Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.40 hodin)
(pokračuje Matěj Ondřej Havel)
Česká republika přece má bohužel tu traumatickou zkušenost s naším východním sousedem, s naším nepřátelským Ruskem. TOP 09 k tomu jasně říká, bezpečnost naší země nesmí být rukojmím vaší improvizace. Obrana státu musí stát na třech věcech, na pravdivém pojmenování hrozeb, na dlouhodobě předvídatelném financování a na plnění závazků vůči spojencům. A ve všech třech bodech se bojíme, že nás Babišova vláda vede do selhání. Hrozby snad identifikuje správně, ale rozpočtem je relativizuje. Financování sama slíbila zvednout, teď ale couvá. Závazky sama přijala, ale dneska se tváří, jako by byly volitelné. Nepřijatelná a nebezpečná politika okamžiku.
Je potřeba říct i to, co z toho plyne politicky. Andrej Babiš není v této věci obětí okolností, není to tak, že by byl zaskočen, nevěřím tomu, že by nevěděl, jaká je situace. Jeho vláda má přece k dispozici bezpečnostní strategii, obrannou strategii, materiály Ministerstva obrany i alianční cíle.
Dobře ví, že Rusko je hrozba, ví, že NATO zvyšuje nároky, ví, jak je zvyšuje, ví, že jsme se na tom domluvili, ví, že dvě procenta nestačí a přesto předkládá nižší číslo a tváří se, že je všechno v pořádku. To je vědomé a chybné politické rozhodnutí a za vědomá rozhodnutí se v politice má nést přece odpovědnost.
Proč tolik důrazu, proč tolik tvrdosti? Protože jde o obranu státu. Protože tady se nehraje o dojem, ale hraje se o naše schopnosti, protože v době, kdy naše vlastní bezpečnostní strategie říká, že Česko musí být připraveno i na možnost ozbrojeného konfliktu a musí odolávat nepřátelskému působení v kybernetické, informační, ekonomické nebo zpravodajské oblasti, je prostě nepřijatelné, aby vláda snižovala laťku přesně tam, kde ji musí držet vysoko v našem vlastním zájmu.
Bezpečnost není samozřejmost, a právě proto nesmí být obětí rozpočtového alibismu. Česko má být zemí, která drží slovo. To bych si moc přál. Tak to bylo v minulém volebním období. Česko má být zemí, která nečeká, až ji někdo zachrání, ale sama přispívá ke kolektivní obraně, zemí, která chápe, že čl. 5 Severoatlantické aliance není pojistka pro lenost, ale závazek sdílené odpovědnosti, zemí, která si neplete strategii s kampaní a stát s marketingovým projektem. Článek 5 není pojistka pro českou pohodlnost.
Proto dnes odmítáme, aby Babišova vláda snižovala důvěryhodnost České republiky v NATO. Odmítáme, aby se odchylka od slíbené trajektorie vydávala za maličkost. Odmítáme, aby se obrana státu stala další kapitolou babišovského marketingu. Jak hodlá vláda zajistit, aby se Česká republika skutečně nestala tím, před čím dnes naši spojenci naše tajné služby varují?
Pane nepřítomný ministře Zůno, pokládám vás osobně za slušného člověka, pokládám vás za zkušeného vojáka, za generála, za profíka. Opravdu dokážete hájit takovou nezodpovědnost ve státním rozpočtu, opravdu dokážete hájit takový postoj vlády? Sám přece musíte nejlépe vědět, jak strašně nebezpečný hazard to je.
Bezpečnost naší země se láme na tom, kdo je ochoten nést odpovědnost, kdo je ochoten investovat, kdo je ochoten držet slovo, kdo je ochoten myslet dál než do příští tiskové konference.
Stát, který šetří na obraně, nešetří peníze. Stát, který šetří na obraně, šetří vlastní bezpečnost, a země, která chce respekt spojenců, si ho musí zasloužit činy a samozřejmě ne uraženými reakcemi. A dokud bude Babišova vláda o obraně jenom mluvit tvrdě, ale rozhodovat měkce, bude povinností opozice a naší naléhavou povinností tady říkat, jak se věci mají, nahlas, přesně, bez omluv a taky se pokusit ty věci změnit.
