Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.30 hodin)
(pokračuje Jan Bureš)
Rychlejší komunikace, nižší náklady, větší právní jistota a také férovější nastavení pravidel. Vláda ve svém stanovisku uvádí řadu výhrad, například obavy z diskriminace, technické problémy nebo i otázky praktického fungování, a já chci říct jedno důležité, to jsou legitimní otázky a jsou důležité pro druhé čtení. Jsme připraveni se s nimi věcně vypořádat, ať už úpravou návrhu, doplněním podmínek nebo zpřesněním mechanismu tak, aby byl plně v souladu s právem Evropské unie, mezinárodními závazky a nakonec i praktickými potřebami.
Stejně tak jsme připraveni diskutovat i o případném rozšíření na další skupiny, aby nevznikly pochybnosti o rovnosti, technické nastavení, doručování a zpřístupňování schránek i otázku jazykové přístupnosti nebo podpory pro zranitelné skupiny. Ale to všechno patří do standardního legislativního procesu, nikoliv jako důvod, proč se návrhem vůbec nezabývat. Ten návrh má jasnou logiku. Když stát vyplácí dávky, musí být zároveň schopen efektivně komunikovat. A proto vás žádám o podporu zařazení tohoto bodu na program schůze, abychom o něm mohli vést věcnou debatu. Děkuji za pozornost. Snad jsem nebyl moc dlouhý.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Ještě jednou prosím, číslo bodu 49, sněmovní tisk 103, třetí bod ve středu 25. 3. 2026. Děkuji.
A nyní prosím pana poslance Vojtěcha Krňanského. Zatím se může připravit pan poslanec Petr Hladík a potom pan poslanec Vojtěch Munzar.
Poslanec Vojtěch Krňanský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne nebo podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já přicházím s návrhem zařadit na program dnešní schůze bod Výše a četnost přeplatku za elektřinu pana předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba. Jedná se o to, že pan předseda neoprávněně pobíral peníze z pražského Energetického holdingu. Jedná se konkrétně o 178 000 za pět měsíců v souhrnu. Tuto věc na policii označil za přeplatek nebo domněnku přeplatku. Já se domnívám, že pokud tady mluvíme o 41 tisících měsíčně opakovaně jako o pouhém přeplatku, tak je to trochu nedůstojné. Zvláště v tom, kdy tady slyšíme, jak se Piráti staví do pozice jakéhosi Robina Hooda v české politice, ale tímhle jejich šéfík spíše připomíná nějakého kaviárového komunistu.
Takže já bych byl rád, aby nám tady pan předseda Hřib všem vysvětlil, jaké platí zálohy na energie, když přeplatek dělá 41 000 měsíčně, aniž by si toho všiml, v souhrnu 178 000. Takže tento bod navrhuji zařadit jako desátý bod na dnešní schůzi. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: A nyní tedy další v pořadí je pan poslanec Petr Hladík.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné dobré odpoledne. Já bych rád zařadil nový bod, který se bude jmenovat Řešení energetické krize, strategie vlády na zvyšující se ceny pohonných hmot a zemního plynu.
Já myslím, že každý den, když tankujeme, když sledujeme vývoj v oblasti energetiky v souvislosti se současnou energetickou krizí, tak se logicky ptáme, jaká bude reakce vlády. My nevoláme po žádných reakcích, které by byly unáhlené, které by byly nepromyšlené, které by byly populistické. My tady nebudeme dělat nějaké focení a říkání zafixujte ceny, odpusťte DPH. Tohle byl styl, se kterým přicházela opozice v minulém volebním období.
Na druhou stranu se ptáme zcela jasně, čistě a konkrétně, jaká je strategie vlády. Jaká je strategie vlády? Krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá? My jsme požadovali jako lidovci svolání podvýboru pro energetiku, bohužel zatím se tak nestalo. Myslím si, že je potřeba o těch věcech mluvit.
