Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Velmi důležitý faktor je také míra spolufinancování. Tyhle projekty z prostředků Evropské unie sami neutáhneme. Teda bez prostředků z Evropské unie to sami neutáhneme, protože projekty rychlých spojení jsou součástí transevropské dopravní sítě ... (nesrozumitelné). V současnosti vedeme intenzivní jednání o podobě financování v příštím programovém období Evropských fondů 2028 plus. Pokud se podaří zajistit významnou míru spolufinancování například kolem 50 procent, výrazně to zvýší reálnou možnost postupné realizace těchto projektů. Nebudu předjímat ještě možnosti financování PPP projekty.

Cílem vlády je proto postupovat odpovědně, soustředit se především na hlavní trasy, které znamenají největší přínos pro kapacitu železnic, zrychlení spojení mezi hlavními městy regionů a napojení České republiky na evropskou dopravní infrastrukturu. Takže k vaší otázce, já to zjednoduším, ano, podporuji vysokorychlostní tratě, ale nejsem snílek, žiji v realitě i té ekonomické. Zároveň ale musíme vyčkat, jaká bude míra spolufinancovaní z prostředků Evropské unie. Nebudeme čekat dlouho, já odhaduji, že za půl roku, když mě budete interpelovat, dám vám konkrétní informaci. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Táži se, jestli má pan poslanec Volpe zájem o doplňující dotaz. Prosím, vaše minuta.

Poslanec Samuel Volpe: Děkuju, pane předsedající. Děkuju i za ty odpovědi, co jsem slyšel. Já jsem rád, že se shodneme na tom, že teda ta páteř napříč Evropou je opravdu důležitá. My jsme ve středu, takže by bylo dobré, abychom to i tady měli.

Co se týče nějakých těch rychlostí, ano, můžeme se bavit o tom, že vysokorychlostní trati jsou až od těch 250 kilometrů v hodině zmíněných a výš, ne těch 200 kilometrů v hodině. Každopádně každé přilepšení je přilepšením, to si myslím.

Moje doplňující otázka je hlavně na to, zda ministerstvo už počítá s nějakým harmonogramem, kdy by bylo tedy jasné, dokdy bychom se mohli začít bavit třeba minimálně o pracích. Já vím, že to je extrémně náročné. Tam nesmí být žádné jako vychýlení mezi kolejemi. Vím, že to není vůbec jednoduchý projekt, ale mě tedy v tom doplňujícím dotazu zajímá, zda už je možný nějaký ten harmonogram a zda je možné říct i třeba nějaký termín, dokdy se nějaké práce stihnou. Díky.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, pan ministr, prosím máte dvě minuty na reakci.

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Děkuji za doplňující dotaz. Ta odpověď z mé strany, ano, pokračujeme v tom jak to bylo naplánován, jinými slovy, Moravská brána bude připravována už v roce 2026, tak jak bylo i v původním harmonogramu, tady nebrzdíme, protože ji potřebujeme. A její napojení mezi Brnem a Přerovem potřebujeme právě pro zkapacitnění nákladní dopravy.

Co se týče Krušnohoru, který je rozhodující pro to, jestli půjdeme dál na Německo a jestli budeme stavět z Prahy na Drážďany, tak tady ta otázka je v Bundestagu položena na stole. Já očekávám, že za čtyři měsíce bude zelená z Bundestagu pro spolkovou vládu. Spolková vláda bude v té fázi, kde jsou Slováci, my i Poláci. Nevíme, jak to financovat, takže ta diskuse bude nevyhnutelná a všichni čekáme na ty peníze.

Vrátím se zpátky k otázce. Pokračujeme, jestli budeme pokračovat až do zdárného konce, záleží na kofinancování. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji a nyní prosím poslance Matěje Hlavatého, aby přednesl interpelaci na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Prosím máte slovo.

Poslanec Matěj Hlavatý: Děkuji. Vážený pane ministře Adame Vojtěchu, obracím se na vás kvůli prevenci HIV v České republice. Máme tady dlouhodobý problém. Počet nově diagnostikovaných případů HIV v České republice neklesá tak, jak by měl a jak se tomu děje i ve zbytku Evropy. A místo toho, abychom prevenci posilovali a pracovali moderně, často to vypadá, že se prevence odsouvá na okraj včetně financování. A to je špatně, protože u HIV platí jednoduchá věc. Když stát šetří na prevenci teď, zaplatí to později mnohem dráž ve zdravotnictví, v sociálním systému i v lidských životech.