Já vás všechny chci vyzvat k tomu, abyste podpořili návrhy TOP 09 na posílení obranyschopnosti naší země. Navrhli jsme zvýšit výdaje na obranu o 21 miliard korun tak, jak to bylo v původním návrhu naší vlády. Navrhli jsme 300 milionů korun navíc pro Bezpečnostní informační službu, protože skryté hrozby, obecně řečeno skryté hrozby, jsou moderní neviditelnou válkou, na kterou musíme mít robustní odpověď. A tou jsou naše robustní tajné síly.
Navrhli jsme 43 milionů navíc pro Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, protože kyberprostor, jak dobře všichni víte, je novým bojištěm této války.
Prosím vás všechny, abyste před bezpečnostní realitou Evropy a České republiky nezavírali oči, abyste podpořili návrhy, které míří nejenom ke splnění spojeneckých závazků a neohrozí tak reputaci České republiky v rámci Severoatlantické aliance, ale které taky reálně posílí bezpečnost, obranyschopnost České republiky nejenom v příštím roce, ale v těch letech budoucích. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedo. Vítám vás, vystřídali jsme se při řízení schůze.
V této chvíli vám sdělím, jaký bude postup. Už tady máme jednu faktickou poznámku, Vojtěch Munzar, jestli to platí. Pak jsou přednostní práva, přečtu jejich pořadí: Jan Jakob, Marek Výborný, Alena Schillerová, Jan Skopeček a poté budou vystoupení poslanců se stanovisky klubů, Lucie Sedmihradská a Vendula Svobodová. Následovat bude pořadí poslanců tak, jak je vidíte na obrazovce. Pane poslanče, spouštím vaše dvě minuty.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem se přihlásil na faktickou, na to úvodní slovo pana zpravodaje. Chtěl bych říct dvě věci. Za prvé bych chtěl ocenit ten jeho postup, že jsme se setkali včera jako grémium rozpočtového výboru a ušetřili jsme si dnešní vášnivou diskusi o proceduře a hlasovatelnosti a nehlasovatelnosti pozměňovacích návrhů. Vyřešili jsme to včera.
Nicméně na druhou stranu nemohu souhlasit stále s tím výkladem, který tady pan zpravodaj řekl sám za sebe. I v minulosti pozměňovací návrhy neurčovaly někdy jenom specifický ukazatel, určovaly třeba i průřezový ukazatel, výdajový blok, snížení výdajů nějaké kapitoly a někdy je možná záměrem, aby správce kapitoly měl trochu variabilitu v tom, když třeba chce snižovat výdaje.
To jsem chtěl tady upřesnit, protože ze slov pana zpravodaje to mohlo vypadat, že takové pozměňovací návrhy jsou chybou. Já je za chybu nepovažuji. Nikde není určeno, jak mají vypadat pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu. A pokud třeba míříme na úspory a věřím, že třeba Motoristé by přesto chtěli nějaké paušální výdaje ze státního rozpočtu snižovat, tak ona ani jiná cesta mnoho není.
Takže chtěl jsem říct a upřesnit tyto dvě věci, aby nezapadly. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času.
V této chvíli přečtu omluvy: Ivan Bartoš do 11 hodin - rodinné důvody, Karel Beran celý jednací den - pracovní důvody, Jan Lipavský do 11 - zdravotní důvody, Anežka Nedomová do 11 hodin - zdravotní důvody, Renáta Zajíčková od 12 do 14 - pracovní důvody a Pavel Žáček celý jednací den - pracovní důvody.
V této chvíli je na řadě s přednostním právem Jan Jakob. V sále ho nevidím, tak ho dám dozadu. Marek Výborný? Také ho nevidím v sále, tak Alena Schillerová.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Já si dovolím být věcná, stručná, protože shrnu vlastně to, co předcházelo dnešnímu třetímu čtení, co nás dnes čeká, shrnu parametry. Pak budu velmi pečlivě, jak bývá mým zvykem, poslouchat v sále celou rozpravu a dovolím si pak zareagovat ještě jednou v reakci na rozpravu.
Takže mi dovolte na úvod připomenout základní parametry návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2026.
Příjmy státního rozpočtu jsou navrženy ve výši 2 117,8 miliardy korun, výdaje ve výši 2 427,8 miliardy korun a výsledný schodek činí 310 miliard korun. Tyto základní parametry byly schváleny v prvním čtení a podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny, jak všichni dobře víte, již nemohou být měněny.
Dnešní hlasování tak rozhodne především o jednotlivých přesunech a pozměňovacích návrzích, které byly načteny ve druhém čtení. ***
