komunikaci zbavuje.
Tyto návrhy a kroky vlády by se možná jednotlivě daly uspokojivě vysvětlit. Dohromady ale vytvářejí obraz, který je znepokojivý. Pokud se má měnit směr zahraniční politiky České republiky, pak to občané mají právo vědět. Mají právo slyšet pravdu bez zamlčování a bez mlžení. ***
