Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.30 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Jako zákonodárci jsme jediní, kteří máme možnost institut imunity změnit. Nicméně tak, jak je nyní v ústavě zakotven, jej lze na případ týkající se vydání či nevydání - v tomto případě poslance Andreje Babiše - k trestnímu stíhání aplikovat a byl takto zohledněn i v rámci doporučení, které vám za chvilku přednese zpravodaj tohoto bodu.
Jenom si tady dovolím ocitovat z odborného vyjádření profesora Aleše Gerlocha, ústavního právníka, který je vám jistě známý. Cituji: Někteří poslanci mají za to, že imunita porušuje princip rovnosti před zákonem. Samozřejmě, že ano. Ale to je jejím smyslem. Rovnost není stejnost a ani není jedinou hodnotou v demokratické společnosti.
A teď už já. Jak všichni dobře víme, nelze poslance ani senátora trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora dát svůj souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno. To víme. Tvrzení, že se má v této souvislosti posuzovat politická povaha či souvislost trestného činu, nemá ústavní oporu, neboť se vždy jedná o osobu politickou činnou. A to také není můj názor jenom. Tento názor sdílí například také profesor Aleš Gerloch, ale i jiní významní ústavní právníci.
Relativní imunita má sloužit těm, kteří by mohli být ve zvýšené míře ohroženi ve výkonu svých ústavních funkcí, se zásahy, zásahy ze strany moci soudní, ale nebo i exekutivní, policie, státní zástupci. Postačuje proto i pouhá pochybnost, že je imunitou chráněná osoba vystavena nestandardnímu zacházení, aby mohl být tento institut použit. V opačném případě by naprosto ztratilo smysl zabývat se do detailů - my jsme se tím zabývali v mandátovém a imunitním výboru - konkrétním živým trestním případem, protože by dotyčný poslanec nebo poslankyně byli vždy k trestnímu stíhání vydáni a čekalo by se jenom na rozhodnutí příslušného orgánu státního zástupce nebo soudu, zda budou zproštěni nebo odsouzeni. Logicky by byl pro tuto, zpravidla nikoliv krátkou dobu nerušený výkon jejich mandátu podstatně ztížen, někdy dokonce až znemožněn. A proto zde máme, proto se tím teď budeme zabývat, institut procesní, říká se jí relativní také, imunity, který lze využít, aby k takovému průběhu nedocházelo.
Na to si připomeňme, co tady opakovaně i zaznělo už, že trestní stíhání poslance jeho nevydáním, jak všichni víme, definitivně nekončí, neboť po uplynutí volebního období, případně z jiného důvodu ztráty mandátu, bude případ pokračovat ve stadiu, kde bylo řízení s ohledem na ve volbách získanou imunitu přerušeno.
Pominu-li tedy negativní emoci a mediální atmosféru doprovázející projednávání této věci mandátovým a imunitním výborem a vrátím se k faktům, nezbývá mi jako předsedkyni mandátového a imunitního výboru, než znovu konstatovat, že náš mandátový a imunitní výbor v tajném hlasování doporučil plénu Sněmovny poslance Andreje Babiše k trestnímu stíhání nevydat.
Pokud se Sněmovna tímto doporučením bude řídit, nestane se nic mimořádného, neboť to ani zdaleka nebude první případ, kdy svého poslance v minulosti k trestnímu stíhání nevydala. Jak ostatně víte, jak jsem hlasovala já na mandátovém a imunitním výboru, hlasovala se pro to usnesení vyslovit nesouhlas k žádosti o vydání.
A v rámci možností - já nejsem obviněná nebo obžalovaná, takže nemůžu jako pan premiér, který tady vystoupil, jako pan poslanec Babiš říkat detaily, on je tady říkal - takže v rámci možností daných neveřejností projednávání této stále živé trestní věci jsem zdůvodnila svoje hlasování nestandardním procesním řízením, kdy na rozdíl od něj nemohu blíže konkretizovat jednotlivé kroky a postupy, neboť tento případ ještě není uzavřen a bude po ukončení mandátu poslance Andreje Babiše dále pokračovat.
