Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku pana zpravodaje Marka Nováka. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Marek Novák: Děkuju. Můžu souhlasit, nesouhlasit s tím, co tady zaznělo. Teď to není úplně důležité. Každopádně tady zaznělo, že je to vládní návrh. Já upřesním, jde o vládní návrh ještě vlády Petra Fialy. Není to vládní návrh naší vlády. Vláda Petra Fialy to předložila v devadesátce. A my jsme se rozhodli to v devadesátce neprojednat. Je to celé a je to jednoduché.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou teďka vystoupí Ivan Bartoš.

Poslanec Ivan Bartoš: Já jenom zareaguji velmi rychle, já jsem nechtěl nějak hledat, jako kdo co předložil. V nějaký moment je přijmutí nějakého zákona prostě diskomfortní. Ten implementační proces nějakým způsobem běží. Často třeba i Evropské komisi stačí, že se to rozjednalo v Poslanecké sněmovně, a vlastně zastaví ten proces. Když zase vidí, že se to zasekne, tak ho naopak jako obnoví. My v roce 2021, když jsem přicházel na Ministerstvo místního rozvoje, ale i v jiných oblastech, tak často prostě ty implementační deficity tady byly. V některých případech to jako jde na vrub nečinnosti toho rezortu. A i vláda Petra Fialy ve spoustě věcí prostě nechtěla. Padala témata. Bývají jako často používána v tom politickém boji, to dělat. A vláda ten návrh předložila. Jako ve finále stejně se k té implementaci dobereme.

Já dám příklad za sebe. V momentě, kdy vlastně Rusko zahájilo útok na Ukrajinu, hodně se řešily otázky diverzifikace zdrojů a otázky různých elektromobilů a implementačních povinností, nakoupit třeba aspoň třetinu vozů ve veřejném sektoru nízkoemisní, ať už to byly hybridy, nebo elektromobily. Samozřejmě ten moment, kdy ta elektřina stála prostě raketu, tou krizí čerstvě vyvolanou tím útokem Ruska na Ukrajinu, a my jsme tady stáli, já si pamatuju řadu poslanců i z vlády, proč to proboha probíráme? Ale kdybychom to udělali v klidové době, kdy ty ceny energií nebyly tak raketové, tak by možná nějací kritici řekli, jo, tak ty elektromobily prostě nejsou tak super jako ty benzínové, ale už se nám přiblížil, takže jsme to vlastně implementovali v nejhorší politicky možnou dobu. Já si myslím, že to zrovna u toho DSA si to nemusíme vyvolat sami. Můžeme velmi konsenzuálně postupovat k nějaké rozumné implementaci v české legislativě.

Takže jenom, abych uvedl věci na pravou míru.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju za dodržení času. Faktické poznámky jsou pro tuto chvíli vypořádány. Takže poprosím Radka Vondráčka. Připraví se Gabriela Sedláčková. Já jsem se pak také přihlásil s přednostním právem, tak až budu vystřídán, tak se tam někam mezi vás vpasuju. Tak pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Radek Vondráček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já nemám zájem na tom být dlouhý, já mám zájem na tom, aby to projednání nějakým způsobem postoupilo.

Jenom krátkou reakci. Život je pestrý - stejně jako naše národní kroje. Jsou témata, kde jsme v podstatě s Piráty naprostými spojenci, a to je Chat Control. A pak se tady u této legislativy dostáváme do sporu, a já si nejsem jistý, jestli ne z velké části spíš jenom zbytečně nebo ideologicky.

Ano, je to návrh předchozí vlády. Je to implementace směrnice DSA nebo nařízení. Vláda neodmítá DSA jako celek. My jenom říkáme, že nařízení o digitálních službách obsahuje smysluplná pravidla na ochranu spotřebitelů, já jsem o tom dnes mluvil na tiskové konferenci, na ochranu proti podvodným e-shopům, proti těm AI falešným reklamám. O tom bylo několik schůzek i na Úřadu vlády s naším panem premiérem. Falešné reklamy a šmejdi - to je něco, co chceme řešit také my. Vystoupila tady paní předsedkyně Malá, mluvila vlastně o zneužívání v oblasti dětské pornografie a dalších věcí. Tyto části vláda implementovat chce a bude.

Ale DSA, a to prostě tady neukecáte, obsahuje části s prokazatelným cenzurním potenciálem. Nejde o teoretickou obavu. Praxe z okolních států ji potvrzuje a je znepokojující. Já se pokusím to shrnout opravdu nějak stručně v šesti krátkých bodech a pak vám ještě něco přečtu.

