Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.00 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Za druhé. Přeshraniční a globální odstraňování obsahu. Široká definice pojmu nezákonný obsah v nařízení DSA v kombinaci s dosavadní judikaturou Soudního dvora Evropské unie otevírá dveře celosvětovým příkazům k odstranění obsahu, například v případě Glawischnig-Piesczek - já doufám, že to říkám dobře - soudní dvůr umožnil, aby povinnost odstranit obsah platila i mimo hranice jednoho členského státu EU, zatímco v případě Google potvrdil, že příkazy k odstranění obsahu mohou mít dokonce celosvětový dopad. Tyto skutečnosti vzbuzují obavy také ve Spojených státech. Výbor pro soudnictví Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických ve svém dopisu eurokomisařce Henně Virkkunen varoval, že DSA, přestože se formálně vztahuje pouze na projev uvnitř EU, by mohl omezovat i ústavně chráněnou svobodu projevu Američanů. Ačkoliv se DSA formálně vztahuje pouze na projevy v rámci EU, jeho současné znění může omezit nebo potlačit ústavně chráněný projev občanů Spojených států. Společnostem, které podle bruselských úředníků dostatečně necenzurují klamavý nebo zavádějící obsah, hrozí pokuty až do výše 6 procent celosvětového obratu, což by pro mnohé americké firmy znamenalo miliardové sankce. Protože většina sociálních platforem uplatňuje jednotná pravidla moderování obsahu po celém světě, mohou restriktivní zákony jako DSA fakticky vytvořit globální standard cenzury.
Za třetí. Neslučitelnost s ochranou svobody projevu. Nařízení DSA může v rozporu s dlouhodobě uznávanými zásadami ochrany svobody projevu zakotvenými v čl. 11 Listiny základních práv Evropské unie, čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Tyto právní nástroje vyžadují, aby každé omezení projevu bylo zákonné, nezbytné, přiměřené a předvídatelné. DSA však v praxi umožňuje zásahy do projevu na základě vágních kategorií, jako jsou dezinformace, nenávistné projevy, zneužívání informací, integrita informací či manipulace s informacemi, přičemž mnohé z těchto pojmů nemají jasnou právní definici, ani ustálený právní výklad.
Za čtvrté. Delegování cenzury na neodpovědné subjekty. Nařízení DSA svěřuje rozhodovací pravomoci takzvaným důvěryhodným oznamovatelům, trusted flaggers, subjektům, které často působí netransparentně, bez demokratického dohledu a odpovědnosti. Tyto organizace mohou jednat podle vlastních politických nebo ideologických zájmů, čímž dále oslabují důvěru veřejnosti v nestrannost a férovost digitálního projevu.
Za páté. Netransparentní přezkumný proces. Znepokojení vyvolává také způsob, jakým Komise v současnosti provádí hodnocení dopadů DSA. Z odpovědi Komise na písemnou otázku Evropského parlamentu vyplývá, že přezkum je založen na neveřejných dotaznících, které byly zaslány nezveřejněným nepřiznaným respondentům. Tento postup postrádá otevřenost a přezkoumatelnost, čímž oslabuje samotnou demokratickou legitimitu, kterou má DSA podle svých zastánců posilovat.
S ohledem na výše uvedené obavy a v souladu s čl. 91 nařízení DSA, který Komisi ukládá provést formální přezkum nejpozději do 17. listopadu, vyzýváme my, níže podepsaní, Evropskou komisi, aby:
1. provedla komplexní a inkluzivní konzultaci s nezávislými odborníky ke svobodě projevu, ústavnímu právu a digitálnímu právu před listopadovým přezkumem a umožnila veřejnosti zasílat připomínky;
2. zveřejnila seznam nevládních organizací, zástupců občanské společnosti a partnerských subjektů zapojených do přezkumu, včetně kritérií a metodiky jejich výběru;
3. zajistila důkladnou právní analýzu slučitelnosti DSA s ochranou základních práv, zejména podle čl. 11 Listiny základních práv EU, čl. 10 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 19 o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech.
