Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Dovolte mi ale říct jednu zásadní věc. Po dlouhých čtyřech letech projednává tato Poslanecká sněmovna rozpočet, který je úplný, pravdivý a realistický, rozpočet, který neskrývá skutečný stav veřejných financí a který nepředstírá nižší deficit tím, že se do něj jednoduše nezapočítají nevyhnutelné výdaje. Původní návrh připravený minulou vládou pracoval s fiktivním deficitem 286 miliard korun. Jakmile jsme ale započítali chybějící zákonné výdaje, upravili nadhodnocené příjmy a doplnili podfinancované kapitoly, ukázalo se, že skutečný schodek by byl výrazně vyšší - minimálně kolem 350 miliard korun. Jen na sociálních dávkách chybělo, a musím to tady zopakovat, 17 miliard korun, dalších 37 miliard nebylo zajištěno na financování dopravní infrastruktury prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Proto když tady slyším pana předsedu Kupku, jak mluví plamenně o našem rozpočtu, tak si říkám, jestli na to nějak rychle nezapomněl coby bývalý ministr dopravy.
Současně jsme museli upravit nadhodnocené příjmy ze sociálního pojistného a dividend státních podniků. Nezpochybnitelná fakta. A výsledkem této revize je rozpočet s deficitem 310 miliard korun, tedy pouze o 24 miliard vyšší, než byl původní, ovšem nereálný návrh. Tyto prostředky navíc směřují především do prorůstových investic a klíčových výdajů státu. Chci zdůraznit, že i tento deficit je z velké části důsledkem rozhodnutí a hospodaření bývalé vlády. Naše vláda převzala odpovědnost v polovině prosince loňského roku a musela v krátkém čase především napravit chyby a zkreslení, které v rozpočtu zůstaly. Současně jsme ale hledali úspory. Jen na provozních výdajích státu jsme provedli redukce v objemu více než 11 miliard korun, konkrétně 11,4 miliardy, a to bez ohrožení základních funkcí státu. Vedle stabilizace veřejných financí proto chceme posilovat oblasti, které rozhodují o budoucím růstu české ekonomiky, zejména investice, inovace, vědu, výzkum, kvalitní podnikatelské prostředí. A současně pokračujeme v opatřeních, která mají narovnat podnikatelské prostředí a omezit šedou ekonomiku. Jejich plné dopady se samozřejmě projeví až v dalších letech. To je logické, že těžko se mohou projevit v rozpočtu roku 2026, alespoň tedy ne v plné míře. Hovořím zejména o EET 2.0, které jsme již předložili do připomínkového řízení, hovořím o systematické nadrezortní spolupráci v boji proti nelegální práci, kterou budeme podepisovat již příští týden, dané memorandum, hovořím o digitální Daňové kobře a nespočtu dalších kroků a nástrojů. Mohu vás ujistit, že jsem v této oblasti neztratila ani den.
Dámy a pánové, v rámci druhého čtení bylo načteno přes sto pozměňovacích návrhů, konkrétně 116, pokud jsem to dobře počítala. Kývá pan místopředseda Munzar z rozpočtového výboru, prostřednictvím pana místopředsedy, takže je to tak.
Zákon o rozpočtových pravidlech definuje minimální výši vládní rozpočtové rezervy, která činí 0,3 procenta celkových výdajů státního rozpočtu. Nehlasovatelnými tedy budou, jak řekl ctěný předseda rozpočtového výboru pan inženýr Pikora, v průběhu hlasování takové návrhy, které tuto zákonnou minimální výši nedodrží. Aktuální navržená výše rezervy je 8 miliard korun. Já své stanovisko jako ministryně financí vyjádřím vždy před hlasováním konkrétního pozměňovacího návrhu, čili bezprostředně při tom hlasování, a jsem ráda, že se rozpočtový výbor dohodl na pragmatickém přístupu směrem k hlasování, to znamená, že byť se zakládá na pravdě podmínky nehlasovatelnosti, tak se budou hlasovat pozměňovací návrhy, protože Sněmovna je suverén a protože nebudeme ztrácet x hodin tady přením o tom, jestli je něco hlasovatelné, nebo nehlasovatelné. V tomto směru jsem pragmatik a takto k tomu také přistupuju.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěla bych požádat ctěnou Sněmovnu o podporu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na 2026 a jeho schválení. Tato země potřebuje ukončit rozpočtové provizorium, potřebuje rozpočet. Děkuji vám.