Prevence není morální kázání, prevence je konkrétní zdravotní politika, dostupné testování, práce v terénu, destigmatizace a moderní nástroje, jako je PrEP. Proto se vás ptám, jaký je aktuální rozpočet Ministerstva zdravotnictví na prevenci HIV pro rok 2026 a je pravda, že oproti minulým létům klesá? Jaký máte konkrétní plán, aby počet nových případů HIV v České republice začal reálně klesat a nejen stagnovat? Plánuje Česká republika zajistit, aby byl PrEP dostupný bezplatně nebo alespoň výrazně dostupnější pro rizikové skupiny? A pokud ano, odkdy a za jakých podmínek? Protože jestli stát nedokáže udělat moderní prevenci u HIV, tak to není selhání občanů, je to selhávání zdravotní politiky. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní požádám o vystoupení pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Pane ministře, máte pět minut. Prosím.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče, děkuju za velmi důležitý dotaz nebo důležitou interpelaci, také mě to trápí, ta situace určitě dobrá není. Myslím, že všechny různé strategie, které se v minulosti přijaly, tak počítaly s lepšími čísly, než jsou aktuálně dnes. Faktem je, že v tuto chvíli existuje Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2023 až 2027, který byl schválen vlastně předchozí vládou 17. května 2023, takže podle toho teď postupujeme. Ten program stanovuje nějaké cíle, priority, jeho součástí je i akční plán, tedy soubor konkrétních opatření, který směřuje k dosažení těchto stanovených cílů.

My od roku 1992 již každoročně vždy k 31. srpnu na rok následující vyhlašujeme na Ministerstvu zdravotnictví dotační program Národní program řešení problematiky HIV/AIDS, jehož cílem je tedy snížit rizika vzniku a dalšího šíření HIV infekce v cílové populaci. Týká se to zejména dospívajících a mladistvých mužů, kteří mají sex s muži, osob poskytujících placené sexuální služby rezidentů (rezidentům?).

Podpořené projekty jsou zaměřeny na dvě hlavní priority. Bezplatné anonymní testování, což je velmi důležité. Stále se u nás málo testuje. My vlastně teď se bavíme s infektology, jak testování ještě více podpořit, více testovacích míst. A pak je to samozřejmě otázka preventivní, edukační a intervenční aktivity.

Pro rok 2026, vlastně to byl váš dotaz konkrétní, v rámci dotačního programu, tedy tohoto dotačního programu bylo předloženo 17 projektů s požadavkem žadatelů ve výši 17 milionů 600 tisíc korun, a my máme v rámci rozpočtu na to v tuto chvíli 15 milionů, ale budeme se snažit, aby ty projekty tedy byly uspokojeny.

Všechny ty projekty prošly hodnocením formálním, odborným, schválením poradou vedení, ministrem zdravotnictví. Takže takto vlastně je ten současný rozpočet v roce 2026. My od roku 2016 podporujeme i aktivity, které jsou financovány v rámci našich přímo řízených organizací. Vlastně říkáme tomu, ten projekt je Aktivnější přístup k řešení problematiky HIV/AIDS. Je to částka 8 milionů korun ročně, která vlastně na tyto programy, nebo na tento program jde. To znamená, to je ještě nad rámec těch zhruba 15 milionů, těch 8 milionů, pro naše organizace, je to k zajištění sítě poraden HIV/AIDS v České republice, Poradenství anonymního a bezplatného testování na HIV, bezplatné testování také na ostatní pohlavně přenosná onemocnění včetně žloutenek typu B a C. A tyto aktivity jsou tedy zejména zajišťovány Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy v Ostravě a Ústí nad Labem, takže ty vlastně dělají tyto aktivity v rámci celé republiky. Zajišťujeme mimo jiné propagaci, organizaci Podzimního evropského týdne testování na HIV a žloutenku. Provozujeme webové stránky www.tadyted.com, které vlastně jsou v 10 jazycích, odkazují na testovací místa V České republice. Také provozujeme bezplatnou Národní linku prevence HIV/AIDS.

Takže vidíte, že těch aktivit preventivních je poměrně hodně. Jsou to i preventivní programy pro školy, Hrou proti AIDS, dále různé výzkumné úkoly plynoucí z Národního plánu HIV/AIDS, spolupracujeme se Světovou zdravotnickou organizací, případně některé peníze máme i z Evropské unie. A také provozujeme Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS při Státním zdravotním ústavu. Pro rok 2026 tedy znovu bylo schváleno 8 milionů korun na tyto aktivity.

Existuje i mezirezortní skupina, která se tomuto věnuje, což je poradní orgán ministra, která vlastně tyto otázky řeší. Je tam i občanská společnost, zastoupeny jsou neziskové organizace. Schází se dvakrát ročně, poslední jednání proběhlo 9. 12. 2025. Takže na tom pracujeme skutečně a souhlasím s tím, že musíme udělat víc, protože ta situace úplně uspokojivá není. ***