Takže za prvé, DSA pracuje s pojmy, které nemají jasnou právní definici. To je to, co nám vadí nejvíc. Dezinformace, systémové riziko, integrita informací - to nemá ustálený soudní výklad. My jsme to vždycky ukazovali třeba na kritice migrace, Green Dealu nebo třeba energetické politiky. To vše může být vyhodnoceno jako riziko pro občanský diskurz a odstraněno. A to je v rozporu s požadavkem, aby omezení projevu bylo zákonné, nezbytné, přiměřené a předvídatelné. Teď cituji čl. 11 základních práv EU, čl. 10 evropské Úmluvy o lidských právech a čl. 19 MPOPP.

Definice nezákonného obsahu je navíc vázána na právo všech 27 členských států. To je taková drobnost. My tady debatujeme o českém právu, o českém řádu, ale to, co přijali v zahraničních státech, v jiných státech se nás přímo týká. To znamená, obsah legální v České republice může být smazán, protože porušuje právo jiného státu. A to mi vadí jako občanovi České republiky, jako českému právníku a rád bych se o tom pobavil a rád bych ten zákon, kdyby to šlo, rozdělil na ty méně problematické nebo bezproblémové a na ty problematické části a u těch bych se dál bavil o zpřesnění.

DSA v praxi vede k masovému, nadměrnému mazání obsahu. To je fakt. Za nedostatečné mazání hrozí pokuta až šest procent z globálního obratu. Za nadměrné mazání sankce neexistuje. Takže vždycky je lepší smazat než nesmazat. Podle transparentní zprávy společnosti Meta za první pololetí 2025 bylo v Evropské unii smazáno 23,8 milionu příspěvků. Zajímavé je - tedy pro mě - že 81 procent pro smazáno algoritmy. 786 000 příspěvků bylo po odvolání obnoveno jako neprávem smazaných. V některých jazycích, například v italštině nebo malštině, byl neprávem smazán každý čtvrtý příspěvek. To je míra chybovosti, která by byla v jakémkoliv jiném právním procesu naprosto nepřijatelná.

Za třetí, o povoleném obsahu na internetu spolurozhodují organizace s politickou agendou. DSA zavádí důvěryhodné oznamovatele - trusted flaggers - s privilegovaným postavením, jejichž podněty musí platformy přednostně vyřizovat. V praxi jde často o ideologicky vyhraněné neziskovky s konflikty zájmů. A ono už to tady dneska zaznělo, já se k tomu vrátím.

Ten německý HateAid 4,7 milionů euro od vlády - spoluzakladatel vedl kampaň "Žádné peníze pro pravici". Ředitelka seděla v dozorčí radě regulátora. Tak všichni víme, že pokud (nesrozumitelné) je v tuto chvíli i na sankčním seznamu Spojených států amerických, respektive některé ty osoby. Slovenská DigiQ - zakladatelka je členkou orgánu, který o certifikaci rozhoduje. Rakouská SARA - aktivistická, promigrační organizace. Tyto organizace budou spolurozhodovat o povoleném obsahu bez demokratické legitimity a bez soudního přezkumu. V České republice se o podobnou roli mohou chtít ucházet organizace typu Demagog, Nelež, Manipulátoři.cz. Já to říkám nekonfrontačně. Já prostě se snažím zaujmout ty z posluchačů, kteří tu jednak ještě jsou, a ty, kteří by měli zájem se o tom bavit nějakým způsobem věcně.

Tohle všechno se bavíme třeba o závěry organizací, o zprávách o předsudeční nenávistí, standardně zařazují běžné sousedské konflikty a banální výroky, které nemají s trestněprávní nenávisti nic společného. DSA se samozřejmě netýká Velké Británie. Velká Británie už není v Evropské unii. Ale to, co se děje ve Velké Británii, to snad sledujeme všichni, protože je to extrém. Říká se vtip: Chcete-li, aby do pěti minut u vás zazvonila ve Velké Británii policie, nemá smysl volat na tu linku bezpečí, ale je třeba napsat na Twitter něco, a oni do pěti minut u vás budou a bude jich minimálně osm.

Za čtvrté, regulace se neustále rozšiřuje bez hlasování Evropského parlamentu. Na to bych chtěl upozornit všechny, kdo tady sedí. Já budu zvlášť apelovat na kolegy z ODS, kteří na to v minulosti byli citliví. Protože články 35 odst. 3 a 45 DSA umožňují komisi přidávat pokyny a kodexy chování, které jsou formálně dobrovolné, ale v praxi fakticky tvrdě vynucované. ***