Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

No, tak mi tedy ale řekněte, jakým způsobem jako naplnit, abyste byli spokojeni. Zároveň máme škrtat a šetřit a když tak činíme, tak dostáváme vynadáno, že zrovna ale shodou náhod v téhleté položce ne.

Já jsem si teďka tady záměrně vzal tu kulturu, protože u obrany vím, že budete argumentovat mezinárodní situací. Tomu já jako rozumím. A tady do toho nechci jako zabrušovat příliš. A slyšel jsem i nějaké vize, které má ministr obrany na roky příští, takže bych z toho obavy neměl, ale schválně jsem si vybral tu kulturu.

Tak tolik jenom jako že opravdu pak je těžko vám jako člověk jako umí vyjít vstříc, když vlastně v položce nějaké dojde k nějakým škrtům a vy řeknete, že zrovna tady to bylo teda špatně. Stejně tak, jako by se mělo šetřit na Úřadu vlády. Premiér hned řekl, že propustí několik desítek úředníků. A já jsem si přečetl článek, že ti ostatní to nezvládnou, že bude na ně velký tlak a nakonec že to vlastně není jako dobré rozhodnutí.

Vlastně mě by docela zajímal jako konkrétní tedy příklad, jak to udělat, aby se šetřilo a zároveň jsme nedostali vynadáno, že zrovna ve špatné položce.

Jinak jsem rád a děkuju za tu upřímnost kolegy, poslední poznámka kolegy Honzy Jakoba, který řekl, že by s tím názorem na snížení té daně u těch pohonných hmot z pera ODS, že by nesouhlasil, což mně přišlo jako fakt fér a je to dobré, že to řekl tady na mikrofon, abyste vy věděli, že ty některé věci, které rezonují v tom veřejném prostoru, nejsou koalice, opozice, ale že ani opozice se na nich neshodne. V tomhletom případě TOP 09 a ODS se v tom receptu, jak to řešit, liší. Takže to bych jako chtěl podtrhnout.

Jinak děkuju ještě jednou za pozornost a těším se na další plodné jednání během dnešního dne. Díky.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane místopředsedo.

Od 12.30 do 14 hodin se z pracovních důvodů omlouvá ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Dámy a pánové, jsme v rozpravě a nyní již bez přednostních práv a já bych požádal o vystoupení pana poslance Ivana Bartoše. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dámy a pánové, já jsem rád, že přestože zde zaznělo stanovisko poslaneckého klubu Pirátů, mohu vystoupit k věci, která si myslím, že je velmi důležitá.

Ale než začnu, tak bych možná reagoval na svého předřečníka Patrika Nachera pouze krátce, je zde ještě v sále. V jednu chvíli mě málem až dojal. Nicméně řada těch pozměňovacích návrhů, které zde zaznívají ze strany opozice, naopak velmi přesně ukazuje, z kterých kapitol lze tyto peníze vzít. Například pirátské návrhy jsou z pohledu navrhované výše schodku rozpočtu neutrální. A když se prostě v některých oblastech jako ty peníze našly a mohl bych zopakovat oblast třeba toho, řekněme, intenzivního a velkého zemědělství, ať už se bavíme o agromamutech nebo jakýkoliv název si pro to kdo vybere, marketingový či reálný, tak i třeba v oblastech toho, kdy vláda na svá bedra, tedy nikoliv, že by zlevnila ceny energií, vzala ty poplatky za obnovitelné zdroje.

My třeba do té oblasti také saháme ve svém pozměňovacím návrhu, nicméně tenhle stát má nějakou politiku rozvoje obnovitelných zdrojů, proto i třeba návrhy, které předkládají Piráti, tak neberou celou tu částku, kterou se vláda rozhodla tam použít. Ono to jde i na ty obyčejné lidi, kterým se tedy sníží o pár stovek účty za elektřinu a taky to jde na fabriky typu chemické závody Andreje Babiše v Ústeckém kraji a podobně. Takže například my, když hledáme nějaké navýšení a pozměňovací návrh, ke kterému bych ještě jednou se chtěl přihlásit a řeknu i důvod, proč bych ho zde chtěl změnit znovu, byť to zde už zaznělo, tak to děláme tak, aby ta politika v oblasti obnovitelných zdrojů a jejich rozvoje nebyla ohrožena, ale abychom skutečně nedotovali něčí byznys.

Toliko k tomu, že všichni říkají tady přidejte, tady přidejte, ale neukazují, což tady říkal Patrik Nacher, odkud to vzít. A každý ten pozměňovací návrh vlastně má, kam ty peníze přesouváme a jaký zdroj se pro ně hledá.

