Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.00 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
To znamená, zákony platí, i když si v daný okamžik většina mysli něco jiného ve Sněmovně, demokraticky fungující stát udělá napřed to, že to ta většina demokratickými procesy změní, upraví zákon a pak podle toho postupuje a ne, že si mění pravidla hry, upravuje hřiště, mantinely, čáry, podle toho, jak se jí to hodí a nerespektuje nic. Jak potom může chtít po občanech, po firmách, aby dodržovali platné zákony České republiky? Nemůže. A já to říkám i s vědomím toho, že ty argumenty jsou důležité i pro případný přezkum u Ústavního soudu. Děkuju za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Nyní bych vás chtěl informovat o dohodě všech poslaneckých klubů, že budeme pokračovat bez pauzy. Nyní bych dal ale prostor, mám tady speciální žádost od paní poslankyně Němcové ještě k hlasování, takže paní poslankyně Němcová, týká se to včerejšího hlasování, takže já dám jenom prostor na jednu větu. Prosím, máte slovo a my budeme pokračovat.
Poslankyně Irena Němcová: Ano, děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, při včerejším hlasování číslo 94 u bodu číslo 8 sněmovního tisku 69 jsem hlasovala pro, ale na sjetině mám, že jsem hlasovala proti. Nezpochybňuji hlasování, uvádím to jen pro stenozáznam. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Jiří Horák a připraví se paní poslankyně Eliška Olšáková. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Horák: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se již naposledy vyjádřím k problematice dostupného nájemního bydlení. Já jsem přesvědčen o tom, že ta nízká podpora dostupného nájemního bydlení nás dožene. Když se podíváme, tak minulý rok jsme na příspěvky na bydlení, český stát, vyplatili 23 miliard korun. Každý rok dáváme teda víceméně 20 miliard na hašení ohně, ale tomu, abychom předešli tomuto problému, vlastně věnujeme minimální pozornost.
To, že je to problém, ukazují nejenom různé sociologické průzkumy, nejenom různé studie, ale i tvrdá data. Na průměrný byt potřebuje průměrný Čech 15 průměrných celoročních platů, a to je v podstatě nejvíc z celé Evropské unie. Když se podíváme na Belgii, tam je to třeba kolem sedmi, to je v podstatě polovina, takže je to velký problém a to, že to vyřeší neviditelná ruka trhu, tak to je vítězství naděje nad zkušeností, protože v žádném evropském státě bez výrazné státní podpory se tento problém nedá řešit. A v žádném evropském státě bez výrazné státní podpory tento problém nebyl vyřešen.
Někteří mohou argumentovat, a já jsem byl minulý týden jako někteří z vás na summitu dostupného bydlení, kde hovořil pan ministr Havlíček. A ano, on tam samozřejmě řekl, že je potřeba zrychlit stavební řízení, na tom se zde všichni shodnou, to je samozřejmě pravda, nicméně taktéž řekl, že problematiku dostupného bydlení by měly řešit města a obce, a s tím si dovolím nesouhlasit. Když se podíváte, někteří argumentují tím, že města a obce mají našetřených hodně prostředků, ale to je argumentace podobná tomu, kdybychom řekli, česká společnost je obecně bohatá, takže se nemusí řešit parciální problémy. Češi mají obecně peněz dost. Tak to je velmi zjednodušené i ve vztahu k městům a obcím. Města a obce mají mnohdy našetřené prostředky na dlouhodobé investice, čističky, kanalizace, opravy škol a tak dále.
Když se podívám ve své obci, sedmitisícové město, tak když pomineme nějaké kvazi mandatorní výdaje, provozní a tak dále, tak nám zbude 30 - 40 milionů na investice. Kdybychom postavili 10 - 20 bytů za tyto prostředky, tak nám v podstatě nezbydou prostředky na vůbec nic jiného.
A jak říkám, opakuju, šetření z celé Evropy ukazují, bez státní pomoci tato problematika řešit nejde. Já si myslím, že ty prostředky, které na to jdou nyní, jsou malé, ale tím, jak tento problém bude narůstat a on bude narůstat bez toho, aniž by to řešil stát, tak stejně dříve nebo později budeme dohnáni k tomu, aby ten stát začal ty prostředky na to dostupné bydlení investoval. Jsem o tom zcela přesvědčen. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a prosím paní poslankyni Elišku Olšákovou. Máte slovo.
