Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A my jsme tenhle dvojí metr měli vyzdvihovat. Proč o svobodě slova nejvíce křičí ti, co jiným upírají a kteří se netají? A když se podíváte na některé rozhovory, nejenom v pořadu třeba pana Xavera Veselého, kdy vlastně jako jejich touha je ten opačný názor zadupat, zatímco, řekněme, demokraté a ti lidé, kteří mají rádi svobodu slova, vyzývají k diskusi, tak z té opačné strany slyšíme výzvy k zničení, potírání, zelené krvi a dalších. To jsou ti lidé, kteří hovoří o svobodě slova. O prostoru, kde ty různé názory se můžou potkat a nějakým způsobem se vytříbit.

Ještě možná jeden fakt v české debatě často zapadá. My se tváříme, jako kdyby ty pravidla, které přináší zákon o digitální ekonomice, byly nějaké. Tenhle systém už dnes funguje v řadě evropských zemí, a dokonce funguje i na Slovensku. Tam mají adaptační zákon přijatý, stát je schopen ta pravidla vymáhat, řešit stížnosti uživatelů a zapojovat se do toho evropského systému dohledu nad platformami. Víte, já si přeju, aby Evropa, byť ten svět je teďko hodně divoký a máme zde velmoci, ať už je to Čína, ať už je to Rusko, ať už je to Amerika nebo třeba Indie se svým obrovským populačním záběrem, ale pokud Evropa nebude fungovat jednotně ve vztahu k platformám, které můžou mít tu rezidenturu kdekoliv, může to být americká firma, stejně jako to může být čínský TikTok, tak v danou chvíli jedna země skutečně platformu nebo pravidla nevynutí. Je to právě evropský trh jako ten počet těch možných uživatelů těch jednotlivých platforem, který, když řekne, že pro nás by měla platit takováto pravidla, tak ho může reálně vymáhat. Česká republika se svou populací a uživatelů jednotlivých služeb je stále pro ten daný trh poměrně nezajímavá.

Dám vám hezký příklad. Teď se podívám tady do řad zejména bývalé opozice, protože my jsme i jako vládní strana byli velkými kritiky implementace evropského nařízení. Pracovně se jí říkalo daň z odkazu. To, že by měli Google a Facebook platit různým mediálním domům a novinám za to, že zobrazují ve vyhledávači jejich články, obrázek a nějaký krátký perex, který říká, o čem ten článek je, že prý tím krátí ty vydavatele na možném zisku. Tak já nevím, jestli někdo z vás si zadává do vyhledávače idnes.cz a pak se dívá, co včera vyšlo za články. Ne, nikoliv, všichni chodí většinou na ty servery přes sociální sítě nebo tím, že jim nějaký vyhledávač ukáže ten článek. Česká republika trošku to zlobbovala. Jedna velká nejmenovaná firma zaimplementovala nejtvrdší pravidla vlastně v rámci Evropy, v tom trhu, který měl být jednotný, a výsledek možná všichni znáte. Když sdílíte článek na Facebooku a není to zrovna třeba stranický článek z vašeho serveru, tak z něj vidíte titulek a možná odkaz, nevidíte ani úvod, nevidíte tam ani obrázek z toho textu. Samozřejmě všichni ti největší kritici okamžitě začali vymýšlet, jak to obejít, tak si udělali různé technologické vychytávky, aby se tam ukázal ten obrázek. My všichni víme, že prostě uděláme fotku, tam napíšeme nějaký text a na ten odkaz, u kterého se už nic jiného neukáže, kliknete v komentářích. To bylo, jakým způsobem se platformy jako je Meta a Google postavily, když se Česká republika rozhodla, že bude nejpřísnější z nejpřísnějších. Sice ten návrh byl špatně jako v defaultu, ta daň z odkazu, nám se nepodařilo Petra Fialu o tom přesvědčit, nicméně jsme si to nějakým způsobem udělali, ty velké platformy ani neškytly a vlastně nám omezily služby, takže ty vyhledávače teď úplně nefungují a my se snažíme to nějak obcházet, aby nezapadly třeba ty skvělé myšlenky, které vychází často z politiků z Poslanecké sněmovny.

Takže to ukazuje, že nějaká vlastní pravidla, pokud chceme nějakým způsobem prosazovat proti těm technologickým gigantům, tak sami nezmůžeme. Zmůžeme je pouze jako Evropa jako celek. Bavíme-li se o nějakém společném trhu, jedním z pravidel toho společného trhu je, že také ty implementace a ten pohled na ty služby platí v těch zemích stejně. Když ne, nemůžeme se divit, že prostě tam, kde to je trošku jinak, tak buďto tam ty firmy třeba přesídlí a pak z toho zase nemá nikdo nic, ale hlavně nemluvíme v rámci toho poměrně těžkého boje lobbistického, nic jiné to není. Platformy mají často za svými zády třeba i Donalda Trumpa, který nepokrytě prosazuje zájmy svých kamarádů z těch technologických friends, kteří mu pomohli k moci, těch přátel, takže sami toto skutečně nezvládneme.