Evropská unie se dlouhodobě prezentuje jako maják demokracie, lidských práv a právního státu. Práva zakotvená v listinách a mezinárodních úmluvách však musí být chráněna nejen na papíře, ale i v konkrétních právních předpisech a jejich uplatňování v praxi. Pouze poctivým a kritickým přezkumem může Evropská unie zajistit, aby její digitální politika zůstala v souladu s těmi lidskoprávními principy, které se sama zavázala hájit.
Konec dopisu. Já vám děkuji za pozornost. Doufám, že v dalším legislativním procesu bude zohledněna aktuální situace a debata v Evropské unii i s našimi partnery za oceánem. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní se přihlásili dva kolegové, respektive kolegyně s faktickou poznámkou. První vystoupí paní kolegyně Ferčíková Konečná Irena. Tak ji poprosím, aby vystoupila v rámci faktické poznámky. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty. Připraví se paní poslankyně Langšádlová.
Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Děkuju za slovo a já budu tedy reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pana Vondráčka. Chtěla bych říct, že všechny tyhle údaje, které jste citoval a měl jste k dispozici, jste měl k dispozici jen díky DSA a díky reportu o transparentnosti, které tyhlety platformy musí předkládat.
Chci ještě říct, že odvolání vůči mazání máme také díky DSA. A jak už jsem zmínila, ve většině případů jde o algoritmické mazání, které není na podnět nějakého trusted flagger, ale jde na podnět samotných algoritmů. Dokud nebudeme mít DSA, tak především, a to, prosím vězme, nejsou chráněni uživatelé, naši čeští občané a občanky. Minulý týden nebo respektive minulý víkend nebo předminulý víkend smazala Meta účty Page Not Found. Pro malou redakci, jako je Page Not Found, tohle může mít absolutně fatální důsledky. Díky tomu, že tady nemáme DSA, nemáme tady systém ochrany našich členů, ale i podnikatelů a podnikatelek a žurnalistek a žurnalistů, a není možné mimosoudně vymáhat důvody pro smazání.
Chtěla bych také ještě říct, a je opravdu škoda, že pan Vondráček neposlouchá, prostřednictvím pana předsedajícího, že co se týká ovlivňování voleb, jde o velmi, velmi vážné osočení, nicméně ten důvod nebo to, v co já doufám, je, a správně jste tady citoval, že máme tady poměrně robustní ochranu našich lidských práv, včetně svobody projevu. A chci říct, že svoboda projevu nebo svoboda slova má dva aspekty, to jest svoboda šířit informace a také svoboda (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) informace získávat. Přihlásím se na další. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Langšádlová s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já navážu přímo na paní kolegyni - a také svoboda nebýt vystaven dezinformacím. Protože bohužel pan kolega Vondráček odešel, ale před pár lety, a není to tak dlouho, bylo to už po anexi Krymu, svoboda Vondráček nám jezdil do Moskvy jako předseda Sněmovny. A já jsem tehdy na to velmi intenzivně a opakovaně upozorňovala, že Rusko se k nám dlouhodobě chová nepřátelsky, a k tomu nepřátelskému chování, tak jak se můžete dočíst nejenom v evropských dokumentech naší bezpečnostní a zpravodajské komunity, patří také vlivové operace. A mezi ty vlivové operace patří šíření dezinformací. A tak prosím, hleďme také na to, co budeme dělat pro to, aby čeští občané nebyly vystaveni těmto vlivovým operacím. Já bych si hrozně přála, aby to opravdu bylo jenom v rovině, že my máme svobodu slova, a máme ji a vždycky za ni budeme bojovat, ale současně musíme dělat všechno pro to, aby naše společnost byla odolnější vůči těmto vlivovým operacím. Já ještě vystoupím, ale opravdu si buďme vědomi těch rizik a toho, čemu naše země a ostatní evropské země v tuto chvíli čelí. Prosím, ano, svoboda slova, ale současně budovat společnost, která bude odolná vůči vlivovým operacím nepřátelských států. Děkuji vám. (Potlesk poslanců TOP 09.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Mádlová, připraví se pan poslanec Rajchl. Tak prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty. ***