Poslankyně Eliška Olšáková: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřila k pozměňovacím návrhům, které jsem tady podala ve druhém čtení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu. Já jsem podala čtyři. Tři z toho se týkaly vlastně implementace zákona o podpoře bydlení. O tom bych ale já hovořit úplně nechtěla.
Já bych vás tady chtěla požádat o podporu pozměňovacího návrhu, který je pod sněmovním dokumentem 504 a číslo pořadové má 63. A tento pozměňovací návrh se týká financí na úhradu vlastně zvýšení platů pracovníků v sociálních službách, které nastává od 1. dubna 2026. Zvýšení platových tabulek pro pracovníky v sociálních službách je určitě správné a je důležité, protože pomáhá nejen udržet kvalitní pracovníky v sociálních službách, ale taky přispěje k tomu, že se budou hlásit další zájemci o tuto práci, což bude velmi dobře, protože my všichni víme, že je nedostatek pracovníků v sociálních službách a také je nutné, aby adekvátní finanční ohodnocení odpovídalo té jejich velmi náročné práci a odpovědnosti, kterou nesou vůči zranitelným skupinám obyvatel. A vyšší platy zároveň přispívají ke stabilitě služeb a taky ke kvalitnějším službám.
Ale kraje i poskytovatelé sociálních služeb již dnes upozorňují, že původně stanovený objem finančních prostředků nebude stačit k zajištění dostupnosti sociálních služeb v zákonném rozsahu. Na toto upozorňuje i Asociace poskytovatelů sociálních služeb, což je vlastně největší profesní sdružení v oblasti sociálních služeb, a ti na základě dat, která posbírali v území, říkají, že bude chybět 2,8 miliardy korun na pokrytí nákladů.
Pozměňovací návrh, který jsem dala spolu s kolegy, tak řeší navýšení o 1,5 miliardy. Já vím, i moji kolegové jsme si vědomi, že nám to nepokryje všechny náklady, ale je to takový odpovědný přístup a odpovědný kompromis s ohledem na to, v jakém stavu jsou veřejné finance.
Tento návrh, který byl předložen pod číslem sněmovního dokumentu 504 a je v řádku 63, má podporu jednak Asociace poskytovatelů sociálních služeb a tato podpora, dopis od pana prezidenta Horeckého, vám šel všem do vašich mailů, všem kolegyním poslankyním a kolegům poslancům, a zároveň jsme se touto problematikou zabývali na komisi rady Asociace krajů pro sociální záležitosti, kde bylo přijato usnesení, kterým vyzýváme Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby státní rozpočet v průběhu roku 2026 zohlednil zvýšené náklady na zajištění financování krajských sítí.
Vážení kolegové, sociální služby nejsou volitelným výdajem. Jsou zákonnou povinností krajů a zároveň základním předpokladem sociální stability státu. A pokud stát ukládá nové povinnosti a finanční závazky prostřednictvím zvýšení platových tabulek, je nezbytné zajistit i odpovídající finanční krytí.
Pozměňovací návrh, který jsem podala se svými kolegy, nenavyšuje schodek státního rozpočtu, respektuje fiskální odpovědnost a pomáhá předejít přenesení finanční zátěže na kraje a poskytovatele sociálních služeb. Já budu velmi ráda, pokud tento sněmovní dokument pod číslem 504, tento pozměňovací návrh, v současném třetím čtení podpoříte, přestože panem zpravodajem bylo už na začátku zmiňováno, že ani jeden pozměňovací návrh nedostal podporu na rozpočtovém výboru. A já bych se chtěla obrátit na své kolegy z koalice, na své kolegy, kteří pracují v krajských samosprávách, protože to budou právě kraje, které, pokud nedojde ke zvýšení tady této položky kapitoly 313, budou muset doplatit ze svých rozpočtů na úkor svých projektů již schválených v rozpočtech na letošní rok, například třeba na úkor nějakých investičních věcí.
Děkuji vám za případnou podporu i za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Dalším přihlášeným je pan poslanec Benjamin Činčila. Nevidím ho, nepřichází, takže ho přesouvám. Dalším, kdo je v pořadí, tak je pan poslanec Jiří Vojáček. A ten tu je. Máte slovo, pane poslanče. ***
