Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Jiří Horák: Krásné dobré odpoledne. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu 415, který předkládám společně s Monikou Brzeskovou, Janou Filipovičovou a Marií Krškovou a stručně ho odůvodnil.

Navrhujeme navýšit kapitolu Ministerstva pro místní rozvoj na podporu dostupného nájemního bydlení o 3,5 miliardy korun. Položku bychom přesunuli z položky Ministerstva průmyslu a obchodu, kapitoly 322 na obnovitelné zdroje. Proč? Protože dostupnost bydlení patří mezi nejzávažnější sociální problémy současné České republiky a naší společnosti. Za posledních 10 let se bydlení v České republice, respektive jeho ceny v podstatě zdvojnásobily. Není to výtka minulým vládám nebo koalicím nebo opozicím, je to zodpovědnost celé politické reprezentace tím, že to narůstá víc jak 10 let.

A musím říct, že když jsme dělali různé rešerše a když se na ně podíváte, tak bez výstavby dostupného nájemního bydlení, které je podporováno státem, tak v podstatě v žádné evropské zemi se s tím fenoménem zdražování bydlení nedá bojovat, protože pozitivní efekt neviditelné ruky trhu je v případě bydlení velmi omezený. Na rozdíl od jiných komodit, totiž stavební parcely, které nelze rozmnožit, tak tady ta konkurence nefunguje, protože ty parcely jsou omezené, a tím, jak společnost bohatne, tak určité skupiny obyvatelstva je využívají jako investiční produkt, takže ty ceny jdou neustále nahoru.

Někteří by mohli argumentovat, že města a obce mají dostatek finančních prostředků, že mají kapitál, který můžou investovat do podpory bydlení. Je ale potřeba si uvědomit, že mnohdy ta města a obce peníze šetří na dlouhodobé investiční záležitosti, jako jsou kanalizace, sportovní zařízení a opravy škol. Když se podívám třeba na naše sedmitisícové město, tak kdybychom vystavěli z vlastních zdrojů bez jakékoliv státní podpory řekněme bytovku pro 10, 15, 20 domácností, tak nás to vyjde na 30, 40 milionů, což v podstatě by nám vyčerpalo veškerý investiční rozpočet, pominu-li nějaké kvazimandatorní výdaje, které musíme investovat nebo přerozdělit každý rok. Takže v podstatě bychom postavili bytovku pro 10, 15, 20 domácností, ale ten rok bychom neudělali vůbec nic jiného.

Takže já chci tady zopakovat, že v celé Evropě, tam, kde trošku se s tím daří bojovat, tak pomáhá stát, většinou tedy prostřednictvím měst a obcí. A navíc ty prostředky, kdyby stát na to dal, řekněme, ročně tři čtyři miliardy, tak věřím, že by se do budoucna vrátily, protože v současné době dává stát v podstatě 20 miliard ročně. Minulý rok to bylo už 23 miliard na příspěvky na bydlení, ale do podpory bydlení minimum. Takže my věříme, že tímto ta situace by se podstatně zlepšila, a mimochodem jenom náš návrh podporuje Sdružení místních samospráv. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče, a pozvu k mikrofonu Martina Baxu, připraví se Jan Berki. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Martin Baxa: Děkuju za slovo. Pane premiére, pane místopředsedo, paní ministryně, dámy a pánové, dovolte mi, abych vystoupil s pozměňovacími návrhy, které se týkají v první části Ministerstva kultury a v druhé části Ministerstva životního prostředí, a já bych to své vystoupení rozdělil na čtyři části, přičemž pouze, protože pan první místopředseda mě upozornil na to, že není běžné mít pokrývku hlavy tady v Poslanecké sněmovně, tak pouze v té první části toho prvního bloku si vezmu na hlavu tuto kšiltovku, na které je napsáno make art great again. Je to dárek, který jsem dostal a který podle mě může dobře vystihovat to, co bych si přál, aby se opravdu stalo. A jenom dodám, že já si myslím, že česká kultura, živé umění v Česku je ve skvělé kondici, ale že pro něj musíme připravovat, vytvářet dobré podmínky, a to návrh státního rozpočtu Ministerstva kultury nebo návrh státního rozpočtu v kapitole Ministerstva kultury bohužel úplně nevytváří. Takže make art great again. (Nasazuje si kšiltovku s tímto nápisem.)