Obsah spisu a další v rámci neveřejného jednání mandátového a imunitního výboru prezentované skutečnosti mne vedou k závěru, že proces probíhá způsobem, který nezaručuje spravedlivé posouzení věci a je veden snahou poslance Andreje Babiše odsoudit, o čemž výmluvně svědčí i poslední pokyn Vrchního soudu v Praze, který takovou povinnost soudu prvého stupně ve svém usnesení výslovně uložil, přičemž odborná právní stanoviska pana profesora Fenyka a pana docenta Pelce takový postup označila za věcně i formálně nesprávný.
A závěrem, úplně závěrem mi dovolte jednu osobnější poznámku. Za mou otevřenost a snahu zdůvodnit před médii moje hlasování pro vyslovení nesouhlasu k žádosti o vydání Andreje Babiše jsem se dočkala místo odborné diskuse a polemiky urážek a hloupých nálepek. Já to dál nebudu komentovat, ale velmi mi to zamrzelo, to musím říci.
A jenom si dovolím říct ještě aspoň jednu větu, a to totiž, že naší justici já obecně důvěřuji. Věřím v právní stát. Ale nemyslím si, že by se nikdy nemohla dopouštět chyb a přešlapů, protože i v ní pracují konkrétní lidé, jejichž práce v některých případech vykazuje závažné nedostatky. A toto konstatování lze názorně doložit, a včera jsem si to ještě ověřovala, na cirka jedné stovce milionů, kterou musí každoročně náš stát zaplatit lidem, kteří byli, a to nezřídka po velmi dlouhou dobu, neprávem stíháni nebo dokonce nespravedlivě odsouzeni. Já si myslím, že to by nám nemělo být lhostejné, že z kapes daňových poplatníků platíme justici za její chyby zhruba 100 milionů korun ročně.
Takže já jsem se snažila hlavně vaši pozornost upoutat na institut procesní imunity, která nám umožňuje ho využít právě v těchto případech. A proto tady dneska projednáváme bod 1, což je žádost soudu o vydání poslance Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Ostatním bude hovořit jistě podrobněji a usnesení vám přednese, které máte ale již i na stolech, zpravodaj tohoto tisku.
Děkuji, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. V této chvíli poprosím, aby se slova ujal zpravodaj mandátového a imunitního výboru, poslanec Michal Zuna. A znovu zopakuji, protože vám tady naskakují faktické, v této chvíli vystoupí zpravodaj. Já přeruším tento bod. Dostáváme se k bodu 2, tam vystoupí opět Helena Válková a zpravodaj pan Kohoutek. Pak otevřu sloučenou všeobecnou rozpravu, pak mohou nastartovat faktické poznámky. Budou přednostní práva a ti, co jsou na obrazovce. Tak, pane zpravodaji, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená paní ministryně, dovolte mi tedy, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k aktuálně projednávanému bodu k Žádosti o udělení souhlasu s trestním stíháním poslance Andreje Babiše ve věci sp. zn. 56 T 7/2022. Já vás postupně seznámím jak s časovým, tak i věcným rámcem k projednávanému bodu a pak samozřejmě přednesu přijaté usnesení mandátového a imunitního výboru.
Časový rámec tady už víceméně zrekapitulovala paní předsedkyně výboru, takže já už jenom pouze telegraficky mohu potvrdit, že členové a členky mandátového a imunitního výboru měli opravdu dostatečný prostor pro to, aby se se spisem Andreje Babiše nebo v trestním stíhání poslance Andreje Babiše seznámili. Konkrétně šlo o dny od 30. prosince až do konce roku. Stejně tady zaznělo, že ten spis byl pak vrácen 12. ledna. S tím, že mandátový a imunitní výbor jednal k projednávané věci 2. prosince, což byla 3. schůze, na které byl stanoven harmonogram k projednávání žádosti o vydání poslance Andreje Babiše, a zpravodajem tisku jsem byl určen já, Michal Zuna.
Dále bylo určeno, že na 4. schůzi výboru bude Andrej Babiš pozván, čehož on využil. 20. ledna, tedy proběhla 4. schůze a dále v harmonogramu odsouhlasený termín schůze byl 3. února, ten se však nekonal kvůli zasedání pléna Sněmovny k projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě a byl stanoven náhradní termín na 17. února.
V té věcné části, tak ve zpravodajské zprávě se zaměřím na období až od 3. března 2022, kdy byl v návaznosti na předchozí žádost o udělení souhlasu k trestnímu stíhání poslanec Andrej Babiš Poslaneckou sněmovnou vydán k trestnímu stíhání. ***
