Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Obce sice začaly čerpat prostředky už v loňském roce, ale největší potřeba financí začne právě letos a v dalších letech, protože stále procházíme velmi složitým administrativním procesem. V rozpočtových dokumentech Ministerstva pro místní rozvoj je v položce Podpora obnovy a rozvoj regionu uvedena částka 420 milionů korun, která zatím není dále rozdělena. Ministerstvo zároveň uvádí, že rozdělení prostředků bude záviset na finální změně státního rozpočtu a aktuálních potřebách území a že mohou být využity také nespotřebované výdaje ve výši více než 1,2 miliardy korun.

Chtěla bych zdůraznit, že obnova území po povodních nebude stát miliony, ale miliardy korun. Prognóza při mapování obcí, které byly postiženy povodněmi, se tato částka blíží 6 miliardám. A proto se tedy ptám a prosím paní ministryni, jestli by mi mohla zareagovat: Zajistí Ministerstvo pro místní rozvoj dostatek finančních prostředků na obnovu území zasažených povodněmi? Protože i za těmi čísly jsou skuteční lidé, lidé, kteří dodnes trpělivě čekají, kdy se jim opraví jejich obec nebo jejich domov. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. Jinak připomínám, že na ministry lze se obracet přímo, ne mým prostřednictvím, stejně tak ministři vám můžou odpovídat přímo.

Poprosím, pan Václav Pláteník, žádnou faktickou ani přednostní právo tady nemám.

Ještě jedna omluva: Petr Macinka se omlouvá, pan ministr zahraničních věcí, od 15.30 do 17 z pracovních důvodů. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju mockrát. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já se tedy hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který v systému najdete pod číslem sněmovního tisku 450. A tedy moc poprosím paní ministryni, aby mi věnovala drobátko pozornost, protože je to velmi zajímavé. Ze všech asi 90 pozměňovacích návrhů je ten můj ten úplně nejmenší, protože pracuje pouze s částkou 1,5 milionu korun, ne miliardy, ne stovky milionů, ale 1,5 milionu korun. Paní ministryně, to je částka, kterou když uvidí váš vrchní ředitel pan Tyl, tak ji zaokrouhlí na nulu. Já v kapitole 336, Ministerstvo spravedlnosti, navrhuji navýšit výdaje o těchto 1,5 milionu a naopak o stejnou částku ponížit kapitolu 398, Všeobecná pokladní správa.

A teď stručně k tomu proč. Návrh státního rozpočtu nepočítá s malou, ale velmi smysluplnou položkou 1,5 milionu na podporu probačních programů pro mladistvé. Jde o cílenou a systematickou práci s pachatelem, která má snížit riziko, že trestnou činnost zopakuje. Podle údajů Asociace organizací v oblasti vězeňství patří probační programy k nejefektivnějším nástrojům prevence opakované trestné činnosti, stejně tak to potvrzují i zahraniční data. Roční náklad na výkon trestu odnětí svobody činí přibližně 670 000 korun na osobu, zatímco roční náklad na jednoho klienta probačního programu se pohybuje okolo 40 000. Program je tedy zhruba sedmnáctkrát efektivnější nebo levnější než pobyt ve vězení.

V kontextu, kdy se bavíme o podpoře mládeže, volnočasových aktivit a zároveň o návrhu na snížení trestní odpovědnosti na 13 let, mi připadá nanejvýš varovné, že bychom měli oželet i tuto činnost na probaci s mladými delikventy. Tyto peníze jsou v rozpočtu zcela zanedbatelné a navíc prokazatelně nákladově efektivně vynaložené.

Jako křesťanský demokrat v tom vidím i ještě jednu příležitost, kterou vám nabízím. V politice chci - nebo chceme vlastně všichni - denně hledat konkrétní nástroje, jak aplikovat hodnoty, které zastáváme. A probační programy pro mě představují i určitou formu milosrdenství, což věřím, že hodnota blízká nejenom mně, ale celé řadě poslanců a poslankyň.

Děkuju vám mockrát za pozornost a prosím tímto o podporu sněmovního tisku 450, 1,5 milionu korun, probační programy pro mladistvé. Děkuji pěkně.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji - drobátko, jak jste řekl, to je hezké slovo. A poprosím k řečnickému pultu Marii Krškovou, připraví se Jiří Horák. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Marie Kršková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, než představím konkrétní pozměňovací návrhy, považuji za důležité říci jednu zásadní věc - za největší slabinu návrhu státního rozpočtu na rok 2026 považuji snížení rozpočtu Ministerstva obrany. V době, kdy bezpečnostní rizika v Evropě narůstají, kdy naši partneři masivně posilují své obranné kapacity, jsme jedinou zemí, která výdaje na obranu snižuje. Minulý týden jsem se spolu s přibližně 30 poslanci zemí Evropské unie zúčastnila programu v Kyjevě. V rámci jednání jsme se mimo jiné bavili právě o výši obranných výdajů. Žádná z těchto zemí není ve výborné ekonomické situaci, žádná z nich nemá peněz nazbyt, a přesto výrazně navyšují výdaje na obranu, často na úkor jiných oblastí.

