Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.50 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Za pouhé dva roky přibylo přibližně 153 stran nových předpisů k původním 102 stránkám nařízení DSA. To je nárůst o 150 procent. Ani o jedné z těchto stran nehlasoval žádný ze zvolených zástupců občanů. Mimochodem, to je stejný problém jako u migračního paktu, že spousta věcí a kompetencí je svěřeno Komisi a my jsme tady s výhradami, my jsme samozřejmě byli proti, ale byl schválen migrační pakt. Ale ještě se všichni budeme divit, co k tomu přidá Evropská komise.
V prosinci 2025 Komise udělila síti X pokutu 120 milionů eur za změnu modelu modrého odznáčku, nefunkční archiv reklam a zablokování přístupu k datům pro výzkumníky. X pokutu odmítlo a 20. února podalo žalobu k Tribunálu EU s tím, že komise porušila právo na spravedlivý proces a postupovala zaujatě. Případ může zásadně změnit výklad DSA. Poprvé bude soud posuzovat, zda je slučitelné s právem státu, aby komise současně psala pravidla, vyšetřovala jejich porušení a současně ukládala sankce.
Za páté, nástroje DSA byly zneužity k ovlivnění voleb v Rumunsku. V listopadu 2024 vyhrál první kolo prezidentských voleb kandidát Călin Georgescu. Ústavní soud volby zcela anuloval s odkazem na údajné ruské vměšování prostřednictvím TikToku. Podle zprávy amerického Kongresu, která je velmi aktuální - je z února 2026 - TikTok opakovaně vyhodnotil, že Rusko neprovedlo koordinovanou vlivovou operaci a sdílel tyto závěry s Evropskou komisí i rumunskými úřady. Žádná strana je nezveřejnila. Volby v členské zemi EU byly zrušeny a nástroje DSA přitom sehrály aktivní roli.
Před českými parlamentními volbami... Ještě přece jenom k těm rumunským. Tady se pořádal velký seminář. Pořádal ho Jan Bartošek, já jsem se ho účastnil. Tam bezesporu došlo k nějaké manipulaci s veřejným míněním, v Rumunsku, ale v podstatě se dodnes neví, kdo to byl. S největší pravděpodobností to byly vnitropolitické rumunské síly. Ty zahraniční vlivy - jediný, který byl potvrzený, opravdu potvrzený svědecky, byl ten francouzský. To jenom na okraj k tomu, co se prostě děje a jak je důležité v souvislosti s DSA vést veřejnou debatu a nějakým způsobem se spolu normálně bavit. Ta situace není černá ani bílá.
Před českými parlamentními volbami v říjnu 2025 byl aktivován stejný systém, ten Rapid Response System. Jeho aktivaci přitom veřejně neoznámil ČTÚ ani žádná jiná instituce. Potvrdila ji až organizace Demagog na dotaz novináře. Právě Demagog, GLOBSEC a Seznam, jsou signatáři kodexu proti dezinformacím, který byl v únoru 2025 integrován do právního rámce DSA. Podílejí se tak na definování toho, co je dezinformace a dodržování tohoto kodexu slouží jako měřítko, podle kterého Komise posuzuje, zda platformy plní či neplní své zákonné povinnosti.
Myslím, že mnozí z vás znáte výroky J. D. Vance o boji s dezinformacemi nebo Marca Rubia, že boj s dezinformací je krycí jméno pro cenzuru a cenzurní zásahy. Doufám, že budeme mít prostor o tomto nařízení hovořit na výborech, kde přece jenom ty kamery a reflektory nesvítí tolik. Mám tu zkušenost, že ještě jsme schopni spolu vést nějaký normální dialog.
No, a konečně šestý bod, o kterém jsem chtěl mluvit, zajímavost, důležitý fakt. Polský prezident vetoval implementaci DSA v lednu 2026 s odůvodněním, že v praxi znamená administrativní cenzuru a připomíná Ministerstvo pravdy z Orwellova románu 1984. Konkrétně řekl: "Stát má garantovat svobodu, nikoliv omezovat. Nejúčinnější formou odepření svobody není zákaz projevu, ale vnucování jediné přijatelné verze reality. Pokud vláda rozhodne o tom, co je pravda a co dezinformace, kdo může mluvit a kdo ne, svoboda krok za krokem zmizí."