Toto je moje úvodní slovo v rámci třetího čtení. Samozřejmě vystoupím bezesporu ještě na závěr. Nicméně jestli dovolíte, pane místopředsedo, využila bych svého pořadí a svého přednostního práva, které tady dnes mám, a protože včera jsem tu být nemohla, za což jsem se řádně omluvila - byla jsem na Radě ministrů financí v Bruselu, takzvaném ECOFIN - a rezonovalo tady ve Sněmovně, respektive vystoupil zástupce ODS s návrhem na snížení spotřební daně u pohonných hmot, myslím, že to byla konkrétně nafta, pokud se nemýlím, tak mi dovolte k tomu pár slov. Dneska to taky zaznělo z úst, myslím, že už minimálně pana předsedy Kupky a ještě někdo o tom mluvil, teď mě vypadlo kdo.
Dovolte, abych se vyjádřila k našemu postupu, respektive Ministerstva financí, který jsme probírali samozřejmě i v pondělí neformálně na vládě. Jak víte, tak už v pátek jsem rozhodla o spuštění monitoringu marží čerpacích stanic, to znamená v podstatě během pár dní po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě - prakticky okamžitě poté, co začaly růst ceny paliv na českých čerpacích stanicích. Monitoring nám bude poprvé zaslán 16. března, potom každý měsíc, ale zpětně, to znamená už za období před vypuknutím konfliktu. Podle informací, které zatím mám, tak toto opatření mělo v podstatě okamžitý preventivní efekt na celý trh a potvrdí to předpokládám výsledky toho monitoringu - funguje přesně tak, jak jsme chtěli, to znamená preventivně. A pokud rostou ceny na totemech čerpacích stanic, je to velmi pravděpodobně zejména kvůli ceně ropy na burze, to znamená... Já věřím, že se nepotvrdí neúměrné zvyšování marží.
Vy dobře víte, že máme v záloze velmi silný nástroj podle zákona o cenách, kterému já říkám atomová bomba v tržním hospodářství, a věřím, že k němu nebudeme muset přistoupit, což takto prezentujI celou dobu. Ceny tedy rostou výhradně - a já jsem včera měla večer po příletu schůzku se všemi zástupci petroprůmyslu, kteří jsou zastřešeni v české asociaci, a diskutovali jsme problémy spojené s touto situací - takže ceny rostou výhradně v důsledku situace na globálním trhu, ale stále platí. Mám ty grafy, mám ta čísla - jsou veřejně, určitě vy si je umíte taky dohledat - že Česká republika má pořád jedny z nejnižších cen paliva v Evropské unii: benzin cirka třetí nejlevnější, nafta pátá. Mnoho zemí má navíc i podstatně vyšší spotřební daň.
Pokud srovnáme, a přichází s tím ODS, tak já si dovolím malou retrospektivu, protože opakování je matka moudrosti a snažíme se vždycky poučit z historie. Já se klidně ráda poučím i od svých předchůdců, je-li z čeho. Pokud srovnáme reakci tedy naší vlády - respektive Ministerstva financí - s reakcí vlády ODS, tedy ODS tam byla nejsilnější stranou, po vypuknutí války na Ukrajině, tak je ta rychlost naprosto nesouměřitelná. Válka na Ukrajině začala 24. února, monitoring v podobě první iniciační komunikace se subjekty proběhl 14. března. Takže trvalo vám to tři týdny zhruba, než jste spustili monitoring. ***