Já když se podívám na výroky, tak Radim Fiala v sobotu na Nově: Pokud se to začne dostávat k 50 korunám, pohonné hmoty, tak vláda by měla nějak reagovat, aby čeští občané a průmysl na to tolik nedopláceli. V neděli pan ministr Červený na Primě tvrdil, že v pondělí, tedy včera, přijde vláda a představí konkrétní strategii. Já jsem si pečlivě poslechl tiskovou konferenci, nic takového se nestalo. Do toho tady máme jasné stanovisko ÚOHSu, že to, co jsme udělali minulé čtyři roky, koupili jsme Robin Oil, posílili jsme pozici Česka jako vlastníka společnosti Čepro v síti a v množství prodaných pohonných hmot, že je možné dokonce jít pod cenu nebo třeba tam nemít marže.
Dává nám smysl i dlouhodobě usilovat o to, aby Česká republika postupně byla méně a méně závislá na fosilních palivech. Já budu citovat Miroslava Singera, bývalého guvernéra České národní banky: Je to hodně o cenách a maržích. Překvapuje mě ale, že nevidím výraznější aktivitu společnosti Čepro. Stát přes ni koupil síť Robin Oil, což je z mého pohledu velmi zajímavý krok. O to víc bych čekal, že právě tady uvidíme snahu jít s maržemi dolů a ukázat určitou roli státu na trhu.
Tak já chci zařadit tento bod proto, abychom se bavili o tom, jaká je role státu, jaká jsou konkrétní opatření, která je možné dělat hned, jaká je dlouhodobá strategie vlády, protože jenom připomenu aktuální situaci. Cena pohonných hmot je zhruba o 10 korun větší než před měsícem, plyn je dvojnásobně dražší, elektrická energie zhruba o 15 procent dražší. Především průmyslové areály, které zůstaly na spotových cenách plynu, tak v současné době mají opravdu velké problémy. Proto bych rád slyšel od vlády tu strategii, ať už krátkodobou, dlouhodobou, plnění zásobníků.
Při návštěvě pana vicepremiéra Havlíčka se oznámilo, že by část zemního plynu měla být dovážena ze Spojených států, ale nejsou k tomu žádné detaily. Proto žádáme toto projednání, případně projednání na podvýboru pro energetiku tak, abychom se bez přítomnosti médií a veřejnosti mohli bavit o větším detailu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuj. Dalším přihlášeným je pan poslanec Vojtěch Munzar. Zatím se může připravit paní poslankyně Marie Kršková a potom pan poslanec Benjamin Činčila. Máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně, abych navrhnul celkem tři body programu této schůze. Já budu stručný. V tom prvním bodě vlastně navážu na předchozího řečníka, pana poslance Hladíka, vaším prostřednictvím, protože první bod, který navrhuji, je pod názvem Růst cen pohonných hmot a dopad do ekonomiky. Nafta překonala již v průměru 45 korun na litr. Cena roste kvůli dvěma důvodům. Primárně je to samozřejmě růst ceny ropy na světových trzích. Ten druhý důvod, ten menší, ale přesto s nějakým vlivem, je zhoršující se kurz koruny vůči zahraničním měnám.
Cena pohonných hmot, zejména nafty, vstupuje nejen do ceny dopravy, ale do všech možných i průmyslových odvětví, do mnoha oblastí našeho hospodářství a bohužel i zhoršuje výhled v případě pokračující této ropné krize. Další v řadě, zhoršuje výhled inflace jak v celé Evropské unii, tak u nás, protože pochopitelně zvyšující se cena nafty, zvyšující se cena dopravy, bude zasahovat do konečné ceny veškerého zboží a služeb.
Já stejně jako můj předřečník se chci v tomto bodě zeptat, jaké má vláda plány na řešení tohoto problému. Co jsme zatím slyšeli, tak je to vlastně plán na zakleknutí na marže provozovatelů benzínových stanic, i když sama vláda říká, že ty kontroly neprokázaly nějaké zneužívání situace a naopak že ty marže marže klesají. ***
