Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(17.40 hodin)
(pokračuje Gabriela Sedláčková)

Vždycky jsem nakonec ale třeba s těmi úředníky mezi spoustou dobrého našla tu jednu jedinou věc, tu cenzurní past, ten jeden pomyslný kamínek, který mě prostě zase vrátil na začátek té věci. A ta věc zní velmi jednoduše, je to pořád omílaná svoboda slova. Věc velmi potřebná ne proto, že přináší jen dobro, protože všichni tady moc dobře víme, že svoboda slova občas přináší i zlo, že slova nejsou vždycky hezká, ale zejména proto, že právě svoboda slova je jediná schopná zlu taky zabránit. Jen se svobodou slova dostanou a mají lidé nějaký nástroj bojovat se zlem, třeba se špatnou vládou například. A tohle je ten důvod, proč sic posouváme DSA v prvním čtení dál, nebo proč to navrhujeme, ale proč ho musíme přepsat a pozměnit. My chceme sice ukázat Evropské komisi signál, že to řešíme a signál všem těm technologickým společnostem, že to řešit musíme a že víme, že to řešit je potřeba. Ale nemůže pro nás, kteří, když si nás občané zvolili, kteří tady sedíme, právě proto, že jsme občanům slíbili, abychom to nějak posunuli, nemůže pro nás být abstraktní přepsat zákon, který přejímáme tak, abychom ty kamínky cenzur a kamínky pochybností naprosto rozmetali. To nemůže. Protože od toho jsme přece tady. My tady nejsme od toho, abychom tady seděli, abychom si tady povídali mezi sebou. Ale jsme tady od toho, abychom třeba na těch výborech a v pracovních skupinách přemýšleli a makali. Makali i za cenu toho, že holt budeme možná muset vyhodit do koše něco, na čem tady třeba úředníci poslední tři, čtyři roky pracovali pravděpodobně dost tvrdě, to jim nikdo neubírá. Ale jejich pro ně nové politické zadání, které tu má od nás zaznít, tak musí znít - musíme to přepsat a přenastavit tak, abychom nebrali našim občanům svobodu slova za žádnou cenu.

A víte co? My už jsme s těmi úředníky seděli. To je možná dobrá zpráva, kterou já tady navazuju, prostřednictvím pana předsedajícího, na referenta Marka Nováka, na kolegu z pracovní skupiny, prostřednictvím předsedajícího, Radka Vondráčka a tak podobně. My už s těmi úředníky seděli a my už jsme se s nimi dohodli a vlastně jsme viděli v tom zákoně, že to půjde určitými pozměňováky prostě přepsat.

Například musíme zamezit tomu, aby roli nahlašovatele, a teď se budu malinko opakovat, protože to už tady říkal Patrik Nacher, prostřednictvím pana předsedajícího, nezískaly aktivistické neziskovky z kterékoliv strany, což, jak se už ukázalo v zahraničí, je v jiných evropských zemí běžná praxe. A já tady nebudu opakovat příklad německé neziskovky vykonávající úlohu důvěryhodného oznamovatele HateAid, což je neziskovka, která byla financovaná německou vládou, která od svého založení obdržela 4,7 milionů eur a tak podobně. Musíme taky zamezit vágním definicím a vágním pojmům, které DSA obsahuje. Nemůžeme DSA ponechat represivní pravomoci bez dostatečné kontroly.

Mimochodem každá velká platforma, a to už tady bylo řečeno, je povinna posílat Evropské komisi report o svých zásazích. My jsme zpracovali souhrn z Facebook DSA Transparency reportu za období leden až červen v roce 2025, který ukazuje obrovský zásah toho smazaného a skrytého obsahu, rychlost zásahu a uvádí mimochodem detailní data o tom, jak platforma reaguje na úřední příkazy, hlášení takzvaných důvěryhodných oznamovatelů. Často se místo mazání uplatňuje takzvaný demotion, tedy snížení dosahu. To znamená, že pokud jste doposud nějakým způsobem spekulovali o takzvaných shadow banech, tak s příchodem DSA budou naší běžnou součástí. Přes 10 milionů příspěvků sice nebylo smazáno, ale uživatelé je prakticky přestali vídat. A zase je to v pořádku, pokud se to bude týkat nelegálního obsahu tak, jak ho máme stanovený v legislativě České republiky. Není to v pořádku, pokud bude tato věc názorového charakteru.

Nebudu tady opakovat už, jak se ukázalo při rumunských prezidentských volbách, že DSA bylo díky systému ovlivňování volební kampaně, Rapid Response System nějakým způsobem ovlivnilo volby v Rumunsku. To bych tady opakovala svoje předřečníky. Nechci už tuto problematiku rozvádět dál, protože vězte, že bych tu mohla o DSA, jeho přínosech a negativech mluvit hodiny.