Některé ty návrhy, já jsem je procházel velmi podrobně, když jsme je připravovali na klubu, samozřejmě jdou jakoby na úkor státního dluhu, ale není žádným tajemstvím, že příjmy státního rozpočtu, byť jsem rád, že paní ministryně Schillerová započetla ty peníze například s předpokládanou rostoucí ekonomikou, tak do toho státního účtu vlastně přijdou například evropské dotace, které ministr Stanjura nezvládl správně čerpat v tom posledním roce, kdy vy každý rok vlastně platíte z národních zdrojů a potom dostanete propláceno z evropských zdrojů, takže paní ministryni tam přistanou nějaké vyšší desítky miliard, 30, 40 miliard, takže i návrhy, které v tuhletu chvíli jdou mimo to a nemají tu kapitolu určenou, beru z téhleté oblasti a dávám do této oblasti, tak se pak dají čerpat z těchhletěch peněz, které tam v tuto chvíli jaksi nejsou přiznané a ve finále můžou být použity buďto na nějaké dobré účely, což z mého pohledu bude třeba, že se v půlce tohoto roku přidá na to vysoké školství, že se třeba přidají peníze na dostupné bydlení nebo i panu ministru Zůnovi, ale ty peníze, co tam přijdou v tuhle chvíli, nejsou zapojeny, takže i odkazy na to, dejte to jako na dluh, což fakticky tak není, tak mohou být vykryty těmi penězi, které přijdou z Evropské unie, což jsou peníze, které my jsme použili z národního rozpočtu, tudíž byly deficitní, ale teď vlastně se zase srovnají, protože bilance mezi čerpáním evropských dotací a jejich předfinancováním z národního rozpočtu je ve finále, pokud je vše uznané, nulová, tudíž nezatěžuje státní rozpočet.

Teď bych chtěl k tomu bodu, proč jsem se rozhodl zde vystoupit. Zde od mých předřečníků zaznívá hodně otázka týkající se obranyschopnosti, bezpečnosti občanů, budování Armády České republiky. A já si myslím, a teď, když se podívám do sálu, tak nevím, jestli někdo se účastnil každoroční konference na Pražském hradě Naše bezpečnost není samozřejmost. Já jsem tam byl, byl tam pan Havlíček, byl tam pan ministr Zůna, byli tam předsedové politických stran, ať už koaličních nebo opozičních, a já si myslím, že tahle konference by měla být nějakým jako zdviženým ukazováčkem, pozor, přátelé, tady se děje něco, co nechceme. A já bych chtěl navázat na projev, který tam měl jako keynote speaker, jako klíčový řečník, americký velvyslanec Nicholas Merrick. Ta jeho řeč byla několikrát docela tendenčně dezinterpretována, jako že Spojené státy se budou velmi zlobit, když Česká republika nebude plnit své závazky vůči aliančním partnerům. Já jsem, anglicky umím, ten jeho proslov velmi pozorně poslouchal, protože jsme vystupovali vlastně následně v té velké politické debatě a on hovořil o něčem jiném. On nehovořil o tom, že Trump nebo americké státy se budou zlobit, když Česká republika nebude plnit zákonná dvě procenta. Jednak hovořil o tom, že investice do obrany nejsou nějaké investice do obrany někoho jiného, ale obrany nás samých, České republiky, tudíž plnění našich závazků NATO není o posílání peněz komukoliv jinému, ale investice těchto peněz do naší obranyschopnosti tady a teď.

O čem on hovořil? On hovořil o tom, že aliance je aliance států, které se dohodly, že budou společně řešit obranu. A já jsem si vybral takové přirovnání, neboť někomu to stále není jasné. Představte si, že máte kamarády z práce nebo tady máte nějakou skupinu oblíbených poslanců, jo, a chodíte pravidelně na obědy, jo, protože si rozumíte, tam řešíte politiku, třeba pozměňovací návrhy k rozpočtu. A teď si představte, že vždycky na konci si to necháte, nechcete zatěžovat paní pokladní nebo číšníka, tak řeknete, hoďte nám to na jeden účet, jo, a tak nějak jako všichni dáte ty peníze, kolik tak kdo asi měl tu polívku, hlavní jídlo, nějaký nápoj. A vy si představte, že v této vaší skupině někdo vytáhne z kapsy na konci vždycky dvacetikorunu a místo toho, co je standardní cena toho oběda, která je nějakých 200 korun tady v Poslanecké sněmovně, tak tam dá tu dvacku a bude se tvářit, že ostatní to za něj zaplatí.

Na to právě americký velvyslanec reagoval. On hovořil o tom, podívejte se na státy, podívejme se na Polsko, podívejme se na Maďarsko, včera jste tady někteří slavili velkou V4, taky státy V4, která tedy už jaksi je za zenitem, protože Polsko pochopilo, že s proruským Slovenskem a Maďarskem úplně nechce táhnout za jeden provaz, tak i tyhle státy, které teda trošku zpochybňujou i tu kolektivní obranu v rámci NATO ve svých výrocích nebo minimálně v domácí politice, tak v danou chvíli mají na obranu na obranu svých zemí větší procento než Česká republika.

Často se hraje s tím, že Česká republika ta 2 procenta naplní. Já na jednu stranu jsem ocenil, že Alena Schillerová hovoří o tom, nebo zapojila ty předpokládané výnosy z rostoucí ekonomiky už do státního rozpočtu, jestli to je 10 nebo 15 miliard, jenom si uvědomme, jestli ta ekonomika poroste, tak vy se musíte dívat na 2 procenta HDP z produkce té ekonomiky v tomto roce. ***