Není pravda, že Česká republika je v zásadně jiné situaci a že si navýšení výdajů na obranu nemůžeme dovolit. Jsme ve stejné situaci jako ostatní evropské země a v mnoha ohledech jsme na tom ekonomicky lépe než řada z nich. Je to otázka priorit. Pokud má být Česká republika na prvním místě, musí být na prvním místě její bezpečnost a obrana. Mrzí mě, že o této základní prioritě zatím neprobíhá dostatečná politická debata. Mrzí mě, že vláda není ochotna otevřít zásadní diskusi o tom, zda má být bezpečnost skutečně prioritou číslo jedna. Proto dnes představuji dva pozměňovací návrhy a možná to jsou detailní položky ve srovnání s celkovým objemem rozpočtu, ale jsou to oblasti, které mají přímý dopad na společnost a které, věřím, mají naději na to, aby byly schváleny. První z nich se vlastně i částečně dotýká bezpečnosti, i když v jiné oblasti.

První pozměňovací návrh číslo 490 se týká investičních prostředků pro Horskou službu. V návrhu rozpočtu na rok 2026 dochází k dramatickému poklesu investiční dotace z 50 milionů korun v roce 2025 na pouhých 10 milionů korun, to znamená, pokles na 20 procent loňské úrovně. Takto výrazné snížení nebylo při projednávání ve výboru nijak vysvětleno. Horská služba přitom pořizuje moderní technologie, včetně systému řízení dronů pro rychlé zásahy, obnovuje a buduje stanice v horských oblastech, rekonstruuje energeticky náročné objekty, potřebuje modernizovat dopravní techniku a rozvíjet vlastní komunikační a informační systémy, včetně investic do specializovaného záchranářského vybavení. 10 milionů korun ročně na celé území České republiky je na tyto potřeby objektivně nedostatečných. Navrhuji proto vrátit investiční prostředky na úroveň roku 2025, tedy navýšit je o 40 milionů korun. Krytí navrhujeme z vládní rozpočtové rezervy. Jde o odpovědnou a realistickou úpravu. Bezpečnost lidí v horách nemůže být položkou, na které budeme experimentovat.

Druhý pozměňovací návrh číslo 453 jsme připravili společně s kolegy z klubu KDU-ČSL. Týká se podpory činnosti v oblasti mládeže v kapitole Ministerstva školství. V návrhu rozpočtu dochází ke snížení o 48 milionů korun, to by znamenalo, že objem prostředků by se dostal dokonce pod úroveň roku 1990. Za posledních 20 let se nominální výdaje zvýšily pouze přibližně o 51 procent, po započtení inflace to znamená reálný pokles. Tyto prostředky směřují k organizacím, které zajišťují smysluplné trávení volného času dětí a mladých lidí. Jen Česká rada dětí a mládeže zastřešuje přibližně 250 000 členů. V době, kdy mluvíme o prevenci rizikového chování, o duševním zdraví mladých lidí a o potřebě posilovat komunitní vazby, by další oslabování této oblasti bylo krátkozraké. Navrhujeme proto vrátit 48 milionů korun zpět do oblasti mládeže. Krytí navrhujeme přesunem z programu rozvoje materiálně technické základny veřejných vysokých škol, kde podle údajů ze státních závěrečných účtů dochází opakovaně v posledních letech k výraznému nedočerpání prostředků. Nejde tedy o zvyšování celkových výdajů, ale o rozumné přeskupení v rámci kapitoly.

Oba návrhy spojuje několik principů - nezvyšují celkový schodek, přesouváme prostředky tam, kde dávají větší smysl, reagujeme na konkrétní a doložitelné problémy, dbáme na bezpečnost i budoucnost mladé generace. Tímto se tedy přihlašuji k pozměňovacím návrhům vedeným jako čísla sněmovních dokumentů 453 a 490 a prosím kolegy o jejich podporu. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně. V této chvíli je na řadě pan poslanec Jiří Horák. Pane poslanče, máte slovo. ***