Abych učinil formalitám za dost, tak mi dovolte, abych se přihlásil ke sněmovním dokumentům pod čísly 487 - pozměňovací návrh na podporu živého umění, 488 - pozměňovací návrh na podporu živého umění, 489 - pozměňovací návrh směřující k podpoře živého umění. Všechny tři tyto pozměňovací návrhy jsou stejné tou částkou, která je navrhována na zvýšení, akorát v těch třech případech každý pochází z jiného zdroje - z vládní rozpočtové rezervy, z POZE a ze slev na jízdné.

A teď k tomu samotnému věcnému zdůvodnění. Skvělá kondice české kultury, a teď budu hovořit o živém umění, je faktem, který bychom si měli stále a znovu připomínat a stále a znovu o ní mluvit. Když byly peníze z Národního plánu obnovy, bylo možné, aby čeští kulturní aktéři mohli více cestovat do zahraničí, tak bylo najednou vidět, jak v tom mezinárodním srovnání jsme - ani nechci použít slovo konkurenceschopní, ale jak prostě česká kultura je v zahraničí respektovaná, jak jsme schopni obstát na velkých festivalech, jak to, co se tady vytváří v tom našem českém prostředí, má vlastně mezinárodní rozměr. Taková kultura se neobejde bez toho, aniž by byla podporována z veřejných zdrojů, z rozpočtu Ministerstva kultury. V době mého působení - čtyřletého - v čele Ministerstva kultury jsme měli roky, které byly, řekl bych, skvělé, co se týká rozpočtu, měli jsme také roky, kde ten rozpočet byl slabší, konkrétně třeba rok 2024. Nicméně nám se podařilo v roce 2025 pro Ministerstvo kultury vyjednat rozpočet, který na podporu živého umění, konkrétně na kulturní aktivity, směřoval více než miliardu korun, který směřoval 400 milionů korun na program divadel a orchestrů. A já tu záměrně nechci hovořit o celkovém rozpočtu Ministerstva kultury v roce 2025. Chci hovořit o těch kapitolách, k nimž směřují moje pozměňovací návrhy.

Ta částka okolo jedné miliardy korun na podporu kulturních aktivit, to znamená to, co směřuje do jednotlivých podpor v rámci dotačních řízení, společně se sumou 400 milionů korun na podporu programu státních profesionálních divadel a orchestrů znamená nikoliv to, že je peněz na kulturu dost, ale znamená to, že jsou vytvořeny v rámci přísně rozdělovaných prostředků, dotačních programů dobré podmínky k tomu, aby mohli kulturní aktéři fungovat a aby vznikaly dobré kulturní projekty. Když jsme připravovali návrh rozpočtu na rok 2026, ta vyjednávání nebyla jednoduchá, ale nakonec v tom rozpočtu, který schválila vláda Petra Fialy 30. září 2025, byla zhruba podobná suma na živé umění. Něco málo přes miliardu korun na kulturní aktivity, na podporu kulturních aktérů a kulturních projektů a 400 milionů na podporu profesionálních divadel a symfonických orchestrů.

Bavíme se o sumách, které v celkových objemech státního rozpočtu jsou nikoliv zanedbatelné, ale nejsou to nijak dramatické částky. To je velmi důležitá věc. A boj za to, aby česká kultura měla dostatečnou podporu z rozpočtu Ministerstva kultury, je mnohaletý, úspěšný jenom z nějaké míry, ale každopádně ten rozpočet roku 2025 a návrh rozpočtu na rok 2026 schválený naší vládou tyto dobré podmínky doprovázel.

Změnila se vláda, změnila se administrativa, vznikl nový státní rozpočet, který je v těch rozpočtových schodcích výrazně vyšší, než byl náš, a je jinou debatou, za jakých okolností, ale v každém případě Ministerstvo kultury při tomto zvyšování schodku, zvyšování veřejných výdajů ostrouhalo. Ministerstvu kultury, bych řekl, s motoristickou terminologií došla šťáva a je to velká škoda. Ten rozdíl, který znamená dobrou podporu pro českou kulturu, se pohybuje v řádech stovek milionů korun. Nebavíme se o miliardách, nebavíme se o celkovém rozpočtu Ministerstva kultury - 18, 19 miliard korun. Mimochodem Ministerstvo kultury přišlo o více než miliardu korun, ale já se bavím o té podpoře na živé umění, na podpoře kulturních aktérů napříč celou zemí od velkých projektů v Praze nebo i někde mimo Prahu, až po projekty lokální, které ale leckdy mají pro úroveň kultury v jednotlivých regionech České republiky zásadní význam. ***