Já jsem zmínil to Slovensko. Česká republika je mimo jiné naopak jednou z posledních zemí, kde ten adaptační zákon chybí. Jako ono není legrace dostat se do impeachmentu a pak dostávat ty pokuty. Ty pokuty jsou pak nastaveny tak, že dostanete nějakou jednorázovou, to můžou být nějaké miliony, třeba i 50, a stalo se tak historicky, protože něco nebylo populární, něco se špatně tenkrát vyjednalo, ale taky potom ty pokuty můžou být normálně na denní bázi za každý den, kdy ta věc neplatí. Já si pamatuju, nedávno jsme tady řešili otázku Kypru, teda v souvislosti s výhrůžkama Íránu, že teda zaútočí na Kypr. Já si pamatuju, když Kypr velmi nezodpovědně, a myslím si, že to byla chyba, přistupoval k legislativě evropského nakládání s odpady, a prošvihl zavedení nějakého racionálního skládkování. A skutečně jim padaly denní pokuty za to, že nenaplnili tu implementační povinnost k jejich škodě. Tak já bych byl velmi opatrný, zejména u nových poslanců a poslankyň, byť nikomu nevyčítám, že nemá tu zkušenost, ale jako nedat nějaké implementační okno a dostat se až do momentu, kdy ta země je pokutovaná, navíc já si myslím, že být pokutovaný za to, že nemít tenhle ten nástroj je a priori špatně. Nehledě na to, kdo si na tom hraje jakou politickou hru, tak ty pokuty jsou zase peníze daňových poplatníků a jenom to, že se to někomu nehodí do krámu, protože půl roku na tom stavěl kampaň, která nebyla pravdivá, tak si myslím, že to je nezodpovědné chování a vlastně jsem ocenil i tu kritiku, která tady zazněla od vládních stran k vystoupení paní Šichtařové, protože to je přesně ten destruktivní přístup, který ve finále nejenom že nám neumožní vlastně bojovat s těmi nekalými praktikami těch platforem a chránit spotřebitele a práva jednotlivce, ale ještě přivodí České republice vlastně zbytečné ekonomické škody.

Kdybychom s tím nepokračovali dál, tak kromě té pokuty, která pak může narůstat, tak se stáváme jakýmsi ostrůvkem bezpravidlového prostoru a já si myslím, že, znovu, pokud chceme nějakým způsobem fungovat, tak bychom měli chtít, aby podobně jako to je třeba u některých agresivních e-shopových aplikací, které také vlastně vytlačují české e-shopy a my jsme byli capital of e-shopy. Česká republika v tom má naprostý prim v podhoubí v těch služeb online, zejména komerčního typu, tak se podívejme, jakým způsobem to tady válcujete Temu a další. Ale takovým způsobem, v tuto chvíli, ovládají diskurz a narativ ve veřejném prostoru díky svým algoritmům právě ty největší platformy, na něž má platit tento zákon, který implementujeme.

Mimo jiné, a to tady také již zaznělo, a já bych to jen připomenul, týká se to mimo jiné i některých velkých pornografických platforem, jejichž provoz nebo technické zázemí je napojeno na Českou republiku. A proč? Protože u nás to je zatím každému šumafuk. A v době, kdy Evropská komise řeší selhání těchto služeb, ať už je to v ochraně nezletilých, je právě absence českého adaptačního zákona problém, protože české úřady nemají plné nástroje, jak se do nějakých vymáhání pravidel u firem, které tady sídlí, mají tady domicil, zapojit. A pokud ten adaptační zákon nepřijmeme, neznamená to, že ta pravidla nebudou existovat. Znamená to, že Česká republika, a i díky svému úřadu, který je zodpovědný za to případné vymáhání, nebude schopna tyhle pravidla efektivně vymáhat. Český regulátor nebude mít ty pravomoci, které nabývá zákonem o digitální ekonomice a pokud se český občan, ať s jeho názorem třeba nebudu souhlasit, dostane do nějakého problému, tak bude muset řešit své spory v zahraničí. A zrovna tak české firmy, které budou fungovat v právním vakuu.

Já bych proto poprosil. Škoda, já bych to ani nevetoval tu devadesátku, byť jsem minule hovořil o tom, že jste jí vlastně nemuseli vetovat, stačilo to neschválit, protože ta devadesátka původně byla vládní návrh, akorát se ukázalo, že někteří kolegové a kolegyně, byť se tomu tématu nevěnují, tak tam objevili nějakou příležitost, jak se profilovat.

Pojďme ten zákon projednat. Pokud budete navrhovat nějaké zkrácení, třeba racionálnější, pak na těch dalších dob na to projednávání, my to s Piráty a se Zelenými, ať to zmíním, velmi rádi podpoříme. Myslíme si, že tato legislativa je důležitá. A pokud se někdo chce pobavit v zákulisí o tom, co je a není pravda ohledně Digital Services Act nebo té české implementace, nebojte se za mnou přijít nebo za Míšou Moricovou, která se této legislativě věnuje. Rádi vám některé ty mýty pomůžeme vyvrátit. Děkuji. ***