Polsko přitom Komise žaluje u Soudního dvora EU již od května 2025 za neplnění DSA a hrozí mu pokuta až 9,5 milionu EUR. My chceme proto jít nějakým inteligentním způsobem, inteligentní cestou a budu rád, když budu mít inteligentní politické oponenty a najdeme nějaké inteligentní řešení celé situace.
Na závěr svého vystoupení mi dovolte použít ne má slova, ale slova celé řady významných evropských i světových osobností - psychologů, profesorů, bývalých politiků, právníků. Ti všichni se podepsali pod otevřený dopis Evropské komisi. Za nás to podepsala Klára Dostálová, Ondřej Knotek. Vím, že to podepsal třeba i známý publicista Daniel Kaiser a mnoho dalších. Je to naléhavá výzva k důkladnému a transparentnímu přezkumu Aktu o digitálních službách, včetně posouzení ochrany svobody projevu, z 9. října 2025. To znamená, krátce předtím, než tento návrh byl ještě minulou vládou předložen do Poslanecké sněmovny.
Ten dopis zní: "Vážené dámy, vážení pánové, obracíme se na vás jako představitelé organizací působících v EU a podporovatelé svobody projevu, spojeni závazkem k veřejnému zájmu, demokratickým hodnotám a základním principům zakotveným v Listině základních práv Evropské unie. V duchu konstruktivního dialogu bychom rádi vyjádřili zásadní obavy z Nařízení o digitálních službách - DSA - zejména z jeho dopadů na svobodu projevu. V době globální nestability poznamenané konflikty, nerovnostmi a zrychlující se digitalizací je svoboda projevu zásadní podmínkou zachování otevřené a demokratické společnosti.
Možnost občanů svobodně vyjadřovat názory, zpochybňovat převládající narativy a účastnit se veřejné debaty není luxusem, ale nutností. Svoboda projevu je pilířem demokratické společnosti. Otevřená výměna názorů i těch, které vyvolávají spory, umožňuje společnosti se vyvíjet a zajišťuje, aby veřejní představitelé nesli odpovědnost za své činy. Přesto napříč Evropskou unií i mimo ni pozorujeme zužování prostoru pro občanskou debatu. Každý týden přicházejí nové zprávy o jednotlivcích čelících cenzuře či sankcím za projevy, které se odchylují od převládajícího názoru. Ať už jde o finskou poslankyni Päivi Räsänen nebo britského veterána Adama Smith-Connora.
V době, kdy se většina veřejné diskuse odehrává on-line, Akt o digitálních službách tyto obavy ještě více prohlubuje. Ačkoliv komise tvrdí, že DSA posiluje právní jistotu a demokratickou kontrolu, jeho současné nastavení může ve skutečnosti svobodu projevu oslabit. Nařízení DSA zavádí rozsáhlé mechanismy, které umožňují institucím i soukromým subjektům označovat obsah, jenž považují za nezákonný, přičemž tento pojem je vymezen velmi široce a zahrnuje veškerý obsah, který není v souladu s právem EU či členských států. To vytváří situaci, kdy může být zpětně postihován obsah, který byl v době zveřejnění legální, a to na základě proměnlivých právních standardů napříč 27 členskými zeměmi EU.
Rádi bychom zdůraznili, že existuje široká shoda na tom, že určité formy projevu, jako je dětská pornografie, podněcování k terorismu a další, musí být zakázány. DSA však jde mnohem dál. Buduje celoevropskou cenzurní infrastrukturu s vágně definovanými hranicemi a s potenciálem potlačovat legitimní demokratickou diskusi. To vyvolává několik závažných obav:
Za prvé, Evropa míří ke dnu ve svobodě projevu. Široká definice nezákonného obsahu umožňuje, aby nejpřísnější národní standard v jednom členském státě mohl být fakticky uplatňován napříč celou Unií - a potenciálně samozřejmě i globálně - čímž se de facto stanoví nejnižší společný jmenovatel svobody projevu. ***