Ale proč se nyní představila především ona negativa a ne přínosy? Protože o přínosech se píše ve většině médií. O přínosech DSA se na nás obrací, upřímně si řekněme, většina lobbistů. Většina neziskovek se na DSA těší a píší o tom. Většina technologických firem už DSA, a to říkám zcela upřímně a s pokorou, opravdu potřebují. Potřebujeme ho i my, například kvůli ochraně před podvodnými prodeji. Ale jak už jsem řekla, dokud tu bude ležet ten jediný cenzurní kamínek, nikdy nebudu, nepřestanu nahlas negativa vyslovovat a za sebe DSA nepustím dál.

Snad jen na závěr ocituji krátce Nawrockého, který DSA odmítl. A nebojte, nebudu citovat totéž, co tady citoval Radek Vondráček, prostřednictvím pana předsedajícího, a budu citovat něco jiného. A to, že myšlenka jakékoliv cenzury je polské politické kultuře cizí. Existují síly, které usilují o vytvoření centralizovanější Evropské unie a využívají federalizaci jako zástěrku, jíž tento proces zakrývají. Podstatou tohoto procesu je zbavení členských států s výjimkou dvou největších jejich suverenity. Prosazuje se představa, že Evropská unie si může pravomoci svěřovat sama, uplatňuje se nadřazenost suverenity institucí Evropské unie nad suverenitou členských států. Navzdory rozšířenému přesvědčení není Polsko nepřítelem Evropské unie. Je pouze v opozici vůči politickému proudu, který v současné chvíli v Evropské unii dominuje. A myslím si, že v jistých případech bychom měli být touto hlasitou opozicí i my. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím o vystoupení pana poslance Jana Bartoška. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak jsem již avizoval v pátek, tak jsem moc rád, že tento bod je na programu a že ho budeme řešit. Vítám, že stávající koalice ho chce řešit věcně a že se jím chce zabývat.

Těch důvodů, proč DSA přijmout, je několik. Ale pro mě osobně je nejdůležitější, protože jsem se věnoval prevenci a léčbě návykového chování, tak je to ochrana našich dětí a dospívajících na sociálních sítích. Chci skutečně, aby se ta diskuse vedla věcně, oproštěná od ideologických předsudků a hlavně v reálných kontextech algoritmů, které jsou za tím vším. To úplně není, koho si zakážeme na Facebooku, kdo nám nadává nebo ne, ale to podstatné se odehrává v hlubších vrstvách.

Je potřeba říct, že sociální sítě jsou nastaveny predátorsky, poškozují naše děti a dospívající, ale co je ještě horší, tak majitelé těchto sítí se o tom odmítají bavit anebo jakýmkoliv způsobem to upravit, anebo zásadně změnit. A tak se stávají spoluviníky narůstajícího počtu sebepoškozování, úzkostných stavů, sebevražedných tendencí anebo dokonaných sebevražd v důsledku nadužívání sociálních sítí a nastavených algoritmů.

Existují na to průzkumy, dá se to doložit. To, co já považuju za závažné, je, že se bavíme o technologiích většinově, technologiích demokratického světa. Ať už se bavíme například o Facebooku, Instagramu, anebo o šiřitele čínské propagandy, což je TikTok. A je potřeba říct pro kontext, že v současné době probíhá v USA slyšení v Kongresu s majiteli Meta, že jejich algoritmus cíleně podporoval závislost na sociálních sítích. Já osobně jsem velmi zvědavý, jak toto slyšení dopadne. Ale jestliže se to prokáže, tak skutečně máme v rukou silný argument, proč bychom měli mít právo tento algoritmus vidět a ovlivňovat.

Důvod, proč tyto velké společnosti nechtějí se o této věci bavit. Je jednoduchý, protože by jim to snížilo sledovanost a tím pádem by to snížilo prodej reklam. Ale kdybychom skončili u tohohle toho, bylo by to příliš jednoduché a ten problém je mnohem složitější, protože naše chování na sociálních sítích se stalo těženou surovinou. Data se sbírají, na co se díváme, jak dlouho se díváme, na jaká videa, na jaké obrázky, co nás zajímá, kolik tomu věnujeme pozornosti. Současně dost často sdílíme fotky z našeho soukromí, z našich rodin a jsme skutečně těženi jako uranová ruda, protože tyto důkazy o nás potom v okamžiku, když jsou schraňovány, tak slouží k tomu, že se můžou dělat naše psychologické profily a úměrně, tomu se dá zmapovat naše soukromí a když si nedáme pozor, tak se s námi dá potom i velmi úspěšně manipulovat. ***


Související odkazy


Videoarchiv17:40


Přihlásit/registrovat se do ISP